Ɩzakɛ Gɩrarɛ mɛ́ mɩnɛ́
26
1 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ rɩ losu báá bɩ́rɔ́ zʋ tɔ́ɔ́, anɛ Abɩrahaŋ tɛ́ŋ mɛ́ losu fa há zʋ́ tɔ́ɔ́ ɛ́. Ɛ́ nɛ́ Ɩzakɛ isi mʋ́ ké Gɩrarɛ mɛ́ Filisiti nɩɛ kuóro Abɩmɛlɛkɛ dɩhɩ̃́. 2 Nyuutɩna Wɩɩsɛ kánʋ́ tɩɩ nyɩ́ɩ́sʋ́ mɛ́ a bʋlɛ́: <<Sɩ́ Ezipiti mʋ́, ké tɔ́ɔ́ ná mɛ́ ŋ há sɩ́ makɛ pɛ́ɩ́. 3 Ké ɛ́ tɔ́ɔ́ mɛ́; ŋ sɩ́ mɩŋ arɩ́rɩ́, a hé bárka pɛ́ɩ́. Bee wɩ́ɛ́ ɩ rɩ́rɩ́ dunɩɛ nɛ́ ŋ sɩ́ pi dɩhɛ̃́ nyáŋ pá, a makɛ rɩ́ wɩ́ɩ́ ná ŋ há ŋmɩ́ɛ́sɛ́ pɛ́ɩ́ áná Abɩrahaŋ nʋɔ sú. 4 Ŋ sɩ́ a rɩ́ɩ́ dunɩɛ a ɓɩkáná anɛ bána nyúú caŋwʋllɛ; ŋ sɩ́ pi dɩhɛ̃́ nyáŋ wuu pɛ́ɩ́ dunɩɛ. Ŋ sɩ́ tɩ́ŋɩ́ duo mí, a hé bárka pá tíé nyúú duó wuu nɩɛ. 5 Beé wɩ́ɛ́ Abɩrahaŋ zésíŋ liŋó, a sáŋɩ́ŋ há sʋ́ʋ́ ná, ʋ zílíŋ wɩ́máŋsɛ, ŋ wádawa, a rɩ́rɩ́ŋ kíŋse.>> 6 Ɛ́ nɛ́ Ɩzakɛ ké Gɩrarɛ mɛ́. 7 Dɩhɩ̃́ ná nɩɛ há kúé a bɔ́sʋ́ ʋ háálɔ wɩ́ɛ́, ʋ sɛ́: <<Ŋ nátoló ní.>> Ʋʋ́ fá rʋ́ʋ́ háá bʋlʋ́ háálɔ nɛ́, rɩ́ ɛ́ nɩɛ ɓʋ́ʋ́ Rebeka wɩ́ɛ́, ʋ há ká háwérí mí. 8 Ɩzakɛ ké ráŋ a dáánɛ. Ɛ́ nɛ́ kal oro, Filisiti nɩɛ kuóro Abɩmɛlɛkɛ nyiili tókóró mí a ná Ɩzakɛ rɩ́rʋ́ háálɔ Rebeka rɩ ɓaá sɛ́lʋ́. 9 Ɛ́ nɛ́ Abɩmɛlɛkɛ a ɓa yɩ́rɛ Ɩzakɛ pɔ́ʋ́, ʋ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: <<Ɩ háálɔ nɛ́ ɓɩɛ́na ká háálɔ ná! Ká beé rí tɛ ɩ sɛ́ rɩ́ɩ́ nátoló ní?>> Ɩzakɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ŋŋ́ fá rɩ́wɔ́ háá tɩ́ŋʋ́ wɩ́ɛ́ a ɓʋ́ŋ nɛ́, ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ bʋl ɛ́.>> 10 Abɩmɛlɛkɛ sɛ́: <<Beé rí ɩ pii árá mɛ́ nyɛ? Nɛɛ́ fa toó, ká rá sɩɛrʋ nɔ́ŋɔ fa wóllí háálɔ ná kaa pɛ́, rɩ́ ɛ́ sɩɛ́ fa a wɩ́bɔ́ŋ á nyúú.>> 11 Ɛ́ nɛ́ Abɩmɛlɛkɛ a ɓa bʋl pá tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu bʋlɛ́: <<Nɛrɔ ná wuu há sɩ́ a báálɔ né bɔ́ŋbɔ́ŋ, ɛ́ rá má ʋ háálɔ ɓa sɩ́ ɓʋ́ tɩ́na.>>12 Ɛ́ bɩna, Nyuutɩna Wɩɩsɛ hé Ɩzakɛ nyúú bárka. Ʋ du ɓɩɛ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, a kʋsɩ́wɔ́ náŋa naasɩ́ zɔlɔ. 13 Ʋ nɛ́sɛ zʋ ɓɩɛ; ʋ kuorí ɔsɛ aá súúri, ʋ ko bɩrmɛ kuór tɩɩ. 14 Ʋ fa kéŋ pieŋse, rɩ́ bʋnnɛ, rɩ́ nɛsɛ, arɩ́ tʋtʋnna ɓɩkana; a tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́ Filisiti nɩɛ gʋ́gʋ́ʋ́mʋ́.
