Zeremi lá baka yɔwɛ
32
1 Sedesiyasɛ há dí Ziida kuorí, ʋ bɩŋsɛ fí nyúú mí ní, arɩ́ Nabikanezaarɛ má há dí Babɩlɔɔnɛ kuorí, ʋ bɩŋsɛ fí rí cori nyúú mí ní, Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Zeremi rɩ́. 2 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, rɩ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro sóójiwa fa tɔ́ Zerizalɛmɛ hé. Ziida kuóro fa ɔ́ɔ́ ɓa ká Zeremi é tɔ́ bɩnajaa wuolo mí, Ziida kuóro zʋ́ɔ́ mɛ́. 3 Ziida kuóro Sedesiyasɛ nɛ́ fa ɛ́ɛ́ ɓa ká Zeremi a tɔ́ ráŋ, a tɩ́ŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó né ʋ há lɛ́ a bʋl wɩ́ɛ́, Sedesiyasɛ gáásʋ́ nʋɔ mɛ́ a bʋlɛ́: «Bee rí tɛ́ ɩ la Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó, a bʋl nyɛ: «Ŋ sɩ́ ka Zerizalɛmɛ hé Babɩlɔɔnɛ kuóro nɛ́sɛ mɛ́, rʋ́ʋ́ tɩ́llʋ́. 4 Ziida kuóro Sedesiyasɛ má tɩɩ wáá wólli lú lɛ́ Kalde nɩɛ nɛ́sɛ mɛ́, bee wɩ́ɛ́, ŋ vɔ́wɔ́ rɩ́ŋ púú hé Babɩlɔɔnɛ kuóro nɛ́sɛ mɛ́ nɛ́. Ʋ sɩ́ cɩ́ Nabikanezaarɛ sɩ́ɛ́, rɩ́wɔ́ sɩ́ɛ́ caasɛ náŋá, ká rʋ́ʋ́ tɩɩ lɩ́sɛ wɩ́ɛ́ ná ʋ há sɩ́ píí bɔsʋ́ sɩ́ɛ́ a pɔ́ʋ́. 5 Ɓa sɩ́ ka Sedesiyasɛ a mʋ́ Babɩlɔɔnɛ, rʋ́ʋ́ mɩŋ ráŋ a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́, ŋ há sɩ́ bɩ́ɩ́nʋ́ wɩ́ɛ́. Rɩ́ɩ́wa nɛ́ há kéŋ lal rɩ́ɩ́ cɛ́ Kalde nɩɛ mɛ́ má, ɩ́ zɩ́ŋ rɩ́ɩ́wa sɩ́ gúl, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.»6 Sɩ́ɛ́ ná Zeremi há sʋ́ʋ́ ná: Nyuutɩna Wɩɩsɛ púú liŋó né ní páŋ, a bʋlɛ́: 7 «Saluŋ há kɛ́ɩ́ aŋwie, ʋ bio Hanameyɛl, sɩ́ kóí rɩ́ a bʋlɛ́. Láŋ baka ná há mɩŋ Anatɔtɛ mɛ́ a yɔwɛ. Bee wɩ́ɛ́, ɩ há káŋ dunɛ́ŋ, ɩ nɛ́ kéŋ ŋmɛ́nɔ rɩ́ɩ́ la yɔwɛ.»
8 Anɛ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há bʋlɩ́ŋ rɩ́, ŋ aŋwie bio há ká Hanameyɛl kóŋ rɩ́, bɩnajaa wuolo ná sɩɛrʋ, a bʋlɩ́ŋ rɩ́ a bʋlɛ́: «Láŋ baka ná há mɩŋ Anatɔtɛ mɛ́, Bɛŋzamɛ dɩtɩ́llɛ a yɔwɛ, bee wɩ́ɛ́, ɩ nɛ́ tɩ́ɩ́nɩ́ŋ mɛ́ kɩ́ŋkáŋ. Ɩ kéŋ ŋmɛ́nɔ rɩ́ɩ́ la yɔwɛ, ɛ́ wɩ́ɛ́, laa yɔwɛ a tɩ́llʋ́.»
Ɛ́ mɛ́ nɛ́, ŋ sɩɛ́ zɩŋ pʋmmɩ́ rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó ní faá bʋ́lɩ́ŋ rɩ́.
