Akaabɛ já rʋ́ʋ́ bɩrla Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ dɩtɩ́llɛ
22
1 Siiri nɩɛ arɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ á bɩŋsɛ botoro ɓa wɩ náŋá yóé. 2 Bɩŋsɛ botoro nyúú mí ná sɩɛrʋ, Ziida kuóro Zozafa ísó a ko ná Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ.
3 Ɩzɩrayɛl kuóro fa bʋ́lʋ́ tʋtʋnna rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ ráá nɛ́ tɛ Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, ká á kánʋ́ lɛ́ɛ́ wɩ́ɛ́ Siiri kuóro rɩ́ aá ziemi>>» 4 Ká bɔsɛ kuóro Zozafa a bʋ́lɛ́: «Ɩ sɩ́ ko pɛ́ŋ mɛ́ ráá yoo a la Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́>>» Ɛ́ nɛ́ Zozafa sɛ́: «Ŋ rɩ́rɩ́ ká balá nɛ́. Ɩ nɩɛ arɩ́rɩ́ŋ nɩɛ, ɩ záksɛ arɩ́rɩ́ŋ záksɛ má ká oŋ balá nɛ́.»
Nyɩ́ɛ́rʋ wɩ́laabʋ́lla bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ ballɩ́ díí wɩ́ɛ́
5 Ká Zozafa báá bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro rɩ́ a bʋ́lɛ́: «La sɩ́ɛ́ bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a ná.» 6 Ɩzɩrayɛl kuóro hóú wɩ́laabʋ́lla há peri nɩɛ zɔ́wana (400) náŋá mɛ́ a bɔ́sɩ́wɔ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ mʋ́ yoo la Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, alóó ŋ sɩ́ mʋ́>>» Ɓa sɛ́: «Mʋ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ ká tɔ́ɔ́ ná a héí nɛ́sɛ mɛ́.» 7 Amá Zozafa bɔ́sɔ́ a bʋ́lɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ nɔ́ŋɔ báá to rɛ́, ráá tɩ́ŋʋ́ mɛ́, a bɔsɛ Nyutɩna Wɩɩsɛ a ná>>»
8 Ɩzɩrayɛl kuóro bʋ́l Zozafa rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Nɔ́ŋɔ mɩnɔ́, amá ŋ bɛ́rʋ́, bee wɩ́ɛ́, ʋ wɩ wɩ́wér bʋ́lɛ́ aá páŋ, wɩ́bɔma dʋŋɔ nɛ́ ʋ la bʋ́l aá páŋ. Ʋ nɛ́ ká Imila bio Miise. Zozafa sɛ́: «Kuóro, sɩ́ nyɛ bʋ́lʋ́!» 9 Ɩzɩrayɛl kuóro yɩrʋ́ wuolo tʋtʋnnɔ nɔ́ŋɔ a bʋ́lɛ́: «Fá kɩ́kɛlɛ́ a mʋ́ yɩ́rɛ Imila bio Miise rʋ́ʋ́ ko!»
10 Ká Ɩzɩrayɛl kuóro arɩ́ Ziida kuóro Zozafa sú kuógɛnnɛ, oro wuu kénú kuóɓasa daha, a ké dɩjɛlɔ ná há mɩŋ Samari tɔ́ɔ́ dánnʋɔ mɛ́. Ká wɩ́laabʋ́lla ná sɩɛ́ mɩ́ŋwɔ́ sɩ́ɛ́, a la wɩ́ɛ́ aá bʋ́l. 11 Kenaana bio Sedekiya sɩɛ́ fa pí hɔɔ a luki nyɩ́sɛ, ká bʋ́lɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Nyɩsɛ nyáŋ ká dóé malla nɛ́, rɩ́ɩ́ kaa zɔkɛ Siiri nɩɛ tenni.” » 12 Ɛ́ nɛ́ wɩ́laabʋ́lla ná wuu má bʋ́l ɛ́ tɩɩ a bʋ́lɛ́: «Mʋ́ yo Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ kánʋ́ a héí nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́ɩ́ dí dóé.»
Wɩ́laabʋ́llɔ Miise bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ gule wɩ́ɛ́
13 Nɩtʋmɩ́ ná fa há mʋ́ɛ́ yɩ́rɛ Miise bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Zesi, wɩ́laabʋ́lla ná wuu bʋ́l wérí ní, a pá kuóro. Ɩ má sɩɛ́ bʋ́l weri a pɔ́ʋ́, anɛ náŋa ná há bʋ́l ɛ́ a pɔ́ʋ́.»
