43
1 Amá mʋ́l né mí, ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ náa pɛ́ɩ́ é Zakɔbɛ há kɔ́ʋ́ nɩmáálɛ,
a pɛ́ɩ́ é Ɩzɩrayɛl ʋ há ɛ́ɛ́ ɩ mɩ́ŋ:
Sɩ́ héwíŋ fa, ŋ yɔ́wɔ́ a lɛ́ɩ́,
ŋ nɛ́ yɩ́rɩ́ yɩr, ɩ káŋ tɩ́llɛ́ nɛ́.
2 Rɩ́ɩ́ zʋ nyii, ŋ sɩ́ mɩnɩ́ har,
rɩ́ɩ́ zʋ mʋnaa nyii sɩɛrʋ, ɓa wɩ́ɩ́ líŋ.
Rɩ́ɩ́ va níŋ sɩsɩɛnnʋwa, níŋ wɩ́ɩ́ dí,
níŋpoo wɩ́ɩ́ dí níŋ sɩsɩɛnnʋwa,
3 beé wɩ́ɛ́, ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ nɛ́ kɛ́ɩ́ Wɩɩsɛ,
Ɩzɩrayɛl Kaŋdʋŋɔ (Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ), ɩ láátáárɔ.
Ezipiti ní ŋ pii yɔwɛ a lɛ́ɩ́,
Nubi (Etiopi) arɩ́ Seva ní ŋ pii lénní
4 ɩ yɛlɩ́ há háákɔ́ ŋ sɩ́ɛ mɛ́ wɩ́ɛ́,
ɩ há káŋ oŋpíŋ, ŋ cóllí wɩ́ɛ́;
ŋ kɛ́sɛ báála a pa, ɩ gbel mí,
nɩkána nɛ́ ŋ pii lénní dʋŋɔ.
5 Sɩ́ héwíŋ fa, beé wɩ́ɛ́ ŋ mɩ́nɩ́ har,
ŋ sɩ́ a rɩ́ɩ́ dunɩɛ lɛ́ wɩɩsɛ dɩpomí a bɩ́rko,
ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ hé náŋá mɛ́ wɩzʋʋlɔ́ mɛ́.
6 Ŋ sɩ́ bʋl wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋ́ɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Tɛ»,
ká bʋl wɩɩsɛ dɩpomí néduu má rɩ́ a bʋlɛ́: «Sɩ́ kɛ́rʋ́!
A rɩ́ŋ bɛlɛ lɛ́ dɩboli a bɩ́rko
rɩ́ŋ tole má lɛ́ dúníé toko a bɩ́rko,
7 ŋ yɩr há ka nɩɛ ná wuu dɛ́nna (nɩɛ ná wuu ɓa yɩrɩ́ŋ yɩr aá pɔ́wɔ́),
nɩɛ ná wuu ŋ há mɛ́ɛ́, ŋ há bɩ́rmɛ́,
ŋ há ɛ́ɛ́ ɓa mɩnɩ́ŋ píŋ wɩ́ɛ́!
8 Ɩ́ a rɩ nɩɛ ná há kéŋ sɩ́ɛ́ ká taŋá wɩ ráŋ ná,
nɩɛ ná há kéŋ dɩllɛ ká a dɩŋtenne lɛ́.»
Taŋá Wɩɩsɛ nɛ́ la sɩ́ɛ́ aá hé wɩ́ɛ́ duósi ká la nɩɛ aá tá má
9 Rɩ duówa wuu cɛ́rɛ́ hé náŋá mɛ́,
rɩ tɔ́nɛ nɩɛ céŋ náŋá:
Ɓa sɩɛrʋ, orí rí fa lá sɩ́ɛ́ hé wɩ́ɛ́ nyáŋ duósi,
a lo á zesi wɩ́bɩ́nɛ́wa>>
Ɓa a rɩ́wɔ́ daŋsɩ́ɛ́ nɩɛ nyɩ́ɩ́sɛ, a ceŋsíwó rɩ́ taŋá,
rɩ nɩɛ zesi ká wólli a bʋlɛ́: «Ɓa ka wɩ́bie/ɓa mɔhɔ̃́ laa dí.»
10 Ɩ́ nɛ́ káŋ é daŋsɩ́ɛ́wa, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́,
ɩ́ nɛ́ káŋ tʋtʋnna ná ŋ ha bɛ́llɛ a lɩ́sɛ́
a makɛ rɩ́ɩ́wa nɛ̃ mʋ́l, a láŋ dí
ká zɩŋ rɩ́ŋ ɓɩ́ɛ́na ká ɛ́ nɛ́:
wɩɩsɛ nɔ́ŋ wuu wɩ́ŋ sɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ rɩ́ɩ́ mɩ́ŋ,
oro wuu wɩ́ŋ gbel mɩ́ɩ́ mɩ́ŋ.
11 Ŋ nɛ́ ká, ŋ é ní ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ,
Laataarɔ nɔ́ŋ wuu tóŋ gbel mí.
12 Ŋ nɛ́ la sɩ́ɛ́ bʋl laatɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ nɛ́ kénú ko,
ŋ nɛ́ cáárʋ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ dɩhɩ̃́ veno oro rá wɩ ɛ́ tʋ́mɛ́.
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ nɛ́ káŋ daŋsɩ́ɛ́wa,
káŋ é a Wɩɩsɛ,
Nyuutɩna nɛ́ bʋ́l ɛ́.
