Zefte dí Ɩzɩrayɛl lalyóóre sɩ́ɛ́
11
1 Zefte fá ka lalyóóríbɩbár rɛ́, a lɛ́ Galaadɛ. Háɔ́rmɔ bio ní. Ʋ áná má yɩr nɛ́ ká Galaadɛ. 2 Galaadɛ háálɔ tɩɩ má lʋ́l bɛlɛ pɔ́ʋ́. Bɛlɛ ná há kóé pʋɔsɛ, ɓa kírí Zefte, ká bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ wɩ kér wuu kéné, á áná liwe sɩɛrʋ, beé wɩ́ɛ́ ɩ ká háálɔ nɔ́ŋɔ bio ní.» 3 Zefte lɩɩ fá a kɛ́kʋ́ maábináŋa ná mɛ́, a mʋ́ ké Tɔbɛ dɩtɩ́llɛ mɛ́. Nɩtɩɛnnɛ káŋwɔ́ tɩɩ a mʋ́ súúrú mí, ɓa mʋ́ aá yo nɩɛ.4 Ʋ wɩ dáánɛ́, ká Amɔŋ nɩɛ hé lal ɓa rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ pɛ́kɛ. 5 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Amɔŋ nɩɛ há púlé aá yoo Ɩzɩrayɛl nɩɛ, Galaadɛ nɩhɩɛ̃́sɛ mʋ́ Tɔbɛ dɩtɩ́llɛ mɛ́, rɩ́wɔ́ yɩ́rɛ Zefte. 6 Ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ko láráá lalyoore sɩ́ɛ́, a makɛ ráá yoo Amɔŋ nɩɛ.» 7 Amá Zefte bʋ́l Galaadɛ nɩhɩɛ̃́sɛ ná rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Beé rí tɛ mʋ́l né mí, ɩ́ kúkóŋ rɩ́, ɩ́ sazɔkɔ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́>> Ɩ́ rá wɩ́ŋ bɛ́rɛ́, a kíríŋ lɩ́sɩ́ŋ áná jaa mɛ́ rɛ́>>» 8 Galaadɛ nɩhɩɛ̃́sɛ baa bʋ́l Zefte rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩ́ɩ́ nɛ́ néé rɩ ráá bɩrɔ́ kóí rɩ́ mʋ́l né mí, áá já rɩ́ɩ́ kó pɛ́ ráá mɛ́, ráá yo Amɔŋ nɩɛ nɛ́. Ká rɩ́ɩ́ dí ráá sɩ́ɛ́, a a Galaadɛ nɩɛ wuu sɩ́dííro.» 9 Zefte bʋ́lwɔ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩ́ɩ́wa nɛ́ sáŋɛ́ rɩŋ bɩ́rko a yo Amɔŋ, rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ píwó héŋ nɛ́sɛ mɛ́, ŋ nɛ́ sɩ́ ɛ́ɩ́wa sɩ́dííro.» 10 Ɛ́ nɛ́ Galaadɛ nɩhɩɛ̃́sɛ ná sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ ká dáŋsɩ́ɛ́, á sɩ́ ɔ́ɔ́ ná ɩ há sɛ́.»
11 Zefte há tɩŋ Galaadɛ nɩhɩ́ɛ̃́sɛ ná mɛ́ a mʋ́, jamáŋ ná lɩ́sʋ́ ʋ ɔ́wɔ́ sɩ́dííro arɩ́wɔ́ lalyoore sɩ́dííro. Zefte baa cɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ Misipa mɛ́, a césíwó nʋtʋmɛ wɩ́bʋlɛ́ ná wuu.
Líŋsi ná Zefte há píé Amɔŋ nɩɛ
12 Zefte tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ bɔsɛ́ Amɔŋ nɩɛ kuóro a bʋ́lɛ́: «Ŋ rɩ́rɩ́ kéŋ beé, a mɔ́ rɩ́ɩ́ ko yóŋ tɔ́ɔ́>>» 13 Amɔŋ kuóro bʋ́l Zefte nɩtʋmɛ́ ná rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Tɛ́ŋ ná mɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ há lɛ́ Ezipiti mí, ɓa láŋ tɔ́ɔ́, a pɔ́ Arɩnɔŋ polo mí ká mʋ́ yakɛ Yabɔkɛ polcʋ́ɔ́rɛ́ rɩ́ Zʋrdɛŋ fuo mí. Pi ɛ́ dɩtɩ́llɛ́ párá mʋ́l né mí, ká rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩŋrá pɛ́kɛ.»
