PÚLE 41

Faarɔŋ duose wɩ́ɛ́

1 Bɩŋsɛ bɛllɛ há dáárɛ́, Faarɔŋ dúósó, rʋʋ fa túwó mɩŋ fozeno ná, ɓa háá yɩ́rɛ Nili laka. 2 Ʋ ná nɔmazeŋsi balpɛ há vʋ́ɛ́ wérí, rɩ ɓa lɛ́ fuo ná ko lɛ, a dídí nyɔ́ɔ́ polo sɩɛrʋ. 3 Nɔmakoŋŋe bamma balpɛ há lɔ́rɛ́ wérí, má baa lɛ fuo ná lɛ, a mʋ́ nɔmazeŋsi ná laka. 4 Nɔmakoŋŋé ná balpɛ há lɔ́rɛ́, kɛsɛ nɔmazeŋsi ná balpɛ há vʋ́ɛ́, a dí. Ɛ́ nɛ́ Faarɔŋ gírki isi.

5 Ká baa bɩrɛ pɛ́ dóŋ, a baa duosi duose nɔ́ŋɔ má: Ʋ ná lɛɛmɩ́ balá há kéŋ pɛkla balpɛ; ɓa zeŋsí, ɓa wér má. 6 Ká lɛɛmɩ́ pɛkla bamma balpɛ má baa tɩŋ; polʋmɔ há wúúré, ɓa wuu kaasɛ a zɛkɛ. 7 Pɛkla ná há zɛ́kɛ́, pi pɛkla ná balpɛ há zéŋsó wérí, a liŋ. Faarɔŋ gírki isi, a zɩŋ rʋ́ʋ́ dúósó ní.

8 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́ cɩ́cʋɔ, Faarɔŋ sɩɛrʋ wuu zɔ́kɔ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ a ɓa yɩ́rɛ Ezipiti bátɩɩwa rɩ́ wɩ́zɩ́nnɩ́kɩ́ɔ̃́wa wuu hé náŋá mɛ́. Ʋ césú duose ná pɔ́wɔ́, ká nɛ́ŋ tóó a zɩ́ŋwɔ́ mʋ́l, rʋ́ʋ́ lɩ́sɛ pɔ́ʋ́. 9 Ɛ́ nɛ́ Faarɔŋ tʋtʋnnɩhɔ̃́ ná háá zɩ́mʋ́ sɩnyɔɔlɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ bʋlʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: << Kuóro, ŋ fa á wɩ́ɩ́ rɛ́ ʋ wɩ weri, ŋ zaa líísú wɩ́ɛ́, ŋ sɩ́ bʋ́lʋ́. 10 Kal oro, ɩ cɔ́ɛ́ há wɩ́ɩ́ tʋtʋnna nyúú, ɩ ɔ́ɔ́ ɓa kɛ́sɩ́rá tɔ́ bɩnajaa ná mɛ́, ɩ háá tɔ́ɩ́ nɩɛ. Ŋ rɩ́ nɛrɔ ná háá bélí ɓɩdííle mí. 11 Ɛ́ nɛ́ tɩ́taŋ oro, á wuu cɛ́rɛ duosi; á duose ná oro wuu kánʋ́ mʋ́l. 12 Á bɩnajaa ná mɛ́, Ebire tɩ́náwa yówie oro má fa mɩŋ ráŋ, a tʋŋ aá pá bɩnajaa sóójiwa nyúútɩ́na. Á há césírá duose ná pɔ́ʋ́, ʋ lɩ́sɛ oro wuu duose mʋ́l pɔ́ʋ́. 13 Ʋ há máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná párá, ɛ́ wɩ́ɛ́ tɩɩ tɩɩ nɛ́ tʋ́mɛ́: ɓa bɩ́rɔ́ píŋ héŋ tʋtʋmɛ́ nyúú, ká ka nɛrɔ ná háá zɩŋ kuóro ɓɩdííle wɩ́ɛ́, a vɔwɛ zúkléŋ tá tuu mí.>>

