8
1 Sɩtefáanɩ-dɛ́ɛ sɩ́m wɔɔmɔ́ɔ Sawúuli.
Sawúuli waabáázɩ Yeésu-dɛ́ɛ Koduuziya naazɩ́
Wɩ́rɛ ɖɩḿ Sɩtefáanɩ waazɩ́ nɛ́, ngɛ baabá babáázɩ Yeésu-dɛ́ɛ Koduuziya kɔwɛ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́ naazɩ́. Ngɛ wenbá barɩ́ŋa baava Yeésu toovonúm nɛ́, baaya ɖamá basʊ́ʊ Yudée na Samarɩ́ya laadásɩ-daá. Tɩndɩnáa riké gɛ bɩɩga Yerusalɛ́ɛm.
2 Ngɛ ɩráa baabá bɔɖɔ́kɩná aɖííni bɩjaarɛ́ɛ nɛ́,
bɔɔgbɔ́ɔ Sɩtefáanɩ bekébi;
ngɛ baabá bewíi yɩ.
3 Bɩɩga Sawúuli ɩlɛ́ nɛ́,
ɩbá ɩwɛ gɛ wɔ́nÿɔ́m Yeésu-dɛ́ɛ Koduuziya.
Wánzʊʊ́ ɖɛ́ɛ́zɩ-daá wángbáa aláa na abaaláa baava Yeésu toovonúm nɛ́,
wɔ́ngɔdɔ́ɔ sáráka.
Filíipu wénveerím Laabáárʊ Kífeńgi Samarɩ́ya laadɔ́ɔ-daá
4 Wenbá baaya ɖamá nɛ́,
béngilím laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-daá bénveerím ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi.
5 Ngɛ Filíipu ɩlɛ́ woobó Samarɩ́ya tɛ́ɛ́dɩ kʊ́bɔńdɩ-daá wángaŋmatɩ́ Lɛɛrʊ́-dɛ́ɛ tɔ́m.
6 Ngɛ zamɔ́ɔ rɩ́ŋa waalá nɔ́ɔ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ kɩbá kɩ́nwelési yɩ kɩ́nnɩɩ́ wentí wánŋmatɩ́ bɩka kɩ́nnáa maamááciwá wentí wánlám nɛ́-rɔɔzɩ́.
7 Bɩlɛ́ gɛ zííniwá wánlɩɩ́ ɩráa ɖabata-rɔɔzɩ́ tɩ́nmám kebísi bɩka kʊdɔndɩnáa ɖabata biilí wɛ nɛ́,
na nʊvɔ́-dɩnáa ɖʊɖɔ wánwaá.
8 Ngɛ wenbi‑niíni waabá bɩsʊ́ʊ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
9 Abaalʊ́ naárʊ fʊnwɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá ńna bánÿaá yɩ sɩsɩ Simɔ́ɔnɩ.
Abaalʊ́ ɩmʊ́ wánlám síhíri gɛ bɩka ɩdɔ́m ɩbá bɩjɔɔ́ɔ Samarɩ́ya ńba rɩ́ŋa bítí;
ɩbɛɛ́na ɩdɩ sɩ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ ɩrʊ́ fɩ́ya ńnɩ́ naárʊ gɛ.
10 Tɛ́ɛ́dɩ-daá ńba rɩ́ŋa,
bíya na kʊ́bɔnáa,
waabá gɛ bánnɩɩ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m.
Bánŋmatɩ́ gɛ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení kɛ́ɛ na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ yíko tɩtɩŋa;
yíko bánÿaá kɩ yíko kʊ́bɔńgɩ nɛ́.»
11 Biilééri wánlám síhíri bɩjɔɔ́ɔ wɛ mááɖé nɛ́,
bʊrɔ gɛ baabá bánnɩɩ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m.
12 Baava Laabáárʊ Kífeńgi kɩ́nŋmatɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ na Yeésu Krísto-dɛ́ɛ tɔ́m Filíipu waaŋmátɩ wɛ nɛ́ toovonúm nɛ́,
ngɛ beeyéle belíri wɛ lɩ́m-daá,
bɩvɛ́yɩ́na sɩ alʊ́ ngʊ́ bɩvɛ́yɩ́na sɩ abaalʊ́.
13 Simɔ́ɔnɩ ɩmʊ́ ɩdɩtɩŋa waava Ɖádʊ́ʊ Yeésu toovonúm belíri yɩ lɩ́m-daá.
Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ ɩdɩ ɩbá ɩtaná Filíipu.
Wánnáa mááɖéwá na maamááciwá kʊ́bɔńdɩ ɩlɛ́ wánlám nɛ́,
bɩɩbá bɩjɔɔ́ɔ yɩ maamááci.
