Ezipiti ká dɩyuóli ná há wɩ taŋá kéné ní
30
1 Wɩ́hala, a pá bɛlɛ ná nyúnni há duókó.Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
Ɓaá tʋ́ŋ tʋ́tʋ́mɛ́ ná há tóŋ tʋ́tʋ́mɛ́ nɛ́,
aá bíl nʋtʋmɛwa ná há wɩ́ŋ sɩɛrʋ zʋ́ɛ́,
a tʋ́ŋ wɩ́bɔma, aá súlli náŋá mɛ́.
2 Ɓaá mʋ́ Ezipiti, ká wɩ duósi hé aá páŋ,
Faarɔŋ ballɩ́ dɩhɩ̃́ nɛ́ ɓa nyʋ́ɔ́sɩ́wɔ́ tɩɩ (yúóli)
a féŋsi Ezipiti fɩ́ɛ́l mɛ́.
3 Faarɔŋ ballɩ́ dɩhɩ̃́ ná sɩɛ́ sɩ́ hɩ́ɩ̃́sɩ́wa,
ká rɩ Ezipiti fɩ́ɛ́l ná mɛ́, ɩ́ há mʋ́ɛ́ féŋsi má yéŋŋíwa.
4 Ɩ́ sɩ́dííre wáárɔ́ mɩ́ŋ Sʋwaŋ mɛ́,
ɩ́ nɩtʋmɛ́ ná mʋ́ɔ́ peri Hanɛɛsɛ.
5 Duó ná há wɩ cícó,
há wʋ́ɔ́ mɛ́ wúó pɛ́,
há wɩ wɩ́ɩ́ mɛ́ sákɛ́
sɩ́ zɔ́kwɔ́ sɩɛrʋ,
sɩ́ a rɩ́wɔ́ dí hɩ́ɩ̃́sɛ,
a tʋ́ɔ́mʋ́wɔ́ yɩr.
Nɩɛ ná há yɔwɛ́ Ezipiti nɩɛ rɩ́wɔ́ pɛ́wɔ́ mɛ́ wɩ́ɛ́
6 Búóle: Nɩgɛɛvɛ pʋsɛ wɩ́ɛ́
Ɓa pɔ́wɔ́ kuóɓɩɛ a sakɛ kókusí daha (dagúŋsi),
ɓa píésíwó nɛ́kánɔ́ sakwɔ́ nyʋ́kmɛwa gʋ́ŋsɛ mɛ́,
a tɩ́ŋ tɔ́ɔ́ ná há kéŋ sazɔkɔ́, arɩ́ wɩhála,
kɩ́ŋkáŋháálɔ́ rɩ́ kɩ́ŋkáŋbáálɔ dɩhɩ̃́,
bɔsɔ rɩ́ dʋbermi ná háá file dɩmɩnɩ́,
rɩ́wɔ́ pá duó ná nɩɛ há wɩ wɩ́ɩ́ mɛ́ sákɛ́.
7 Ezipiti saŋɛwa ká wɩ́yɔ́ɔ́wa arɩ́ poo ní,
ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ púú yɩr hé Rahaavɛ (nalʋ́ŋtɩ́ɩ́nɔ́) ná há cɛ́ dɩbalá.
8 Mʋ́ mʋ́l né mí, a pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ nyáŋ
dɔ́wɩ́pɛ́rsɛ daha, ɓa sɩ́ɛ́ mɛ́,
a pʋ́ŋsɛ hé kɛnɔ má mɛ́,
a makɛ rɩ́wɔ́ a sɩ́ɛ́da cíé kal, a kaá mʋ́ wuu.
Ɓa wáá já rɩ́wɔ́ sɩ́ɛ́ ná ráŋ
9 Duó ná há kéŋ nɩbɩ́ɩ́lʋ́,
bɛlɛ ná háá nyɩ́sɛ nɩɛ,
a wɩ Nyuutɩna mákɛ́ tɩŋ nɛ́.
10 Ɓaá bʋl múúlináára rɩ́ a bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩ́ múúlú rɩ́ɩ́ ná»,
arɩ́ wɩ́laabʋlla rɩ́ a bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩ́ wɩ́taŋsɛ laa bʋl párá,
ɩ́ bʋl wɩ́wéré ní aá párá,
ɩ́ la nʋŋmɔ́ŋwɩ́ɛ́ (nyɩɛnnɛ) nɛ́ aá bʋl.
11 Ɩ́ cʋ́rɛ ŋmɛ́nɔ mɛ́,
ɩ́ kɛ́kɛ ŋmɛ́nɔ mɛ́,
ɩ́ dʋsɛ Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ yɩr a párá.»
12 Sɩɛ́ ná Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ há sʋ́ʋ́ ná:
Ɩ́ pi wɩ́bʋlɛ́ nyáŋ a makɛ yɔ́ɔ́,
ká pííwa yɩ́ɛ́la a hé bɩbarɩ́ mɛ́
ká nyɩ́ɛ́nnɛ má nɛ́ ɛ́ɩ́wa dɩtɩ́ɛ́kɩ́.
