19
1 Aáná Bílat ŋeé hííte Yésus,
u ŋé íínjíé makɛ́nda anyía bé wuúci súbéke ne mesue.
2 Bicénji ŋaá nuáka atamba yí butéŋí ne bikolíkolí bɛ́ ɛsándá,
nyɛháya Yésus eényí.
Bí ŋeé wuúci laŋa bɔlaka e bubólótoto,ª
3 bí bíkósíki nááyá,
bɛ́ kɔ́ɔnaka bɛ́sɛ :
« Hɔɔ́ɔʼ,
Otéŋí u *Besuif » ;
bí wuúci áátáka ɛbɛ́lɛ́.
4 Bílat ŋe túné háma,
mbá ɔsɛ né Besuif :
« Ɛ́ná,
ícíoci,
míɔ cɔba,
yámɛ banɔ́ héléníne a nɔháatɛ́ anyía mbá núé menyí anyía ɛ tɛ ámɛ bá ɔbɔ́ŋɔ́nɔ hɛkɔma hɛ́ nyɛŋána nááyá. »
5 Yésus ŋá háma,
ɔbɛ́háyánɔ́ atamba yí butéŋí yɛ́ ɛsándá,
na bɔlaka e bubólótoto,
mbá Bílat ɔsɛ né Besuif :
« Ícíociʼo ! »
6 Mbá hú ayɛ́ ne betéŋínyi *beluli nyiínjie ne bibulúsu ŋa bɔ́ lɛ́cá Yésus,
bó túme ɔbɔmɔ,
báyɛ :
« Wuúci áátákɛ́na ɔ ɔmbásá !
Wuúci áátákɛ́na ɔ ɔmbásá !
» Bílat ɔsɛ :
« Énu wuúci hiíte,
nú keé wuúci aátákɛ́na banɔ́ bɛ́muátá ɔ ɔmbásá.
Aá yaŋɔ́,
ɛ tɛ ɔ́mɔ bɔ́ŋɔ hɛkɔma a hɛ́áŋa hí wuúci hatɛ́nánɔ́. »
7 Besuif báyɛ nááyá :
« Tua sɔ́ŋa ne okotí ;
a nyɛkɔɔna nyɛ́ yáásɔ́ okotí eéyé,
u ŋá nyɛmána owé anyía u ŋaá kɔ́ɔna anyía wáŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. »
8 Ɛŋakɛlá Bílat á lɔ́kɔ́ma aáná,
bulíkílíki ŋé wuúci tímbíé ɔ ɔhɔla.
9 U ŋá hálɔ́mɔ́na eé ciíbe,
u ŋá batá Yésus ɔsɛ :
« Ɔ ɔ́ŋa u háányɛ́ e ?
» Mbá,
u ti ómoó wuúci bɛ́káma.
10 Bílat ŋé wuúci batá ɔsɛ :
« Yaŋɔ́,
ɔ́ mɔɔ́ wɔ́ɔ́nɔ́ indímé e ?
O ti ŋó ményi anyía ya mɛ́ŋa na makɛ́nda ma ɔ kuɔŋɔ́ nyɛ́ana ɔ́ɔ hɔlá,
ta ma ɔkɔɔna anyía bá ɔ waátákɛ́na ɔ ɔmbásá e ? »
11 Yésus ŋé wuúci bɛ́káma ɔsɛ :
« Ɔ tɛ́ ɔ bá na makɛ́nda náámɛ,
ɛ́ tɛ ŋáa bá amá Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa ɔ kuɔŋɔ́ iínjíénú.
A asana eéyé,
ɔɔcɔ ewú u keé mi télímínyi oówo eé buúse áŋa ɔkɛlákánɔ́ bɔɔbɛ́ a bú á hɔ́la búɔ́wɔ. »
12 O otúme ekúlú eéyé Bílat ŋaá bá wá yáambaka ohónyí wú ɔnyɛana Yésus,
mbá Besuif ŋe bú túme ɔbɔmɔ báyɛ :
« Mbɔ́kɔ ɔ ŋɔ́ɔ nyɛ́ána Yésus,
ɔ tɛ ɔ́ bá elime ɛmɔtɛ́ na *Sɛsáal.