14 Tɩndɩnáa baawalɩ́ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́,
waanɩ́ɩ sɩsɩ bɩlɛ́ gɛ Samarɩ́ya ńba weedísi bamʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m nɛ́,
ngɛ baalɩzɩ́ badaá Pétro na Yʊháánɩ betíri Samarɩ́ya ńba bɛḿ bɔjɔ́.
15 Bɛlɛ́ boobó batála nɛ́,
ngɛ baazʊ́lʊ bɔrɔ sɩsɩ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga íti bɔrɔ.
16 Káma,
Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga tetim tá badaá naárʊ-rɔ.
Lɩ́m-daá riké gɛ beelíri wɛ na Ɖádʊ́ʊ Yeésu-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá.
17 Ngɛ Pétro na Yʊháánɩ baadɩ́nɩ banʊ́ʊ́zɩ bɔrɔ basʊ́lʊ.
Ngɛ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga weedí bɔrɔ.
18 Simɔ́ɔnɩ waana sɩsɩ tɩndɩnáa wándɩnɩ́ banʊ́ʊ́zɩ ɩráa-rɔ Kezeŋa wéndím bɔrɔ nɛ́,
ngɛ wɔɔgɔ́gɔ́ná Pétro na Yʊháánɩ liideé
19 ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩva mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ yíko kɩḿ na a máádɩ́nɩ ɩráa-rɔ nʊ́ʊ́zɩ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga ití bɔrɔ.»
20 Amá,
Pétro woobúsi yɩ gɛ sɩsɩ:
«Nyána nyéliideé,
ɩlá ásáára;
káma,
nyáámáázɩ sɩsɩ liideé wánbɩɩzɩ́ amʊ́ wenbí Ɩsɔ́ɔ wánváa nɛ́.
21 Nyáábá nyɛ́vɛ́yɩ́na nabʊ́rʊ bɩna bɩdaá,
káma,
nyéwenbiré raazɩɩzɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɩzá-daá.
22 Bɩlɛ́ nɛ́,
la túúbá ngɛ́ɛ nyólomaazɛ́ tɩtɛ ńna nyánmaazɩ́ yɛ nɛ́ bɩka nzʊ́lʊ Ɖádʊ́ʊ;
a bɩ́njɔ́ɔ,
ɩcɛ́ nya lomaazɛ́ nyáámáázɩ yɛ ɖɔ́ nɛ́.
23 Káma,
wenbí-daá mɛ́bɛɛ́na nya ɖɔ́ nɛ́,
sʊ́ʊ́zɩ waabá sɩɖɔ́ɔ nya,
bɩka kidaavééníti wáńbá tɩfɔ́kɩ nya.»
24 Ńna gɛ Simɔ́ɔnɩ waavɩ́nɩ Pétro na Yʊháánɩ sɩsɩ:
«Mɩ́dɩtɩŋa ɩzʊ́lʊ Ɖádʊ́ʊ mɔ́rɔ́ na mána méliideé ɖɩ́kalá ásáára ńŋɩnáa mɩ́ɩ́dɔ́ nɛ́.»
25 Pétro na Yʊháánɩ baalɩzɩ́ Yeésu-dɛ́ɛ seríya baŋmatɩ́ ɩráa Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔ́m bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ boozúu babɩ́sɩ Yerusalɛ́ɛm.
Bɔwɛ bánbɩsɩ́ nɛ́,
bénveerím ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi Samarɩ́ya tɛɛbíízi ɖabata-daá.
Filíipu na Etiyopíya ńnɩ́ bɛdɛ́ɛ tɔ́m
26 Tɔ́ɔ,
Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ malááyɩ́ka naárʊ weevééri Filíipu sɩsɩ:
«Kʊrʊ́ ngbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ ngbɔɔná fúu bɩdɛ nyɛ́nɖɛɛ́.
A nyɛ́nɖɛɛ́,
ɖɔkɩ ɖibimbiɖé ɖɩɩlɩ́ɩ Yerusalɛ́ɛm ɖíndináa Gazáa fáráńdɩ́ nɛ́,
naárʊ fɛ́yɩ́ ɖɩrɔɔzɩ́ sáátɩ kɩna.»
27 Ngɛ waajáŋ ɩkʊrʊ́ ɩkpɔ́ɔ nɩ́bááwʊ.
Wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛgɛtɩná karácɩ kʊ́bɔnɩ́ naárʊ;
ɩgɛ́ɛ Etiyopíya ńnɩ́ gɛ,
bɩka wɛ́nbɛɛŋ kʊ bɛdɛ́ɛ Etiyopíya wúro alʊ́ bánÿaá yɩ Kandáakɩ nɛ́-dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ rɩ́ŋa-rɔ.
