Yésus mɔɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ baákɔ́nɛ́na bé buúse
5
1 Búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́,
Yésus ŋaá bá a asálá yɛ́ nuɔmɔ́ nɔ́ Kɛnɛsalɛtª,
aáhá nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ ŋeé wuúci sékítínyi anyía nyɛ́ á lɔ́kɔ́máka Bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
2 U ŋa lɛ́ca bɛkɔkɔ́ bífendí a asálá yɛ́ nuɔmɔ́.
Belumbelumbe ŋa bɔ́ bá hɔ́á,
bábɔ́ súáka máábɔ́ mɔhɔ́tɔ́,
ɛ́cɛ bá ma bɔ́ hámɔ́kɔ́na eé biíbi.
3 U ŋo yóofíne ɔ ɔkɔkɔ́ yí Símon,
u ŋé wuúci laána ɔsɛ :
« Cɔ́kɔ́lɛ,
nyɛ́kɛ́tɛ́tɛ́na ɔkɔkɔ́ e menyífé.
» Yésus ŋé limíne ɔ ɔkɔkɔ́,
nyɛcɔba eényí ne buúse oweékúnyi nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ.
4 Ɛ́makɛ́la wá máná ɔtáŋa,
u ŋá laána Símon ɔsɛ :
« Cɔbána ɔkɔkɔ́ e munyife na kuɔŋɔ́ na bɔlɔ́ɔwɔ,
ánɔ aahákɛ́na mɔhɔ́tɔ́ ɔ ɔhatɛna tuɔfɔ́. »
5 Símon ŋé wuúci bɛ́káma ɔsɛ :
« Taatá,
tú me su lúmbeke buutú bukime,
tú ɔ́ tɔ́mbɔ,
tu tɛ ɔ́mɔ sɔ́ ɔ́ɔ́nɔ ta bɔkɔ.
Mbá ɔɔ́wɔ a nyɛkɔɔna,
míɔ cɔba ɔ ɔkɛla anyía bá háná ááhakɛna mɔhɔ́tɔ́ e menyífé. »
6 Bé ŋé meéme aahákɛ́na,
bá ŋá hátɛ́ákɛ́na tuɔfɔ́ tuéŋí ɔ ɔkɔɔ́háma ayɛ́ maabɔ́ mɔhɔ́tɔ́ ŋaá bá hoóhi na ɔlahɛa.
7 Bé ŋé késítínyi baláayɛ́ a bá ŋa bɔ́ bá a yɛ́mɔtɛ́ ɔkɔkɔ́ anyía bé keé beébe ɔ́ɔ́lɛ́ta.
Bá ŋá bɔ faáya,
bé ŋé nyíóyísi bɛkɔkɔ́ bífendí na tuɔfɔ́ hú mbiɔ́kɛ hoóhi anyía bíé nyíme e menyífé noómi.
8 Ɛ́makɛ́la Símon Bíel á lɛ́cá aáná,
u ŋé túmíne Yésus eŋéndu,
mbá ɔsɛ :
« Otéŋí a Waáŋá,
cɔ́kɔ́lɛ,
ɛ tɛ ámɛ bá ooci a wáŋa wu ɔtálɛ́mɛ́na oówo eé buúse,
ya mɛ́ŋa mɔkɛla maabɛ́. »
9 Símon ŋeé kéké,
ta baacɔ bekime a bá ŋa bɔ́ bá ne wuúci,
a nyɛnamá nyɛ́ tuɔfɔ́ atɔ́ bá ŋa bɔ́ hátɛ́ákɛ́na.
10 Híáná baláayɛ́ bé Símon,
na Sáak na Sáaŋ,
baáná bé Sebeté,
ŋe bú kéké tɔ́na.
Mbá Yésus ŋá laána Símon ɔsɛ :
« Eti líkíméke !
O otúme aámbáya,
o kó búle o o mi súéne baacɔ. »
11 Ahɛ́ bá ŋga bɔ́ hálámánáná bɛkɔkɔ́ a asálá,
bá ŋá bɛ́yuátáka bɛnyɛ́ma bikime,
bé ŋé wuúci látákɛ́na.
Yésus me yeéŋúnyísi oónuúnu
(Mat 8.1-4 ; Mak 1.40-45)
12 Búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́,
Yésus ŋaá bá a búmɔtɛ́ bunɔŋɔ bɔ́ *Kalilé.
Ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ ŋaá bá hɔ́á,
u kɔnɔkɔ ciínú cɛɛ́tɔ ikime ;
ahɛ́ ú ŋa lɛ́ca Yésus,
u ŋé túme nɔbɔlɔ ɔ ɔmɛsɛ́ o o wuúci bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na ɔsɛ :
« Otéŋí a Waáŋá,
cɔ́kɔ́lɛ,
mbɔ́kɔ o ŋoó léne,
ɔ ɔ́ŋa wu o mi eéŋúnyísi. »
13 Yésus ŋá nandɔ́na ɔɔbɔ́,
u ŋé wuúci bítíse,
mbá ɔsɛ :
« Ɛ́ɛ,
i ŋeé mi léne,
aáŋɔ́núá !