Zɔzɛfɛ lɩ́sɛ Faarɔŋ duose mʋ́l pɔ́ʋ́

14 Faarɔŋ a ɓa fá kɩ́kɛ́lɛ́ mʋ́ lɩ́sɛ Zɔzɛfɛ bɩnajaa mɛ́, a kaa ko, a píérú nyúú, a bɩ́rsʋ́ gɛnnɛ, kɔ́ʋ́ sɩɛ́ zʋ́ʋ́ sɩ́ɛ́. 15 Faarɔŋ bʋl Zɔzɛfɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Duose ní ŋ duosi, ká nɛ́ŋ tóó a lɩ́sɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́la aá páŋ. Amá ŋ nɩ́ɔ̃́ ɓa sɛ́, rɩ nɛ́ŋ césú duose pɛ́ɩ́, rɩ́ɩ́ wóú mʋ́l lɩ́sɛ aá pɔ́ʋ́ rɛ́.>> 16 Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ sɛ́: <<Ŋ é rá, Wɩɩsɛ nɛ́ taŋa sɩ́ wólli lɩ́sɩ́ duose mʋ́l wérí pɛ́ɩ́.>> 17 Ɛ́ nɛ́ Faarɔŋ sɛ́: <<Ŋ dúósó rɩŋ túwó mɩŋ fozeno Nili laka. 18 A ná nɔmazeŋsi balpɛ há vʋ́ɛ́ wérí, rɩ ɓa lɛ́ fuo lɛ, a cɛ́ aá dí nyɔ́ɔ́ polo sɩɛrʋ. 19 Nɔmakoŋŋé balpɛ há lɔ́rɛ́ wérí, má baa lɛ fuo lɛ. Ŋ ha wɩ nɛsɛ néé rɩ ɓa kóŋŋó, a lɔrɛ mɔ ɛ́, Ezipiti wuu mí. 20 Nɔmakoŋŋé ná balpɛ dí nɔmazeŋsi ná balpɛ há lá sɩ́ɛ́ lɛ. 21 Ká rɩɩ ha bélwó filli, ɩ waá zɩŋ rɩ́ ɓa dí óŋ, ɓa ha dé lɔrɛ nɩ́wɔ́ nɩɩsɔ nɛ́. Káŋ gírki isi. 22 Ŋ baa bɩrɛ pɛ́ duosi, a ná lɛɛmɩ́ balá há kéŋ pɛkla balpɛ; ʋ pɛkla vɔ́ksɔ́ wérí a tɩɩrɛ. 23 Ká lɛɛmɩ́ nɔ́ŋɔ má baa nyʋ́, a ka pɛkla balpɛ. Ʋ pɛkla wɩ tɩ́ɩ́rɛ́, ká wuu zɛkɛ; polʋmɔ wuuri, ɓa wuu pii nyɔ. 24 Lɛɛmɩ́ pɛkla ná balpɛ há zɛ́kɛ́, pi lɛɛmɩ́ pɛkla ná balpɛ há tɩ́ɩ́rɛ́ wérí, a liŋ. Ŋ cesi páŋ tɩɩwa, ká ɓa oro wuu wɩ wóllé lɩ́sɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́la páŋ.>>