9 Ɛ́ nɛ́ ŋ ɓɩɛ́na láŋ aŋwie bio Hanameyɛl baka ná há mɩŋ Anatɔtɛ mɛ́ a yɔwɛ, a túmú meéwí: meéwícaaka fí arɩ́ balpɛ. 10 Ŋ pʋ́ŋsɛ yɔ́wɛ́ dáŋsɩ́ɛ́ kɛnɔ, onni bɛllɛ. Ŋ cɛ́ nɩɛ ná ŋ há kené a dáŋsɩ́ɛ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, a cíkíŋ nɛ́sɛ kɛnɔ ná mɛ́, ká kérsi meéwíé ná zíŋ oŋkérsi mí. 11 Káŋ pi yɔ́wɛ́ dáŋsɩ́ɛ́ kɛnɔ ná nʋɔ há tɔ́ɛ́, ŋ cíkíŋ nɛ́sɛ ʋ mɛ́ anɛ ɛ́ há bílé, arɩ́rʋ́ ná má nʋɔ há wɩ tɔ́ɛ́. 12 Ŋ píwó wuu bɛllɛ a pá Neriya bio Baruki, há ká Maaseya nihĩ, ŋ aŋwie bio Hanameyɛl arɩ́ dáŋsɩ́ɛ́ nɩɛ ná wuu há cíkí nɛ́sɛ yɔ́wɛ́ kɛnɔ ná mɛ́, arɩ́ Ziide nɩɛ ná wuu fa há mɩŋ bɩnajaa wuolo ná sɩɛrʋ sɩ́ɛ́ mɛ́. 13 Káŋ sɩɛ́ bʋl Baruki rɩ́, nɩɛ ná wuu sɩ́ɛ́ mɛ́, a bʋlɛ́: 14 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Pa yɔ́wɛ́ kɛnnɛ ná, kɛnɔ ná nʋɔ há tɔ́ɛ́, arɩ́rʋ́ ná má nʋɔ há wɩ tɔ́ɛ́, a hé cʋ́ʋ́ vie mí, a makɛ rɩ́wɔ́ a onni ná há sɩ́ dáánɛ.”
15 «Bee wɩ́ɛ́, ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Tɛ́ŋ rɩ́ɩ́ kué, rɩ́wɔ́ baa yɔwɛ jɩɩsɛ rɩ́ baksɛ arɩ́ víínyi baksɛ tɔ́ɔ́ né sɩɛrʋ.” »
Zeremi wɩsʋlɔ́ wɩ́ɛ́
16 Ŋ há pí yɔ́wɛ́ kɛnɔ ná pá Neriya bio Baruki har mɛ́ nɛ́, ŋ sʋl wɩsʋlɔ́ né Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́: 17 «Ʋ ká táŋa rɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ á bána arɩ́ tíé, a tɩŋ ɛ́ mɛ́ a mákɩ́ dóé arɩ́rɩ́ ballɩ́. Wɩ́ɩ́ toó aá gɩ́rɩ́. 18 Ɩ mákɩ́ sawér aá pá nɩɛ, a kaá ja woó woówa bʋ́ɩ́ nyúú mí ní. Amá rɩ ánáwa nɛ́ á wɩ́bɔmɔ, ká ɓa sʋʋ har mɛ́ ɩɩ́ a wɩɩla péríwó bɛlɛ. Ɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ ná há zénó, lalyóóríbibar ná yɩr há ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, doewuutɩna Wɩɩsɛ. 19 Ɩ jáŋwa zéŋsó, ɩ wɩ́'állɛ wéró. Ɩ sɩ́ɛ́ cɔ́ nɩbííne wɩ́'állɛ wuu mí, aá túŋ ɛ́ ná há cɛ́rɛ́ rɩ́ nɛrɔ wuu mála arɩ́rʋ́ wɩ́'állɛ nʋɔ.
20 «Á naabálwa fa há mɩŋ Ezipiti mí, ɩ tɩŋ wɩ́gɩrɛ́ rɩ́ wɩ́nyɩnɛwa mɛ́, a mákɩ́ há ká nɛ́ŋ ná ɩ yɩr lɛ, ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ a ko aá lɛ zaa. Ʋ sɩɛ́ to Ɩzɩrayɛl nɩɛ dʋŋɔ rɩ́ɩ́ nɛ́, amá nɩɛ wuu rɩ́ɩ́ nɛ́, anɛ ɓa zaa há nóú nyɛ. 21 Ɩ tɩ́ŋ wɩ́nyɩ́nɛ́wa arɩ́ wɩ́gɩ́rɛ́ arɩ́ héwíŋ zeno mí a mákɩ́ dóé arɩ́rɩ́ ballɩ́, a á Ɩzɩrayɛl, ɩ nɩɛ lɛ́ Ezipiti mí. 22 Ɩ fa tá nʋɔ a pɔ́wɔ́ naabálwa a bʋlɩ́ sɩ́ pi tɔ́ɔ́ ná nɛ'ɩ́l arɩ́ tʋʋ háá pal ráŋ, a pɔ́wɔ́. Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ɩ ɓɩɛ́na tʋŋ, ʋ sɩɛrʋ nɛ́ á zaá mɩŋ nyɛ. 23 Ɓa kúó tɩ́llʋ́. Amá ɓa wɩ́ɩ́ há bʋ́lʋ́ ná zésé, a wɩ́ɩ́ wɩ́bilé ná tɩ́ŋɛ́, a wɩ́ɩ́ há sɩ́wɔ́ ɔ́ɔ́ ná má ɛ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ tɛ́, ɩ lo wɩhálawa nyáŋ wuu zaá pérwó.
