Pakɛ cana bilé wɩ́ɛ́
12
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Moyizi rɩ́ Aarɔŋ rɩ́ Ezipiti mí a bʋlɛ́: 2 <<Cana né sɩ́ ɛ́ɩ́wa bɩna caŋsɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ cana. 3 Ɩ́ bʋl pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná wuu a bʋlɛ́: <<Cana né tápʋlɛ fí kal, rɩ́ jaa wuu ja pʋna. 4 Rɩ jaa ná nɩɛ nɛ́ wɩ kaŋ a wɩ pʋpírmi wuó dí, ɓa rɩ́wɔ́ laka jaa nɩɛ wúóló suki aá dí, rɩ ɛ́ jaa nɩɛ nʋɔ nɛ́ mɔhɛ̃́ nɛ́sɛ. Ɩ́ sɩ́ ɓa pʋna ná rɩ́ nɛrɔ wuu ker mɔ́ʋ́ díí. 5 Ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ a bɩná sɩ́ɩ́ pʋna ná há wɩ kɔsɔ wuu kené ní; rɩ peɓawie ní, rɩ bʋŋgbokwie má nɛ́, ɩ́ wúóló aá ka. 6 Ɩ́ kánʋ́ a bélú mí a kaá mʋ́ cana tápʋlɛ fí rí baná kal; ɛ́ kal gbaanɛ, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ pʋsɛ. 7 Ɓa sɩ́ cákʋ́ cɛ́l a hé jɩɩsɛ ná mɛ́ ɓa háá á rɩ́wɔ́ díwó dánnʋɔ daasɛ rɩ́ dánnʋɔ dagarɩ́ mɛ́. 8 Ɛ́ kal tɩ́taŋ tɩɩ, ɓa sɩ́ wasɛ namɩɛ ná níŋ mí a dúú arɩ́ sɩbʋ́rtoó dɩpɛ́ŋwa arɩ́ nyɔ́haarʋ. 9 Ɩ́ sʋ́ʋ́ ɓɩhuo dí, a sɩ́ píí hé nyii mí rɩ́ɩ́ cɔ́, amá ɩ́ wásʋ́ wuu níŋ mí, ʋ rɩ́rʋ́ nyúú rɩ́rʋ́ naasɛ rɩ́rʋ́ sɩɛrʋ ɓɩɛ wuu. 10 Ɩ́ sɩ́ dí káá bil rɩ́ tɔ́ɔ́ pʋl. Rʋʋ káánɔ́ rɩ́ tɔ́ɔ́ pʋl, ɩ́ pii físi níŋ mí. 11 Ná ɛ́ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́wa a ká dí: ɩ́ súíwa gɛnnɛ a vɔ́sɩ́wa vɔɔ́sɛ ɩ́ tɩŋsɛ mɛ́, a héíwa natɔɔsɛ, a pɛ́ɩ́wa deŋtuksi kánɩ́wa nɛ́ŋsa mɛ́, ká dí kɩ́kɛ́lɛ́ kɩ́kɛ́lɛ́. Nyuutɩna Wɩɩsɛ Pakɛ* nɛ́ ɛ́. 12 Ɛ́ kal tɩ́taŋ, ŋ sɩ́ zʋʋ va Ezipiti tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, a ɓʋ́ʋ́sɛ Ezipiti bihɩɛ̃́sɛ, a púl nɩbííne mí ká ko lɛ pʋsɛ mɛ́. Ŋ sɩ́ dí sarɩ́ya a cɛ́ Ezipiti wɩŋsa wuu mí. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 13 Cɛ́l ná nɛ́ sɩ́ a malla jɩɩsɛ ná mɛ́ ɩ́ há mɩnɛ́. Ŋ sɩ́ ná cɛ́l ná a ɓéri dáárɩ́wa mɛ́, rɩ́ nɩɓʋ́ wɩɩla ná sɩ́ɩ́wa pérú, rɩŋ nɛ́ kúé aá bɛŋsɛ Ezipiti tɔ́ɔ́.14 <<Ɛ́ tápʋl sɩ́ a tápʋlsʋ́llɩ́rá a pɛ́ɩ́wa. Ɩ́ sɩ́ vaa dídúú cana bɩná rɩ́ bɩná wuu, anɛ wɩ́bilí.
