SARƖ́YADÍÍRE KƐNƆ
Ɩzɩrayɛl nɩɛ ké Kanaŋ tíé mí
1
1 Zozie sʋʋ har mɛ́, ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ sɩɛ́ bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a «Ɓa jɩmʋ́ʋ́la sɩɛrʋ, orí rí ,i mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ lá sɩ́ɛ́ mʋ́ yo Kanaŋ nɩɛ>>» 2 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: «Ziida duó nɩɛ nɛ́. Ŋ sɩ́ pɛ́wɔ́ mɛ́, rɩ́wɔ́ dí dóé Kanaŋ tíé nyúú.» 3 Ziida duó nɩɛ bʋ́lwɔ́ maábináŋa há ká Sɩmɩyɔŋ jɩmʋ́l nɩɛ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ́ ko pɛ́rá mɛ́, ráá yoo Kanaŋ nɩɛ, a lárá tíé kér, ká ráá má ko pɛ́ɩ́wa mɛ́ a yoo lɛ́ɩ́wa tíé kér.» Sɩmɩyɔŋ jɩmʋ́l rɩ́ Ziida jɩmʋ́l nɩɛ sɩɛ́ hé náŋá mɛ́, 4 a mʋ́ lal. Nyuutɩna Wɩɩsɛ a ɓa yoo dí Kanaŋ nɩɛ rɩ́ Perizitiwa; a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ báála pérí bʋ́ɩ́ fí (10 000) Bɛzɛkɛ mɛ́. 5 Ɛ́ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ɓa ná kuóro Adɔnɩbɛzɛkɛ, a yóú, ká dí dóé Kanaŋ nɩɛ rɩ́ Perizitiwa nyúú. 6 Adɔnɩbɛzɛkɛ fá, ɓa kiri kánʋ́, a cókú néníbáála arɩ́rʋ́ naníbáála. 7 Ʋ cáási a bʋ́lɛ́: «Kuóre mɛɛ́sɩbotoro arɩ́ fí ní fa tʋ́ɔ́sɩ́ŋ táábɩl mʋ́l ɓɩdííle aá dí. Ŋ a ɓa cónníwó néníbáála arɩ́wɔ́ naníbáála. Wɩɩsɛ píŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ túmíŋ mí!» Ká ɓa kánʋ́ a mʋ́ Zerizalɛmɛ, ʋ sʋwɛ ráŋ. 8 Ziida duó nɩɛ mʋ́ɔ́ yo Zerizalɛmɛ tɔ́ɔ́ a lɔ́ʋ́, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ ká nyɩkɛ tɔ́ɔ́ ná rɩ́ níŋ. 9 Ʋ ɛ́ har mɛ́, ɓa báá yo Kanaŋ nɩɛ ná fa há mɩŋ pallɛ dɩtɩllɛ́, rɩ́ Nɩgɛɛvɛ arɩ́ Sefela mɛ́. 10 Ziida duo nɩɛ yo Kanaŋ nɩɛ ná náŋa fa há mɩŋ Ɩbɩrɔŋ mɛ́, ɓa faá yɩ́rʋ́ Kiriyatɛ'arba, ká yo dí Sesayi, Ahɩmaŋ, arɩ́ Talimayi, ɓa dunɩɛ. 