(2 Rois 19. 1-9)
37
1 Kuóro Ezekiyasɛ há nɩ́wɔ́ liŋsí ná tenni, ʋ má kenú gɛnnɛ cɔ́nnɛ, ká laalɛ jɔɔ, a mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Jaa. 2 Ká tʋ́ŋ kuóro zʋ́ɔ́ nɔhɔ̃́ Eliyakiŋ rɩ́ kɛŋpʋ́ŋsɔ́ Sebna arɩ́ vʋk'ɔɔsa sɩɛrʋ nɩhɩ́ɛ̃́sɛ kɩ́ŋkáŋwa, ɓa wuu laalɛ jɔ́rɛ a mʋ́ wɩ́laabʋllɔ Ezayi, há Amɔɔsɛ bio rí, 3 a bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ná Ezekiyasɛ liŋó: «Zaa kal né ká sazɔkɔ́ rɩ́ bɛ́ŋsɛ́ arɩ́ hɩɩ̃sɛ nɛ́ a párá. Bɛlɛ cɩ lɩɩ mɛ́, amá dóé báá too aá ɩɩ̃nɛ. 4 Rɩɩ gbé Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ sɩ́ nɛ́ zómé ná Asiiri kuóro há tʋ́mʋ́ sóójipúl nɔhɔ̃́, ʋ kaa ko tʋ́ksɛ Wɩɩsɛ ná há wómmó. Rɩ́ɩ́ gbé Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ sɩ́ bɛ́ŋsʋ́ a tɩ́ŋ zómé ná ʋ há nɩ́ɛ́ wɩ́ɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, sʋ́lʋ́ nɩkáánɛ́ ná há wómmó yɩr mɛ́.»5 Kuóro Ezekiyasɛ nɩtʋmɛ́ ná mʋ́ɔ́ a ná Ezayi. 6 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ bʋl nyɛ́ a pɛ́ɩ́wa nyúútɩ́na: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: Zómé ná Asiiro kuóro tʋtʋnna há píé a tʋ́ksɩ́ŋ, ɩ nɛ́, sɩ́wɔ́ héwíŋ fa. 7 Ná sabɩ́ɩ́na ná ŋ há sɩ́ a rʋ́ʋ́ zʋ́ʋ́: ʋ sɩ́ nɛ́ labaarɛ nɔ́ŋɔ; a bɩrmʋ́ tɩɩ tɔ́ɔ́. Ʋ tɩɩ tɔ́ɔ́ mɛ́ nɛ́ sɩɛ́ rɩ́ŋ a rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́ rɩ́ tókówi.»
8 Sóójipúl nɔhɔ̃́ bɩ́rɔ ko túki Asiiri kuóro mí rʋ́ʋ́ yo Libna. Ʋ sɩɛ́ fa nɩ́ɔ́ rɩ kuóro lɩ Lakiisi mí, 9 labaarɛ ná ʋ (kuóro) há nɩ́ɛ́, a tɩ́ɩ́nɛ Etiopi kuóro Tirka mɛ́ nɛ́ há ká: «Ʋʋ́ ko rʋ́ʋ́ yóí ní.»
Asiiri kuóro báá ísó a cɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́
(2 Rois 19.1-19)
Asiiri kuóro há nɛ́ ɛ́, ʋ báá tʋ́ŋ nɩɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ bʋl pá Ezekiyasɛ, a bʋlɛ́: 10 «Ɩ́ bʋl nyɛ́ a pa Ziida kuóro Ezekiyasɛ: Rɩ́ɩ́ Wɩɩsɛ ná ɩ há píí yɩɛla hóú mí, sɩ́ɩ́ nyɩ́sʋ́ rɩɩ bʋlɛ́: “Zerizalɛmɛ wɩ kuóro Asiiri nɛ́sɛ zʋ.” 11 Ɩ tɩɩ nɛ́ wɩ́ɛ́ ná Asiiri kuóre há píé a a tɔ́nɛ́ ná wuu mí ɓa há zɔ́kɛ́ rɛ́, ká rɩ́ɩ́ é ní sɩɛ́ fóri! 12 Duówa ná veŋgúlli ŋ ánáwa há zɔ́kɛ wólló lá Gozaŋ rɩ́ Haraŋ rɩ́ Rɩsɛfɛ arɩ́ Ɛdɛŋ bɛlɛ ná fa há mɩŋ Telasaarɛ, a tá rɛ́>> 13 Hamatɛ kuóro mɩŋ nɛ́ɛ́, Arpaad rɩ́ Layiir rɩ́ Sefarivayim rɩ́ Hena arɩ́ Iiwa kuóre mɩ́ŋ nɛ́ɛ́>>»
