Nufule enú Bóol ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɛ́ná belumitinine bá
Kalasi
Bɛsana a bɛ́ ŋɔ yɔɔ́lɔ anyía bá lɔ́kɔ́máka bɔmbányɛ nyɛfana nyí nufule eenu
Bóol ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɛ́ná tuɔ́bɔ tú belumitinine tú iisí cɛ Asi Minɛ́ɛl ; wuúci u ŋeé beébe hulíkínyi Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma e cííyé ɛkanda ci buólí eébú ; na ɛ ɛkanda ífendí na ɛ ɛkanda ɛ́tátɔ́ (BBƐ 16.6 ; 18.23). Baacɔ beéŋí bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Yésus, ne Besuif na baacɔ bá mɔnɔŋɔ me etémbí áyá.
Yááŋa anyía Besuif a bɔ́ŋa na nyíábɔ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na anyɛ́ ɔɔcɔ okime eé beébe á nyɛmaná wu ɔlátákɛ́na. Nyɛ́áŋa anyía ɔwááca ɔɔ́nɔ́ ɔnɔ́mɔcɔ́ okime. Hibílícínyínyí hɛ́ nyíábɔ́ nyɛlatana na *Bandɔ́mɛsɛ́ híáŋa.
Aáná, ekúlú ayɛ́ baacɔ a bá tɛ abɔ́ bá Besuif ŋe bú túme ɔháya mɔŋɔlɛ́ né Yésus, bɔ́mɔtɛ́ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔɔnaka báyɛ ɔɔcɔ okime awɔ́ u tɛ a bá ɔɔcɔ u Besuif ŋa nyɛmána wu ɔ cáŋa látákɛ́na bikotí bí Besuif, hɔlákáhɔ́láka ɔbɛ́áca, ɔ ɔkɛla anyía mbá Bandɔ́mɛsɛ́ é wuúci hiíte háyɛ atálɛ́mánánɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ eeyé eé buúse. Mbá Bóol, wuúci u ŋaá bá wé yeékúnyíki anyía ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ né Yésus, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa kɛla anyía wá bá atálɛ́mánánɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ, mbá tɛ́ cáŋa a asana na ɔbɛ́áca.
A asana eyí Bóol ŋaá lɔ́kɔ́máka anyía ɔkɔ́tɛ́mákánɔ́ yí nyiékúnyi eényí ma yáányána ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ tuɔ́bɔ tú belumitinine tɔ́ Kalasi, ɛ́ɛhɛ́ u ŋeé beébe ɔɔ́ŋɛ́na nufule eenu o okoó beébe hálámánána a ambányɛ yí ohónyí.
Bú ŋa hɔ́la ɔhɛka anyía ɔ́ɔ cáŋa omenyi bɔmbányɛ asana yɛ́ Abɛ́laham, ɔ ɔkɛla anyía ɔ́ɔ lɔ́kɔ́máka bɔmbányɛ bɔmbányɛ bɛsana bí nufule eenu. Abɛ́laham ŋaá bá wa yánáŋa iindú, mbá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋá lɛca anyía u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ nááyá ; aáná u ŋeé wuúci hiíte háyɛ atálɛ́mánánɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ eeyé eé buúse (Sɛn 15.6). E elime eécí, bá ŋa yááca Abɛ́laham háyɛ hibílícínyínyí hɛ́ nyɛlatana ne wuúci na Bandɔ́mɛsɛ́ (Sɛn 17.11). Fanáka tɔ́na Lom 4.11-12.