Sɩbʋ́rtoó cana wɩ́ɛ́
15 <<Tápʋlɛ balpɛ, ɩ́ sɩ́ dídí sɩbʋ́rtoó dɩpɛ́ŋwa. A pɔ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ tápʋl mɛ́, ɩ́ sɩ́ a rɩ́ sɩbʋ́r yʋ́ksɩ́wa jɩɩsɛ mɛ́. A pɔ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ tápʋl ká kaá ko tápʋlɛ balpɛ ná nʋɔ cesé, nɛrɔ ná wuu há sɩ́ dí sɩbʋ́r dɩpɛ́ŋ, ɩ́ lɩ́sɛ tɩ́na tá Ɩzɩrayɛl duo nɩɛ sɩɛrʋ. 16 Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ tápʋl ná, ɓa sɩ́ yɩ́rɛ céŋzeno, rɩ́ɩ́wa wuu ko ciki; tápʋlɛ balpɛ ná cesé mí, ɓa báá sɩ́ yɩ́rɛ céŋzeno rɩ́ɩ́wa wuu ko ciki. Ɛ́ tápʋlɛ bɛllɛ nʋɔ mɛ́, ɩ́ wɩ́ tʋ́ŋ wuu tʋŋ, ɩ́ nɛrɔ wuu nʋɔ ɓɩdííli dʋŋɔ nɛ́ ɩ́ ɩ́'a.
17 <<Ɩ́ sɩ́ dídí sɩbʋ́rtoó dɩpɛ́ŋwa cana, bee wɩ́ɛ́ ɛ́ tápʋl tɩɩ tɩɩ nɛ́, ŋ a ɩ́ nɩɛ tʋkɛ anɛ sóójiwa a lɛ Ezipiti tɔ́ɔ́ mɛ́. Ɩ́ sɩ́ lɩ́sɛ ɛ́ tápʋl anɛ wɩ́bilí a vaa dídúú cana bɩná rɩ́ bɩná wuu. 18 Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ cana ná tápʋlɛ fí rí baná kal gbaanɛ, ɩ́ sɩ́ dí sɩbʋ́rtoó dɩpɛ́ŋwa, a kaá ja cana tápʋlɛ mɛrɛ́ rɩ́ oro kal gbaanɛ. 19 Ɩ́ sɩ́ a rɩ́ sɩbʋ́r yʋ́ksɩ́wa jɩɩsɛ mɛ́, a pɔ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ tápʋl ká kaá ko tápʋlɛ balpɛ ná nʋɔ cesé; bee wɩ́ɛ́ nɛrɔ ná wuu há sɩ́ dí sɩbʋ́r dɩpɛ́ŋ, ɩ́ lɩ́sɛ tɩ́na tá Ɩzɩrayɛl duo nɩɛ sɩɛrʋ. Rʋʋ ká nɩhʋ́ɔ́r, rʋʋ ká tɔ́bírwú, ɛ́ nɩ́ɩ́ bílú mí. 20 Ɩ́ wɩ́ sɩbʋ́r óŋ wuu dí. Ɩ́ dɩmɩnɛ́ wuu, ɩ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa dí sɩbʋ́rtoó dɩpɛ́ŋwa nɛ́.>>
21 Moyizi yɩ́rɛ Ɩzɩrayɛl nɩhɩɛ̃́sɛ wuu a bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ɩ́ mʋ́ ja pʋwɩɛla pɛ́ɩ́wa jɩɩsɛ nɩɛ, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ Pakɛ wɩ́ɛ́. 22 Ɩ́ ja ɩ́zɔ́pɛ paarʋ vɔwɛ, a liwi cɛ́l ná há mɩŋ gbaŋa sɩɛrʋ a pii ɓuki dánnʋɔ dagɛrɩ́ arɩ́ dánnʋɔ daasɛ ná bɛllɛ. Ká rɩ́ nɛrɔ wuu pɔ́ rɩ́ɩ́ háá lɩ́ɩ́ jaa mɛ́, a kaá ja cɩ́cʋɔ. 23 Rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ kúé zʋ Ezipiti rʋ́ʋ́ bɛ́ŋsɩ́wɔ́, rʋʋ nɛ́ ná cɛ́l ná dánnʋɔ dagɛrɩ́ rɩ́ dánnʋɔ daasɛ ná mɛ́, ʋ sɩ́ ɓéri daarɛ dánnʋɔ ná mɛ́, ʋ waá lo rí ɓʋ́ʋ́rɔ zʋʋ bɛ́ŋsɩ́wa. 24 Ɩ́ rɩ́rɩ́wa bɛlɛ sɩ́ vaa tʋ́tʋ́mʋ́ bɩná rɩ́ bɩná wuu, anɛ wɩ́bilí. 25 Rɩɩ́wa nɛ́ kúé zʋ tɔ́ɔ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɩ́ pɛ́ɩ́wa, anɛ ɛ́ ʋ há bʋ́lɛ́, ɩ́ sɩ́ tɩ́tɩŋ wɩ́bilí né. 26 Rɩɩ́wa bɛlɛ nɛ́ bɔ́sɩ́wa wɩ́bilí né mʋ́l wɩ́ɛ́, 27 ɩ́ bʋlɛ́: <Pakɛ vʋk'ɔsɔ́ nɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́. Bee wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ ɓéré daarɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ jɩɩsɛ mɛ́ Ezipiti mí, ká ɓʋ́ʋ́sɛ Ezipiti tɩ́náwa.>>>
Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ɓírmi, a káŋwɔ́ sɩ́ɛ́ cú tíé a cʋɔlɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 28 Ɛ́ har mɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ bɩ́rɔ́ mʋ́ a tʋŋ ɛ́ ná tɩɩ tɩɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há mákɛ́ pá Moyizi rɩ́ Aarɔŋ.
Wɩɩla fí
(10) Bihɩɛ̃́sɛ sʋʋ
29 Tɩ́taŋ ɓaamɔnáŋáwa mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ Ezipiti bihɩɛ̃́sɛ wuu sʋsɛ, a púl Faarɔŋ há ké kuóɓasa daha bihɔ̃́ mɛ́, a kaa ko lɛ bɩnajaa nɛrɔ bihɔ̃́ mɛ́, a sɩɛ́ kaa ko yakɛ pʋsɛ bihɩɛ̃́sɛ wuu mí. 30 Faarɔŋ rɩ́rʋ́ tʋtʋnna wuu arɩ́ Ezipiti tɩ́náwa wuu isi tɩ́taŋ, ká búŋse ɓɩzeno de sú tɔ́ɔ́ wuu, bee wɩ́ɛ́ jaá wuu toó nɛ́ŋ wɩ sʋ́wɛ́. 31 Tɩ́tafɩɛla ná, Faarɔŋ yɩ́rɛ Moyizi rɩ́ Aarɔŋ a bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: <<Ɩ́ lɩ́ŋ tɔ́ɔ́ mɛ́! Ɩ́ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ, ɩ́ col! Ɩ́ mʋ́ aá cʋɔlɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, anɛ ɛ́ ɩ́ há bʋ́lɛ́. 32 Ɩ́ kɛ́sɩ́wa pʋwɩɛla rɩ́rɩ́wa pʋzeŋsi wuu col, anɛ ɛ́ ɩ́ há bʋ́lɛ́. Ɩ́ sɩɛ́ sʋl Wɩɩsɛ páŋ má.>> 33 Ezipiti tɩ́náwa fa bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ ɓa wuu sɩ́ sʋsɛ, ɓa hɩ́haarɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ mɛ́ rɩ́wɔ́ lɩ́wɔ́ tɔ́ɔ́ mɛ́ kɩ́kɛ́lɛ́. 34 A tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ há ŋmʋ́sɩ́wɔ́ dɩpɛ́ŋ míŋ, ɓa wɩ ísé ká ɓa pɛ́ pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ gbaŋsɛ, a héwó gɛnnɛ mɛ́ a baasɛ kaa col. 35 Ɩzɩrayɛl nɩɛ tʋ́ŋ ɛ́ ná Moyizi fa há sɩ́wɔ́ a: ɓa sʋ́l wárɛ rɩ́ salmɛ onni arɩ́ gɛnnɛ Ezipiti tɩ́náwa rɩ́. 36 Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há ɛ́ɛ́ Ezipiti tɩ́náwa cólli Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́ɛ́, ɓa sáŋɔ́ a tɛ onni ná ɓa há sʋ́lwɔ́ rɩ́. A tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ fóri Ezipiti tɩ́náwa onni.