13 Wɩ́bɔmɔ né sɩ́ nɩ́ɛ́sɛ
zeŋ ná há ísé há pome ní:
pome ná wuóli kɩ́ŋkáŋ, zeŋ ná wɩ dáánɛ́
ká ɓal naasɩ́ balá.
14 A yɛ́rkɛ, a pɩsɛ múnemúne
anɛ vimáárɔ vie há ceŋŋe,
a báá wɩ wɩ́'aalɩ́ kéné.
Ʋ oŋkulewa sɩɛrʋ,
oro wuu tóó, a wúóli níŋ aá tɔkɛ,
ɛ́ ráá má a wólli nyii aá a fuo mí.
Ɩ́ sikli ká yelli Wɩɩsɛ mɛ́
15 Beé wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ,
Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ sɛ́:
Ɩ́ laatɛ́ lɩ́ɩ́wa há sɩ́ bɩrkóŋ rɩ́ nɛ́ arɩ́rɩ́ɩ́wa tɩɩ kánɛ́ sɩɛrʋ nɛ́,
ɩ́ dóé lɛ́ nyamma arɩ́ yarda sɩɛrʋ nɛ́,
amá ɩ́ wɩ ɛ́ có.
16 Ɩ́ sɛ́: «Aɩ́, á sɩ́ zɩ́ záksɛ fá»,
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ ɓɩ́ɛ́na sɩ́ fá.
Ɩ́ sɛ́: «Á sɩ́ zʋ lalyóóritórkówa ná há wo fɛ́ɛ́ a fá,
Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɩɛ ná háá kíríwa má sɩ́ wólli fɛ́ɛ́.
17 Nɩbalá sɩ́ kiri nɩɛ bʋ́ɩ́.
Nɩɛ bʋ́mmʋ́ɔ́ sɩ́ a rɩ́ɩ́wa fá,
a kaá já rɩ́ɩ́wa nɩkáánɛ zieli anɛ nyɩ́nɛ́ há cɔ́ŋsɛ paalɔ́ daha,
ɛ́ ráá má anɛ yóórídirapó há mɩŋ dúŋdúó daha.
Sɩ́mɩ́ɩ́rʋ́ báá tóó
18 Amá Nyuutɩna dɛ́llɛ tápʋ́l rɛ́, rʋ́ʋ́ a zile pɛ́ɩ́wa,
ʋ sɩ́ ísí tʋ́ŋ sáwér pɛ́ɩ́wa,
beé wɩ́ɛ́, Nyuutɩna ká taŋá Wɩɩsɛ nɛ́:
nɩɛ ná wuu yɩ́ɛ́la há mɩnʋ́ ná wér.
19 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, ɩ́ é Sɩɔŋ nɩɛ ná há mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́,
ɩ́ baá wáá wi.
Rɩ́ɩ́wa nɛ́ búŋse, ʋ sɩ́ dí zile pɛ́ɩ́wa.
Ʋ mɩŋ zésé mí ní kɔ́ʋ́ há saŋɩ́wa sʋ́lɛ́.
20 Sazɔkɔ́ sɩɛrʋ, Nyuutɩna sɩ́ pɛ́ɩ́wa ɓɩdííli,
walmɛ́ sɩɛrʋ, ʋ sɩ́ pɛ́ɩ́wa nyii,
nɛ́ŋ ná há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ karmɩ́wa,
wʋ́ʋ́ tɩɩ kaa féŋsíwa mɛ́,
ɩ́ sɩ́ɩ́ sɩ́ nóú.
21 Rɩ́ɩ́wa nɛ́ kúé isi rɩ́ɩ́wa va,
a mʋ́ néduu ɛ́ ráá má nɛ́gʋ́ɔ́
ɩ́ dɩlla sɩ́ nɛ́ liŋó ɩ́ har rɩ́,
há sɩ́ bʋlɛ́: «Ŋmɛ́nɔ nɛ́ nyɛ́, ɩ́ tɩ́ŋʋ́ nɛ́.»
22 Ɩ́ sɩ́ bel rɩ warɛ ná há tɔ́ɩ́wa dáásɛ veŋgúlli (oŋmáálɛ) ná mɛ́
arɩ́ salmɛ ná há tɔ́ɩ́wa veŋcʋ́ɔ́rɛ́ ná mɛ́
rɩ́ ɓa ká busúnnu rí.
Ɩ́ sɩ́ yówó a tá, ɓa há ká busúnnu onni wɩ́ɛ́
ká bʋlɛ́: Ɩ́ lɛ́ rɛ́ɛ́!
