Zeremi la Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ a peri bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ botoro
25
1 Zoziyasɛ bio Zʋwakimi, há dí Ziida kuorí, ʋ bɩŋsɛ baná nyúú mí ní, Nyuutɩna Wɩɩsɛ púú liŋó a pá Zeremi, Ziida nɩɛ wuu yɩr mɛ́. Nabikanezaarɛ má Babɩlɔɔnɛ kuorí dí, dʋ́ŋdʋʋ̃́ bɩna nɛ́ fa ɛ́. 2 Wɩ́laabʋ́llɔ Zeremi bʋ́l Ziida nɩɛ wuu arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ wuu rɩ́ a bʋlɛ́: 3 «A de pɔ́ Amɔŋ bio Zoziyasɛ há dí Ziida kuorí, ʋ bɩŋsɛ fí rí botoro nyúú mí, a ko aá lɛ zaa, bɩŋsɛ mɛrɛ́ arɩ́ botoro ní, ŋ há la Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ bʋ́l aá pɛ́ɩ́wa, a wʋ́ʋ́ sɩɛrʋ bɔlɛ́, ká bʋlʋ́ naasɩ́ ɛ́rɛ́ɛ́, ká ɛ́ má ɩ́ wʋ́ʋ́ zesé. 4 Nyuutɩna Wɩɩsɛ má wɩ́ɩ́wa wɩ́ɛ́ bɔlɛ́, ká tʋ́mʋ́ wɩ́laabʋ́lla ná wuu há kɔ́ʋ́ tʋ́tʋnna, naasɩ́ ɛ́rɛ́ɛ́ ɩ́ rɩ́. Amá ɩ́ wɩ́ɩ́wa dɩlla ɓilé zésú wɩ́bʋlɛ́. 5 Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa bʋlɩ́wa rɩ́ a bʋlɛ́: «Nɛrɔ wuu tɛ́ɩ́ málbɔmɔ, a tá bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛ́ɛ́! Ɛ́ é, ɩ́ sɩ́ ka waana a mɩ́ŋ tɔ́ɔ́ ná mɛ́ ŋ há píé pɛ́ɩ́wa arɩ́rɩ́wa naabálawa fól wuu, a káá mʋ́ wuu. 6 Ɩ́ sɩ́ɩ́wa tɩɩ káá cɔ́ venni mí, rɩ́ɩ́ ɓírmíwó sɩ́ɛ́, rɩ́ɩ́ cʋɔlɩ́wɔ́. Ɩ́ sɩ́ veŋgúlli mɛ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa tɩɩ, rɩ́ɩ́ pusíŋ cɔwɩɩlɔ́, ɛ́ é, ŋ wáá lo rɩ bɔ́ŋbɔ́ŋ oro wuu péríwa. 7 Amá, ɩ́ wɩ́ŋ zesé, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. Ɩ́ vɔ́ɔ́ ká má veŋgúlli, a pusíŋ cɔ́ɛ́, a zɔkɩ́wa tɩɩ má.”8 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna há sʋ́ʋ́ ná: Ɩ́ há vɛɛ rɩ́ɩ́wa zesɩ́ŋ há sʋ́ʋ́ ná pɛ́ɩ́wa, 9 ŋ sɩ́ tʋŋ yɩ́rɛ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ duówa wuu nɩɛ, a yɩ́rɩ́ŋ tʋ́tʋ́nnɔ Nabikanezaarɛ Babɩlɔɔnɛ kuóro a héíwa mɛ́. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ ko cɛ́ tɔ́ɔ́ né rɩ́rʋ́ nɩɛ mɛ́, a cɩ́wɔ́ laka duowa ná má wuu mí. Ŋ sɩ́ zɔ́kɩ́wa wuu, rɩ́ɩ́wa a tɔ́ɓó a káá mʋ́ wuu, ɩ́ tɔ́nɛ sɩ́ lɔ́rɛ. Nɛ́ŋ ná wuu há sɩ́ nówó ɛ́, sɩ́ cáási. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. 10 Ŋ sɩ́ a rɩ́ cana díí kʋɔ́llɛ, rɩ́ tɛŋpɔ́ɔ́rɛ cááse síklíwa dɩmɩ́nɛ́. Rɩ́ topéré ná há já bálawa rɩ́ háŋpʋala ná há já háála má yɩɩla yɩ́ɩ́ sikli ráŋ. Nɔmɔ́ wáá dɔŋ, caanɔ́ wáá nyɩkɛ. 11 Tɔ́ɔ́ né wuu sɩ́ zɔkɛ, a a tɔ́ɓoo, ká rɩ́ duowa nyáŋ wuu tʋ́ŋ aá pá Babɩlɔɔnɛ kuóro, a kaá ja bɩŋsɛ mɛɛ́sɩ́botoro rí fí.
12 «Bɩŋsɛ mɛɛ́sɩ́botoro rí fí nyáŋ har mɛ́ nɛ́, rɩ́ŋ sɩɛ́ bɛ́ŋsɛ Babɩlɔɔnɛ kuóro rɩ́rʋ́ nɩɛ, ɓa wɩ́bɔma ná yɩr mɛ́. Ŋ sɩ́ zɔkɛ Kalde nɩɛ tɔ́ɔ́, rʋ́ʋ́ a tɔ́ɓoó a kaá mʋ́ wuu. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. 13 Ŋ sɩ́ a rɩ́ wɩhálawa ná wuu ŋ há bʋlwɔ́ wɩ́ɛ́ pɔ́wɔ́ peri tɔ́ɔ́ né. Ɓa wuu mɩŋ kɛnɔ né sɩɛrʋ. Ɓa ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ wɩ́laabʋ́llɔ Zeremi bʋl, a cɛ́ duowa ná wuu mí, ŋ yɩr mɛ́. 14 Ɓabɩlɔɔnɛ nɩɛ má sɩ́ ná bɛŋsɛ́. Duowa ná káŋ rɩ́ kuóre ná há duóko sɩ́ dí dóé ɓa nyúú. Ŋ sɩ́ pi bɔ́ŋbɔ́ŋ ná rɩ́ wɩ́ɛ́ ná wuu ɓa há ɛ́ɛ́, a túŋwó mí.»
Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́ sɩgbaŋa wɩ́ɛ́
15 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná a páŋ: «Tɛ́rɩ́ nɛ́sɛ a la sɩgbaŋá né. Ŋ cɔwɩɩlɔ́ nɛ́ súú. Laa pá duowa ná wuu ŋ há tʋmɩ́ ɓa rɩ́, rɩ́wɔ́ nyɔ. 16 Rɩ́wɔ́ nyɔ, aá gɛ́ŋsɛ, a makɛ rɩ́wɔ́ pi lal ná wuu ŋ há sɩ́ héwó mí a yɩrɛ yɔ́ɔ́.»
17 Ɛ́ nɛ́ ŋ la sɩgbaŋá ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́sɛ mɛ́, a pá duowa ná wuu Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há tʋmɩ́ŋ ɓa rɩ́, ɓa nyɔ. 18 Ŋ pul Zerizalɛmɛ rɩ́ Ziida tɔ́nɛ mɛ́ nɛ́, arɩ́wɔ́ kuóre rɩ́wɔ́ minísiwa mɛ́, rɩ́ŋ zɔ́kwɔ́. Rɩ́ ɓa nɛ́ kúé aá bʋl zome wɩ́ɛ́ ɛ́ rá má nɩlɔ́rɔ wɩ́ɛ́, ɛ́ rá má bʋra wɩ́ɛ́, ɓa wɩ́ɛ́ nɛ́ rɩ́wɔ́ pii máŋsɛ. Anɛ ɓa zaa há nɩhɩ̃́ nyɛ́. 19 Ɛ́ har mɛ́, duowa ná náŋá nɛ́ nyɔ́ɛ́:
Ezipiti kuóro Faarɔŋ, rɩ́rʋ́ tʋ́tʋ́nna, ʋ minísiwa, ʋ tɔ́ɔ́ nɩɛ wuu, 20 arɩ́ duowa ná náŋá há kuósi náŋá mɛ́;
Uusi kuóré wuu,
Filisiti nɩɛ kuóre ná wuu há mɩŋ Asɩkalɔŋ rɩ́ Gaaza rɩ́ Ɩkɩrɔŋ arɩ́ nɩɛ ná há káánɛ́ Asɩdɔɔdɛ mɛ́;
21 Edoŋ nɩɛ, Mʋwabɛ arɩ́ Amɔŋ nɩɛ;
22 Tiiri kuóre wuu, Siidɔŋ kuóre wuu arɩ́ tɔ́nɛ ná mʋʋ há kílwó kuóré wuu;
23 Dedaŋ nɩɛ, Tema nɩɛ, Buuzi nɩɛ, arɩ́ nɩɛ ná háá píéríwó tɔŋkɩɛrɩ́wa kaá káánɛ tɔmɔ;
24 Arabi kuóré wuu arɩ́ duówa ná náŋá kuóre há kuósi náŋá mɛ́, a mɩŋ gɩrbétéke mí; 25 Zimiri kuóré wuu, Elaŋ kuóre wuu arɩ́ Mɛɛdɛ kuóre wuu;
26 wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóre wuu, dɩtɛsɩ́wa rɩ́ dɩbole kuóré.
Kuódɩtɩ́llɛ́ ná wuu kuóre há mɩ́ŋ tíé nyúú sɩ́ nyɔ ɛ́ sɩgbaŋa mɛ́, bálawa a la náŋá mɛ́, a mʋ́ tenni ká rɩ́ kuóro Sesakɛ má nyɔ.
27 Ɩ sɩ́ bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: Ɩ́ nyɔ, a buki, a tʋ́ɔ́sɛ, a ɓallɛ pɛ́ tíé ká sɩ́ ísú, tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ́ há sɩ́ ná lal ná ŋ há sɩ́ yiki héíwa mɛ́.» 28 Rɩ́ ɓa nɛ́ vɛ́ rɩ́wɔ́ la sɩgbaŋá ná ɩ nɛ́sɛ mɛ́, a nyɔ, ɩ sɩ́ bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna sɛ́: ɛ́ wuu háá ɛ́ɛ́, ɩ́ sɩ́ nyɔ́wɔ́. 29 Bee wɩ́ɛ́, tɔ́ɔ́ ná má tɩɩ há káŋ tɩ́llɛ́ mɛ́, ŋ há sɩ́ pul tʋ́ŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ ʋ mɛ́, ɩ́ nɛ́ sɩɛ́ rɩ́ŋ píí tá nyɔ́ɔ́? Aɩ́, ŋ wáá píí cɛ́ɩ́wa má. Amá, ŋ sɩ́ yiki lal hé tɔ́ɔ́ nɩɛ wuu mí. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ , Doewuutɩna nɛ́ bʋ́l ɛ́.»
30 Wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há bʋlɛ́ pɛ́ɩ́, bʋlwɔ́ a pɔ́wɔ́ ŋ yɩr mɛ́; a bʋlɛ́:
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ póŋsi wɩ́ɛ́ bána nyúú,
ʋ dʋŋɔ dɩmɩnɩ́ mɛ́ nɛ́ ʋ mɩŋ, kɔ́ʋ́ líŋo lɩ́lɛ.
Ʋ póŋsi wɩ́ɛ́ a cɩ́nʋ́ dɩtɩ́llɛ mɛ́,
ʋ cáásó a cɛ́ tɔ́ɔ́ nɩɛ wuu mí
anɛ nɩɛ ná háá nʋɔsɛ víínyi nɔnɔ káá cáási ɛ́.
31 Ʋ wɩ́ɛ́ póŋsé kʋ́ɔ́llɛ
zʋ duníé nɩɛ wuu dɩlla,
a mʋ́ yakɛ duníé tókó mí.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ kéŋ sarɩ́ya dí cɛ́
duó wuu mí,
ʋ sɩ́ dí nɩɛ wuu sarɩ́ya.
Ʋ sɩ́ a rɩ tókowí ɓʋ́ sahɔtɩ́ɩ́na.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.»
32 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná:
«Wɩhála tɛ́l naa
a pɔ́ duo nɔ́ŋɔ mɛ́ ká mʋ́ yakɛ nɔ́ŋɔ mɛ́,
pozeno ní isí dúníé tókó mí.»
33 Rɩ́ tápʋ́l nɛ́ kóé, a de pɔ́ dúníé cɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ ká mʋ́ yákʋ́ cɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩɓʋ́ʋ́lɛ sɩ́ jɛrɛ su tíé wuu. Ɓa wʋ́ɔ́ yúó wí, ɓa wʋ́ɔ́ pá rɩ́ɩ́ hu. Ɓáá de nɛ nɔbɩna nɛ́ rɩ́ɩ́ pɩ́ tíé.
34 Sɩ́dííre, ɩ́ ŋmɔ́wɛ búŋse; ɩ́ cáási.
Ɩ́ é piẽŋse penʋɔla, ɩ́ pɩ́ tíé bílli,
beé wɩ́ɛ́ tɛ́ŋ péró rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wa má jɛ́rɛ.
Ɩ́ sɩ́ ɓal pɩsɛ,
anɛ vie ná yɛ́lɩ́ há duóko.
35 Sɩ́dííré,
wɩ dɩfámʋ́ɩ́ kené!
Piẽŋse penʋɔla,
wɩ dɩféŋsi kené!
36 Ɓa nɛ́ sɩ́dííre cááse,
Piẽŋse penʋɔla wííle:
beé wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ zɔ́kwɔ́ piẽŋse dɩnʋɔlɩ́.
37 Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɩzeno ná ɔ́ɔ́,
piẽŋse dɩnʋɔlɛ́ ɓɩwéré sikli.
38 Ɓa lɩ́wɔ́ dɩmɩnɩ́ anɛ kɩ́ŋkaná
há isú dɩpɩnɛ́ mɛ́ nɛ́.
Ɓa tɔ́ɔ́ ná bɩ́rmɛ tɔ́ɓó,
tókowí há zɔ́kʋ́ wɩ́ɛ́,
a tɩ́ŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɩ́zeno ná mɛ́.