Wɩɩla pú sɩ́dííre
10
1 Wɩhála, a pá nɩɛ náhaá lɩ́sɛ saháksɩ́ (nyɩ́ɛ́rʋ) wɩ́bile
ká pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ ná há kéŋ wɩhála aá bil.
2 Ɓa pí nyɩ́ɛ́rʋ
aá pá nɛ́múrtɩɩna sarɩ́ya díí mí,
a pɔ́ rɩ́ŋ nɩɛ sɩɛrʋ
rɩ́ summe sɩ́ kér kánʋ́.
Ɓa vɩrɛ yúháála aá dí,
ká pɔ́ rɩ́ bisíŋsi sɩ́ óŋ kánʋ́.
3 Ɛ́ rɛɛ́ rɛ́ ɩ́ sɩ́ a
tápʋ́l ná ɩ́ há sɩ́ bílíwa nʋʋsɛ, (bɛ́ŋsɩ́wa),
tɛ́ŋ ná mɛ́ zɔ́krʋ (dopoo) há sɩ́ lɛ dɩbolí ko>>
Nɛ́ɛ́ rɛ́ ɩ́ sɩ́ tɛ́ɩ́wa píŋ (kuóɓɩ́ɛ́) ná>>
4 Ʋ ná há káánɛ nɛ́ ká
rɩ́ɩ́wa zʋ bɩnajaa nɩɛ sɩɛrʋ,
ɛ́ raá má rɩ́ɩ́wa zʋ́ sʋ́sɛ́ sɩɛrʋ.
Amá, arɩ́ ɛ́ má wuu,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ wɩ pɔ́rɛ́,
kɔ́ʋ́ tɛ́rʋ́ nɛ́sɛ, a cɩ́wɔ́ mɛ́.
Wɩɩla ná há sɩ́ pu Asiirii tɔ́ɔ́ arɩ́rʋ́ kuóro
5 Wɩɩla pú Asiiri,
há káŋ naɓókó ŋ cɔwɩɩlɔ́ tɛ́ŋ mɛ́.
Daa ná há nɛ́sɛ mɛ́ nɛ́ káŋ cɔwɩɩlɔ́.
6 Ŋŋ́ tʋ́mʋ́,
rʋ́ʋ́ cɛ́ duó ná há tó taŋá sɩɛrʋ mɛ́,
Ŋ pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ
rʋ́ʋ́ yo nɩɛ ná
haá púsíŋ cɔ́ɛ́,
rʋ́ʋ́ pá ɓɩɛ́, ɓósú onni wuu,
a fɩ́rkʋ́ (táákʋ́) anɛ ŋmɛ́nɔ́ pɩ́pɛ́rɛ́.
7 Amá Asiiri tɔ́ɔ́
wɩ ɛ́ mɛ́ ɛ̃́;
ʋ wɩ ɛ́ nɛ́ bɩɩnɛ́,
zɔkrʋ́ wɩ́ɛ́ nɛ́
bee wɩ́ɛ́, ʋ sabɩɩna nɛ́ ká zɔ́kɛ́,
rʋ́ʋ́ a rɩ́ duówa ɓɩkana nyɩ́ɩ́kɛ.
8 Bee wɩ́ɛ́, Asiiri tɔ́ɔ́ sɛ́: «Ŋ lalyóórísɩ́dííre
rɩ́ kuóre to balá rɛ́>>
9 Wɩ́ɩ́ ná há pérí Kalnoo tɔ́ɔ́
ráá wɩ Karkemiisi tɔ́ɔ́ é péré rí>>
Ʋ ná há pérí Hamatɛ,
ʋ raá wɩ Arɩpaadɛ péré rí
ɛ́ ráá má, ʋ ná há pérí Samari,
ʋ ráá wɩ Damaasɛ péré rí>>
10 Anɛ ɛ́ ŋ nɛ́sɛ há dúkí
venni dɩtɩ́llɛ ná,
ɓa veŋgúlli káŋ há kɛ́ Zerizalɛmɛ arɩ́ Samari ɓɩɛ́,
11 anɛ ɛ́ ŋ há píé
tʋŋ Samari rɩ́rʋ́ veŋgúlli mí,
ɛ́ ráá rɩ́ŋ píí tʋŋ Zerizalɛmɛ é rɩ́rʋ́ veŋgúlli mí rí>>
12 Amá rɩ́ Nyuutɩna nɛ́ kóé tʋ́mʋ́ tʋtʋmɩ́ wuu rɩ́ɩ́ tenni Sɩɔŋ paalɔ́ arɩ́ Zerizalɛmɛ mɛ́, Nyuutɩna nɛ́ bʋlɛ́, ŋ sɩ́ isi cɛ́ Asiirrri kuóro nyʋkɔ sabɩɩna ná arɩ́rʋ́ sɩ́dúó ná mɛ́. 13 Beé wɩ́ɛ́, ʋ sɛ́:
«Wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há ɛ́ɛ́,
ŋ vaa dóé mí ní,
arɩ́rɩ́ŋ zɩmɛ́ mɛ́ nɛ́,
bee wɩ́ɛ́, ŋ kéŋ wɩ́zɩŋ.
