4
1 «Ɩzɩrayɛl nɩɛ, rɩ́ɩ́wa já bɩrkóé,ɩ́ wóŋ rɩ́ a bɩ́rɛ aá ko rí.
Rɩ́ɩ́wa nɛ́ yóíwa venni ná há kéŋ hɩ̃ɩ̃sɛ rɩɩ tá,
ɩ́ báá wɩ nɩbaarɛ́ diŋderé a,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
2 Ɩ́ háá ko bʋlɛ́: “Á ŋmɩ́ɛ́sɔ́ arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há wómmó yɩr mɛ́...”, rɩ́ɩ́wa nɩ́ɩ́ tʋŋ ɛ́ rɩ́ sapʋmmɩ́, rɩ́ taŋá arɩ́ sɩ́fɩɛma,
duówa ná há wɩ Wɩɩsɛ ɛ̃́ sɩ́ sʋ́lɩ́ŋ rɩ́ŋ hé barka a pɔ́wɔ́, ká rɩ́wɔ́ píŋsíwó tɩɩ ŋ yɩr mɛ́.
3 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná
a pá Ziida báála arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ wuu:
«Ɩ́ ɓá bakfɛlɔ́,
ɩ́ sɩ́ sɔrɛ sɩɛrʋ dú!
4 Ɩ́ zʋ́ pɛŋcok sɩɛrʋ,
ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́.
Ziida nɩɛ, Zerizalɛmɛ nɩɛ,
ɩ́ ja sabɩŋwéró a pɛ́ɩ́wa tɩɩ.
Rɩ ɛ́ rá ŋ cɔ́ɛ́ sɩ́ ísí anɛ níŋ,
a zɔkɛ zɔ́krʋ,
ká rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ mɩ́nʋ́ rɩ́ɩ́ dʋ́sʋ́
a tɩŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ ná ɩ́ há ɛ́ɛ́ wɩ́ɛ́.»
Wɩ́hála kóé lábaarɛ
5 Ɩ́ búóli Ziida dɩ́tɩ́llɛ mɛ́,
ɩ́ búóli a pá Zerizalɛmɛ nɩɛ má.
Ɩ́ mú nyɩ́la tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ,
Ɩ́ búóli kɩ́ŋkáŋ, a hé nɩɛ náŋá mɛ́
tɔ́sɔ́kɛ́rɛ sɩɛnnɛ.
6 Ɩ́ cɔ́ŋsɛ malla, a makɛ Sɩɔŋ* cáásɛ,
rɩ nɩɛ fá féŋsi,
rɩ nɛ́ŋ wuu sɩ́ cɩ́nʋ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ wɩ́hála ɓɩzeno
lɛ́ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ rɩ́ aá ko,
zɔ́krʋ ɓɩzeno ní.
7 Dɩŋdɔmɔ lʋ́ʋ́ dɩféŋsi anɛ kɩ́ŋkáná,
nɛrɔ ná há sɩ́ zɔkɛ duówa
mɩŋ ŋmɛ́nɔ mɛ́ aá kó,
ʋ lʋ́ʋ́ dɩmɩnɩ́,
aá ko rʋ́ʋ́ zɔ́kɩ́wa tɔ́ɔ́.
Ɩ́ tɔ́nɛ sɩ́ a zɩ́ɓóru,
nɩɛ wɩ ráŋ mɩŋ.
8 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ sú yúwíírí gɛnnɛ,
a wí hííni
a zɛ́ nɛ́ŋsa,
beé wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ
wʋ́ʋ́ cɔwɩɩlɔ́ zeno ná gíré, á nyúú.
9 «Rɩ ɛ́ nɛ́ kúé tʋŋ,
kuóro naasɛ sɩ́ yʋɔrɛ,
minísiwa má ɛ́ tɩɩ;
vʋk'ɔɔsa nʋʋsɛ sɩ́ maanɛ,
héwíŋ sɩ́ ká wɩ́laabʋlla má,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
10 Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́:
“Áá! Nyuutɩna Wɩɩsɛ,
ɩ nyɩ́sɛ nɩɛ nyáŋ rɛ́,
ɩ nyɩ́sɛ Zerizalɛmɛ nɩɛ,
a bʋlɛ́ rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l sɩ́ mɩŋ ...
