PÚLE 47

Faarɔŋ pá Zakɔbɛ dɩkéni

1 Zɔzɛfɛ sɩɛ́ mʋ́ bʋl pá Faarɔŋ, a bʋlɛ́: <<Ŋ áná rɩ́rɩ́ŋ mááláwa lɛ́ Kanaŋ a kóŋ rɩ́, arɩ́wɔ́ bʋnnɛ rɩ́wɔ́ pieŋse rɩ́wɔ́ nɛsɛ, arɩ́ onni ná wuu há mɩ́ŋwɔ́ rɩ́; a ko mɩŋ Gosaŋ dɩtɩ́llɛ.>> 2 Ʋ fa pɔ́ɔ́ kɛ́sʋ́ mááláwa nɩɛ bɔmmʋ́ɔ́, a kaa mʋ́ cáánɛ Faarɔŋ. 3 Faarɔŋ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: <<Beé rí ɩ́ tʋ́tʋŋ?>> ɓa sɛ́: <<Ɩ tʋtʋnna dɩ́ɛ́sʋ́ nɛ́, anɛ ɛ́ á naabálwa fa háá ɛɛ́.>> 4 Ká baa súúri bʋlɛ́: <<Á kúó ráá kéníwa tɔ́ɔ́ mɛ́ nɛ́, bee wɩ́ɛ́ losu zʋ́ Kanaŋ tɔ́ɔ́ kɩ́ŋkáŋ, nyɔ́ɔ́ báá to ráŋ, rɩ́ɩ́ tʋtʋnna ná há mɩŋ ráŋ pʋsɛ dí. Ɛ́ wɩ́ɛ́, mʋ́l né mí áá sʋlɩ́, rɩ́ɩ́ lo rɩ́ tʋtʋnna ké Gosaŋ tíé.>> 5 Faarɔŋ bʋl pá Zɔzɛfɛ bʋlɛ́: <<Ɩ áná rɩ́rɩ́ mááláwa kóí dɩhɩ̃́ nɛ́. 6 Ezipiti dɩtɩ́llɛ mɩ́nɩ́ nɛ́sɛ mɛ́ nɛ́. Lo rɩ́ɩ́ áná rɩ́rɩ́ mááláwa ké tɔ́ɔ́ dɩhɩ̃́ ná há wéró. Ɓa sɩ́ ké Gosaŋ mɛ́. Ká ɓa sɩɛrʋ, rɩɩ nɛ́ ɛ̃ nɩɛ ná há ká nɩtaŋáwa, rɩ́ɩ́ a rɩ́wɔ́ bíbélíŋ pieŋse mí.>> 7 Zɔzɛfɛ a ʋ áná Zakɔbɛ ko, ʋ mákʋ́ pá Faarɔŋ. Zakɔbɛ bɔ́llɛ Faarɔŋ, a hóú nyúú bárka. 8 Faarɔŋ bɔsɛ Zakɔbɛ: <<Bɩŋsɛ bɛŋmŋmɛ rɩ́ɩ́ ka?>> 9 Zakɔbɛ bʋ́l Faarɔŋ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ŋ gʋɔrɛ valɛ́ bɩŋsɛ nɛ́ zɔlɔ rɩ́ mɛrɛ́ rɩ́ fí. Ŋ bɩŋsɛ wɩ kaŋ, ŋ bɩŋsɛ sɩɛrʋ ŋ ná wɩɩla, ŋ bɩŋsɛ wɩ́ŋ naabálwa ná há ká nɩgʋɔrɩvalɛ́ bɩŋsɛ péré.>> 10 Zakɔbɛ baa hé bárka pá Faarɔŋ, ká isi lʋ́ʋ́ dɩhɩ̃́. 11 Zɔzɛfɛ á ɛ́, anɛ Faarɔŋ há bʋlɛ́. Ʋ mákɛ́ dɩhɩ̃́ Ezipiti dɩtɩ́llɛ, a pɔ́ʋ́ áná rɩ́rʋ́ mááláwa, a pɔ́wɔ́ baksɛ ɓa tɩ́llɩ́wɔ́. Ɛ́ dɩhɩ̃́ nɛ́ weré, a kɩ́llɛ dɩhɛ̃́ ná wuu, a mɩŋ Ramɩsɛsɛ dɩtɩ́llɛ. 12 Zɔzɛfɛ bélú áná rɩ́rʋ́ mááláwa, rɩ́rʋ́ áná jaa nɩɛ, a ja ɓɩdííle pɔ́wɔ́, nɛrɔ wuu nɩɛ káŋ mʋɔsɔ.