14 Zefte baa tʋŋ nɩɛ Amɔŋ kuóro rɩ́, 15 rɩ́wɔ́ bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ Amɔŋ nɩɛ tíé rɩ́ Mʋwabɛ nɩɛ tíé lɛ́ɛ́. 16 Ɓa há lɛ́ Ezipiti mí, ɓa tɩŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ nɛ́ a mʋ́ perí Zɔŋkwa mʋʋ, a sɩɛ́ zɩŋ kéri Kadɛsɛ tɔ́ɔ́ mɛ́. 17 Róŋ ní Ɩzɩrayɛl nɩɛ cɛ́ ká tʋŋ nɩɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ sʋ́l Ɩdɔŋ kuóro ká rɩ́wɔ́ tɩŋʋ́ tíé daarɛ. Amá Ɩdɔŋ kuóro vɔ́ɔ́. Ɩzɩrayɛl nɩɛ baa sʋl ɛ́ sʋ́lɛ́ tɩɩ Mʋwabɛ kuóro má rɩ́, ʋ má vɛ. Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ káánɛ Kadɛsɛ mɛ́. 18 Ʋ ɛ́ har mɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ baa isi va gɩrbétéke ná sɩɛrʋ, a tɩŋ Ɩdɔŋ rɩ́ Mʋwabɛ tɔ́ɔ́ har rí báárɛ, a mʋ́ peri Mʋwabɛ tɔ́ɔ́, wɩɩsɛ dɩpomí rɩ́ɩ́ cɔɔ. Ɓa cíkwó taŋtɛwa Arɩnɔŋ polo daarɛ́ mɛ́, ká wɩ Mʋwabɛ tíé zʋ́ɛ́, beé wɩ́ɛ́ Arnɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ́ nɛ́ ká Mʋwabɛ tíé susubʋɔ. 19 Ráŋ nɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ cɛ́ ká tʋŋ nɩɛ Amɔɔrɛ kuóro Sɩhɔŋ haá bel Hɛsɩbɔŋ mɛ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: “Párá ŋmɛ́nɔ rá tɩŋɩ́ tíé daarɛ a mʋ́ rá dɩmʋ́ɩ́. 20 Amá Sɩhɔŋ wɩ sáŋɛ́ rɩ́ Ɩzɩrayɛl tɩŋʋ́ tíé daarɛ. Ʋ hóú lalyoore wuu náŋá mɛ́ Yahasɛ mɛ́, ɓa yo Ɩzɩrayɛl nɩɛ. 21 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ pí Sɩhɔŋ rɩ́rʋ́ lalyoore wuu hé Ɩzɩrayɛl nɩɛ nɛ́sɛ mɛ́, ɓa yoo díwó, a la tɔ́ɔ́ ná wuu Amɔɔrɛ nɩɛ fá há mɩ́ŋ ráŋ, 22 ɓa la Amɔɔrɛ dɩ́tɩ́llɛ wuu, a pɔ́ Arɩnɔŋ polo mí ká mʋ́ yakɛ Yabɔkɛ polcʋ́ɔ́rɛ mɛ́, ká baa pɔ́ gɩrbétéke mí, a kaa mʋ́ yakɛ Zʋrdɛŋ mɛ́. 23 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, tɩɩ nɛ́ pɛ́rá mɛ́, á é, ʋ nɩtɩ́llɛ́, a yoo la Amɔɔrɛ nɩɛ tíé párá. Beé rí sɩɛ́ tɛ, ɩ jɩ́já rɩ́ɩ́ kánʋ́ lárá nɛ́sɛ mɛ́>> 24 Ɩ rá wɩ tíé ná ɩ veno Kɛmɔsɛ há lɛ́ɛ́ pɛ́ɩ́ tɛ́ rɛ́>> Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋmɛ́nɔ mɩ́nɔ́ a párá má, ráá tɩ́llɛ tíé ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, á Wɩɩsɛ há lɛ́ɛ́ párá. 25 Ɩ sɩɛ́ bɩ́ɩ́nɔ́ rɩɩ dóé nɛ́ kɛ Sɩpɔɔrɛ bio Balakɛ há ká Mɔwabɛ kuóro ɓó>> Kɔ́ʋ́ má tɩɩ wɩ sáŋɛ́ ja nɛsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɩ́, ʋ wʋ́ɔ́ yóé má. 26 Ʋ bɩŋsɛ zotoro nɛ́ nyɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ há ké Hɛsɩbɔŋ rɩ́rʋ́ kíle tɔ́nɛ mɛ́, Arɔyɛɛrɛ rɩ́rʋ́ kíle tɔ́nɛ mɛ́, arɩ́ tɔ́nɛ ná wuu há mɩŋ Arɩnɔŋ nʋɔ. Beé rí tɛ, ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí, ɩ́ wʋ́ɔ́ kíré ká tɩ́llɛ ɛ́ dɩhɩ̃́>> 27 Ŋ é, wɩ bɔ́ŋbɔ́ŋ kené cɩ́nɩ́ mɛ́, ká ɩ nɛ́ ká lal cɩ́nɩ́ŋ mɛ́. Zaa, rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há ká sarɩ́yadííro, dí Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɩ́ Amɔŋ nɩɛ pɛ́kɛ sarɩ́ya!»