14 Ezekiyasɛ lá kɛnɔ ná nɩtʋmɛ́ ná nɛ́sɛ mɛ́, a karmɛ. Ká mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Jaa, a ka ɛ́ kɛnɔ jɛrɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 15 Ká sʋ́l Nyuutɩna Wɩɩsɛ a bʋlɛ́: 16 «Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há ka Doewuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ haá dí kuorí (ké) malka nyúú, ɩ dʋŋɔ ní ká tíé dɩtɩ́llɛ́ wuu Wɩɩsɛ. Ɩ nɛ́ a bána arɩ́ tíé. 17 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɓɩ́llɩ́ dɩllɛ wérí, ká zesi! Nyuutɩna Wɩɩsɛ, wúrí sɩ́ɛ́, a bel. Zesi zomé ná wuu Sanaŋkeribi nɩtʋmɛ́ ná há píé tʋ́ksɩ́ é Wɩɩsɛ ná há wómmó. 18 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ʋ ká táŋa rɩ Asiiri kuóre zɔ́kɛ duówa ná náŋa wuu arɩ́wɔ́ tɔ́nɛ. 19 Ɓa pɔ́wɔ́ veŋgúlli hé níŋ mí, amá ɓa veŋgúlli fa tó táŋa Wɩɩsɛ; ɓa fa ka nɩbííno nɛ́sɛ oŋmáálɛ́ nɛ́, dáásɛ arɩ́ dɔ́wʋ́ɔ́; ɛ́ nɛ́ tɛ́ Asiiri kuóre zɔ́kwɔ́. 20 Amá ɩ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, á Wɩɩsɛ, lárá tá ʋ nɛ́sɛ mɛ́. Ɛ́ é, tíé dɩtɩ́llɛ́ nɩɛ wuu sɩ́ zɩŋ rɩ́ɩ́ dʋŋɔ léŋ ní ka Nyuutɩna Wɩɩsɛ.»
Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Ezayi líŋsi
(2 Rois 19. 20-37)
21 Ezayi há ka Amɔtɛ bio sɩɛ́ tɛ liŋó né, ɓa kaa mʋ́ pá Ezekiyasɛ: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná ɩ há sʋ́lʋ́ Asiiri kuóro Sanaŋkeribi wɩ́ɛ́, há sʋ́ʋ́: 22 Ná líŋo ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kené cɩ́nʋ́ mɛ́:
Sɩɔŋ tɔ́ɔ́ (Sɩɔŋ há ká tolo, toopero ná há wɩ bál ɛ̃),
ʋʋ́ guóní rí, ʋʋ́ mɔ́mɩ́ rɛ́.
Zerizalɛmɛ tɔ́wéró ná (Zerizalɛmɛ há ká tolo),
cɩ́nɩ́ har, ká mɔ́mɩ́ aá yo nyúú.
23 Áŋ rɛ́ kɛ́ɩ́ nɩtʋ́ksɩ́>> Áŋ rɛ́ kɛ́ɩ́ nɩbɛ́ŋsɩ́>>
Áŋ mɛ́ rɛ́ ɩ bɩbɛ́sɛ, a pi aá yɩrɛ oŋyɔ́ɔ́>>
Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ mɛ́ ɩ́ cɛ́!
24 Ɩ tɩ́ŋɩ́ nɩɛ mɛ́, a tʋ́ksɛ Nyuutɩna.
Ɩ sɛ́: “A tɩ́ŋɩ́ŋ lalyóóritórkówa ɓɩkaná ná mɛ́,
ŋ zɩ pallɛ nyúnni tóŋtóŋ,
a zʋ Liibaŋ kʋkɔrɔ sɩɛrʋ lúluŋ,
rɩ́ŋ cónnú sɛɛdɩrɛ tuwéré
arɩ́rʋ́ sɩɩpɩrɛ tuuni ná há ise
ká zɩ yakʋ́ nyúú tóŋtóŋ mí,
a pérú kʋkɔ́rɔ́ ná nʋɔ.
25 Ŋ lú vɩlɛwa, a nyɔ́wɔ́ nyii,
ŋ naa nʋ́ɔ́sɛ Ezipiti tíé,
a a ʋ fonaasɛ wuu hʋ̃́ʋ̃́sɛ!”
26 Ɩ wɩ ɛ̃́,
rɩ́ŋ vɔwɛ wɩ́ɩ́ né a tá fól wuu ní,
rɩ́ŋ bɩ́ɩ́nɛ́ wɩ́ɩ́ né, rʋ́ʋ́ tapʋ́lɛ́ boló>>
Mʋ́l né mí ní sɩɛ́, rɩ́ŋ a rʋ́ʋ́ nʋɔ sú:
ɩ é wɩ́ɩ́ nɛ́ ká rɩ́ɩ́ zɔkɛ tɔ́sɔ́kɛ́rɛ́,
rɩ́wɔ́ dɔ́wʋ́ɔ́ tuwi pú náŋá mɛ́.