Nyikaná wɩ́ɛ́
23 Rɩ nɛ́ kúé pi oŋduó rɩ́ɩ́ hé tíé,
Ʋ sɩ́ a rɩ duóŋ ko tɔ́ɩ́wa oŋdúlli mí,
ɓɩdííli ná há sɩ́ lɛ́ tíé a lɛ́,
sɩ́ bʋ́rsɛ (ɓɩkaná), ka a sʋmɛ má.
Ɛ́ tápʋ́l, ɩ́ pʋsɛ sɩ́ ná nyilɛ́l (ráŋ ná pʋsɛ haá díé) zéŋse
aá dí ráŋ.
24 Nɛsɛ arɩ́ kosúsi ná ɓa há kéné aá parɛ
sɩ́ dí nyɔ́ɔ́ ná há kéŋ yɛ́sɛ,
ɓa há pi daa ná há keŋe rɩ́ pɛ́l
a cel tá.
25 Paalɔ́ ná wuu há ise daha,
dúŋduó ná wuu há ise daha,
nyipalnazeŋse sɩ́ mɩŋ ráŋ,
zɔkrʋ́ ɓɩzeno kal ná há sɩ́ ko,
rɩ zekɛ́rsɛ ɓallɛ.
26 Cana pʋmmɔ sɩ́ nɩ́ɛ́sɛ wɩpomí pʋmmɔ,
wɩpomí pʋmmɔ sɩ́ súúri a peri naasɩ́ balpɛ,
anɛ tápʋ́lɛ balpɛ pʋmmɔ há hé náŋá mɛ́,
tɛ́ŋ ná mɛ́ Nyuutɩna há sɩ́ váárʋ́ nɩɛ fʋrʋ (fʋ́rsɛ>>)
ká váárɛ pʋɔllɛ ná má há zʋ́wɔ́.
Nyuutɩna kéŋ níŋ cɛ́ Asiiri mí
27 Ná Nyuutɩna tɩɩ nɛ́ lɛ́ dɩboli aá kó,
ʋ cɔwɩ́ɩ́lɔ́ zeŋ, ʋ kéŋ wɩhála,
cɔwɩ́ɩ́lɔ́ nɛ́ súú nʋɔ wuu,
ʋ nʋŋdili nɩhɩ̃́ níŋvaa nɛ́.
28 Ʋ mɩŋgbelwíé poo nɩhɩ̃́ fogiri nyii
há zɩ́nɛ́ aá yakɛ baŋ mɛ́ nɛ́.
Ʋ sɩ́ a rɩ duówa zʋ́ zɔkrʋ́ césé sɩɛrʋ,
ká rʋ́ʋ́ pi nʋɔgarka lɔ́kwɔ́ paŋá mɛ́, a a rɩ́wɔ́ nyɩ́ɩ́kɛ.
29 Ɩ́ sɩ́ yɩ yɩɩla anɛ ɓa háá dí cana tɩ́táŋ,
ɩ́ sɩɛnnɛ sɩ́ tɔ́rɛ;
anɛ ɓa há mú múúle a pá nɛrɔ kɔ́ʋ́ vɩva,
aá mʋ́ Nyuutɩna paalɔ́ rɩ́,
Ɩzɩrayɛl Bʋ́ɩ́ rɩ́.
30 Nyuutɩna sɩ́ a rʋ́ʋ́ bɩbáliŋó ná dɔ́ŋ,
ká rɩ́wɔ́ nóú nɛ́sɛ rʋ́ʋ́ tɛ́rɔ́,
a tɩ́ŋʋ́ cɔwɩ́ɩ́lɩ́zeno mí,
a tɩŋ níŋvaa níŋpoo mí,
a tɩŋ dóŋpoo arɩ́ dódɔ́wʋ́ɔ́ mɛ́.
31 Nyuutɩna liŋó héwíŋ sɩ́ ká Asiiri,
ʋ naɓoko sɩ́ tuwi Asiiri nyúú.
32 Rɩ Nyuutɩna naɓoŋo ní túwú nyúú é wuu,
beŋtérsi arɩ́ ceŋsi ní dɔ́mɛ́ aá súúri,
Nyuutɩna tɩɩ nɛ́sɛ sɩ́ cɔ́llʋ́ mɛ́, aá yoú.
33 Ɓa la sɩ́ɛ́ bɩ́rmɛ níŋ bʋɔ tá rɛ́,
ɓa bɩ́rmʋ́ kuóro má wɩ́ɛ́ nɛ́;
Ʋ nɛ́ luŋŋe, ʋ nɛ́ cáásɛ jɛ́l má,
ɓa hé dáásɛ ɓɩkaná ráŋ, rɩ́wɔ́ hé níŋ.
Nyuutɩna mɩŋgbelwíé poo há nɩhɩ̃́ jírwi lʋ́mɔ́, a mɔ polcʋ́ɔ́rɛ (ɓɩzeni)
ní sɩ́ ká níŋ ráŋ.