28 Amá Amɔŋ nɩɛ kuóro wɩ Zefte wɩ́bʋlɛ́ ná ʋ há tʋ́mɛ́ ɓa kaá mʋ́ bʋ́l pɔ́ʋ oro wuu zésé.
Zefte nʋtálɔ wɩ́ɛ́
29 Nyuutɩna Wɩɩsɛ Sabɩɩna zʋ́ Zefte. Ʋ daarɛ Galaadɛ rɩ́ Manase dɩtɩ́llɛ, a baa lɛ́ ráŋ mɛ́ a mʋ́ Misipa, Galaadɛ dɩtɩ́llɛ mɛ́, rʋ́ʋ́ sɩɛ́ lɛ́ ráŋ mɛ́ a daarɛ Amɔnna tíé. 30 Zefte tá nʋɔ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩɩ nɛ́ ɓɩɛ́na pɛ́ŋ mɛ́, rɩ́ɩ́ kɛ́sɛ Amɔŋ nɩɛ nyáŋ rɩ́ɩ́ héŋ nɛ́sɛ mɛ́, 31 ká bɩ́rko rɩɩ tɛŋfɩ́ɛ́l, dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ nɛrɔ ná há sɩ́ lɩ́ŋ jaa mɛ́, cémíŋ dánnʋɔ mɛ́, ŋ sɩ́ kánʋ́ ɔsɛ vʋkfísi a pɛ́ɩ́.» 32 Zefte há daarɛ Amɔŋ nɩɛ tíé, a yoo lal ná, Nyuutɩna Wɩɩsɛ kɛ́sɩ́wɔ́ hóú nɛ́sɛ mɛ́. 33 Ʋ yóó la tɔ́nɛ mɛrɛ́, há mɩŋ Arɔyɛɛrɛ, Miniti kíle arɩ́ Abɛlkeramiŋ pɛ́kɛ. Ɛ́ kal, Amɔŋ nɩɛ ɓɩkana nɛ́ sʋ́sɛ́; ɓa gúl ká múúríwó tɩɩ pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ.
34 Zefte sɩɛ́ há bɩ́rɛ́ lɛ́ lal dɩyóé aá kóú jaa Misipa mɛ́, rʋʋ toló nɛ́ lɩ́ɛ́ dú beŋtére a gɔ gʋɔla aá cémú. Ʋ dʋŋɔ nɛ́ sɩɛ́ fa kɔ́ʋ́ toló, ʋ wɩ bíí nɔ́ŋ kené. 35 Zefte há nóú ɛ́, ʋ kenú gɛnnɛ cɔ́nnɛ ká cáási a bʋ́lɛ́: «Óh! ŋ toló, ɩ héŋ wɩɩla mɛ́, ɩ wɩ́ɛ́ hé sazɔkɔ́ a páŋ. Ŋ tá nʋɔ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, ŋ sɩɛ́ báá wʋ́ʋ́ wuó giri.» 36 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ŋ áná, rɩ́ɩ́ nɛ́ tá nʋɔ pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, píŋ ɔ́ɔ́ ná ɩ nʋɔ há bʋ́lɛ́. Beé wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ pɛ́ɩ́ mɛ́ ɩ yoo díí dɩŋdɔma, Amɔŋ nɩɛ.» 37 Ká sɩɛ́ bʋ́lʋ́ áná rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, páŋ caŋsɛ bɛllɛ rɩ́ŋ mʋ́ pallɛ daha, ŋ rɩ́rɩ́ŋ tannɔ́ŋsɛ, a wi ŋ há wɩ bála jɛ́ɛ́ káá já rɩ́ŋ sʋwɛ wɩ́ɛ́.» 38 Ɛ́ nɛ́ Zefte pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ, rʋ́ʋ́ a caŋsɛ bɛllɛ. Ʋ rɩ́rʋ́ tannɔ́ŋsɛ mʋ́ pallɛ daha, a wi ʋ há wɩ bála jɛ́ɛ́ káá jɔ́ʋ́ sʋwɛ wɩ́ɛ́. 39 Caŋsɛ bɛllɛ ná há daarɛ, ʋ bɩ́rɔ́ kóú áná rɩ́, ʋ kánʋ́ lɩ́sɛ nʋɔ ná ʋ fa há tɛ́. Ʋ sʋ́wɔ́ rʋ́ʋ́ fa ha wɩ bála jɛ́ɛ́. A sɩɛ́ de pɔ́ ɛ́ mɛ́, ɛ́ wɩ́ɩ́ bɩ́rmɛ kusúŋ rɩ́ Ɩzɩrayɛl mɛ́: 40 bɩna wuu, Ɩzɩrayɛl háála sɩ́ mʋ́ wí tápʋ́lɛ́ baná Galaadɛ tɩ́náwa Zefte toló ná wɩ́ɛ́.