Pa:taːdo Ésaːmokunam
5
Odok asudoːuko lédupé, Jiudi Gíːdíːkolok légaːpé Jisubí Jerusalempé gísangkang. 2 Jerusalem nogordo Meːr Sé:tur kéraːdo pa:tangko dungngai, okodém Ibri agompé Betesdaa émdo odokké okodo bangoko tuːyabé dungngai.b 3 Odo bojéru:ngkopé migluné, lébeːné, odokké yéːné taniyé du:dagai. 4 Ayírraro tayéng-yaːméko paːtadoːpé gítogla asidém lungélungkurmodag. Asidé luːdodém séːkoi gíipo:dagan bíkké kapin kinamé kadagagom bí ésadaggakui. 5 Odo yíːlaːpinyi dítakko molama:la duːnék dungngai. 6 Édílo Jisubí bím kaːtoji édé taniːdé odo bojéruːngkopé kédla dung émnamdém kinna bí bím luto, ''No ésaːlíːdakkunei?''
7 Édé molaman taniːdé bím lulatsutoku, ''Ru:tuma, édílo asidém lungélungkurmodagji odo ngom gíibonné séːkosin kamang. Édílo ngo odoːpé gíipé méngkídoji, séːkai akoné ngomyang gípola gíjí:la duːdag."
8 Odo Jisubí bím luto, "Daropto, nok asubdém pirsanggeːla lambégítok." 9 Odokké bagémpé taniːdé ésangkangku, odokké bík asubdém pisaranggeːla lambégíkang.
Émpigeːla édé Yoddo longékai. 10 Édémpila ésangkun taniːdém Jiudikídíːdé luto, "Silo Yoddo longgé; nok asubdém no joːbompangkumang."c
11 Émpigeːla bí lulatsutoku, "Édé taniːdé séːko ngom ésaːmotokuji bí ngom luto, 'Nok asubdém pirsanggeːla lambégítok.'"
12 Édémpila bulu bím tauto, "Séːkon édé taniːdé, 'Nok asubdém pirsanggeːla lambégítok' émna lulígnédé?"
13 Émpigeːla ésaːmokunam tani:dé bí séːkan édém kintoma. Kapilaːné odo bojéko taniyé gíkumsukang, odokké Jisubí buluk araːdo:pé gíaːla gípakkang.
14 Lédupé Jisubí bím kumli:do ríksutoku odokké luto, ''Kaːtok, no suːpag ésangkangkubo. Paːbém iyobo émmamílo sémyang aiyamaːné nokkolo angkupéké."d
15 Édé taniːdé gílangkula Jiudikídíːdém lubitoku, bím ésaːmokunédé Jisubí. 16 Odok légaːpé Jiudikídíːdé Jisumé ipusireto, kapilaːné bí bím Yoddo longédo ésaːmotoku. 17 Émpigeːla Jisubí bulum lulatsutoku, ''Ngok Abubí loːdém agerém gerdag, édémpila ngoːsin gerdo.''e
18 Odok légaːpé Jiudikídíːdé déryangoːpé bím mokepé émna mago:to; bí Yoddo longgodo ageroːngém germa, émpigeːla bí Ruːnémésin bík aíké Abbo émsula bí aíém Ruːnéké lédílo lékkodag émsudung.
Ao:ké Ilang-Gílanam
19 Édémpila Jisubí bulum lulatsutokuː ''Ngo nolum arodém lubidung, Ao:dé okkomsin aídé ilaːsumang; bík Abubí okkom ila du:dopé ka:dagji bí édémoːng ilaːdag, kapilaːné okkoméi Abudé idagji Aoːdéːsin édémíng idag. 20 Kapéné Abudé Aoːdém aipé-méːdag odokké bík gernam appíːdém bím léngkanbidag. Arro, nolum méngaksumonam légangé bí bím sémbulumpéyaːsin bottéyaːné agerém léngkanyé. 21 Kapé Abudé sinném turmogekula bulum turnamém bidagji, édémíːpé Ao:déːsin séːkoméi bí édém méːyumsula bilíːdagji turnamém bidag.f 22 Éddomang, Abudé séːkomsin kébangém baːmang, émpigeːla takam baːpénam kébangém Aoːdo tolíktag, 23 appíngé kapé Abumé ménggésudang; édémíːpé appíngé Aoːmé ménggésuyé. Séːkobí Aoːdém ménggésumaːji bím mélígné Abumésin bí ménggésuma.