11 Róŋ ní Ziida duo nɩɛ cɛ́, ká baa mʋ́ yo Debiri tɔ́ɔ́ má, ɓa fa háá yɩ́rɛ Kɩrɩyatɛsɛfɛrɛ. 12 Ɛ́ nɛ́ Kalɛbɛ sɛ́: «Ŋ sɩ́ píŋ toló Akɩsa a pá báálɔ ná há sɩ́ wólli yo dí Kɩrɩyatɛsɛfɛrɛ tɔ́ɔ́ rʋ́ʋ́ já.» 13 Kɛnazɛ bio Ɔtɩnɩɛl há ká Kalɛbɛ maábio, yo dí tɔ́ɔ́ ná. Ɛ́ nɛ́ Kalɛbɛ sɩɛ́ púú toló ná pɔ́ʋ́, ʋ ja. 14 Ɓá há já náŋá a tenni, ʋ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋ́lɛ́: «Sʋl tíé ŋ áná rɩ́!». Tɛ́ŋ ná mɛ́ toló ná há túwú kokúme daha, Kalɛbɛ bɔ́sʋ́ bʋ́lɛ́: «Beé rí ɩ jɩ́já>>» 15 Ɛ́ nɛ́ toló ná sɛ́: «Makɩ́ sawer páŋ! Páŋ nyibúlbʋɔnnɛ há kéŋ nyii, bee wɩ́ɛ́, wɩɩsɛ dɩpomí néduu rɩ́ cɔɔ ná ɩ há píé páŋ wɩ nyii kené.» Ɛ́ nɛ́ Kalɛbɛ pi pallɛ nyibúlbɔnnɛ rɩ́ arɩ́ tíé rɩ́ nyibúlbʋɔnnɛ pɔ́ʋ́.16 Moyizi hɩ́ɩ́la Kenɩtɛ dunɩɛ arɩ́ Ziida duo nɩɛ isi tɔ́ɔ́ ná há kéŋ habɛ́ tuuni mí, a mʋ́ ké Ziida gɩrbétéké sɩɛrʋ, Aradɛ wɩɩsɛ dɩpomí néduu rɩ́. Ɓa rɩ́ ɛ́ nɩɛ ké róŋ.
17 Ziida duo nɩɛ rɩ́wɔ́ maábináŋa Sɩmɩyɔŋ duo nɩɛ mʋ́ɔ́ yo Kanaŋ nɩɛ ná há mɩŋ Sefatɛ mɛ́, a wólli kírwó ká zɔkɛ tɔ́ɔ́ ná wuu. Ká hé ɛ́ tɔ́ɔ́ yɩr Ɔrma, ʋ mʋ́l ní ká «Zɔ́krʋ.» 18 Ʋ ɛ́ har mɛ́, Ziida nɩɛ báá yóó a dí Gaaza tɔ́ɔ́, Asɩkalɔŋ tɔ́ɔ́, Ɩkɩrɔŋ tɔ́ɔ́, arɩ́ tɔ́nɛ́ ná náŋa há kílwó. 19 Bee wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa mɩŋ Ziida duo nɩɛ har, ɓa wolli yoo dí tɔ́nɛ́ ná náŋa há mɩŋ pallɛ daha, amá ɓa wɩ wóllé kiri típaŋtaŋŋɩ́ nɩɛ, ɓa há kéŋ hɔɔ lalyóórítorkowa wɩ́ɛ́. 20 Ɓa pi Ɩbɩrɔŋ pá Kalɛbɛ anɛ ɛ́ Moyizi fa há bʋ́lɛ́, Kalɛbɛ sɩɛ́ kiri Anakitiwa duowa ná botoro fa há mɩŋ ráŋ. 21 Bɛŋzamɛ duo nɩɛ é wɩ wólle kiri Zebuzitiwa ná há mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́, ká ɓa wuu ké róŋ, ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ wuu a kaa ko lɛ zaa.
22 Nyuutɩna Wɩɩsɛ pɛ́ Zozɛfɛ duo nɩɛ mɛ́, ɓa yóó dí Betɛl nɩɛ. 23 Ɓa tʋŋ nɩɛ, rɩ́wɔ́ la sɩ́ɛ́ a mʋ́ kɩ́ɛ́lɛ Betɛl tɔ́ɔ́ ná. Ɛ́ tɔ́ɔ́ yɩr nɛ́ fa ká Luuzi. 24 Nɩtʋmɛ́ ná há mʋ́ɛ́ peri tɔ́ɔ́ ná, ɓa ná bál rʋʋ lɛ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ aá lɛ, ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Áá sʋlɩ́, makrá dɩhɩ̃́ ná á há sɩ́ tɩŋ a zʋ́ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ ká rá a wérí, a pɛ́ɩ́.» 25 Báálɔ ná makɛ tɔ́ɔ́ ná dɩtɩŋzʋʋlɩ́ a pɔ́wɔ́. Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ duo nɩɛ zʋ tɔ́ɔ́ ná, a a báálɔ ná rɩ́rʋ́ duo nɩɛ wuu lɛ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, ká ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu. 26 Ɛ́ báálɔ há lɛ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, ʋ mʋ́ Hititiwa tíé, a sɔ tɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ, a hóú yɩr Luuzi. Arɩ́ zaa wuu ɛ́ tɔ́ɔ́ yɩr nɛ́ ɛ́.
27 Manase duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Bɛtɛsɛyaŋ tɔ́ɔ́ nɩɛ, rɩ́ Tanakɛ, rɩ́ Dɔrɛ rɩ́ Ibileyaŋ, arɩ́ Megido rɩ́wɔ́ kíle tɔ́nɛ́. Kanaŋ nɩɛ má ha ké ɛ́ tíé mí rɩ́ dóé. 28 Ɩzɩrayɛl nɩɛ dóé há kuó kɩ́llɩ́wɔ́, ɓa fɩkwɔ́ mɛ́ ɓa tʋ́ŋ aá pɔ́wɔ́ anɛ yósi, amá ɓa wɩ wollé kírwó.
29 Ɩfɩrayɩŋ duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Kanaŋ nɩɛ ná fa há mɩŋ Gɛzɛrɛ mɛ́, ká ɓa rɩ́ Kanaŋ nɩɛ ná wuu ké róŋ.
30 Zabɩlɔŋ duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Kanaŋ nɩɛ ná há mɩŋ Kɩtrɔŋ rɩ́ Nahalal mɛ́. Ká ɓa rɩ́ Zabɩlɔŋ jɩmʋ́l nɩɛ ké ɛ́ tɔ́ɔ́ mɛ́, ɓa táŋa a yósi, a tʋ́ŋ aá pɔ́wɔ́. 31 Asɛɛrɛ duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Ako rɩ́ Sɩɩdɔŋ rɩ́ Alaabɛ rɩ́ Akɩzɩbɛ, rɩ́ Heliba rɩ́ Afiki arɩ́ Rɩhɔbɛ nɩɛ. 32 Asɛɛrɛ duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Kanaŋ nɩɛ ná há mɩŋ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, ká ɓa rɩ́wɔ́ wuu ké tíé ná mɛ́.
33 Nɛfɩtalɩ duo nɩɛ wɩ wóllé kiri Kanaŋ nɩɛ ná há mɩŋ Bɛtɩsɛmɛsɛ rɩ́ Bɛtanatɛ mɛ́; ká ɓa ké náŋá mɛ́, amá ɓa ɔ́ɔ́ Kanaŋ nɩɛ tʋ́ŋ aá pɔ́wɔ́ anɛ yósi ní.
34 Amoritiwa wɩ sáŋɛ́ rɩ́ Daŋ duo nɩɛ tɩ́llɛ́ polo ná, ká kíríwó hé pallɛ daha. 35 Amoritiwa fa ha ké Harɩhɛrɛsɛ, Ayalɔŋ arɩ́ Salɩbɛŋ mɛ́ rɩ́ dóé. Amá Zozɛfɛ duo nɩɛ kuó wóllíwó, a a ɓaá tʋ́ŋwɔ́ tʋtʋmɛ́ anɛ yósi. 36 Amoritiwa tíé bʋɔ púl Nʋɔnnɛ paalɔ mɛ́ nɛ́, wɩɩsɛ dɩpomí, ká mʋ́ yakɛ Edomitiwa tíé bʋɔ mɛ́.