Ɩrʊ́ ɩmʊ́ woobó Yerusalɛ́ɛm ikóguu Ɩsɔ́ɔ tɛ́ɛ́dɩ gɛ
28 wéngegbém ɩjɔɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ awéńja túúruú-daá wángalɩ́ɩ anɖébi Esáya-dɛ́ɛ tákaraɖá-daá tɔ́m natɩ́rɩ.
29 Ngɛ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wɔɔdɔ́ Filíipu sɩsɩ:
«Bo njʊʊná túúruú kɩna ndɩlɩná kɩ.»
30 Filíipu weeze ɩcʊʊná kɩ nɛ́,
waanɩ́ɩ Etiyopíya ńnɩ́ ɩmʊ́ wángalɩ́ɩ anɖébi Esáya-dɛ́ɛ tákaraɖá-daá.
Ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyángalɩ́ɩ ɖɔ nɛ́,
nyánnɩɩ́ bugutoluú?»
31 Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nŋɩ́nɩ́ gɛ sɩ malá na manɩ́ɩ bugutoluú,
a naárʊ talɩzɩ́ ma bɩdaá.»
Ngɛ wɔɔdɔ́ Filíipu ɩkágbá túúruú-daá ɩcɔ́ɔ ɩjɔ́.
32 Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá-dɛ́ɛ fɔɔlʊʊ́ wenkí ɩwɛ ɩbamáa kalɩ́ɩ nɛ́ nɖɔ́:
«Ńŋɩnáa bɛ́nɖɛɛnáa fée tɩɖaagʊ́ʊ́ɖɛ na izumáa nɛ́,
Ńŋɩnáa fée‑búyɔ́ɔ sumáa bánvʊm kɛ nɛ́,
bɩlɛ́ gɛ izumáa ɩdaŋmátɩ natɩ́rɩ.
33 Bɛɛgbɛɛná yɩ bɩka badafʊʊná yɩ tɔ́m na toovonúm
Weení sɩ ɩŋmatɩná ibíya tɔ́m ɖʊɖɔ.
Káma,
baalɩzɩ́ iweezuú ɖúúlínya cé.»
34 Ngɛ karácɩ ɩmʊ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Filíipu sɩsɩ:
«Máávɩ́nɩ nya,
feeri ma,
weení-dɛ́ɛ tɔ́m gɛ anɖébi wánŋmatɩ́ bɩlɛ́.
Ɩdɩtɩŋa gɛ wánŋmatɩ́ yáá naárʊ.»
35 Ngɛ Filíipu waabaná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m-dɛ́ɛ fɔɔlʊʊ́ kɩḿ ifééri abaalʊ́ ceení Yeésu-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi.
36 Bɔwɛ bɛ́nɖɛɛ́ gɛ baadála ɖeelí nɛ́ lɩ́m wɛ ńna.
Ńna gɛ abaalʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Bɛɛ lɩ́m,
we wɔ́ndɔ́ɔ kʊ nɩ́bááwʊ sɩ belíri ma lɩ́m-daá bɔsɔ ma túúbá lɩ́m.» [
37 Ngɛ Filíipu sɩsɩ:
«A nyáábá nva toovonúm na nyéwenbiré rɩ́ŋa,
bánbɩɩzɩ́ belíri nya.»
Ngɛ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Ɩɩ́n,
máává toovonúm sɩsɩ Yeésu Krísto kɛ́ɛ na Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́.»]
38 Ngɛ wɔɔdɔ́ basɩ́ɩ́zɩ túúruú kɩsɩ́ŋ.
Ngɛ ɩ́na Filíipu beedí lɩ́m-daá ɩlɛ́ ilíri yɩ lɩ́m-daá ɩsɔ yɩ túúbá lɩ́m.
39 Baagálɩɩ lɩ́m-daá nɛ́,
ngɛ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ Kezeŋa wɛɛzɛlɩ́ Filíipu kɛɖɛɛná;
ngɛ abaalʊ́ ɩmʊ́ idokúti ɩna yɩ.
Ngɛ ɩlɛ́ wɔɔgbɔ́ɔ ɩnɩ́bááwʊ ɩɖɛ́ɛ bɩɩbá bɩjɔɔ́ɔ yɩ niíni.
40 Filíipu wɔɔgɔ́nɩ sɩ ɩkáná ɩdɩ nɛ́,
Asɩdɔ́ɔtɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá gɛ waagáná ɩdɩ;
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ bɩlɛ́ wéngilím na tɛ́ɛ́dɩ‑tɛ́ɛ́dɩ wénveerím ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi-dɛ́ɛ tɔ́m hálɩ ɩkɔ́nɩ ɩkádála Sezarée tɛ́ɛ́dɩ-daá.