24 Ngo nolum arodém lubidung, séːkobíi ngok agomém tadge:la ngom mélígnédém méngkésuyeji bí turyarné turnamdém paːyé; bím imurnép-sappagmaːbo; bí sinamém gíbadla turnamém paːtobo. 25 Ngo nolum arodém lubidung, ayírko aːyé odokké suːpag ayírdé angkaːbong édílo sinné Ruːnéké Aoːké gomugém tadbegyé odokké séːkobulu tadyéji bulu turyé. 26 Abuké kapé bík aíkolo turnamé duːji, édémíːpé bí Aoːdémsin bík aíkolo turnamé duːdopé bitag. 27 Odokké bí bím kébangém baːdopé ilang-gílangém bitag kapilaːné bí Taniːké Aoːdé. 28 Séː agomsém tadla nolu méngaksuyok, kapéné longéko aːyé, odo longédo séːkobulu buluk ago araːdo duːji bulu bík gomugém tadyé 29 odokké agodokké gílenyé-séːkobulu ainé agerém gerkaji bulu turnam pangkunam légangé darobyéku, odokké séːkobulu aiman agerém gerkaji bulu lupakkosunam pangkolo darobyé.g
Jisumé Lukanbikunékídíng
30 Ngo aíé okkomsin ilaːsumang; ngok tatpa:sunamíːdémpé ngo kébangém baːdo, odokké ngok baːnam kébaːdé aro-kébangé, kapilaːné ngo aíké mé:namdém mamang émpigeːla ngom mélígnédok méːnamdémpag mado.
31 Ngo aíé aíké légaːpé lukanbikumílo, ngok lukanbinamdé arré kamaːyé. 32 Ngok légaːpé lukanbikuné aːko dung, bí ngok légaːpé lukanbikunamdé arro édém ngo kindag. 33 Nolu Jonkoloːpé tani:yém mélíkka, odokké bí arodém lukanbika. 34 Aroru:pé ngom taniːlok lukanbikunammém lagimang, émgom nolu moturbinamém pangkaːlangka émna, ngo nolum sém lubidung.h 35 Jonbí dorra du:néla píangém biné serakiːkai, odokké nolu bík píaːdo asudouko méːpomanpé émna toríksuto. 36 Émpigeːla ngokkol duːné lukanbikunamdé Jonké lukanbikunamdémyaːsin bottéyaːdag. Kapéné oko agerém ngom Abubí gerreddopé bituːji, édé ngok séː gerra duːnam agerséː odokké séː agersé ngom Abubí mélíktag émna lukanbidag.i 37 Odokké ngom mélígné Abbubí aíé ngok agomém lukanbitak. Bík gomugém nolu édíloːsin tatkímang, bík dumsu-migmom nolu kangkímang. 38 Odok tayéːpé bík agomé noluk asindo kamang, kapéné séːkom bí mélíktagji; nolu bím méngkésumang. 39 Nolu méːjígdanna Ruːnék-gomugdém podag kapilaːné nolu méːdag turyarné turnamdém odokki paːdag émna. Ruːnék-gomuksok édé agomkídíːdé ngom lukanbidag.j 40 Émgom nolu turnamém paːnam légaːpé ngokkolo:pé gíaːmang.
41 Ngo taniːlok luyitsunammém mamang. 42 Émpigeːla nolu kapin taniːyén édém ngo kindag. Noluk asindo Ruːnéképé ayangé kamang émnamdém ngo kindag. 43 Ngo ngok Abuké aminno gídung, émpigeːla nolu ngom toríksutomang; séːkai akoné bík aíké aminno gímílo, nolu bím toríksuyé. 44 Nolu akoné akonkolok luyitsunamém paːlíːdag, émpigeːla nolu Ruːnékolok luyitsunamko paːpé kínggín agerko gerkípé méngkímang; édémpila kapé nolu ngom méngkésuyén? 45 Émgom ngo nolum Abuké kanggaːlo lujémna luyé émna méːyok. Nolum lujémnédé Musiːbí, sék tayéːlo noluk akaːla duːnamdém léːtang.k 46 Nolu Musiːmé méngkésunamkaːmílo, ngomsin méngkésuyyai, kapéné bí ngok agomém attak. 47 Émpigeːla bí okkom attagji édém nolu méngkésutomang, émpém ngok lubinamkídíːdém kapé méngkésuyén?"