Ezipiti tɩ́náwa kúó bɩrmɛ Faarɔŋ yósi

13 Losu kúó háksɛ Ezipiti rɩ́ Kanaŋ wuu mí, ɓɩdííle báá to dɩhɩ̃́ nɔ́ŋ wuu, ká nɩɛ sʋ́sʋsɛ losu. 14 Zɔzɛfɛ lá meéwíé ná wuu Ezipisɩɛ̃wa rɩ́ Kananɩɛ̃wa, há kené ko aá yɔwɛ mɩ́ɛ́, ʋ lá meéwíé ná wuu hé Faarɔŋ meéwíé dáknɛ mɛ́. 15 Kananɩɛ̃wa rɩ́ Ezipisɩɛ̃wa meéwíé há kúé tenni, Ezipisɩɛ̃wa wuu kó Zɔzɛfɛ dɩhɩ̃́, a bʋlɛ́: <<Párá ɓɩdííle! Beé rí sɩ́ tɩ́llɛ ráá sʋ́sʋsɛ ɩ sɩ́ɛ́ mɛ́, a tɩŋ á há wɩ meéwíé kené wɩ́ɛ́?>> 16 Zɔzɛfɛ sɛ́: <<Rɩɩ́wa nɛ́ wɩ meéwíé kené, ɩ́ lorá lenni, rɩ́ɩ́wa pííwa pʋsɛ páŋ, káŋ má pɛ́ɩ́wa ɓɩdííle.>> 17 Ɛ́ nɛ́ ɓa kɛ́sɩ́wɔ́ pʋsɛ ko pá Zɔzɛfɛ, kɔ́ʋ́ pi ɓɩdííle lénníwó záksɛ, rɩ́ kokúsi, pieŋse, bʋnnɛ rɩ́wɔ́ nɛsɛ. Ɛ́ bɩna ɓɩdííle ní, ʋ pii lénníwó pʋsɛ wuu. 18 Ɛ́ bɩna há kúé daarɛ, ká bɩna ná nɔ́ŋɔ tʋkɛ, ɓa kóú rɩ́, a bʋlɛ́: <<Á meéwíé ténnó, á sɩɛ́ wʋ́ʋ́ wuo ka aá féŋsi nyúútɩ́na mɛ́, nyúútɩ́na nɛ́ tɩ́rá pʋsɛ, á báá wɩ óŋ wuu kené, a pi aá párá nyúútɩ́na, raá tɩɩ rɩ́rá baksɛ rá. 19 Beé rí sɩɛ́ tɩ́llɛ́, ráá sʋ́sɩ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, ká tárá baksɛ? Párá ɓɩdííle, ká tɩ́llɩ́rá rɩ́rá pʋsɛ, a makɛ rɩ́rá ko bɩrmɛ Faarɔŋ yósi. Párá oŋduo, ráá du, a makɛ ráá sɩ́ sʋ́sʋ́, ká ná hiẽsó. Ká rɩ́ tíé má sɩ́ yɔ́ɔ́ cɩ́nʋ́.>> 20 Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ yɔwɛ baksɛ ná wuu, a pá Faarɔŋ, bee wɩ́ɛ́ Ezipisɩɛ̃wa yɛ́llɩ́wɔ́ baksɛ wuu, losu há zʋ́ɛ́ wɩ́ɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, tɔ́ɔ́ ná wuu sɩ́sɛ́nyɛ kúó bɩrmɛ Faarɔŋ óŋ: 21 a pɔ́ Ezipiti cɔɔ nɔ́ŋɔ, ká ko mʋ́ lʋ́ʋ́ cɔɔ nɔ́ŋɔ, ʋ kéŋwó bɩrko tɔ́nɛ sɩɛrʋ. 22 Vʋk'ɔɔsa dʋŋɔ baksɛ nɛ́, Zɔzɛfɛ wɩ lɛ́ɛ́, bee wɩ́ɛ́ Faarɔŋ wáda ná ʋ há lɩ́sɛ́, wɩ nʋɔ pɛ́ɛ́, rɩ́wɔ́ la vʋk'ɔɔsa baksɛ, ɛ́ wáda nɛ́ sɩɛ́ sáŋ vʋk'ɔɔsa ná mɛ́, ɓaá hiẽsi. Ɛ́ nɛ́ ɛ́ɛ́ ɓa wʋ́ɔ́ baksɛ yɛ́llɛ́. 23 Zɔzɛfɛ bʋl nɩɛ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: <<Zaa, ŋ yɔ́wɩ́wa arɩ́rɩ́wa baksɛ wuu ní, a pá Faarɔŋ. Ɩ́ la oŋduo a dúíwa baksɛ. 24 Kʋsɛ́ mɛ́, ɩ́ máŋsɛ bɔ́tɔ́ bɔmmʋ́ɔ́ wuu nyúú bɔ́tɔ́, a pá Faarɔŋ, ká baná ná há káánɛ́, rɩ́ɩ́wa lɩ́sɩ́wa oŋduo, ká káánɛ ná, ɩ́ rɩ́rɩ́wa háála rɩ́rɩ́wa bɛlɛ arɩ́ nɩɛ ná wuu há mɩ́nɩ́wa jaa mɛ́, rɩ́ɩ́wa dí.>> 25 Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: <<Ɩ nɛ́ lárá tá, a a, á zʋ nyúútɩ́na lahárma sɩɛrʋ, á sáŋɔ́, ráá bɩrmɛ Faarɔŋ yósi.>> 26 A pɔ́ ɛ́ kal mɛ́, Zɔzɛfɛ ɔ́ʋ́ ɛ́ bɩrmɛ wáda, baksɛ ná wɩ́ɛ́ Ezipiti tíé, a kaa ko aá lɛ zaa. Bɔmmʋ́ɔ́ nyúú mí ker, Faarɔŋ nɛ́ tʋ́ʋ̃́; vʋk'ɔɔsa baksɛ dʋŋɔ nɛ́, Faarɔŋ wʋ́ɔ́ tɛ.