14 Miise sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wómmó, ʋ ha sʋ́ʋ́ ná, ŋŋ́ bʋ́lʋ́ nɛ́.»
15 Miise ko peri kuóro, ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sʋ́ a bʋ́lɛ́: «Miise, á mʋ́ yoo la Ramɔtɛ ná há mɩ́ŋ Galaadɛ mɛ́, alóó á sɩ́ mʋ́>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Kuóro mʋ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ ká tɔ́ɔ́ ná a héí nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́ɩ́ dí dóé.»
16 Amá kuóro báá sɛ́: «Naasɩ́ bɛ́ŋmɛ́ŋ nɛ́, ŋ há bʋ́lɩ́ rɩ́, a bʋ́lɩ́ bʋ́l táŋa dʋŋɔ nɛ́ aá páŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́>>» 17 Ɛ́ nɛ́ Miise sɛ́:
«Ŋ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu
rɩ́ ɓa fɔ́ɔ́ pɩsɛ náŋa mɛ́ pallɛ daha,
anɛ piẽŋse ná há wɩ nɩ́nʋɔlɔ kené.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́:
«Nɩɛ nyáŋ báá wɩ sɩ́dííro kené,
nɛrɔ wuu bɩrmʋ́ jaa arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.” »
18 Ɩzɩrayɛl kuóro bʋ́l Zozafa rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ fa wɩ bʋ́lɛ́ a pɛ́ɩ́. Wɩ́bɔma dʋŋɔ nɛ́ ʋ laa bʋ́l aá páŋ, wɩ́wér é rá!”
19 Miise sɛ́: “Zesi Nyuutɩna Wɩɩsɛ há bʋ́lʋ́ ná. Ŋ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ rʋ́ʋ́ kénú kuóɓasa daha ká bána nyúú lalyoore wuu isi cɛ́ daha ʋ nédu arɩ́rʋ́ nɛ́gʋɔ rɩ́. 20 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: “Áŋ rɛ́ sɩ́ mʋ́ a nyɩsɛ Akaabɛ rʋ́ʋ́ mʋ́ a yo Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, a makɛ rʋ́ʋ́ tɩŋ ɛ́ mɛ́ a sʋwɛ ráŋ>>” Nɔ́ŋɔ lɩ́sɛ nʋɔ a bʋ́lɛ́ nyɛ, nɔ́ŋɔ má sɩ́ nyɛ. 21 Ɛ́ nɛ́ sabɩɩna oro ko Nyuutɩna wɩɩsɛ rɩ́, a bʋ́lɛ́: “Ŋ é ní sɩ́ mʋ́ a nyɩ́sʋ́.” Nyuutɩna Wɩɩsɛ báá bɔ́sʋ́: “Ɛ́rɛ́ɛ́wa>>” 22 Ʋ sɛ́: “Ŋ sɩ́ mʋ́ a nyɛ nyɩɛrʋ a pá kuóro wɩ́laabʋ́lla ná wuu.” Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: “Ɩ wóú aá nyɩsɛ. Mʋ́ a tʋŋ ɛ́.”
23 Miise báá sɛ́, rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ lóé rɩ́ nyɩɛrʋ sabɩɩna, nyɛ nyɩɛrʋ a pɛ́ɩ́ wɩ́laabʋ́lla wuu, ɛ́ máŋsʋ́ rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́ sɛ́ rɩ́ wɩɩla pérí.»
24 Ɛ́ nɛ́ Kenaana bio Sedekiya tuuperi a cú Miise tɛŋgbɛlɩ́ mɛ́ ká bʋ́lɛ́: «Nɛ́ɛ́ rɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Sabɩɩna tɩŋ, a lɩ́ŋ mɛ́, a ko aá bʋ́lɩ́ rɩ́>>» 25 Miise sɛ́: «Ɩ tɩɩ sɩ́ɩ́ sɩ́ ná, kal ná ɩ há sɩ́ gʋɔrɛ aá féŋsi jɩɩsɛ sɩ́ɛ́rɩ́.» 26 Ɩzɩrayɛl kuóro sɛ́: «Ká Miise a mʋ́ pá Amɔŋ, tɔ́ɔ́ ná sɩ́dííro arɩ́ kuóro bio Yohase. 27 Ká bʋ́l a pɔ́wɔ́ a bʋ́lɛ́: “Kuóro sɛ́: Ɩ́ ka báálɔ né a tɔ́ bɩnajaa, a sɩ́ ló rʋ́ʋ́ dí ɓɩdííle, a nyɔ nyii aá vɔkɛ, aá dɛllɛ rɩ́ŋ bɩrko arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.”» 28 Miise sɛ́: «Rɩɩ nɛ́ ɓɩɛ́na bɩ́rɛ ko arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l, Nyuutɩna Wɩɩsɛ rá wɩ́ŋ mɛ́ tɩ́ŋɛ́ bʋ́l wɩ́ɛ́ nyáŋ.» Ká súúri a bʋ́lɛ́: «Nɩɛ wuu, ɩ́ zesi!»