Ŋ ɔ́ɔ́ duówa
susubʋɔnnɛ gɩrmɛ (gɩ́ɩ́kɛ, gólli),
a pɔ́wɔ́ kuóɓɩ́ɛ́,
ká a kuóre túwíwó ɓaŋsa daha.
14 Ŋ nɛ́sɛ pá duówa kuóɓɩ́ɛ́
anɛ ɛ́ ɓa haá pi diíwidal a ká nɛ́sɛ.
Ŋ nɛ́sɛ pá duówa ɓɩ́ɛ́
anɛ ɛ́ ɓa haá pi diíwidal.
Anɛ ɛ́ ɓa haá pá hala ná
diíwie há file col ká tá,
ká nɛ́ŋ too
aá ŋmɔ́wɛ kíŋkó,
aá wuri nʋɔ ɛ́ raá má aá caasi,
ɛ́ nɛ́ ŋ sɩ́ pá tíé nyúú ɓɩɛ́ wuu.
15 Saa wóú tɩɩ aá nyʋkɛ
nɛ́ŋ ná há kenú aá tʋ́ŋ rɩ́ rɛ́>>
Sɩ́ɩ́ woló aá nyʋkɛ
nɛ́ŋ ná kenú aá tʋŋ rɩ́ rɛ́>>
Anɛ naɓoko
há sɩ́ ká nɛrɔ ná há kénú,
ʋ nɛ́sɛ a ɓɔ́!
ɛ́ raá má anɛ deŋduke
há sɩ́ ka nɛ́ŋ ná há to daa a ɓɔ́!
16 Ɛ́ nɛ́ tɛ́ Nyuutɩna, Doewuutɩna,
sɩ́ cɛ́ Asiiri dɩtɩ́llɛ nɩvʋ́ʋ́lɛ ná mɛ́ rɩ́wɔ́ kóŋŋi.
Níŋ sɩ́ káŋwɔ́ nɩpiŋe
a díwó (wer zeno ná)
anɛ ɛ́ níŋ haá ká ɓɩ́ɛ́.
17 Ɩzɩrayɛl pʋmmɔ,
sɩ́ bɩrmɛ níŋ;
Wɩɩsɛ ná balá há ká dʋŋɔ
sɩ́ bɩrmɛ níŋpoo
a dí sokólli arɩ́ cɛɛwa zɔ́kɛ kal balá.
18 Ʋ sɩ́ dúú (Ɩzɩrayɛl) gɩrwére arɩ́ tuuni bakwéré
a zɔ́kwɔ́ a pɔ́ dabórsi mí ká zʋ́ʋ́ yákwɔ́ bíé mí (bukébuké.)
Ʋ (Asiiri) sɩ́ nɩ́ɛ̃́sɛ nɛrɔ ná
pʋɔlɩ́ há dúú dóé wuu.
19 Tuuni mʋɔ́ yɔ́ɔ́ nɛ́
sɩ́ káánɛ Asiiri gɩr sɩɛrʋ,
heŋbíé má tɩɩ sɩ́ wóllííwó dɩɩsɛ.
Ɩzɩrayɛl nɩkáánɛ bɩ́rkóé wɩ́ɛ́
AAAAAAAAAAAAA 20 Ɛ́ kal é, Ɩzɩrayɛl nɩkáánɛ ná arɩ́ Zakɔbɛ dunɩɛ nɩwomme ná baá wʋ́ɔ́ tɩɩ kaá mʋ́ yelli nɛ́ŋ ná fá haá bɛ́ŋsɩ́wɔ́ mɛ́. Amá ɓa sɩ́ yelli Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ mɛ́ arɩ́ taŋá. 21 Taŋá wuu, nɩkáánɛ sɩ́ bɩrko; Ɩzɩrayɛl nɩkáánɛ sɩ́ bɩrko Bɩbár Wɩɩsɛ rɩ́. 22 Amá taŋá Ɩzɩrayɛl, rɩ́ nɩɛ káŋ fa mɔ́ mʋʋ nʋɔ hɩɛl má, nɩɛ mʋɔ́ nɩ́ɩ́ káánɛ rɩ́ɩ́ bɩrko. Zɔ́krʋ́ mɩ́nɔ́, taŋá kóé waá dáánɛ. 23 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, Nyuutɩna, Wɩɩsɛ ná há ká Doe wuu tɩna, há vɔ́wɛ́ rʋ́ʋ́ zɔkɛ zɔkrʋ́ ná tíé nyúú, ɛ́ nɩ́ɩ́ cɩ́nɛ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ cɛ́ Asiiri mí
24 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ná Nyuutɩna, Doewuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: «Ŋ nɩɛ ná há mɩŋ Sɩɔŋ mɛ́, ɩ́ sɩ́ Asiiri nɩɛ ná háá ŋmɔ́wɩ́wa, a pi naɓoŋo cɩ́nɩ́wa mɛ́ anɛ ɛ́ Ezipiti nɩɛ fa háá ɛ́ɛ́ fa. 25 Beé wɩ́ɛ́, ʋ há káánɛ tɛ́ŋ mʋɔ́ yɔ́ɔ́ dʋŋɔ, káŋ rɩ́ŋ cɔ́ɛ́ daarɛ, ŋ cɔwɩɩlɔ́ sɩ́ zɔ́kwɔ́.» 26 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna sɩ́ ká vɩla ɓɔ́ a cɛ́ Asiiri mí, anɛ ɛ́ ʋ há la sɩ́ɛ́ a ŋmɔwɛ Madianitiwa Ɔrɛbɛ bʋ́ɩ́ mɛ́. Ʋ kénú deŋduke a ɓɔ́, a cɛ́ mʋʋ mɛ́, anɛ ɛ́ ʋ fa há cɛ́ Ezipiti mí.
27 Ɛ́ kal,
ʋ sɩ́ kórí
cɩka ɩ vapara mɛ́,
ká sori baŋdabaasɩ́ má ɩ baŋ mɛ́;
baŋdabaasɩ́ ná wáá cɛ́, ɩ há vʋ́ɛ́ wɩ́ɛ́.
Lal ná há dí Zerizalɛmɛ kílé kɩ́kɛ́lɛ́ anɛ caŋwʋ́l fɛ́ɛ́
28 Ʋ (Asiiri nɩɛ) pérí Ayatɛ, a tɩŋ Mɩgrɔŋ daarɛ, ká púú cɩksɛ a tá Mikmaasɛ mɛ́.
29 Ʋ ɓero a daarɛ ŋmɛ́ŋwie ná mɛ́
ká bʋ́lɛ́:
«Á ciki púl Geba mɛ́ a cɔ́ ráŋ».
Héwíŋ zʋ́ Rama nɩɛ ɓaá vaklɛ.
Sayul tɔ́ɔ́ Gibeya
nɩɛ fɔ́ʋ́.
30 Batɛgaliimi nɩɛ, ɩ́ cáási.
Layisa nɩɛ, ɩ́ pɔ́ wérí.
Anatɔtɛ nɩɛ mɩ́ŋ wɩhála mɛ́.
31 Madmena nɩɛ́ jɔ́wɔ́ mɩŋsa nɛ́,
Gebiimi nɩɛ jɩ́já dɩféŋsi.
32 Ɛ́ kal tɩɩ, Nɔɔbɛ mɛ́
dɩŋdɔmɔ cɩ́nɔ́.
Ʋ ɓɔ́ʋ́ nɛ́sɛ
rʋ́ʋ́ bɛ́ŋsɛ Sɩɔŋ paalɔ́ ná há wéró,
Zerizalɛmɛ dúŋduó ná.
33 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna Wɩɩsɛ,
bonni tuhíllí rɩ́ dóé,
a cónni tuuni ná há isé kɩ́ŋkáŋ,
ɓa ná ísé há náŋá ɓallɛ tíé.
34 Ʋ saa nʋɔ ɓʋ́ʋ́sɛ
gɩr sɩɛrʋ pɩpapuksi,
ká a Lɩbaŋ sɛɛdɩrɛ tuwéré ná má pi tíé.