» Hí a yaátɛ́ ekúlú ciínú ŋá maná aá cɛɛ́tɔ.
14 Yésus ɔsɛ nááyá :
« Atɛ laána ta ɔɔcɔ anyía ɔ́ mɔɔ́ waáŋɔ́nua ;
mbá ké ke bítóŋínyi né *mululi nyiínjie,
mbá e iínjie *abɛ́sámbá eyí *Moyís ŋaá kɔɔ́na o otóŋínyi baacɔ bekime anyía ɔ́ mɔɔ́ waáŋɔ́nua. »
15 Ta híáná,
nulumí nú Yésus ŋaá cɔbá ne buúse ɔ ɔlɔ́kɔ́mána.
Akɔca cá baacɔ ceéŋí ŋaá bá cá bɛ́bándákána hoóhi ne wuúci na ɔ ɔlɔ́kɔ́ma bɛsana na ɔ ɔbɛ́ándɛ́na ɛkɔnɔ.
16 Mbá Yésus ŋaá bá waá cɔ́cɔbaka bímuócí a mafákálɛ́ana ɔ ɔkɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na.
Yésus me yeéŋunyisi asákála
(Mat 9.1-8 ; Mak 2.1-12)
17 Búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́,
Yésus ŋaá bá we yeékúnyíki.
Na *Bafalisiɛ́ŋ ne *beékúnyi bikotí ŋa bɔ́ bá límekine aáhá,
bé húlúkúne a mɔnɔŋɔ mekime na ma *Kalilé,
ne me Yuté ne Yelúsalɛm tɔ́na.
Makɛ́nda me Otéŋí a Waáŋá ŋaá bá nááyá,
ma kɛ́laka anyía weé yeéŋúnyísíki bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ.
18 Aáná baacɔ ŋe bú héléne asákála abɛ́túáhɛ́nánɔ́ e nyibúyé,
bá aambaka anyía bé yiíyi súúnyí eé buúse bú Yésus.
19 Mbá bɔ́ tɛ ɔ́mɔ́ bɔ́ bɔ́ŋɔ ohónyí wú o yiíyi oofinyi eé ciíbe a asana na nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ.
Aáná bé ŋe bú yiíyi báátána e cuunyi.
Bɔ́ ŋɔ́ bɔlɔ́ haála hɔ́mɔtɛ́ e cuunyi,
bé ŋé suúnyíki asákála á nyíáyɛ́ nyibúyé ne tukolí ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ nyɛkɔca eé buúse bú Yésus.
20 Ɛ́makɛ́la Yésus á lɛ́ca nyɛnamá enyí bá ŋa bɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá,
mbá ɔsɛ ná ɔkɔnɔ́kɔ́nɔ :
« Aláamɛ,
ɛ́ mɔ mɛ́ ɔ nyɛanɛnɛna mɔɔwɔ maabɛ́. »
21 Ne beékúnyi bikotí na Bafalisiɛ́ŋ ŋe bú túme obílúmínyi,
bá kɔ́ɔ́naka báyɛ :
« Aányɛ́ ooci ú ŋé féníne Bandɔ́mɛsɛ́ aáná e ?
Aányɛ́ ú ŋá nyɛ́ánɛnɛna baacɔ maabɛ́,
ɛ tɛ ŋáa bá hú Bandɔ́mɛsɛ́ bímuócí e ? »
22 Yésus ŋe ményi cííbú ibíkéti,
mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Anyíatɛ́ nua nɔ́ŋa na anamá cé ibíkéti eécé e ?
23 Aátɛ́ yɛ́ ŋa hɔ́la ɔnata e ?
Ɔkɔɔna anyía :
“Ɛ́ mɔ mɛ́ ɔ nyɛanɛna mɔɔwɔ maabɛ́”,
ayɛ́ʼ ɔkɔɔna anyía :
“Hatɔ́na ɛndánáka,
kandáka” e ?
24 Ɛ́náʼo,
ɛ ŋa mɛ́ aamba núénú ményi anyía *Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ áŋa na makɛ́nda ɔ ɔmɛsɛ́ ma ɔnyɛanakɛnɛna baacɔ maabɛ́.
» Mbá ɔsɛ ná asákála :
« Hatɔ́na ɛndánáka,
hiíte nyíɔ́wɔ nyibúyé,
eélúé oówo o ooki. »
25 Ɔɔcɔ ŋa hátɔ́na ɔ ɔhatɔna ɛndánáka,
baacɔ bekime wuúci lɛcaka,
u ŋé hiite nyíáyɛ́ nyibúyé anyɛ́ u ŋaá bá fiánɛnɛna,
u ŋé súéte e uúyé ooki,
u iínjíékíne Bandɔ́mɛsɛ́ nuúmi.