27 Ɛ́ tɔ́nɛ nɩɛ nɛ́sɛ múró,
héwíŋ mʋ́ʋ́nɩ́wɔ́, hɩ̃sɛ má káŋwɔ́,
ɓa nɩhɩ̃́ baka nyɔɔ nɛ́,
anɛ nyɔɔ sɩɛ́ nɛ́ haa wɛɛ́,
anɛ lúŋse daha nyɔwɩ́ɛ́la,
arɩ́ baka nyɔ́ɔ́
ha há wɩ bɩ́ɛ́ (kɛ́kɛ́).
28 Ŋ ɛ̃́ tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ há kené,
tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ háá lɩ́ɛ́, ɛ́ rá má tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ háá zʋ́ɛ́,
arɩ́ tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ cɔ́ɛ́ háá wɩ́ŋ.
29 Ɩ há lóé ɩ cɔ́ɛ́ wɩ́ŋ ɛ́,
kɛ́ɩ́ tʋ́ksɩ́ŋ a héŋ dɩlla mɛ́,
ŋ sɩ́ hé lɔkɛ́ ɩ mɩɩsɛ mɛ́,
a hé garkɛ́/garɛ́/gɛ́rkɛ́ ɩ nʋɔ mɛ́:
Ŋ sɩ́ kánɩ́ tɩŋ ŋmɛ́nɔ ná
ɩ há píé a ko.
30 Ezekiyasɛ, ná wɩ́ɩ́ ná há sɩ́ a nyɩ́nɛ a pɛ́ɩ́:
“dʋla, ɓa sɩ́ dí bilewa ná há nyʋ́wɔ́ tɩɩ mɛ́,
wɩ́ɩ́rɛ má ɛ́ tɩɩ nɛ́.
Amá bɩŋsɛ botoro nyúú mí,
ɩ́ sɩ́ dú bile, a kʋ́sɛ,
a cɔ́ŋsɛ viínyíwa tuuni
a díwó nɔnɔ.
31 Ziida jaa nɩɛ ná há sɩ́ lú lɛ́,
ɓa ná há sɩ́ káánɛ, báá nyʋ́ nálúrsi, a zʋ́ tíé lúŋlúŋ,
ká nɔ́ŋ nɔnɔ nyúú rí.
32 Ʋ ká ɛ́, nɩɛ sɩ́ káánɛ Zerizalɛmɛ mɛ́,
Sɩɔŋ paalɔ́ ná sɩɛrʋ, nɩɛ sɩ́ lú a lɛ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna há sɩ́ tʋ́mʋ́ ná nɛ́ ɛ́,
a tɩŋʋ́ collé ná há nɩhɩ̃́ níŋ mí.
33 Ɛ́ nɛ́ tɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl nyɛ́ a tɩ́ɩ́nɛ Asiiri kuóro mí:
Ʋ wɩ tɔ́ɔ́ né sɩɛrʋ́ zʋ́,
ʋ wáá a rʋ́ʋ́ yo tuhɛ́mɛ ráŋ,
ʋ wɩ hɔ́kɛ́rɛ́ kaa cɩ́nʋ́ mɛ́,
ʋ wɩ tɛŋ kúrí tɩ́ɛ́kɛ tɔ́ɔ́ né zeŋ mí ríí yóú.
34 Ʋ sɩ́ bɩrɛ tɩ́ŋ ŋmɛ́nɔ ná ʋ fa há píé ko,ʋa col,
ʋ wɩ tɔ́ɔ́ né sɩɛrʋ́ zʋ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
35 Ŋ sɩ́ pɔ́ Zerizalɛmɛ mɛ́, ŋ sɩ́ lɔ́ʋ́ tá,
a tɩ́ŋɩ́ŋ tɩɩ wɩ́ɛ́ arɩ́rɩ́ŋ tʋtʋnnɔ Davidi wɩ́ɛ́.»
36 Nyuutɩna Wɩɩsɛ malka ko Asiiri nɩɛ púl, a ɓʋ́ báála bʋ́ɩ́ zɔlɔ rɩ́ mɛɛ́sɩbaná arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ (185 000). Cɩ́cʋ́ɔ́, ɓa ísó, rɩ́ sʋ́sɛ́ rɩ́ lɛlɛ nɛ́ dɩhɩ̃́ wuu. 37 Ɛ́ nɛ́ Asiiri kuóro Sanaŋkeribi a púl ná nɩɛ ísí, a bɩ́rmʋ́ Niniivi, a ké ráŋ. 38 Kal oro, ʋ sɩɛ́ zʋ́ʋ́ wɩɩsɛ Nɩsrɔkɛ jaa aá ɓáárʋ́. Ɛ́ nʋ́ʋ́ bɛlɛ, Adɩramɛlɛkɛ arɩ́ Sarɛsɛɛrɛ zʋ́ ɓɔ́ʋ́ a ɓʋ́ rɩ́ tókowí ká fá a mʋ́ Araratɛ tɔ́ɔ́. Ʋ bio Asaradɔŋ nɛ́ lɔ́ʋ́ nyúú mí, a dí kuorí.