15 Vile ná wuu ʋ áná Abɩrahaŋ tʋtʋnna fa há lúé ʋ mɩnɛ́ mɛ́, Filisiti nɩɛ kúrí tɛ́ŋ fɛ́sɩ́wɔ́ wuu. 16 Ɛ́ nɛ́ Abɩmɛlɛkɛ bʋl Ɩzakɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Lɛ ká tárá, bee wɩ́ɛ́ ɩ dóé sɩ́sɛ́nyɛ kɩ́rá rɛ́.>> 17 Ɩzakɛ lɛ ráŋ, a mʋ́ mɩŋ Gɩrarɛ polo nʋɔ, aá cɔ ráŋ. 18 A baa bɩrɛ kuori vile ná ɓa fa há lúé, ʋ áná Abɩrahaŋ mɩnɛ́ mɛ́, ká Filisiti nɩɛ kuri tɛ́ŋ fɛsɛ ʋ sʋʋ har mɛ́. Ʋ áná fa há pí yɩra ná pá ɛ́ vile, ɛ́ yɩra tɩɩ nɛ́ ʋ má pii pɔ́wɔ́. 19 Ɩzakɛ tʋtʋnna baa lú vil nɔ́ŋɔ polo ná mɛ́, a mʋ́ tuki nyiwere nyibúlbʋɔ mɛ́. 20 Gɩrarɛ tɩ́náwa penʋɔla isi aá ja nɛsɛ Ɩzakɛ penʋɔla rɩ́ a bʋlɛ́: <<Á nɛ́ tɛ nyii nyáŋ.>> Ɩzakɛ pá ɛ́ vil yɩr Ɩsɛkɛ, bee wɩ́ɛ́ ʋ rɩ́ nɩɛ pɔ́ŋ náŋá ɛ́ vil wɩ́ɛ́. 21 Ɩzakɛ tʋtʋnna baa lú vil nɔ́ŋɔ, ɓa baa bɩrɛ ja nɛsɛ ʋ dɩhɩ̃́, ɛ́ nɛ́ ʋ pá ɛ́ vil má yɩr Sitina. 22 Ɛ́ nɛ́ ɓa isi ráŋ, a mʋ́ lú vil nɔ́ŋɔ báá; ráŋ é ɓa báá wɩ nɛsɛ kené jɔ́ʋ́ ɛ́ vil wɩ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ pɔ́ʋ́ yɩr Rɩhɔbɔtɛ, bee wɩ́ɛ́ ʋ sɛ́: <<Mʋ́l né mí, Nyuutɩna Wɩɩsɛ pi dɩjɛlɔ párá, á sɩ́ ka ɓɩɛ tɔ́ɔ́ né sɩɛrʋ.>>
Ɩzakɛ rɩ́ Abɩmɛlɛkɛ tá nʋɔ pá náŋá
23 Ɩzakɛ isi ráŋ a mʋ́ Bɛɛrɩsɩba. 24 Ʋ há mʋ́ɛ́ peri, ʋ tɩ́taŋ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ kánʋ́ tɩɩ nyɩ́ɩ́sʋ́ mɛ́ a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: <<Ŋ nɛ́ kɛ́ɩ́ áná Abɩrahaŋ Wɩɩsɛ. Sɩ́ ló rí héwíŋ kánɩ́, bee wɩ́ɛ́ ŋ mɩ́nɔ́ arɩ́rɩ́; ŋ sɩ́ héí nyúú bárka, a a rɩ́ɩ́ dunɩɛ pul, a tɩ́ŋɩ́ŋ tʋtʋnnɔ Abɩrahaŋ wɩ́ɛ́.>> 25 Ɩzakɛ má koro ráŋ, a yɩ́rɛ hé Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́. Ʋ cíkú táŋtɛwa, kɔ́ʋ́ tʋtʋnna baa lú vil. 26 Ɛ́ nɛ́ Abɩmɛlɛkɛ rɩ́rʋ́ naŋnɔ́ŋɔ Ahuzatɛ, arɩ́rʋ́ lalyoore nyúútɩ́na Pɩkɔl, lɛ Gɩrarɛ mɛ́, a mʋ́ʋ́ rɩ́. 27 Ɩzakɛ sɩɛ́ bɔ́sɩ́wɔ́: <<Beé wɩ́ɛ́ ɩ́ kóŋ dɩhɩ̃́? Ɩ́ há bɛ́rɩ́ŋ a kíríŋ ŋ lɩ́ɩ́wa tɔ́ɔ́ mɛ́?>> 28 Ɓa sɛ́: <<Á nóó ɓɩɛ́na rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɩ́nɔ́ arɩ́rɩ́. Ɛ́ nɛ́ tɛ á sɩ́ɩ́ a rá ŋmɩ́ɛ́sɛ pá náŋá, rá tá nʋtálɔ pá náŋá á rɩ́rɩ́ pɛ́kɛ. 29 Tá nʋɔ a ŋmɩ́ɛ́sɛ párá, rɩɩ waá ja rɩ́ árá bɔ́ŋbɔ́ŋ, anɛ ɛ́ á há wɩ́ɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛ́ɛ́. Bee wɩ́ɛ́ á kení wérí tɛ́ŋ wuu mí, a píí tá ɩ col ká á wɩ wɩ́ɩ́ wuu píé ɛ́ɩ́ mɛ́. Mʋ́l né mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ má héí nyúú bárka.>> 30 Ɩzakɛ a cana ɓɩdííli pɔ́wɔ́; ɓa dí ká nyɔ. 31 Ká ɓa cɔŋ isi fól, a ŋmɩ́ɛ́sɛ pá náŋá. Ɩzakɛ táwɔ́ ɓa col rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.
32 Ɛ́ kal tɩɩ, Ɩzakɛ tʋtʋnna kúó bil vil ná ɓa há lúé nʋbili pɔ́ʋ́, a bʋlɛ́: <<Á lúri nyii mí.>> 33 Ɩzakɛ ka ɛ́ vil aá yɩ́rɛ Sɩba. Ɛ́ nɛ́ tɛ ɓa ka tɔ́ɔ́ ná aá yɩ́rɛ Bɛɛrɩsɩba a kaa ko aá lɛ zaa.