26 Aáná baacɔ bekime ŋe bú kékéke,
bé iínjíékine Bandɔ́mɛsɛ́ nuúmi ne bulíkílíki buéŋí ɛ ɛtɛ́má hú mbiɔ́kɛ,
báyɛ :
« Hɛ́nánɔ tú ma sɔ́ lɛ́caka bikéki bí bɛsana. »
Yésus mɔ lɔ́ŋɔ́kɔ Léfi
27 E elime eécí,
Yésus ŋeé súété,
u ŋá lɛcá *mutúé etéési mulíménénú a nyíáyɛ́ nyinyiɔ buólí.
Nyíáyɛ́ nyiínyi ŋaá bá ɛ́cɛ Léfi.
Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Mɛ látáka ! »
28 Hí a yaátɛ́ ekúlú Léfi ŋa hátɔ́na,
u ŋé kine búáyɛ́ buólí buúse bukime,
u ŋé wuúci látáka.
29 Ekúlú eéyé,
Léfi ŋeé wuúci kɛ́lákɛ́na bɔnáka e úúyé ooki ;
ne *betúé etéési beéŋí na baacɔ bé etémbí ŋe bú nyíékínyí ne beébe.
30 Aáná na *Bafalisiɛ́ŋ na bíábɔ́ bikendinyi *beékúnyi bikotí ŋe bú túme obícúcúle,
bá bátaka *baákɔ́nɛ́na bé Yésus báyɛ :
« Anyíatɛ́ nu ŋe nú nyíényi,
nu muékínyi ne betúé etéési na bakɛla maabɛ́ e ? »
31 Ɛ́makɛ́la Yésus á lɔ́kɔ́má aáná,
mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Tɛ́ cáŋa ba-tɛ-kɔnɔ́ bá ŋa bɔ́ áamba muándánána,
mbá bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ.
32 Ɛ tɛ ɔ́mɔɔ́ fáaya ɔ ɔmɛsɛ́ ooci ɔ ɔkɔláana bɛtálɛ́mánánɔ́ bɛ́ baacɔ anyía “Ánɔ bɛ́kákálákɛ́na maanɔ́ maabɛ́,
mbá nɔ sɔ́mba ɔkɔlɔ́ eé meéme”,
mbá bakɛla maabɛ́. »
Ɛmbataka a asana ne obíkíilie ɔnyíá
33 Baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ ŋa bɔ́ laána Yésus báyɛ :
« Baákɔ́nɛ́na bá Sáaŋ Batis naŋa bébú bíkíilieke ɔnyíá bɛ́mɔtɛ́ bikúlú,
bá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na,
ta *baákɔ́nɛ́na bá *Bafalisiɛ́ŋ áyá,
ekúlú ayɛ́ bɔ́ɔ́wɔ ŋá bɔ́ nyíá,
bá múákɛ́na. »
34 Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ :
« Mbá nua nɔ́ŋa nú okóti baacɔ abá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ e nusíke ɔnyíá e,
ekúlú ekime ayɛ́ ɔnɔ́mɛ áŋa ɔlɔŋɔ ne beébe e ?
35 Mbá ekúlú káá fáaya ayɛ́ baacɔ ká bɔ sɔ́mɔ ɔnɔ́mɛ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ci nusíke,
etéeyé ekúlú bé ké bú bíkíilie ɔnyíá. »
36 Yésus ŋeé beébe túmíne tɔ́na ɛnjaba eeci :
« Ta ɔɔcɔ tɛ ŋá láha bɔlaka a buɔ́sɔ anyía wá látáka e elunénú yɛ́ bɔlaka ;
mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋá kɛ́láka aáná,
ú maá láhaka bɔlaka a buɔ́sɔ ;
ekéti ayɛ́ waá láha hɔ́á tɛ káá bá bɔkɔ búmɔtɛ́ ne elunénú yɛ́ bɔlaka.
37 Aáná tɔ́na ta ɔɔcɔ ti ŋéé cébínyi mecekí e bilunénú bɛ́ bɛsɔ́mɔ ;
mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋá kɛ́láka aáná,
mecekí káá yaátáka bɛsɔ́mɔ,
mɔ́ hámɔ́kɔ́na,
bɛsɔ́mɔ bíɔ́ cáŋiaka.
38 Mbá ɔɔcɔ ŋá nyɛmána wu ɔhákɛ́na mecekí a bɛsɔ́mɔ a bɛɔ́sɔ !
39 Ɔɔcɔ ewú ú me bíhélínyi ɔmúána meluku a mɔɔ́nɛ́nánɔ́ ti ŋéé léne ɔmúána mecekí.
Bá ŋa kɔ́ɔna anyía “Meluku a mɔɔ́nɛ́nánɔ́ áŋa mambányɛ.” »