Abɩrahaŋ sʋʋ wɩ́ɛ́
25
1 Abɩrahaŋ báá já háálɔ nɔ́ŋɔ, ʋ yɩr a Ketura. 2 Ʋ lʋl bɛlɛ pɔ́ʋ́; ɓa nɛ́ ká: Zimiraŋ rɩ́ Yɔksaŋ rɩ́ Medaŋ rɩ́ Madɩaŋ rɩ́ Yɩkbakɛ arɩ́ Suwa. 3 Yɔksaŋ lʋl Saba rɩ́ Dedaŋ. Dedaŋ bɛlɛ nɛ́ ká Asuuritiwa rɩ́ Letusitiwa arɩ́ Lewumitiwa. 4 Madɩaŋ bɛlɛ nɛ́ ká: Efa rɩ́ Ɩfɛrɛ rɩ́ Hɩnɔkɛ rɩ́ Abida arɩ́ Ɛlda. Ketura bɛlɛ wuu ní ɛ́.5 Abɩrahaŋ púú ɓɩɛ wuu pá Ɩzakɛ. 6 Ʋ háwɩɛla ná bɛlɛ é, ʋ dí zilé ní pɔ́wɔ́ ká a ɓa kɛkɛ Ɩzakɛ mɛ́ a mʋ́ dɩbólí, a mɩŋ tɔ́ɔ́ mʋ́bʋɔ rɩ́ tɔ́ɔ́ oro mí.
7 Abɩrahaŋ bɩŋsɛ fa ká zɔlɔ mɛɛ́sɩbotoro rɩ́ fí rí bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́, 8 kɔ́ʋ́ sʋwɛ. Abɩrahaŋ fa nɩ́ɩ́nɔ́ peri, a dí tɔ́ɔ́ vɔkɛ, ká zɩŋ sʋwɛ a mʋ́ʋ́ naabálwa rɩ́. 9 Ʋ bɛlɛ, Ɩzakɛ rɩ́ Ɩsɩmayɛlɛ púú hu Makpela bʋɔ mɛ́, Sʋarɛ bio Ɩfɩrɔŋ baka mɛ́, Mamire laka. Sʋarɛ ná fa ká Ititi rí. 10 Baka ná Abɩrahaŋ fa há lɛ́ɛ́ yɔwɛ Ititiwa rɩ́ nɛ́. Ráŋ nɛ́ ɓa hu Abɩrahaŋ rɩ́rʋ́ háálɔ Saara wuu. 11 Abɩrahaŋ sʋʋ har mɛ́, Wɩɩsɛ hé bárka pɔ́ʋ́ bio Ɩzakɛ fa há ké Lahayiroyi vil ná laka.
Ɩsɩmayɛlɛ rɩ́rʋ́ duo nɩɛ wɩ́ɛ́
12 Ɩsɩmayɛlɛ ná Ezipiti tɩ́náwa toló, Saara yómo há lʋ́lɛ́ pá Abɩrahaŋ, nóú duo nɩɛ: 13 Ná Ɩsɩmayɛlɛ bɛlɛ yɩra a púl ɓɔhɔ̃́ mɛ́: Nɩbayɔtɛ rɩ́ Kɛdarɛ rɩ́ Adɩbɩɛl rɩ́ Mibisaŋ 14 rɩ́ Misima rɩ́ Duuma rɩ́ Maasa 15 rɩ́ Hadadɛ rɩ́ Tema rɩ́ Yeturi rɩ́ Nafiisi arɩ́ Kedima. Ɩsɩmayɛlɛ bɛlɛ nɛ́ ɛ́. 16 Ɩsɩmayɛlɛ bɛlɛ fí rí bɛllɛ ná yɩra nɛ́ ɛ́. Oro wuu kenú jaa, a ɔ́ʋ́ jaa tɩ́na; ɓa sɩɛ́ píwó yɩra hé pɔ́wɔ́ tɔ́nɛ rɩ́wɔ́ dɩkéŋsi. 17 Ɩsɩmayɛlɛ dí tɔ́ɔ́ bɩŋsɛ zɔlɔ mɛrɛ́ rɩ́ fí rɩ́ balpɛ, ká sʋwɛ a mʋ́ʋ́ ánáwa rɩ́. 18 Ɩsɩmayɛlɛ duo nɩɛ ké Havila rɩ́ Suuri pɛ́kɛ nɛ́, Ezipiti laka a caasɛ Asiiri tíé, a wuu ké cáásɩ́wɔ́ aŋbináŋa.