Ɩzɩrayɛl nɩɛ Ezipiti mí lɩɩ
37 Ɩzɩrayɛl nɩɛ lɛ Ramɩsɛsɛ mɛ́, a mʋ́ Sʋkɔtɛ; ɓa báduoru ní fa bʋ́ɩ́zɔwalgo, nɩnɩɩnɛ́ rɩ́ háála rɩ́ heŋbiisi wɩ́ɛ́ to ráŋ. 38 Nɩɛ náŋa má há to Ɩzɩrayɛl nɩɛ, ɓa ɓɩkana lɩɩ tɩ́ŋwɔ́ mɛ́ col. Ɓa wuu pʋwɩɛla rɩ́wɔ́ pʋzeŋsi fa kánɔ́ wérí. 39 Ɩzɩrayɛl nɩɛ há pɛ́ɛ́ páwɔ́ dɩpɛ́ŋ míŋ ŋmʋsɛ́ ná há wɩ sɩbʋ́r kené a wɩ ísé ná, a kaa lɛ Ezipiti mí, ɓa píwó hé ɓáfurótu pɛ́lɛ́pɛ́lɛ́wa. Ɓa há kírwó́ ɓa lɛ Ezipiti mí kɩ́kɛ́lɛ́, ɓa fa wɩ wóllé cɛ́ ja ɓɩdííli cákwɔ́ tɩɩ.
40 Ɩzɩrayɛl nɩɛ fa ké Ezipiti mí bɩŋsɛ zɔwaná rɩ́ mɛrɛ́ rɩ́ fí ní. 41 Bɩŋsɛ zɔwaná rɩ́ mɛrɛ́ rɩ́ fí ná nʋɔ mɛ́ tɩɩ nɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩɛ wuu tʋkɛ anɛ sóójiwa a lɛ Ezipiti mí. 42 Ɛ́ kal tɩ́taŋ fa ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ dóbara nɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɛ́ tɩ́taŋ nɛ́ ʋ a ɓa lɛ Ezipiti mí. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ tɛ ɛ́ tɩ́taŋ; bɩná rɩ́ bɩná wuu, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ bɛrɛ dóŋ ɛ́ tɩ́taŋ.
Pakɛ díí natɩ́ŋsɛ
43 Nyuutɩna Wɩɩsɛ baa bʋl Moyizi rɩ́ Aarɔŋ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ná Pakɛ cana natɩ́ŋsɛ: Nɩhʋɔrɔ wuu wʋ́ʋ́ dí. 44 Yómo ná é wuu ɩ́ há yɔ́wɛ́, ɩ́ cókú pɛŋ ká rʋ́ʋ́ wóllú dí. 45 Zʋ́zʋʋlɛ́ rɩ́ tʋtʋnnɔ ná háá la túme, ɓa wʋ́ʋ́ dí. 46 Ɓaá dúú namɩɛ jaa sɩɛrʋ nɛ́, ɓa wʋ́ʋ́ namɩɛ kené aá lɛ pʋmmɔ. Ɓa wʋ́ʋ́ heŋgbel balá máá bóri. 47 Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu duó níí dí Pakɛ cana. 48 Rɩ nɩhʋ́ɔ́r kúó kéníwa nyúú, a cólli rʋ́ʋ́ dí Pakɛ cana a píŋsi Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ jaa báála rɩ́ heŋbólli wuu cónníwó pɛnɛ kɛ́rɛ́, ká tɩŋ dí; ɓa má sɩ́ nɛ tɔ́birwe. Amá pɛŋkɛnɔ tɩ́na é wuu wʋ́ʋ́ dí. 49 Ɛ́ natɩ́ŋsɛ tɩɩ nɛ́ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɩ́ nɩhʋɔra ná há kéníwa nyúú tɩ́tɩŋ.>>