Ɔɔcɔ ewú ú ŋe bíhíite otéŋí ŋe núusi Sɛsáal. »
13 Ɛ́makɛ́la Bílat á lɔ́kɔ́ma aáná,
u ŋé hémúnyi Yésus a nɔháatɛ́,
nyíáyɛ́ nyilimíné eényí a nyɛŋafá nyí mukélísi bɛsana,
aá haála ahá bá ŋaá bá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ báyɛ :
« Asaátɛ́tɛ yɛ́ Andányɛ́ » ;
ne *nuebélé ɛ́cɛ « Kabáta. »
14 Asana ŋaá bá yá bɛ́kɛ́láka hoóhi ne túefi;
ª bá kɔɔnaka anyía bɔŋanda bɔ́ Basíka áŋa nɔɔyá.
Mbá Bílat ɔsɛ né Besuif :
« Uunú otéŋí oociʼo ! »
15 Mbá bá ŋa bɔ́ bɔ́mɔ́kɔ báyɛ :
« Wé wé !
Wé wéʼo !
Ɔ ɔmbásá ɔ ɔmuanáʼo,
ɔ ɔmbásá ɔ ɔmuanáʼo !
» Bílat ɔsɛ :
« Mbá yámɛ ɔ́ɔ́nɔ uunú otéŋí ɔ ɔmbásá e ?
» Betéŋínyi beluli nyiínjie ŋé bu wuúci bɛ́káma báyɛ :
« Sɛsáal bímuócí wáŋa uusú otéŋí.
Tu tɛ asɔ́ bá ne u etémbí ! »
16 Bílat nyi beébe wuúci fiimbine eényí anyía bé keé wuúci aátákɛ́na ɔ ɔmbásá.
Bá ma aátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá
Aáná Besuif ŋe bú hiite Yésus,
bé ŋé wuúci súéténe.
17 U ŋá háma bálɛ́ka,
ɔbɛ́túáhɛ́nánɔ́ úúyé ɔmbásá ɔ ɔcɔbana aá haála a há ŋaá bá ne nyiínyi anyía « Nuɔ́ŋɔ́lɔ́ŋɔ́lɔ » ;
ne *nuebélé báyɛ « Kɔlɔkɔ́ta ».
18 Hɔ́á,
bicénji ŋeé wuúci aátákɛ́ná ɔ ɔmbásá.
Bɛ́ ŋaá aátákɛ́ná tɔ́na banɔ́mɔcɔ́ béfendí ɛ ɛmbásá :
A wɔmɔtɛ́ ɔ ɔmbásá a wɔ́mɔtɛ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ,
ooci a wɔmɔtɛ́ ɔ ɔmbásá a wɔ́mɔtɛ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú meényi,
Yésus ɛ ɛkatɛ́katɛ́.
19 Bílat ŋaá kɛ́lá anyía bá háya ciɔɔ́ŋɛ́ ɔ ɔmuaná ú ɔmbásá ú Yésus ;
cɛ́ ŋaá bá cɛ́ á kɔ́ɔnaka cɛ́sɛ :
« Yésus,
ɔɔcɔ u *Násalɛt,
otéŋí u *Besuif. »
20 Besuif beéŋí ŋa bɔ́ fanáka ciɔɔ́ŋɛ́ eécí anyía haála ahá bá ŋa yaátákɛ́ná Yésus ɔ ɔmbásá ŋaá bá hoóhi na bálɛ́ka.
Tɔ́na,
bɔ́ ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ ciátɛ́ ciɔɔ́ŋɛ́ na ɛtáŋa ɛ́tátɔ́ :
Ne nuebélé,
na nɔlatɛ́ŋa,
na *nɔkɛlɛ́k.
