Sáanan mín ŋé kwɛ́ɛnyako o súnmanngo o ka
22
Mɔɔn mínnu tóo tɛ́ɛ Ɛnza ngómankan ŋo lɔ, aa saanan gbɛ́ɛ fɔ́ olu yɛ́ tá kó: 2 «Sángboo ó Mansaya óo tɛ́nmɛn, o lée nín: Mansacɛ lɔ é sunmanmba kɛ́ a dhyénjɛ yɛ́ kwɛ́ɛnyako o fɛ́ 3 Aa a yɛ bháalakɛdhye ŋolu bhyáashaa kó kwɛ́ɛnyako oo fɔ́ mɔɔn mínnu yɛ, kó ii táa olu kíi lɔ́minko o lɔ. Wáa o mɔɔn ólu mán sɔ́n kɛ́nan lɔ́minkɛlaa ó lɔ. 4 Aa bháalakɛdhye ngbɛ́ɛlu bhyáashaa ké a wɛɛ wɛɛ fɔ́la olu yɛ kó: ‹Áa táa fɔ mɔɔn ólu yɛ kó ɲɛ́n sunman ŋo wɛ́ɛ sii, kó ní ɲɛn tóla ólu ní ɲɛ́n bhyáa njɛ́man ŋó léelu fáa o súnmanngɛko o lɔ. Áa fɔ i yɛ kó a bɛ́ wɛ́ɛ mwɔn.› 5 Wáa kwɛ́ɛnyako oo fɔ́ mɔɔn mínnu yɛ ólu mán táa kíili o lɔ́gbɛ. I bɛ́ é táa i taashaa lá í yɛ́: Lɔ́ lúu táa sɛɛn mán, lɔ́ lúu táa i yɛ féekɛlaa o lɔ, 6 lɔ́ gbɛ́ɛ lúu bháalakɛdhye ŋolu myáan kɛ mala i man hádi, tó kɛ i fáa. 7 Mansacɛ ó mwɛ́nnɛn. Aa a yɛ swaasi olu bhyáashaa kɛ táa o mɔ́ɔnfaabhaa olu fáa tó kɛ tá bhyáa i yɛ só ó la. 8 Aa wɛɛ kɛ fɔ a yɛ bháalakɛdhye ndɔ ólu yɛ kó: ‹Kwɛ́ɛnyako o súnman ŋo wɛ́ɛ sii, wáa mɔɔn mínnu kíinin ŋé kɛ́, olu kíikun mán kɛ́ la. 9 Oo lɔ mínngɛ, áa táa sháafaa ŋólu la, a kɛ́ mɔɔn súu súu yé, áa o bɛ́ kíi sunman ŋo mán.› 10 Bháalakɛdhye ŋolu táa sháafaa ŋólu la, ii mɔɔn súu súu yé, ké aa kɛ́ mɔɔnbhɛɛ le bháa wáman mɔɔn yóo ne bháa, ii o bɛ́ ládhyɛ kɛ́nan ni olu le. Lɔ́minkɛbho ŋóo fá mɔɔn o la, o bhóo ó lé mán. 11 Mansacɛ oo lo kó a kɛ́ɛ tɛ́ɛ mɔɔn kíinin ŋólu mánfɛɛ. Aa cɛ lɔ́ yé yénɔn, mansiifaani tɛ tɛ́ o kannan. 12 Aa o cɛ ó mánɲaankɛ kó: ‹Ndwáanva, aa kɛ́ díi tó ílee lo yánun kéni mansiifaani tɛ́ í kannan?› Cɛ ó mán fé nvɔ. 13 Oo kɛ́ mínngɛ, mansacɛ oo fɔ bháalakɛdhye ŋolu yɛ kó: ‹Áa a se ŋó ní a bhóo olu síli kɛ a lafii kɛ́ɛnman diwi o lɔ. A yáa kasi kɛ́ yénɔn ké a dinmisaninmba ó yé.› 14 Ɛnza ŋé wɛɛ kɛ fɔ íkwɔ kó: ‹Aa céne, mɔɔn shɛ́ɛman ngíinin ɲé, wáa mínnu lɔ́tɔnmɔnnin ɲé kɛ lo, olu mán nzháa.› »Bhóobhɔ o kákan kɛ kɛ́ mansacɛ ó yɛ a?