Kuóro Akaabɛ sʋwɛ lal ná sɩɛrʋ
29 Ɩzɩrayɛl kuóro arɩ́ Ziida kuóro Zozafa mʋ́ɔ́ rɩ́wɔ́ yo Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́. 30 Ɩzɩrayɛl kuóro bʋ́l Zozafa rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ sɩ́ gɩ́nɩ́ŋ tɩɩ a zʋ́ lal ná sɩɛrʋ. Ká rɩ́ɩ́ é súí kuógɛnnɛ.» Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro ɓɩɛ́na gɩ́nʋ́ tɩɩ a zʋ́ lal ná sɩɛrʋ.
31 Siiri kuóro fa pí liŋó né ní, a pɔ́ʋ́ lalyóórítórkowa sɩ́dííre mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ bɛllɛ ná: «Ɩ́ sɩ́ sójiwie yo, a sɩ́ sójihɔ̃́ yo, amá ɩ́ dé jɩ́ja Ɩzɩrayɛl kuóro dʋŋɔ nɛ́.» 32 Ɛ́ nɛ́ tɛ lalyóórítórkowa sɩ́dííre ná há ná Zozafa, ɓa sɛ́: «Táŋa wuu, Ɩzɩrayɛl kuóro ní.» Ká mʋ́mʋ́ rɩ́wɔ́ yóú. Ɛ́ nɛ́ Zozafa ŋmɔwɛ búŋse. 33 Lalyóórítórkowa sɩ́dííre sɩɛ́ zɩŋ rɩ Ɩzɩrayɛl kuóro rá, ɓa bɩrɛ ká tɔ́ʋ́.
34 Amá nɛrɔ nɔ́ŋɔ yóú túhɛŋ cáásɛ́, ʋ tɩŋ Ɩzɩrayɛl kuóro hɔɔ gɛrɔ sama pɛ́kɛ mɛ́ a zʋ́ʋ́. Kuóro bʋ́l nɛrɔ ná há kénú lalyóórítórko aá va rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Nʋkɛ har, a kánɩ́ŋ lɛ́ lal ná mɛ́, bee wɩ́ɛ́, hɛ́ŋ kéníŋ.»
35 Ɛ́ kal lal ná cáásɔ́ fɛ́l, ɓa tá kuóro lalyóórítórko ná sɩɛrʋ, nɛrɔ nɔ́ŋɔ kánʋ́ cɛ́ daha, Siiri nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́ ráŋ, amá wɩɩsɛ kúó aá pɔrɛ, rʋ́ʋ́ sʋ́wɔ́. Fʋʋ ná cɛ́l pal a tuwi pɛ́ tórko ná sɩɛrʋ. 36 Wɩɩsɛ há kúé zʋ́, dáwúre zʋ púl ná wuu sɩɛrʋ: «Nɛrɔ wuu bɩrmʋ́ʋ́ jaa, nɛrɔ wuu bɩrmʋ́ʋ́ tɔ́ɔ́.» 37 Kuóro há sʋ́wɛ́,
ɓa kénú a bɩrko Samari, a húú Samari mí. 38 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɓa há kéŋ lalyóórítórko ná a tuwi Samari fowie nɔ́ŋɔ, a a nyii ɓɩkaná aá sɛsɛ cɛ́l ná, vásɛ kúó aá lenni Akaabɛ cɛ́l ná, ká hácɔ́rma má ko aá fó fowie ná nyii, anɛ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fá há máŋsɛ́.
