Moyizi báá bɩ́rɔ́ zɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́ paalɔ daha
34
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: <<Cɔ́ dɔ́wʋ́pɛ́rsɛ bɛllɛ rɩ́wɔ́ nɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ ɓɩɛ ná ɩ há céŋŋé, rɩ́ŋ baa pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ ná tɩɩ fa há mɩ́ŋwɔ́ nyúú. 2 Kánɩ́ tɩɩ cíé cɩ́cʋɔ; ɩ sɩ́ cɔŋ fól a zɛ́ Sinayi paalɔ ná nyúú, a cɩ́nɩ́ŋ sɩ́ɛ́ paalɔ nyúú ɓóŋɓóŋ. 3 Nɛ́ŋ wuu sɩ́ɩ́ mɛ́ tɩ́ŋ zɛ́, nɛ́ŋ wuu pɔ́ rʋ́ʋ́ háá mɩŋ paalɔ ná nyúú dɩhɩ̃́ oro má; rɩ́wɔ́ sɩ́ pʋwɩɛla rɩ́ pʋzeŋsi má nʋ́ɔ́lʋ́ paalɔ né laka.>>4 Moyizi cɔ́ dɔ́wʋ́pɛrwɛrɛ́ bɛllɛ anɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ ɓɩɛ ná. Tɔ́ɔ́ pʋl Moyizi cɔŋ fól zɛ́ Sinayi paalɔ ná, anɛ́ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há mákɛ́ pɔ́ʋ́; ʋ fa pá dɔ́wʋ́pɛ́rsɛ ná bɛllɛ kánʋ́ nɛ́ŋsa mɛ́. 5 Nyuutɩna Wɩɩsɛ zʋ duóbána ná ko tuwi cɛ́ Moyizi laka ká búólú yɩr: <<Nyuutɩna Wɩɩsɛ>>. 6 Ká daarɛ Moyizi sɩ́ɛ́ a baa búólú yɩr bʋlɛ́: <<Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Wɩɩsɛ ná háá fá susu a ka zilé má, ŋ cɔ́ɛ́ wɩ kɩ́kɛ́lɛ́ isi, ŋ taŋá rɩ́rɩ́ŋ sawér zéŋ. 7 Ŋ mákɩ́ŋ sawér aá pá nɩɛ a kaá ja woó woówa bʋ́ɩ́ nyúú mí ní. Rɩ nɛ́ŋ ɔ́ɔ́ zɔkɛ, rɩ nɛ́ŋ á wɩ́bɔ́ŋ, rɩ nɛ́ŋ tʋ́ŋ sɩ́beŋsí, ŋŋ́ hé suúri; amá rɩ nɛ́ŋ zɔ́k wɩ́ɩ́, ŋ wʋ́ʋ́ yɔ́ɔ́ lo, ŋŋ́ a wɩɩla pérú rɩ́rʋ́ bɛlɛ má bɛlɛ, a kaá ja woó woówa botoro, rɩ́ baná nyúú mí ní.>>
8 Kɩ́kɛ́lɛ́, rɩ Moyizi ɓírmó a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé, 9 ká bʋlɛ́: <<Nyuutɩna Wɩɩsɛ, rʋʋ nɛ́ ɓɩɛ́na ká zilé rɩ́ɩ́ dí páŋ é, ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɩ́ɩ́ káŋrá va. Ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ jamáŋ né dɩlla háákɔ́, amá ɩ sɩ́ hérá wɩ́zɔkɛ́ rɩ́rá wɩ́bɔma suúri, ká pírá mákɩ́ nɩɛ.>>
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ wɩ́ɛ́