24 «Mʋ́l né mí, ná Babɩlɔɔnɛ nɩɛ nɛ́ kúr tɛ́ŋ tɩɛkɛ zeŋ ná há kíl Zerizalɛmɛ tɔ́ɔ́ rɩ́wɔ́ tɩŋ ráŋ zɛ́ a la tɔ́ɔ́. Kalde nɩɛ sɩ́ lɔ́ʋ́, a tɩŋ lal rɩ́ losu arɩ́ dɩwɩlbɔmɔ mɛ́. Ɩ tɩɩ nóú rí, ɩ fa há lá sɩ́ɛ́ a bʋ́lʋ́ ná, ʋ nɛ́ kúé ɛ́. 25 Óó, tɔ́ɔ́ ná zʋ Kalde nɩɛ nɛ́sɛ́ tenní. Kɛ́ɩ́ sɩ́ŋ yɔwɛ baká né, a túmú meéwíé dáŋsɩ́ɛ́ nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́!»
Nyuutɩna Wɩɩsɛ lɩ́sɛ nʋɔ a pa Zeremi
26 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Zeremi rɩ́ a bʋlɛ́: 27 «Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ nɛ́ ká oŋhiẽsí wuu Wɩɩsɛ. Wɩ́ɩ́ toó aá gɩ́rɩ́ŋ. 28 Ɛ́ wɩ́ɛ́, náŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: Ŋ sɩ́ ka Zerizalɛmɛ hé Kalde nɩɛ rɩ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro Nabikanezaarɛ nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́wɔ́ lɔ́ʋ́. 29 Kalde nɩɛ ná háá yo Zerizalɛmɛ, sɩ́ zʋ ráŋ, a zɔ́kʋ́ a tɔkɛ níŋ hóú mí. Ɓa sɩ́ nyɩkɛ jɩɩsɛ ná ɓa há nyɩ́kɛ́ tulaaléwa ɓa luŋse daha a pá Baal, ká pi dɩvɛ́ŋ má a ɔ́ŋsɛ tá ɓa daha a pá venni, a jáŋ nʋɔ mɛ́.
30 Ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ baa súúri a bʋlɛ́: «Ɩzɩrayɛl nɩɛ arɩ́ Ziida nɩɛ pʋɔsɛ́ wuu mí, ɓa wɩ́ɩ́ nɛ́ ká rɩ́wɔ́ aa zɔ́kɩ́ŋ mɛ́. Ɛ́ nɛ́, ɓa wɩ́'állɛ ná wuu káŋ nʋɔ mɛ́ nɛ́ ɓaá ja. 31 A de pɔ́ Zerizalɛmɛ tɔ́ɔ́ sɔɛ tɛ́ŋ mɛ́, a ko aá lɛ zaa, ʋ wɩ́'állɛ kéŋ tɛŋbuoró rɩ́ cɔwɩɩlɔ́ a páŋ. Ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ báá wáá ja rɩ́ŋ sɩ́ɩ́ nóú. 32 Ɩzɩrayɛl arɩ́ Ziida nɩɛ wɩ́bɔma ná wuu ɓa há ɛ́ɛ́, ɔ́ɔ́ ŋ cɔ́ɛ́ wɛ, ɓa tɩɩ, ɓa kuóre, ɓa sɩ́dííre, ɓa vʋk'ɔɔsa arɩ́wɔ́ wɩ́laabʋlla, Ziida nɩɛ arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ. 33 Ɓa wʋ́ɔ́ sɩ́ɛ́ bɩ́rɛ́ cáásɩ́ŋ, ká bɩ́rwɔ́ har nɛ́ a yákɩ́ŋ. Káŋ sɩɛ́ fa waá bɔl rɩ́wɔ́ cáánɛ, rɩ́wɔ́ pɔ́wɔ́ tɩɩ mɛ́, amá ɓa wɩ sáŋɛ́ zésíŋ cáánɛ́ ná má tɩɩ, rɩ́wɔ́ sɩɛ́ saŋ nɛ́. 34 Ʋ ná há bɔmɛ́ wuu nɛ́ ká, ɓa há pí Wɩcʋ́ɔ́lɩ́jɩzeno ná há káŋ tɩ́llɛ, a bɩ́rmɩ́wɔ́ venni ná há kéŋ hɩ́ɩ̃sɛ dɩbilí, a tɩŋ ɛ́ mɛ́ a a, ʋ zʋ busunnu. 35 Ɓa já dúŋduóɓaarɛ́, Bɛŋhɩnɔŋ polo sɩɛrʋ a pá veno Baal, a makɛ rɩ́wɔ́ píwó heŋbólli arɩ́wɔ́ tolé a físí ɔsɛ vʋka ráŋ, a pá veno Molɛkɛ. Ká wɩ́ɩ́ ná ŋ há wʋ́ɔ́ rɩ́ sʋ́lɛ́ nɛ́ ɛ́. Ŋ fa ha dé wɩ ɛ́ má tɩɩ bɩ́ɩ́nɛ́ a ná. Ɓa há tʋ́ŋ wɩ́bɔma nyáŋ duo há kéŋ hɩɩ̃sɛ, ɓa yíkí Ziida nɩɛ má ɓa aa zɔkɛ.