39 Akaabɛ wɩ́állɛ ná náŋá, ʋ wɩ́ɛ́ ná wuu, jaa ná ʋ há sɔ́ɛ́ a ɓɩ́ɛ́rʋ́ arɩ́ betúnyɩla, tɔ́nɛ ná ʋ há sɔ́ɛ́, ɓa pʋ́ŋsɩ́wɔ́ wuu a hé Ɩzɩrayɛl kuóre wɩ́'állɛ kɛnɔ sɩɛrʋ nɛ́. 40 Akaabɛ há sʋ́wɛ́, a mʋ́ʋ́ ánáwa rɩ́, ʋ bio Ahaziya nɛ́ lɔ́ʋ́ nyúú mí a dí kuorí.
Zozafa dí Ziida kuorí
41 Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ kuorí díí bɩŋsɛ baná nyúú mí ní, Aza bio Zozafa má dí Ziida kuorí. 42 Zozafa kúó aá dí kuorí rʋʋ kéŋ bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́. Ʋ dí kuorí bɩŋsɛ mɛrɛ́ arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́. Ʋ maá yɩr nɛ́ fá ká Azuba, Silii toló ní. 43 Ʋ púú áná Aza naabulle, ʋ wɩ cʋ́rɛ, ʋ tʋ́ŋ ɛ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ háá jɛ́ɛ́ nɛ́. 44 Amá ʋ wɩ dɩɓaarɛ́ ná zɔkɛ, ká nɩɛ ha mʋ́ aá ɓʋ́ʋ́sɛ pʋsɛ, aá ɔsɛ vʋka ráŋ, káá nyɩkɛ tulaaléwa ráŋ.
45 Zozafa ɔ́ɔ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩ́nʋ́ rɩ́ Ɩzɩrayɛl kuóro pɛ́kɛ. 46 Zozafa wɩ́állɛ ná náŋa, ʋ ballɩ́ ná wuu ʋ há díé, lalwa ná ʋ há yóé, ɓa wuu ní ɓa pʋ́ŋsɛ hé Ziida kuóre wɩ́'állɛ kɛnɔ sɩɛrʋ. 47 Ká kiri nɩɛ ná fa há pi cɔ́rmɛ́ a bɩrmɛ veŋɓáárɛ́wɩ́ɩ́, há káánɛ́ ʋ áná Aza mɩ́nɛ́ mɛ́, ɓa lɛ́ tɔ́ɔ́ ná mɛ́. 48 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ kuóro fá tó Edoŋ tɔ́ɔ́ mɛ́, kʋmaŋda rɛ́ Ziida kuóro tʋŋ ʋ mʋ́ a mɩŋ ráŋ. 49 Zozafa fa ɔ́ɔ́ ɓa bɩrmɛ mʋʋ nyidáborizeŋse Tarsisi mí, rɩ́wɔ́ mʋ́ cɩ́ɩ́nɛ salmɛ Ofiiri mí, amá ɓa zɔ́kɛ́ Ɩssɩɔgɩbɛɛrɛ tɩɩ mɛ́ nɛ́, ɓa wɩ wóllé a mʋ́. 50 Ɛ́ nɛ́ Akaabɛ bio Ahaziya bʋ́l Zozafa rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Lo rɩ́ŋ tʋtʋnna pɔ́wɔ́ nyidáborizeŋse, a kánɩ́ nɩɛ a mʋ́.» Amá Zozafa vɔ́ɔ́. 51 Zozafa há sʋ́wɛ́, a mʋ́ʋ́ ánáwa rɩ́, ɓa húú ʋ ánáwa dɩhúí ní, Davidi zʋ́ɔ́ mɛ́. Ʋ bio Zoramɛ nɛ́ lɔ́ʋ́ nyúú mí a dí kuorí.
Ahaziya dí Ɩzɩrayɛl kuorí
52 Ziida kuóro Zozafa kuorí díí bɩŋsɛ fí arɩ́ balpɛ nyúú mí ni, Akaabɛ bio Ahaziya má dí Ɩzɩrayɛl kuorí Samari mí. Bɩŋsɛ bɛllɛ nɛ́ ʋ dí kuorí Ɩzɩrayɛl mɛ́. 53 Ʋ a wɩ́ɛ́ á zɔkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩɛrʋ. Ʋ púú áná rɩ́rʋ́ maá nabulle arɩ́ Nɛbatɛ bio Zerobowamɛ ná fa há yikí Ɩzɩrayɛl nɩɛ a hé bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛ́ɛ́ mɛ́ nabulle ní. 54 Ʋ ɓírmi Baal sɩ́ɛ́, a ɓáárʋ́; a zɔkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ sɩɛrʋ, anɛ ɛ́ ná tɩɩ, ʋ áná fa há ɛ́ɛ́.