10 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: <<Ná, ŋ sɩ́ bil nʋtʋmɛ ŋ rɩ́rɩ́wa pɛ́kɛ. Ɩ jamáŋ ná wuu sɩ́ɛ́, ŋ sɩ́ a nyáŋsɛ, nyáŋsɛ ná duo nɩɛ ha há wʋ́ɔ́ né ná tíé nyúú wuu mí arɩ́ duowa wuu mí; jamáŋ ná wuu há kílí, ɓa sɩ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ tʋtʋmɛ́ há wéró mɔ ɛ́, ŋ sɩ́ tɩ́ŋɩ́ mɛ́ a tʋŋ ɛ́. 11 Wɩ́ɩ́ né ŋ háá á rɩ́ŋ makɛ pɛ́ɩ́wa zaa, ɩ́ pɔ́ʋ́ mɛ́ wérí. Ŋ sɩ́ kiri Amɔrɩɛŋwa rɩ́ Kananɩɛŋwa rɩ́ Hititiwa rɩ́ Ferezɩɛŋwa rɩ́ Hɛvɩɛŋwa arɩ́ Yebuzɩɛŋwa ɩ́ sɩ́ɛ́ mɛ́. 12 Ɩ́ pɔ́ rɩ́wa háá bil nʋtʋmɛ ɩ́ rɩ́ tɔ́ɔ́ ná ɩ́ há sɩ́ zʋ nɩɛ pɛ́kɛ, rɩ́wɔ́ háá ko bɩrmɛ báráwa ɩ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa. 13 Amá ɩ́ gínníwó vʋka korsi, a céŋŋíwó veŋgúlli ná ɓa há cɔ́ŋsɛ́, a cónníwó dacɔ́ŋsɛ ná ɓa háá ɓaarɛ́. 14 Ɩ́ wɩ mɔhɛ́ rɩ́wa cʋɔlɛ wɩɩsɛ nɔ́ŋ, bee wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr nɛ́ <Ŋ haakɩ́>, ʋ ká Wɩɩsɛ ná há háákɔ́ nɛ́. 15 Ɩ́ sɩ́ nʋtʋmɛ bílú ɩ́ rɩ́ tɔ́ɔ́ ná nɩɛ pɛ́kɛ, rɩ́wɔ́ háá ko lɩɩ ɓáárɩ́wɔ́ venni a ɔsɛ vʋka pɔ́wɔ́, a yɩ́rɩ́wa rɩ́ɩ́wa mɩl díwó ɓɩdííle. 16 Ɩ́ pɔ́ rɩ́ɩ́wa háá jɔ́wɔ́ tolé pɛ́ɩ́wa bɛlɛ, rɩ́wɔ́ pɔ́sɩ́wa bɛlɛ héwó venni ɓaarɛ́ mɛ́.
17 <<Sɩ́ hɔɔ mɩ́ɛ́rʋ́ rɩ́ɩ́ bɩrmɛ wɩŋsa náŋa.
18 <<Ɩ sɩ́ dí sɩbʋ́r toó dɩpɛ́ŋ cana; Abibi cana sɩɛrʋ, tápʋlɛ balpɛ pɛ́kɛ, ɩ sɩ́ dí sɩbʋ́r toó dɩpɛ́ŋ anɛ ɛ́ ŋ há mákɛ́ pɛ́ɩ́. Ɛ́ cana sɩɛrʋ nɛ́, ɩ lɛ Ezipiti mí.
19 <<Ɩ́ sɩ́ pííwa bihɩɛ̃́sɛ ná há ká báálá wuu a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, arɩ́rɩ́wa pʋsɛ bihɩɛ̃́sɛ ná há ká wálá, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ tɩ́wɔ́. 20 Rʋʋ nɛ́ ká kokúme bihɔ̃́, ɩ́ ka peɓala lenni, rɩɩ waá lenni ɩ ŋmɔwɛ lime céŋŋi. Ɩ́ lénníwa bihɩɛ̃́sɛ má wuu arɩ́ pʋsɛ. Ɩ́ wɩ náwuole fí káá zʋ́ŋ sɩ́ɛ́.
21 <<Ɩ sɩ́ tʋŋ tápʋlɛ balgo. Amá tápʋlɛ balpɛ kal, ɩ sɩ́ fɩɛlɛ, pár cɛ́rɛ rɩ́ ɓɩɛ kʋsɛ́ cɛ́rɛ́ má, ɩ wɩ tʋ́ŋ wuú tʋŋ.
22 <<Ɩ sɩ́ dí Paŋtɩkɔtɛ cana, oŋparɛ́ oŋbʋʋrɛwa kʋsɛ́ cɛ́rɛ́ mɛ́. Dí ɓɩɛ kʋsɛ́ cana bɩna tenné mí, ɩ há kúé ténní baksɛ tʋtʋmɛ́ wuu.