Ká sii mɩ́ŋrá baŋa mɛ́!” »
Bɩbará púsó lɩ dɩbammawa aá ko
11 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩɛ́ sɩ́ bʋl
Zerizalɛmɛ nɩɛ rɩ́ bʋlɛ́:
«Polʋma ɓɩzeno nɛ́ pallɛ daha
gɩrbétéke sɩɛrʋ
aá kóŋ nɩɛ mɛ́.
Pofɩɛsɩ́wie ná há mɔhɛ̃́ mɩ́ɛ́ celé rá tó.
12 Poo ná há dúókó ní,
ŋ a, ʋ lɛ́ ráŋ rɩ́ aá ko.
Mʋ́l né mí, ŋ sɩ́ dí sárɩ́ya a cɩ́ŋwɔ́ mɛ́.»
13 Ná dɩŋdɔma nɩ́ɩ́ kue:
Ɓaá ko anɛ duóbasɛ nɛ́.
Ɓa lalyóórítórkowa lʋ́ŋ anɛ duópoo,
ɓa záksɛ nyáámɔ́ a kɩ́llɛ básɩ́ɛ́wa.
Á yéŋŋó, wɩ́hála púrá!»
14 Zerizalɛmɛ nɩɛ, rɩ́ɩ́wa já rɩ́ɩ́wa lɛ́ɩ́wa tɩɩ,
ɩ tɛ́ɩ́wa sahaksɩ́ ná.
Cɛ́rɛ orí rí, rɩ́ɩ́wa tɛ́ɩ́wa sabɩŋtɩɛnnɛ ná?
15 Ɩ́ zesi dɔ́mɛ́ né há lɛ́ Daŋ aá ko,
wɩ́hálawa labáárɛ nɩ́ɩ́ kúé,
ʋ lɛ́ Ɩfɩrayɩŋ pallɛ sɩɛrʋ nɛ́.
16 Ɩ́ hé duosi a pá nɩɛ wuu,
ɩ́ ŋmɔwɛ búŋse pá Zerizalɛmɛ nɩɛ a bʋlɛ́:
dɩŋdɔma péró,
ɓa lɛ́ tɔ́bólí rí, aá ko,
a cáási lal cááse aá ko Ziida tɔ́nɛ mɛ́.
17 A ko kíl Zerizalɛmɛ
anɛ bakpɔ́ɔ́ra há kíl baka ɛ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́: “Ɓa há cɩ́nɩ́ŋ mɛ́, ʋ nɛ́ kéŋ ɛ́ ko”.
18 Zerizalɛmɛ nɩɛ, wɩ́ɩ́ ná há tɛ nyɛ péríwa,
ɩ́ wɩ́'állɛ wɩ́ɛ́ nɛ́,
bɔ́ŋbɔ́ŋ ná ɩ́ há ɛ́ɛ́ nɛ́ tɛ.
Wɩhála né há péríwa,
sɩɛ́ ɓɩ́ɛ́na dúókó,
a caasɛ mɩ́mɩ́lmɩ́wa baŋcɩla.»
Zeremi ɓál pʋ́ɔ́lɩ́, wɩhálawa ná haá kóú tɔ́ɔ́ mɛ́ wɩ́ɛ́
19 Wúí! ŋ lowíé, ŋ lowíé ní wɩɛ́!
ŋ baŋcɩla wɛ́ a cɩ pomé mí.
Ná ŋ tɛŋ háá wáásɛ ɛ́!
Ŋ wɩ́ŋ nʋɔ́ wuó táŋŋɛ?
Ŋ nɛ́ nyɩ́la múí
rɩ́ lal cááse.
20 Ɓa sɛ́: «Zɔ́krʋwa nyáŋ náŋá mɛ́,
ɓa zɔkɛ tɔ́ɔ́ wuu.
ɓa zɔ́krá táŋtɛ naasɩ́ɩ́ balá,
ɓa há zɔ́krá jɩ́ɩ́sɛ sɩ́ɩ́ fɩ́llɛ́ mɛ́.