15 Falizɛn ŋolu táa ɲɔ́ɔnɲe, i tɛ káa kɛ tɛ́nmɛn ké Ɛnza ngbú lákan ŋo a kɛ́ a lalɔkun ne, ii o kó ó ɲánɲiin. 16 Ii wɛɛ kɛ i yɛ kaamɔɔndhye ŋo lɔ́lu ní Elɔdi dhyáaɲɛnmɔɔn ó lɔ́lu bhyáashaa kó kɛ táa fɔ Ɛnza ɲɛn kó: «Kaamɔɔn, án ni lɔ ŋóo íi tinɲan le fɔ́la: Íi Ala sháa o yáala tinɲan le ka, í tɛ́ sháannan í mɔ́ɔnɲɔɔn ó ɲán o ɲɛn, í ló ndɛ́ lɔ́ bhɔ́la lɔ́lɔ. 17 Oo lɔ mínngɛ, án ngáa kó mín nvɔ nín, í tá ɲánla ó fɔ́ án ɲɛn o ka: A láanin ɲe kó mɔɔn a nísɔɔn o bhɔ́ Mansacɛ Sezali ó yɛ bháa bháanin a laanin ndɛ́?» 18 Wáa aa kɛ́ mínngɛ óo Ɛnza ndɛ́ɛ bhɔ́la i miliya yóo ŋó kɛ́laman, aa fɔ i yɛ kó: «Ále fyáangafo ólu! Mínnɛɛn lé kósɔn tó áa nɔ́swaannan? 19 Áa wɛ́ɛgbannan nɔ yáa nán, o mín ŋé tála kɛ kɛ́ nísɔɔn lé mansacɛ ó yɛ.» Ii wɛ́ɛgbannan ngée yáa a lá, 20 tó Ɛnza ŋé i manɲaankɛ kó: «Yɛ́ɛtii yáa óni a tɔ́ɔ é wɛ́ɛ míin mán nín?» 21 I ko a yɛ kó: «Mansacɛ Sezali.» Oo kɛ́ mínngɛ, Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Oo lɔ mínngɛ, fé mín ŋé mansacɛ ó tá le, áa o dí mansacɛ ó mán, tó fé mín ŋé Ala tá le, áa o dí Ala man.» 22 O yawili óo bháa i lɔ kɛ tínmin. Ii Ɛnza mankɛnin ndo kɛ táa.
Sadusi olu Ɛnza ɲaankɛla su ólu kúunngo o la
23 O ló ngée ŋo la, Sadusi lɔ lúu nan Ɛnza ndɔ́ɔfɛ. O mɔɔn ó lée lúu fɔ́la kó su ólu táa kúun. Ii Ɛnza manɲaankɛ 24 kó: «Kaamɔɔn, Musa é fɔ kó: Ní cɛ mín ngɛ muso tá, kɛ sayakɛ ké a man dhyé nzɔ́ɔ a la, o tíi ó bhádhye ó kákan kɛ o muso o tá ké aa dhyé nzɔ́ɔ táabhaa o yɛ. 25 Kɛ́ɛke bhádhyemannjɛ wóonvyaa ló tɛ́ɛ án nvɛ́ yánun, jónan óo muso tá óo sayakɛ ké a man dhyé nzɔ́ɔ bhá. Tó kɛ a muso tó a bhádhye ŋó lɔ́ bhóo. 26 Bhádhyemannjɛ wóonvyaa ó bɛ́ é muso kée ŋó tá o ɲán o lé mán. I mɔɔn wóonvyaa ó bɛ́ é sayakɛ, i si mán dhyé nzɔ́ɔ muso ó la. 27 I bɛ́ saya kɛ́nin ŋó kwɔ, muso óo saya kɛ́ íkwɔ. 28 Su ólu kúunno ŋo kɛ́ sé wáati mínnɔn, muso ó káa kɛ́ a mínnɛɛn lé tá lé? Kɛ mansɔɔ aa sii i bɛ́ kunman kée ngée!» 29 Ɛnza ŋé i yawi kó: «A wɛ́ɛ fii, kɛ mansɔɔ a mán Kitabu o lɔ, a ló mán Ala yɛ sébhaaya ó lɔ. 30 Kɛ mansɔɔ su ólu kɛ́ kúun wáati mínnɔn, cɛ lɔ́ táa muso tá, muso lɔ́ ló ndáa sii cɛla, i bɛ́ káa kɛ́ lé óo malɛɛka lu, sángboo o lɔ. 31 Mín ŋé nan kɛ́ su ólu tá kúun ŋó le, a mán o kó ó sɛ́wɛnin ɲé kitabu o lɔ a? Ala é álase tá ne kó: 32 Ne lée Bulaaman yɛ Ala o le, óni Shaaka yɛ́ Ala o, óni Yangubha yɛ́ Ala o. Ɛnza ŋé wɛɛ kɛ fɔ kó Ala tɛ́ sú ólu yɛ́ Ala le, waa ɲáanman ŋólu yɛ́ Ala. 33 Mɔɔn óo mɔɔn é Ɛnza ɲé o kóman ólu fɔ́la, óo bhɔ́ o mɔɔn ólu bɛ́ kɔ́ɔman.»
Tɔ́ mín nguu a gbɛ́ɛ kɛ tínmin
34 Falizɛn ŋolu myɛ́n mínngɛ kó Ɛnza ŋwɛ́ɛn kɛ tó kóman tɛ́ Sadusi olu bhóo bhée, ii ɲɔ́ɔnɲe. 35 Sɛliya kaamɔɔn lɔ́ tɛ́ɛ ale Falizɛn ŋolu lɔ, o tɛ́ɛ fɛ́ kɛ Ɛnza nɔ́swaan. O ɲán o mán, aa Ɛnza manɲaankɛ kó:
36 «Kaamɔɔn! Ala yɛ tɔ́ ŋolu lɔ, tɔ́ ŋó mínnɛɛn lé kúu a gbɛ́ɛ kɛ tínmin?» 37 Ɛnza ngó a yɛ kó: Í yɛ Mantii Ala o a dhyáa í yɛ́ í yóso ó bɛ́ la, í ní o bɛ́ la, í míliya ó bɛ́ la. 38 Tɔ́ mín nguu a gbɛ́ɛ kɛ tínmin tó aa tɔ́ njónan óle, o lée wé. 39 Tɔ́ mín ŋé túunan o la, tó a kuu a gbɛ́ɛ íkwɔ, o lée nín: Í mɔ́ɔnɲɔɔn ó a dhyáa í yɛ́ óyoo íle gbú a dí í yɛ́ɛ yɛ ɲán mín man. 40 Musa yɛ́ tɔ́ ŋolu ní céla ólu yɛ́ kaangɛkan ŋo bɛ́ kwɔ́ sɛnmɛnnin ŋé o tɔ́ nvyáa ó lé la.
Cɛ míin Kísibhaa óni Laula cɛ
41 Falizɛn ŋolu tɛ́ɛ ɲɔ́ɔnɲe la, tó Ɛnza ŋé i manɲaankɛ kó: 42 «A tá ɲánla ó lɔ, Kílisi oo yɛ́ɛtii le? Aa yɛ́ɛtii bhɔ́nzɔ ne?» Ii a yawi kó: «Aa Laula le bhɔ́nzɔ ne.» 43 Ɛnza ngó i yɛ kó: «Aa kɛ́ díi tó Ní Sɛnnɛnyanin ŋóo Laula lo a fɔ o lɔ́ a bhɔ́nzɔ ŋó mán kó Mantii ó? Laula é fɔ lé kó:
44 Mantii Ala é fɔ ɲɛ́n Mantii o yɛ kó:
Í síi móobhɛɛ kɔɔ,
fɔ́ ní í yúu olu bhyáa í sé ngɔɔ.