23 <<Bɩná wuu, naasɩ́ botoro, báála wuu sɩ́ zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Dɩtennitoo, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 24 Ŋ sɩ́ la duowa tíé ɩ́ sɩ́ɛ́, a jɛ́llɩ́wa súsúbʋɔnnɛ; nɛ́ŋ wuu wɩ wuó wálmɛ rʋ́ʋ́ lɛ́ɩ́wa tɔ́ɔ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ́ há sɩ́ zɛ́ rɩ́ɩ́wa zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, bɩná wuu naasɩ́ botoro ná.
25 <<Sɩ́ sɩbʋ́r dɩpɛ́ŋ pálɔ píí hé vʋk'ɔsɔ́ pʋsɛ cɛ́l mɛ́ rɩ́ páŋ. Ɩ́ sɩ́ Pakɛ vʋk namɩɛ dí káá bil rɩ́ tɔ́ɔ́ pʋl.
26 <<Ɩ sɩ́ kánɩ́ tíé oŋparɛ́ oŋbʋʋrɛwa kaa ko Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ jaa.
Sɩ́ bʋwie píí hóú maá ɩ́l sɩɛrʋ rɩ́ cɔ́.>>
27 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: <<Pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ nyáŋ, bee wɩ́ɛ́ ɓa nɛ́ ká mʋ́kur, ŋ bel ká bil nʋtʋmɛ ná ŋ rɩ́rɩ́ arɩ́ Ɩzɩrayɛl jamáŋ ná pɛ́kɛ.>> 28 Moyizi ké ráŋ arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, wɔhɔ rɩ́ tɩ́taŋ wuu, tápʋlpírme mɛɛ́sɛllɛ. Ʋ wɩ óŋ wuu díé, ʋ wɩ nyii nyɔ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ kɔ́ʋ́ pʋ́ŋsɛ nʋtʋmɛ wɩ́ɛ́ ná fí dɔ́wɩ́pɛ́rsɛ ná daha; ɓa nɛ́ ká nʋtʋmɛ ná bilé wɩ́nyunni.
29 Moyizi lɛ́ Sinayi paalɔ ná nyúú tuwi, a ka nʋtʋmɛ dɔ́wʋ́pɛ́rsɛ ná bɛllɛ ʋ nɛ́sɛ mɛ́; ʋ paalɔ ná lɩɩ tuwé mí, ʋ wɩ ɛ̃ rʋ́ʋ́ sɩ́paanɛ́ faá tʋ́lʋ́, a tɩ́ŋʋ́ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ náŋá rɩ́ bʋlɛ́ ná wɩ́ɛ́. 30 Aarɔŋ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná wuu bél Moyizi, a ná rʋʋ sɩ́paanɛ́ dé tʋ́tʋl, ɓa fɩ́fɔ́ʋ́ tuuperé. 31 Moyizi yɩ́rwɔ́; ɛ́ nɛ́ Aarɔŋ rɩ́ nɩɛ ná sɩ́dííre wuu kóú rí, ʋ bʋl wɩ́ɛ́ pɔ́wɔ́. 32 Ɛ́ har mɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu túóperi, ʋ cesi wadáwa ná wuu Nyuutɩna Wɩɩsɛ há máŋsɛ́ pɔ́ʋ́ Sinayi paalɔ ná nyúú. 33 Moyizi há bʋ́lwɔ́ rɩ́ ko tenni, ʋ kéŋ gɛrɔ tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́. 34 Rɩ Moyizi ní kúé zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ rʋ́ʋ́ bʋ́lʋ́ rɩ́, ʋ ka gɛrɔ ná wúrú sɩ́ɛ́ mɛ́ a kaá jɔ́ʋ́ lɩɩ. Rʋʋ kúó lɛ ʋ máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há mákɛ́ pɔ́ʋ́ a pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ. 35 Ɩzɩrayɛl nɩɛ bel Moyizi sɩ́paanɛ́ mɛ́ rʋʋ dé tʋ́tʋl. Ɛ́ nɛ́ Moyizi baa ka pɛ́nɛ ná tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ báá há sɩ́ bɩrzʋ rʋ́ʋ́ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl wɩ́ɛ́.