25 Zɔzɛfɛ bʋl pá Faarɔŋ bʋlɛ́: <<Ɩ duose ná wuu bɛllɛ mʋ́l nɛ́ balá. Wɩɩsɛ há có rʋʋ tʋ́ŋ tʋtʋmɩ́ ná nɛ́, ʋ makɛ pɛ́ɩ́ Faarɔŋ ɛ́. 26 Nɔmazeŋsi ná balpɛ rɩ́ lɛɛmɩ́ pɛkla ɓɩtɩɩrɛ́ ná balpɛ, ɓa ká bɩŋsɛ balpɛ nɛ́ ɛ́. Duose balá nɩ́ kɛ́ɩ́ duose ná. 27 Nɔmakoŋŋé ná balpɛ há lɔ́rɛ́, arɩ́ lɛɛmɩ́ pɛkla ná má balpɛ há zɛ́kɛ́, poo wuuri ɓa nyɔ, ɓa má ká bɩŋsɛ balpɛ nɛ́; losu bɩŋsɛ balpɛ nɛ́. 28 Wɩ́ɩ́ ná ŋ há bʋlɛ́ pɛ́ɩ́ nɛ́; Wɩɩsɛ háá já rʋ́ʋ́ tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná nɛ́, ʋ makɛ pɛ́ɩ́ Faarɔŋ ɛ́. 29 Bɩŋsɛ nyáŋ balpɛ háá kué, ɓɩdííle sɩ́ mɩŋ kɩ́ŋkáŋ, a ɓɛ́sɛ Ezipiti tíé wuu. 30 Ká bɩŋsɛ ná náŋa balpɛ há sɩ́ tʋkɛ, losu má sɩ́ zʋ tɔ́ɔ́, rɩ́wɔ́ sʋllɛ vɔk bɩŋsɛ balpɛ ná mɛ́. Losu sɩ́ zɔkɛ tɔ́ɔ́. 31 Ʋ losu duo sɩ́ lɔrɛ, rɩ́ nɩɛ sʋllɛ, rɩ vɔkɛ fa mɩ́nɔ́. 32 Ɩ há dúósí ɛ́ wɩ́ɩ́ tɩɩ naasɩ́ bɛllɛ ká, rɩ́ɩ́ zɩŋ rɩ́ ɛ́ wɩ́ɩ́ lɛ́ Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́; ʋ sɩɛ́ sɩ́ lo rí ɛ́ tʋŋ, ʋ waá dáánɛ. 33 Nyɛ mɛ́ sɩɛ́ Faarɔŋ, ja báálɔ ná há ɛ̃ wɩ́ɛ́, a ka lɩ́ŋ, rʋ́ʋ́ ka tíŋ Ezipiti nɩɛ wuu nyúú. 34 Ká rɩ́ tʋɔsɛ nɩɛ náŋa má, rɩ́wɔ́ tʋtʋmɩ́ nɛ́ a onni kɩɛsɛ́. Vɔkɛ bɩŋsɛ balpɛ ná sɩɛrʋ, rɩ́wɔ́ gʋɔrɛ tɔ́ɔ́ wuu, a la ɓɩdííle, bɔ́tɔ́ bɔmmʋ́ɔ́ wuu nyúú bɔ́tɔ́wa, a hé náŋá mɛ́. 35 Rɩ́wɔ́ kɩɛsɛ ɓɩdííle duó wuu, bɩŋwere ná balpɛ pɛ́kɛ, a kaa ko, rɩ́ɩ́ nɛ́ makɛ vʋ́ʋ́ra tɔ́nɛ mɛ́ rɩ́wɔ́ hé róŋ, a tʋɔlɛ tá. 36 Ɛ́ oŋtʋɔlɛ́ nɛ́ rɩ́ Ezipiti nɩɛ dídí, bɩŋsɛ balpɛ losubɔmɔ ná háá kué mí, a lú.>>

Zɔzɛfɛ kúó a Minisi

37 Zɔzɛfɛ wɩ́bʋlɩ́ ná tɔrɛ Faarɔŋ rɩ́rʋ́ laka nɩɛ wuu sɩɛrʋ. 38 Ɛ́ nɛ́ Faarɔŋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: <<Á báá wo nɛ́ŋ aá ná rʋ́ʋ́ kɩ́llɛ báálɔ né, a ka Wɩɩsɛ Sabɩɩna anɛ báálɔ́ né, há kenú nyɛ?>> 39 Ká Faarɔŋ sɩɛ́ bʋl Zɔzɛfɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Wɩɩsɛ há mákɛ́ wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu pɛ́ɩ́, nɛ́ŋ báá tóó, a ka wɩ́zɩmɛ rɩ́ lɩ́ŋ, a kɩ́llɩ́. 40 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ nɩ́ɩ́ dé tʋ́kɩ́ŋ mɛ́; kuorí dʋŋɔ mɛ́ nɛ́ rɩ́ŋ kɩ́llɩ́. Ŋ tɔ́ɔ́ né nɩɛ wuu, sɩ́ tɩ́tɩ́ŋɩ́ wɩ́makɛ́.>> 41 Ká súúri bʋlɛ́: <<Ŋ pɛ́ɩ́ ŋmɛ́nɔ, rɩ́ɩ́ tɩ́llɛ Ezipiti tíé wuu.>> 42 Faarɔŋ sɩɛ́ lɩ́sʋ́ tɩɩ nénípɩr, a hé pá Zɔzɛfɛ; a a ɓa lɩ́sɛ gɛfʋ́fʋlɛ́ háá tʋlɛ́, a suu pɔ́ʋ́, a pi salmɛ baŋzíŋ má hóú baŋ mɛ́. 43 A a ʋ zʋʋ ké záka tórko ná há tʋ́kʋ́ tɩɩ ɓɩnɔ mɛ́, ɓa lɛ aá gʋɔrɛ. Ʋʋ́ ko aá daarɛ dɩhɩ̃́ wuu, ɓa ɓɛ: <<Ɩ́ zílú!>> Ɛ́ ná nɛ́ Faarɔŋ pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ, ʋ tɩ́llɛ Ezipiti tíé wuu. 44 Kɔ́ʋ́ bʋl Zɔzɛfɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ŋ nɛ́ ká kuóro, amá nɛ́ŋ tóó a ka sɛ́, Ezipiti tíé wuu mí rɛɛ́, rɩɩ ra wʋ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ pɛ́ɩ́.>> 45 Ká Faarɔŋ sɩɛ́ ja Ezipiti tɩ́náwa yɩr, a pá Zɔzɛfɛ, a kánʋ́ aá yɩ́rɛ: Safɩnapanɩya. Ʋ ja háálɔ má pɔ́ʋ́. Ʋ háálɔ má yɩr nɛ́: Asɩnata; tɔ́ɔ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Ɔŋ, ʋ vʋk’ɔɔsɔ Potifera toló ní. Zɔzɛfɛ sɩɛ́ wólli Ezipiti tíé wuu lɛ, aá gʋɔrɛ. 46 Zɔzɛfɛ fa kéŋ bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ fí ní, ká ɓa kánʋ́ ko pá Faarɔŋ. Zɔzɛfɛ sʋlʋ́ tɩɩ kuóro rɩ́, a lɛ rʋ́ʋ́ gʋɔrɛ zɩŋ Ezipiti wuu.