21 Kal beé rí, rɩ lalyóórídirapó yʋ́ksɩ́ŋ sɩ́ɛ́ mɛ́,
ká rɩ́ŋ dɩlla fuuri lal nyɩ́sɛ dɔ́mɛ?
22 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́:
«Ŋ nɩɛ ná cʋʋlɔ́,
ɓa wɩ́ŋ ɛ̃́.
Ɓa ká bɛlɛ ná há wɩ sabɩɩna kené ní,
ɓa wɩ wɩ́ɛ́ mʋ́ʋ́la nɛ̃.
Ɓa há wóú ná, ʋ nɛ́ ká bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛ́ɛ́.
Amá wérí ɛ́ɛ́, ɓa wʋ́ʋ́ ɛ̃́.»
23 Ŋ bél tíé: rʋ́ʋ́ fa wɩ nɩ́ɩ́sɔ́ oro wuu kéné ká a wuoli,
ŋ bel bána má rɩ́: rɩ pʋmmɔ́ toó.
24 Ŋ bél pallɛ: rɩ ɓaá váklʋ́,
ká dúŋdúóme zízíksíwó tɩɩ mɛ́.
25 Ŋ béló: ŋ wɩ nɛ́ŋ wuu néé,
bána diíwiisi má wuu col.
26 Ŋ béló: tíé ná fá há kéŋ tuuni,
rʋ́ʋ́ bɩrmɛ tíɓilí,
tɔ́nɛ ná wuu ní zɔ́kɛ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ nɛ́ wɩ́ɛ́ kɩ́ŋkáŋ,
ʋ tʋŋ ɛ́.
27 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná:
«Tɔ́ɔ́ ná wuu sɩ́ a zɔ́kɛ,
amá ŋ wáá ló rɩ́wɔ́ zɔ́kʋ́ tenni.
28 Ɛ́ nɛ́ tɛ tíé wuu sɩ́ mɩŋ híĩ́ne mí,
ká rɩ́ nyúú rí, rí bána biri.
Ŋ há bɩ́ɩ́nʋ́ ná nɛ́ ɛ́ ŋ bʋ́l,
ŋ sabɩɩna waá bɩ́rɛ,
ŋ wɩ har mʋ́.»
Nɩɓʋ́ʋ́ra cɩ́nɔ́ tɩkɛ Sɩɔŋ nɩɛ
29 Lalyóórítórkowa arɩ́ túyoore nɛ́ dɔ́mɛ́ aá ko.
Tɔ́nɛ nɩɛ wuu giŋ lɛ aá fá,
Nɩɛ fɔ́ɔ́ aá zʋ paarʋ sɩɛnnɛ,
ká náŋa má fá aá zɛ́ pallɛ.
Tɔ́nɛ wuu ká wúóli,
nɛ́ŋ wɩ ráŋ káánɛ́.
30 Amá ɩ́ é Zerizalɛmɛ nɩɛ, ɩ́ wɩ́'aalɩ́ nɛ́ ká beé rí?
Ɩ́ sú gɛwere,
a hé salmɛ bɛŋzɛllɛ,
a hé kállɩ́wa bíri sɩ́ɛ́.
Ɩ́ tɩɩ ɓɩɛrɛ́ sɩɛ́ ká yɔ́ɔ́ nɛ́.
Ɩ́ boŋzome báá wɩ́ɩ́wa có,
ɓaá jɛ́ɩ́wa mɩŋsa lɩ́sɛ́ nɛ́.
31 Ŋŋ́ nɛ̃ cááse,
ʋ nɩhɩ̃́ hálʋlɩ́ cááse ní,
ʋ nɩhɩ̃́ toopero ní,
ʋ tooperbio ní ʋ jɩ́já rʋ́ʋ́ lʋl.
Sɩɔŋ* nɩɛ liŋó ní
cɛmɛ́ káá zɛ́ nɛ́ŋsa a bʋlɛ́:
«Wɩhála púrá! Nɩɓʋ́ʋ́ra sɩ́ ŋmɔ́wɩ́ra ɓʋ́ʋ́sɛ.»