21 Betéŋínyi *beluli nyiínjie bé Besuif ŋa bɔ́ láána Bílat báyɛ :
« Ɔ tɛ ɔmɔ́ nyɛmána wu ɔwɔɔ́ŋɔ́kɔ anyía :
“Otéŋí u Besuif” mbá,
háya anyía “Ɔɔcɔ ooci ŋa kɔ́ɔna anyía wáŋa otéŋí u Besuif.” »
22 Bílat ŋá bɛ́káma ɔsɛ :
« Háyɛ yámɛ ɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ,
búɔ́ lɔbɔ́ híáná. »
23 Ɛŋakɛlá bicénji maá aátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá,
bí ŋé hiitéke bíáyɛ́ bɛlaŋa,
bí ŋe biíbi aafáka a tuafa túnyíse,
hú ne ecénji na nuafa.
Bí ŋeé hiite tɔ́na ciayɛ́ káŋa a cɛ́ ŋaá bá mímíli cɛ bɔlaka,
tɛ́ka na nyɛlata.
24 Bicénji ŋaá táŋáka biíbi ne biíbi bɛ́sɛ :
« Tu tɛ́ lahɔ́tɔ́na káŋa eeci mbá túé ciíci cakɔ́nákɛ́na ɔ ɔndɔŋɔ.
»ª Asana eéyé ŋaá bɛ́kɛ́láka aáná anyía Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi ;
cɛ́ ŋa kɔ́ɔna cɛ́sɛ :
« Bá ŋa yááfákána bíámɛ bɛlaŋa,
bá ŋá cakɔ́nákɛ́na ciamɛ káŋa ɔ ɔndɔŋɔ. »*
25 Hoóhi na ɔmbásá ú Yésus,
iinyí ŋaá bá tálɛ́mɛ́na ;
ne wuúci ne uuyé onyíinyí o woónjú,
na Malíi,
oónyí u Kɔlɔbas,
na Malíi,
itónyi cɛ Makatala.
26 Yésus ŋa lɛ́cá iinyí,
yɔ́ lɛ́ca tɔ́na a maabána me iinyí *muákɔ́nɛ́na amɔ́ u ŋaá bá wé lénéke,
mbá ɔsɛ :
« Meemé,
uuwu ɔɔ́nɔ́ oócíʼo ! »
27 Ná muákɔ́nɛ́na ɔsɛ :
« Ɔɔnyia oócíʼo.
» O otúme ekúlú eéyé muákɔ́nɛ́na ŋa bɛ́kɔ́kɛ́tɛ́na iinyí cí Yésus e úúyé ooki anyía wé limékíne hɔ́á.
Owé ú Yésus
28 E elime eécí,
Yésus é ményukune anyía ú meé kuényinyi bɔsɔ́ma abɔ́ u ŋa faáyɛ́na,
mbá ɔsɛ :
« Nyimóti ŋa mɛ́ nuana.
» U ŋaá kɔ́ɔ́na aáná ɔ ɔkɛla anyía asana ayɛ́ bɔ́ ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ feeké a Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi.
29 Ɔsɔ́mɔ ŋaá bá hɔ́á,
onyíóyónú na bɛanjámákánɔ́ bí meluku.
Bicénji ŋé yube kɔ́cá a bɛanjámákánɔ́ bí meluku eébí,
bé ŋé hiíte ɔndáfɛ ɔ́ hɛɛtɛ́tɛ́ a hɛ́ ŋaá bá nyiínyi anyía isóbe,
bɔ́ fácɛna kɔcá eécí,
nyi ciíci kositi eényí ne nyuúté nyí Yésus.
30 Ahɛ́ u ŋɔ cɔ́njɛ́tá bɛnjámákánɔ́ bí meluku eébí,
mbá ɔsɛ :
« Aámbáya asana ma mána !
» Nyiomboko aatɔ́ eényí.
Bɔ́ mɔ bɔ́lɔ Yésus aháŋá a yɛ́mɔtɛ́ yɛ́ tɔkɛndá
31 Yɛ́ ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú nyifienyi nyí ehélúme yí *Besuif.
Bá ŋaá bá bé tí ébú léne anyía imime ɔ́ lɔbɔ́kɔ ɛ ɛmbásá buɔ́sɛ́ bɔ́ yáábɔ́ ehélúme anyía buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta ŋaá bá buɔ́sɛ́ a buáŋá.
Aáná betéŋínyi Besuif ŋa ka bɔ́ báta Bílat anyía wé iínjie makɛ́nda bɔ́ kɔ nɔkɔ́kɔ akɔlɔ́ cá baacɔª a bá ŋa yaátákɛ́ná ɛ ɛmbásá,
mbá bá aátɔ́náka tɔ́na imime.