13 Oo, ŋ ká ɛ́ nɛ́, a pɔ́ ɛ́ mɛ́ ká kaa mʋ́ wuu:
Nɛ́ŋ wɩ́ŋ váámɔ wúó mɩl,
rɩ́ŋ nɛ́ a wɩ́ɩ́, áŋ rɛ́ sɩ́ gírú>>
14 Nɛrɔ ná há yɔ́wɛ́ a lɛ́ɩ́wa, Ɩzɩrayɛl Kaŋdɔŋɔ,
Nyuutɩna nɛ́ bʋ́l nyɛ́:
Ɩ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ́ ŋ yiki nɛrɔ nɔŋɔ́, ʋ cɛ́ Babɩlɔɔnɛ mɛ́,
ŋ sɩ́ a rɩ Kalde nɩɛ nyáŋ
lɩ́wɔ́ mʋʋ daborizeŋse nyáŋ sɩɛnnɛ
ɓa fa ha kéné aá jʋ́ɔ́sɛ́, a fa.
15 Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ,
ʋ nɛ́ ká Ɩzɩrayɛl mɩ́máárɔ, ɩ́ Kuóro.
16 Nyuutɩna nɛ́ bʋ́l nyɛ́,
ʋ nɛ́ túúri ŋmɛ́nɔ mʋʋ sɩsɩɛnnʋwa,
ʋ nɛ́ hé dɩtɩŋdaarɩ́ nyilúŋe sɩɛrʋ,
17 ʋ nɛ́ ɛ́ɛ́ lalyóórítorkowa arɩ́ záksɛ,
sóójipúlli arɩ́wɔ́ sóójibára hé naŋá mʋ́ lal,
a ɓallɛ, a báá wɩ iśé,
ɓa sʋ́sɔ́, a mʋɔlɛ anɛ gepukʋl:
18 Ɩ́ baá sɩ́ wɩ́bɩ́nɛ́wa wɩ́ɛ́ líísu,
ɩ́ sɩ́ díé wɩ́'állɛ wɩ́ɛ́ bɩ́ɩ́nʋ́.
19 Ná wɩ́fɛlɔ nɛ́ ŋ é jɩ́já rɩ́ŋ a,
ʋ nyɩ́la wáárɔ póŋ rí; ɩ́ wʋ́ʋ́ ɛ̃>>
Ʋ ká ɛ́ nɛ́, ŋ sɩ́ túúri ŋmɛ́nɔ gɩrbétéke sɩɛrʋ,
rɩ mʋnaasɛ nyii pal tíɓɩlɩ mɛ́:
20 balla sɩ́ píŋsíŋ,
baka vásɛ arɩ́ otirisiwa sɩ́ píŋsíŋ,
beé wɩ́ɛ́ ŋ ɔ́ɔ́ nyii mɩ́ŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ,
mʋnaasɛ nyii pɩpal tíɓɩlɩ mɛ́,
a makɛ rɩ́ŋ nɩɛ, ŋ nɩlɩ́sɛ́, ná nyii nyɔ́,
21 nɩɛ ná ŋ há mɛ́ɛ́ ŋ yɩr mɛ́,
ɓa sɩ́ dɛ́nnɩ́ŋ.
Wɩɩsɛ nɩɛ wʋ́ʋ́ fɩkɛ, amá ʋ sɩ́ hé bárka pɔ́wɔ́, a a rɩ́wɔ́ nɛ́rɛ
22 Zakɔbɛ, ɩ wɩ́ŋ yɩ́rɛ (jɛ́ɛ́),
Ɩzɩrayɛl, ɩ bɔ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́ má tɩɩ;
23 ɩ wɩ pewiisi ɓʋ́ɛ́ ɔsɛ vʋk'fise rɩ́ɩ́ páŋ,
ɩ vʋka ɔsɛ́ to rɩ́ŋ píŋ ní súúri.
Ŋ wɩ́ɩ́ bɛ́ŋsɛ́ a ja rɩ́ɩ́ páŋ satɔ́ɔ́rɩ́pallɛ,
ŋ sɩɛ́ baá wɩ́ɩ́ walmɛ́ áŋsáŋsɛ má wɩ́ɛ́;
24 ɩ wɩ́ɩ́ meéwíé pie yɔwɛ túláále páŋ,
ɩ wɩ lóé rɩ́ɩ́ vʋka naŋnʋnnɛ nɩ́ɩ́sɩ́ŋ.
Amá ɩ nɛ́ taŋá bɛ́ŋsɩ́ŋ a tɩ́ŋɩ́ wɩ́bɔma mɛ́,
ɩ nɛ́ walmɩ́ŋ rɩ́rɩ́ wɩ́tɩ́ɛ́nnɛ;
25 ŋ é sɩɛ́ há kɔ́ʋ́ ná, ŋ há kɔ́ʋ́ nɛ́,
ŋ nɛ́ fóí nyúdówɩ́'állɛ a tá,
ŋ wɩ́ɩ́ wɩ́zɔkɔ́ pie aá bilíŋ sɩɛrʋ.
26 Líísi tɩɩ, a césíŋ wɩ́zɔkɛ́ a páŋ,
ráá wuu ka kɩ́ɛ́lɛ ná,
oo, bʋ́lɩ́ nʋɔ mɛ́, a la taŋá pɛ́ɩ́ tɩɩ:
27 ɩ dʋŋdʋ́ʋ̃́ áná ɔ́ɔ́ zɔkɛ,
ɩ wɩ́laabʋlla má isi cɩ́nɩ́ŋ mɛ́,
28 ɛ́ nɛ́ tɛ́ ŋ pi wɩ́cʋɔlɩ́sɩ́dííre a yɩ́rɛ yɔ́ɔ́,
ŋ pi Zakɔbɛ tá rɩ́wɔ́ zɔ́kʋ́,
ŋ tá Ɩzɩrayɛl rʋ́ʋ́ dí hɩ̃ɩ̃́sɛ.