Ezayu rɩ́ Zakɔbɛ wɩ́ɛ́
19 Ná Abɩrahaŋ bio Ɩzakɛ duo nɩɛ: Abɩrahaŋ nɛ́ lʋ́l Ɩzakɛ. 20 Ɩzakɛ há kúé ka bɩŋsɛ mɛɛ́sɛllɛ, ʋ já Bɩtʋɛl toló Rebeka, Labaŋ nátoló; Bɩtʋɛl ká Aramɩɛŋ rɛ́ a lɛ Haraŋ, Labaŋ má Aramɩɛŋ. 21 Rebeka fa waá lʋl; ɛ́ nɛ́ Ɩzakɛ jɛnnɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ ʋ wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sáŋʋ́ sʋlɛ́; ʋ háálɔ Rebeka ná ka puo. 22 Bɛlɛ mɩ́nʋ́ luoru mí ká yɩ́yɩ́ɩ́sɛ náŋá. Ʋ ŋmɔwɛ búŋse bʋlɛ́: <<Bee wɩ́ɩ́ rɛ́ púŋ nyɛ?>> Ká isi mʋ́ vʋrɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 23 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: <<Duzeŋsi bɛllɛ nɛ́ mɩ́nɩ́ luoru mí; duowa bɛllɛ sɩ́ lɩ́ɩ́ luoru mí a caksɛ náŋá mɛ́. Nɔ́ŋɔ dóé sɩ́ kɩ́llɛ nɔ́ŋɔ; máálá sɩ́ tʋŋ aá pá maábio.>>
24 Rebeka luoru ná kal wɩɩlɩ́, ɓa nóú rɩ bilɩɛnnɛ nɛ́ ʋ file mí. 25 Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ bio há lɩ́ɛ́, ʋ dé ká nɩbihɛŋbɛŋ rɛ́ hololo, kɔ́ʋ́ tɛŋ wuu de a pʋ́na nyukukuku, anɛ ɓa há pí pʋ́sɛ gɛrɔ súú. Ɓa hóú yɩr: Ezayu. 26 Ɛ́ har mɛ́, maábio má ko lɛ; ʋ nɛ́sɛ fa dé ka Ezayu nalime mí ní. Ɓa hóú má yɩr: Zakɔbɛ. Ɩzakɛ bɩŋsɛ mɛɛ́sɩbotoro nyúú mí ní kɔ́wɔ́ lʋlɛ́.
27 Bɛlɛ ná ko hɩ́ɛ̃́sɛ. Ezayu a naŋbállʋ́ bɩbár, a cólli gɩr gʋɔrɛ́. Ká Zakɔbɛ a nɩpɔrɩ́, a cólli jaa, ʋ wɩ pʋmmɔ́ lɛ. 28 Ɩzakɛ sɩɛ́ fa có Ezayu ní, bee wɩ́ɛ́ ʋ có baka namɩɛ díí, ká Rebeka má cólli Zakɔbɛ nɛ́.
29 Kal oro, Zakɔbɛ sɩɛ́ ɩ́'a ɓɩdííli, rɩ Ezayu lɩ́ baka ko, a wuu bɔl. 30 Ezayu bʋl Zakɔbɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Ŋ báá wɩ wɩ́ɩ́ wuu wo, ŋŋ́ sʋlɩ́, lo rɩ́ŋ díí ɓɩdífɩɛŋsɛ nyáŋ, nyáŋ há fɛ́l nyɛ.>> Ɛ́ nɛ́ tɛ ɓa ka Ezayu aá yɩ́rɛ Edoŋ. 31 Zakɔbɛ sɛ́: <<Píí hɩɛ̃́sɛ ná yɛ́llɛ páŋ zaa.>> 32 Ezayu sɛ́: <<Náŋ nɛ́ cɩ́ sʋʋ mɛ́, ŋŋ́ á rɩ́ŋ a hɩɛ̃́sɛ beé?>> 33 Ɛ́ nɛ́ Zakɔbɛ sɛ́: <<Ŋmɩ́ɛ́sɛ páŋ kɛ́rɛ́ zaa.>> Ezayu ɓɩɛ́na ŋmɩ́ɛ́sɛ ká púú hɩɛ̃́sɛ ná yɛ́llɛ pá Zakɔbɛ; 34 ká Zakɔbɛ pá Ezayu dɩpɛ́ŋ arɩ́ sʋɔcɔ́ɔ́lɛ. Ʋ dí a nyɔ nyii ká isi col. Ezayu wɩ hɩɛ̃́sɛ ná bélé rʋʋ ká oŋpíŋí.