Zakɔbɛ sɛ́ rɩ́ Zɔzɛfɛ ŋmɩ́ɛ́sɛ

27 Ɩzɩrayɛl nɩɛ mʋ́ɔ́ ké Ezipiti mí, Gosaŋ dɩtɩ́llɛ, a ná ɓɩɛ ráŋ, a lʋllɛ bɛlɛ, a ko pul kɩ́ŋkáŋ. 28 Zakɔbɛ ké Ezipiti mí dáánɛ, a peri bɩŋsɛ fí rí balpɛ. Ʋ hiẽsó bɩŋsɛ wuu ní, zɔlɔ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ balpɛ. 29 Ʋ sʋʋ tápʋl há kúé peri, ʋ yɩ́rʋ́ bio Zɔzɛfɛ, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: <<Rɩɩ nɛ́ keníŋ wɩ́ɛ́, ŋŋ́ sʋlɩ́, píí nɛ́sɛ héŋ nahúĩ́ mʋ́l, ká mákɩ́ sawér rɩ́rɩ́ nɩcɩ́tɩkɔ́ páŋ. Ŋŋ́ sʋlɩ́, rɩ́ɩ́ sɩ́ŋ Ezipiti mí hú. 30 Rɩŋ nɛ́ kúé mʋ́ŋ naabálwa ná há sʋ́sɛ́ rɩ́, ɩ píŋ lɛlɔ kaa lɛ Ezipiti mí, a kaa mʋ́ húŋ naabálwa dɩhúí.>> Zɔzɛfɛ sɛ́: <<Ɩ há bʋ́l ɛ́ páŋ, ŋ sɩ́ a ɛ́.>> 31 Zakɔbɛ sɛ́: <<Ŋmɩ́ɛ́sɛ a páŋ.>> Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ ŋmɩ́ɛ́sɛ a pɔ́ʋ́. Ká Zakɔbɛ ɓírmú basa nyúú rí, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé.