Lal ísí Ziida dɩtɩ́llɛ mɛ́. Zozafa wɩsʋlɔ́ wɩ́ɛ́
20
1 Ɛ́ har mɛ́, Mʋwabɛ nɩɛ rɩ́ Amɔŋ nɩɛ kúó súúri Maɔŋ nɩɛ mɛ́ rɩ́wɔ́ yo Zozafa. 2 Ɓa kúó bʋ́l pá Zozafa a bʋlɛ́: «Ná lalyoore ɓɩkana nɛ́ lɛ́ Edɔmɛ mʋsʋwɩ́ daarɛ́ rɩ́ aá ko rɩ́wɔ́ yóé. Ɓa kúó ciki Hasasɔŋ-tamarɛ ná ɓa háá yɩ́rɛ Ɛŋ-Gedi mí.» 3 Héwíŋ kéŋ Zozafa: «Ɛ́ nɛ́ ʋ lɩ́sɛ sabɩŋ rʋ́ʋ́ bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a ná. Ʋ ɔ́ɔ́ Ziida nɩɛ wuu vɔwɛ nʋɔ. 4 Ɛ́ nɛ́ Ziida nɩɛ ko hé náŋá mɛ́ rɩ́wɔ́ sʋl Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Ɓa lɛ́ Ziida tɔ́nɛ wuu ko rɩ́wɔ́ sʋl Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 5 Zozafa ísó cɛ́ dahá Zerizalɛmɛ nɩɛ arɩ́ Ziida nɩɛ ná wuu há kúé hé náŋá mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno wuolfɛlɔ ná sɩ́ɛ́. 6 Ká bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, a naabálwa Wɩɩsɛ, ɩ raá to bána nyúú Wɩɩsɛ rɛ́, aá dí dóé nɩɛ dɩtɩ́llɛ wuu nyúú rí>> Ɩ nɛ́sɛ mɩ́ nɛ́ dóé rɩ́ ballɩ́ mɩŋ, ká nɛ́ŋ toó a wóllí sɩ́ɛ́ aá cɛ́. 7 Á Wɩɩsɛ, ɩ ra wɩ tɔ́ɔ́ né nɩɛ kíré Ɩzɩrayɛl há kɛ́ɩ́ nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́, ká lɔ́ʋ́ pá ɩ naŋnɔ́ŋɔ Abɩrahaŋ duo nɩɛ, ɓa tɩ́llʋ́ a kaá mʋ wuu rí>> 8 Ɓa kúó ké róŋ, a sɔ Wɩcʋɔlɩjaa ɩ yɩr mɛ́, ká bʋlɛ́: 9 "Wɩɩlawa nyáŋ oro nɛ́ pérírá: Lal, ɛ́rá má nɩbɛŋsɔ́, ɛ́rá má pʋɔlɩ́taarɩ́, ɛ́rá má losu; raá nɛ́ kué cɩ́nɩ́ sɩ́ɛ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno né sɩɛrʋ, há kɛ́ɩ́ tɩ́llɛ, rɩ́ɩ́ ŋmɔwɛ búŋse rɩ́ɩ́ pɛ́ɩ́ á sazɔkɔ́ sɩɛrʋ, ɩ sáŋrá sʋlɛ́, a lárá tá. 10 Mʋ́l néé mí, ná Amɔŋ nɩɛ rɩ́ Mʋwabɛ nɩɛ arɩ́ nɩɛ ná há mɩŋ Seyiir paalɔ mɛ́; ɓa tɔ́nɛ nyáŋ nɛ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ há kúé lɛ Ezipiti mí, ɩ wʋ́ɔ́ nʋɔ pɛ́ rɩ́wɔ́ zʋ́wɔ́ sɩɛrʋ daarɛ. Ɛ́ nɛ́ ɓa saŋ a tɩŋ dɩhuó ká wʋ́ɔ́ ɓʋ́ʋ́sɛ. 11 Sɩɛ́ ná ɛ́ ná ɛ́ nɩɛ háá síílírá, ɓa ísó ko rɩ́wɔ́ kírírá, ká tɩ́llɛ tíé ná ɩ há píé párá rʋ́ʋ́ á ráá tɩ́llɛ! 12 Á Wɩɩsɛ, sɩ́wɔ́ wɩ́'aalɩ́ né píí cɛ́wɔ́! Bee wɩ́ɛ́, á é tɩɩ wɩ dóé kené lalyoore ɓɩkana nyáŋ háá kué rɩ́wɔ́ yórá sɩ́ɛ́; á wɩ́ rá háá ɔ́ɔ́ ná má ɛ̃. Ɛ́ nɛ́ tɛ́ á sɩ́ɛ́ wuu cɔ́ɛ́ mɛ́.» 13 Ziida nɩɛ wuu, rɩ́wɔ́ jaa nɩɛ wuu, háála arɩ́ heŋbiisi wuu fa ísó cɛ́ dahá Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ Ziida nɩɛ dí dóé
14 Nɩɛ ná há cíké sɩɛrʋ, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sabɩɩna túwí Yahaziyɛl há ká Levi dunɛrɔ nyúú. Yahaziyɛl áná nɛ́ ká Zakari; Zakari áná nɛ́ ká Benaya; Benaya áná nɛ́ ká Yehɩɛl; Yehɩɛl áná nɛ́ ká Mataniya; Azafɛ dunɩɛ nɛ́. 15 Ká Yahazihɛl sɛ́: «Ziida nɩɛ rɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ arɩ́ kuóro Zozafa, ɩ́ wuu pɔ́ wérí. Ɩ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: " Ɩ́ sɩ́ héwíŋ fá, a sɩ́ ló rɩ́ɩ́wa baŋcɩllɛ fúkli lalyóóríkana nyáŋ sɩ́ɛ́ mɛ́! Bee wɩ́ɛ́, ɩ́ ra wɩ lál né yoe tɛ, amá Wɩɩsɛ nɛ́ tʋ́ʋ́ yoe. 16 Cíé, ɩ́ tuwi yówó. Ɓa tɩŋ tufɩɩla paalɔ ŋmɛ́nɔ rɩ́ɩ́ aá ko; ɩ́ sɩ́ céŋwó polo ná há mɩŋ Yeruyɛl girbétéke nʋɔ, rɩ ɓa cíkí róŋ. 17 Ɩ́ sɩ́wɔ́ yó; ɩ́ nyɩ́ɩ́sɩ́wa tɩɩ a cɛ́ kaá bel ballí ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɩ́ la pɛ́ɩ́wa. Ziida rɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ, ɩ́ sɩ́wɔ́ fá a sɩ́ váklʋ́. Cíé ɩ́ lɩɩ cɛ́ cáásɩ́wɔ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ mɩ́nɩ́wa har.»
18 Ɛ́ nɛ́ Zozafa rɩ́ Ziida arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ wuu tuwi ɓírmi, a káŋwɔ́ sɩ́ɛ́ cú tíé Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, a cʋ́ɔ́lʋ́. 19 Ɛ́ har mɛ́, Levi dunɩɛ ná há mɩŋ Kehatɛ arɩ́ Kore duo sɩɛrʋ ísó cɛ́ dahá, a caasɛ ɓɔ́wɔ́ líŋsi kɩ́ŋkáŋ a bɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ mɛ́.
20 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́ cɩ́cʋɔ fól, ɓa mʋ́ Tekoya girbétéke. Ká rɩ́wɔ́ zɩŋ va Zozafa sɛ́: «Ziida arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ ɩ́ zésíŋ! Ɩ́ lo rɩ́ɩ́wa yɩɛla mɩŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɩ́ Wɩɩsɛ mɛ́ nɛ́, ʋ nɛ́ sɩ́ a rɩ́wɔ́ sɩ́ɩ́wa wóllú. A héíwa yɩɛla ʋ wɩ́laabʋlla wɩ́bʋlɛ́ ná ɓa há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa mɛ́, ɩ́ sɩ́ dí dóé!»
21 Ɛ́ nɛ́ Zozafa arɩ́ nɩɛ vʋʋrɛ lɩ́sɛ yɩyɩɩra ɓa lɩɩ cɛ́ lalyoore ná sɩ́ɛ́. Ɓa sɩɛ́ ɓá yɩ́l né a dɛnnɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, a píŋsú ʋ kuorí ná há zénó yɩr mɛ́, a bʋlɛ́: «Ɩ́ dɛ́nnɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, bee wɩ́ɛ́ ʋ cólle wɩ tokó kené.» 22 Cɛ́rɛ ná mɛ́, ɓa há púlé aá cáási satɔrɔ́ kaá dɛnnɛ; Nyuutɩna Wɩɩsɛ pí vúkme sabɩɩna a hé Amɔŋ nɩɛ rɩ́ Mʋwabɛ nɩɛ arɩ́ nɩɛ ná há mɩŋ Seyiri pallɛ daha fa há kéŋwó tɩɩ ko rɩ́wɔ́ yo Ziida nɩɛ, ɓa tɩɩ bɩr cɛ́ náŋá mɛ́ aá ɓʋ́ʋ́sɛ náŋá. 23 Amɔŋ nɩɛ rɩ́ Mʋwabɛ nɩɛ ísó cɛ́ nɩɛ ná há mɩŋ Seyiri pallɛ daha a zɔ́kwɔ́ a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ wuu ɓóŋ. Ɓa há ɓʋ́ʋ́sɛ Seyiri nɩɛ ná tenni, ɓa tɩɩ gɩ́rɔ́ ɓʋ́ʋ́sɛ náŋá. 24 Ziida nɩɛ há kúé perí dɩhɩ̃́ ná ɓa há cɛ́ ká bel aá ná girbétéke, ɓa bɩ́rɔ́ bélwó dɩŋdɔŋkana ná rɩ́: Ɓa nóú rɩ sʋsɛ nɛ́ jɛ́rɛ́ tíé wuu, nɛ́ŋ balá má wɩ lúé lɛ. 25 Zozafa rɩ́rʋ́ nɩɛ bɩrko dɩŋdɔma púl, a pa lal ɓɩɛ ná ɓa há né. Pʋkana rɩ́ kuóɓɩɛ rɩ́ gɛnnɛ arɩ́ cɩkpiŋe. Ɓa pá kɩ́ŋkáŋ a wʋ́ɔ́ wo kaá col; ɓa pɔ́wɔ́ mʋ́ peri tápʋlɛ́ botoro, bee wɩ́ɛ́ ɓa fa kánɔ́.
26 Tápʋlɛ́ baná kal, Zozafa rɩ́rʋ́ lalyoore ko hé náŋá mɛ́ Beraka polo sɩɛrʋ a bárkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Ɛ́ nɛ́ tɛ a rɩ́ zaa wuu ɓaá yɩ́rɛ ɛ́ polcʋ́ɔ́rɛ Beraka; ʋ mʋ́l nɛ́ ká «Barka».
27 Zozafa lá Ziida arɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ ɓa bɩr mʋ́ Zerizalɛmɛ rɩ́ satɔrɔ́. Bee wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa ɔ́ɔ́ ɓa jʋ́ɔ́sɩ́wɔ́ dɩŋdɔma nyúú. 28 Ɓa dú ceŋsi rɩ́ gbaŋceŋsi arɩ́ mulli a zʋ Zerizalɛmɛ, a mʋ́ peri Nyuutɩna Wɩɩsɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno.
29 Nyuutɩna Wɩɩsɛ héwíŋ zʋ́ kuódɩtɩ́llɛ tɔ́nɛ ná wuu, tɛ́ŋ ná mɛ́ ɓa há nɩɛ̃́ rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yó ƖZɩrayɛl dɩŋdɔma. 30 Zozafa kuorí díí tɛ́ŋ mɛ́ tɛŋfɩ́ɛ́l nɛ́, ʋ Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩ́nʋ́ kíle wuu.
Zozafa kuorí tenné wɩ́ɛ́
31 Zozafa kúó aá dí Ziida kuorí rʋʋ kéŋ bɩŋsɛ mɛrɛ́ rí fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́. Ʋ dí kuorí bɩŋsɛ mɛrɛ́ arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́ Zerɩzalɛmɛ mɛ́. Ʋ maá yɩr nɛ́ ká Azuba, Silii toló. 32 Ʋ púú áná Aza nabulle, ʋ wɩ cʋ́rɛ́, ʋ tʋ́ŋ ɛ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ háá jɛɛ́ nɛ́. 33 Amá ʋ wɩ dúŋdúóme ná ɓa háá ɓaarɛ venni ráŋ zɔ́kɛ́, ká nɩɛ sɩɛnnɛ ha cɔ́wɔ́ mɛ́ a kɩ́llɩ́wɔ́ naabálwa Wɩɩsɛ. 34 Hanani bio Yehu wɩ́'állɛ kɛnɔ sɩɛrʋ nɛ́; ɓa pʋ́ŋsɛ Zozafa kuorí púle arɩ́rʋ́ tenné wɩ́ɛ́ wuu a hé. Ɓa wuu mɩŋ Ɩzɩrayɛl kuóre wɩ́'állɛ kɛnɔ sɩɛrʋ nɛ́.
35 Ɛ har mɛ́, Ziida kuóro Zozafa kenú tɩɩ mʋ́ cɔ́ Ɩzɩrayɛl kuóro Ahaziya mɛ́. Ahaziya sɩɛ́ fa ká málbɔmɔ tɩ́na nɛ́. 36 Ʋ kenú tɩɩ cɔ́ʋ́ mɛ́ ɓa bɩrmɛ nyidaborzeŋsi ná ɓa há kené aá mʋ́ Tarsiisi. Ɩsɩɔgɩbɛɛrɛ mɛ́ nɛ́ ɓa a nyidaborzeŋsi ná. 37 Ɛ́ nɛ́ Elɩɛzɛrɛ há ká Dodava bio a lɛ́ Maresa la Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ bʋl cɛ́ Zozafa mɛ́ a bʋlɛ́: «Ɩ há lóé ɩ rɩ́ Ahaziya tʋŋ nʋɔ mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ zɔkɩ́ oŋbɩrmɛ́. Ɛ́ nɛ́ nyidaborzeŋsi ná zɔkɛ ɓa wɩ wólle a mʋ́ Tarsiisi.