47 Vɔkɛ bɩŋsɛ balpɛ ná wuu mí, oŋparɛ́ ɔ́sɔ́ wérí. 48 Zɔzɛfɛ a ɓa gʋɔrɛ Ezipiti wuu, bɩŋsɛ balpɛ ná sɩɛrʋ, a kɩɛsɛ ɓɩdííle hé náŋá mɛ́. Ʋ a ɓa gʋɔrɛ pɔ́wɔ́ wuu baksɛ mɛ́, a kaa zʋ tɔ́zeŋsi sɩɛrʋ, a tʋɔlɛ tá. 49 Zɔzɛfɛ ɔ́ɔ́ ɓa cɩ́ɩ́nɛ bilé kɩ́ŋkáŋ, a sú vʋ́ʋ́ra. a cɩ́ɩ́nɩ́wɔ́ ɓɩkáná anɛ mʋʋ nʋɔ hɩɛla, ɓa báá wʋ́ɔ́ wuó dɩɩsɛ má tɩɩ.

50 Ʋ káánɛ mʋɔ́, ká rɩ́ bɩŋsɛ balpɛ losubɔmɔ ná zʋ tɔ́ɔ́, ká Zɔzɛfɛ háálɔ Asɩnata, Ɔŋ tɩ́náwa vʋk'ɔɔsɔ Potifera toló ná, ʋ lʋl heŋbólli bɛllɛ. 51 Zɔzɛfɛ hé ɓɔhɔ̃́ yɩr Manase, bee wɩ́ɛ́ ʋ sɛ́: <<Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ ŋ sʋllɩ́ŋ wɩɩla wuu mí, a sʋllɛ rɩŋ lɩ́ɔ́, ká táŋ áná jaa má wɩ́ɛ́.>> 52 Bio ná há tʋ́kɛ́, ʋ hóú má yɩr Efirayiŋ, bee wɩ́ɛ́ ʋ sɛ́: <<Wɩɩsɛ páŋ duo tɔ́ɔ́ né mí, ŋ há ná wɩɩla.>>

53 Vɔkɛ bɩŋsɛ balpɛ ná ko tenni Ezipiti mí, 54 ká losu bɩŋsɛ balpɛ ná púl, anɛ ɛ́ Zɔzɛfɛ há bʋlɛ́. Losu zʋ́ tɔ́nɛ náŋa wuu, ká ɓɩdííle mɩŋ Ezipiti é mí. 55 Losu há kúé zʋ Ezipiti má, nɩɛ púl aá ná wɩɩla, ɓa cáási Faarɔŋ rɩ́, rʋ́ʋ́ pɔ́wɔ́ ɓɩdííle. Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: <<Ɩ́ mʋ́ ná Zɔzɛfɛ, ʋ há sɛ́ rɩ́ɩ́wa a wɩ́ɩ́ ná wuu, ɩ́ ɔ́ʋ́.>> 56 Losu fa céŋ tɔ́ɔ́ wuu ní. Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ a ɓa wúri vʋ́ʋ́ra ná, ká a bilé yɛ́llɛ pá Ezipiti tɩ́náwa. Losu ɔsɛ bɔ́ŋsɛ, Ezipiti tíé wuu mí. 57 Nɩɛ lɛ́ tɔ́nɛ wuu mí ko Ezipiti ní, aá yɔwɛ bilé, Zɔzɛfɛ rɩ́, bee wɩ́ɛ́ losu ná bɛ́sɔ́ wérí, dúníé wuu mí.