36 «Amá taŋa, arɩ́ ɛ́ wuu, ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná, a mʋ́ tɩɩnɛ tɔ́ɔ́ né, ɩ́ há sɛ́: “Lal rɩ́ losu arɩ́ dɩwɩlbɔmɔ nɛ́ sɩ́ kánʋ́ hé Babɩlɔɔnɛ kuóro nɛ́sɛ mɛ́.” 37 Ŋ cɔ́ɛ́ fa wɩ́ɔ́, ŋ tɛŋ buori, a caasɛ físi tɔ́ɔ́ né nɩɛ nyúú, ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ fa a ɓa pɩsɛ zʋ tɔ́nɛ wuu sɩɛrʋ. Amá mʋ́l né mí, ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ hé náŋá mɛ́, rɩ́ŋ káŋwɔ́ bɩrko rɛɛ́wa, a a rɩ́wɔ́ ké rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l. 38 Ɓa sɩ́ áŋ nɩɛ, ká rɩ́ŋ má áwɔ́ Wɩɩsɛ. 39 Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ ka sabalá, ká pi ŋmɛ́ŋbalá, aá zílíŋ tɛ́ŋ wuu mí, a makɛ rɩ́wɔ́ tɩɩ arɩ́wɔ́ bɛlɛ ná wér ɓa sʋ́ʋ́ har mɛ́. 40 Ŋ sɩ́ bil nʋtʋmɛ dɩŋɛ, ŋ rɩ́wɔ́ pɛ́kɛ; ŋ báá wʋ́ɔ́ vɛ́ɛ́ tá, ŋ sɩ́ a wérí aá pɔ́wɔ́ tɛ́ŋ wuu mí, ká a rɩ́wɔ́ zízílíŋ wérí, a makɛ rɩ́wɔ́ báá sɩ́wɔ́ tɩɩ kaa kɛ́kɩ́ŋ mɛ́. 41 Ŋ sɩɛrʋ sɩ́ tɔ́rwɔ́ nyúú, rɩ́ŋ a wérí pɔ́wɔ́, ká héŋ táŋa wuu, a a rɩ́wɔ́ ké tɔ́ɔ́ né mí rɩ́wɔ́ nalursi zʋ tíé. Ŋ sɩ́ tʋ́ŋ ɛ́ ná, rɩ́rɩ́ŋ sɩɛrʋ wuu arɩ́rɩ́ŋ taŋá wuu.»
42 Náŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: «A nɛ́ ɛ́ ŋ há ɛ́ɛ́ wɩhálzeno né peri Ziida nɩɛ, ɛ́ tɩɩ nɛ́ ŋ sɩ́ a rɩ́ wérí ná wuu ŋ fa há bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́, péríwó. 43 Ɓa sɩ́ yɔwɛ baksɛ tɔ́ɔ́ né sɩɛrʋ, ɩ́ há sɛ́ rʋ́ʋ́ mɩŋ Kalde nɩɛ nɛ́sɛ mɛ́ nɛ́, rʋ́ʋ́ zɔ́kɔ́ ɓóŋ, nɩɛ to ráŋ, pʋsɛ má to ráŋ. 44 Ɓa sɩ́ kérsi meéwíé a yɔwɛ baksɛ, dáŋsɩ́ɛ́ nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́, a pʋ́ŋsɛ yɔwɛ́ kɛnnɛ, a ciki nɛ́ŋsa, Bɛŋzamɛ dɩtɩ́llɛ mɛ́, Zerizalɛmɛ kile tɔ́nɛ sɩɛrʋ, Ziida tɔ́nɛ sɩɛrʋ, pallɛ tɔ́nɛ sɩɛnnɛ, Sefela tɔ́nɛ mɛ́ arɩ́ Nɩgɛɛvɛ mɛ́, bee wɩ́ɛ́, ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ nɩɛ bɩr nɩ́wɔ́ tésíé nɩɩsɔ, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.