32 Bicénji ŋaá cɔ́bá,
bɔ́ nɔ́kɔkɔ akɔlɔ́ cá ɔɔcɔ u buúse e bífendí eébí a bá ŋa yaátákɛ́ná ɛ ɛmbásá ɔlɔŋɔ ne Yésus ;
bɔ́ ŋɔ́ nɔ́kɔ́kɔ cá sɔ́ɔ́kɔ́ ɔ wɔmɔtɛ́.
33 Ɔ ɔháma né Yésus bɛ́ ŋá lɛ́cá anyía wa yáaŋa owéénú,
ɛ́ɛhɛ́ bí ti ómo wuúci nɔkɔ akɔlɔ́.
34 Mbá,
ecénji a yɛ́mɔtɛ́ ŋeé wuúci bɔlɔ́ aháŋá a yɛ́mɔtɛ́ yɛ́ tɔkɛndá na nyíáyɛ́ nyɛkɔŋɔ́ ;
na manɔ́ŋɔ́ ne menyífé ŋá njɛ́láka.
35 Mulɛca asana eeye mu ŋé yiíyi bíkéti.
Ciayɛ́ ɛmbasɔ́ áŋa taaká.
Muúmu bɛ́muátá,
mu ŋé ményi anyía mu ŋa kɔɔna taaká,
mu ŋe bíkéti asana eeye ɔ ɔkɛla anyía núénú lúmítíníne tɔ́na.
36 Yɛ́ ŋaá bɛ́kɛ́láka aáná anyía asana eeye ayɛ́ bɔ́ ŋɔ́ yɔɔ́ŋɔ́kɔ feeké a Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi ;
yɛ́ ŋa kɔ́ɔna yɛ́sɛ :
« Bé ti kéé wuúci nɔkɔ yuúhé ta ɔmɔtɛ́. »ª
37 Na yɛ́mɔtɛ́ eeye a yɛ́ ŋá kɔɔna yɛ́sɛ :
« Bá ká bɔ́ lɛ́caka ooci awɔ́ bá ŋa bɔ́ bɔ́lɔ́kɔ. »*
Bé me nyie Yésus
38 E elime eécí,
Yɔ́sɛb,
ɔɔcɔ u Alɛmatɛ́,
ŋaá bátá Bílat makɛ́nda me okohíite omime ú Yésus.
Yɔ́sɛb ŋaá bá *muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́ mu Yésus,
mbá a nyɛnamba anyía u ŋaá bá wé líkíméke betéŋínyi *Besuif.
Bílat yó wuúci iínjíe makɛ́nda.
Aáná Yɔ́sɛb ŋa ká fááya,
ú ŋga bɛ́túáhɛ́na omime.
39 Nikotɛ́mɛ,
ooci awɔ́ u ŋgaá kúána Yésus buutú a búmɔtɛ́ e yoólóko,
ŋá faáya tɔ́na.
U ŋeé héléné ne míile,
lataka na alɔɛs.
ª Bɛnyɛ́ma eébí ŋaá bá bɛ́ ɔlamaka hoóhi kílo nyitíne na cíɔ́hátá.
40 Bé ŋe bú hííte omime ú Yésus,
bɔ́ bákákɛ́na ne bikéti bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́,
bó fééfíki bɛsɔŋɔ bí enumbé háyɛ Besuif ŋaá bá bábɔ́ kɛlaka ɔ ɔbɛ́tábɔ́nákɛna munyienene.
41 Esíéné ŋaá bá haála ahá bá ŋa yaátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá.
E esíéné eéyé,
eenyie a yɔɔ́sɔ ŋaá bá.
Bá ŋaá bá bé ti ŋeé nyíéne ɔɔcɔ hɔ́á.
42 A yaátɛ́ eenyie bá ŋga bɔ́ háya Yésus,
anyía buɔ́sɛ́ eébú ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú nyifienyi nyí ehélúme yí Besuif ;
tɔ́na anyía eenyie eéyé ŋaá bá hoóhi.