Sɩtefáanɩ wánŋmatɩnáa zamɔ́ɔ
7
1 Ngɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Sɩtefáanɩ sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ gɛ bɩɩlá?»
2 Ngɛ Sɩtefáanɩ sɩsɩ:
«Mogoobíya na majaanáa,
iwélesi ɩnɩ́ɩ ma.
Ɩsɔ́ɔ ásícé-dʊ́ʊ waazɩ́ŋ ɩɖʊ ɩlɩ́ɩ ɖájaájaa Ibrahím-rɔ sáátɩ wenkí ɩvʊnwɛ Mesopotamíi nɛ́,
naanɩ́ ɩkágʊ́rʊ́ ɩkɔ́nɩ ɩcɔ́ɔ Haráanɩ.
3 Wɔɔdɔ́ yɩ gɛ sɩsɩ:
“Lɩɩ nyɛ́dɛɛvʊ́lɔɔ́,
nÿéle nyɛ́dɛ́ɛ koobíre,
bɩka nɖɛ́ɛ laadɔ́ɔ sɩ mawɩ́lɩ nya kɛ nɛ́ kadaá.”
4 Ngɛ Ibrahím waalɩ́ɩ Kalɩdée laadɔ́ɔ ibó ikózuu Haráanɩ.
Ɩjaa sɩ́m wɔ́rɔ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ weeyéle ɩkágʊ́rʊ́ ńna,
ɩkɔ́nɩ isúu laadɔ́ɔ mɩ́wɛ kadaá sinje ɖɔ́ nɛ́ kɔrɔ.
5 Amá,
Ɩsɔ́ɔ tafa yɩ ɖeelí laadɔ́ɔ kɛḿ kadaá;
ɩdatánváa yɩ báa nʊvɔ́rɛ ɖaazɩɩɖɛ́.
Amá,
wooɖúu gɛ ɩsɩ́ɩ sɩsɩ wánváa yɩ kɛ ɩ́na igutoluú-dɛ bíya.
Ngʊ́ nbɛ́ɛ nɛ́,
bɩdɛ́ɛ sáátɩ ɩvʊnvɛ́yɩ́na bú.
6 Ngɛ Ɩsɔ́ɔ weevééri yɩ sɩsɩ:
“Nyógutoluú-dɛ bíya wɔ́ngɔnɩ́ bɔkɔ́jɔ́ɔ tɛ́ɛ́dɩ agbarawa;
bakpa wɛ yoḿti,
banáázɩ wɛ bɩ́ɩ́zɩ kákpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ (400).
7 Amá,
mɔ́ɔ́ mɔ́nvɔ́m laadɔ́ɔ kɛḿ sɩ kakpa wɛ yoḿti nɛ́ kɛdɛ́ɛ ɩráa nɩgbamʊʊ́.
Na bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
bakálɩɩ laadɔ́ɔ kɛḿ kadaá bakábɩsɩ kana ɖɔ́ kɔrɔ bokúu ma tɛ́ɛ́dɩ.”
8 Ngɛ Ɩsɔ́ɔ weeɖi keɖiyá ɩ́na Ibrahím.
Bɛlɩ́ɩ kɛ́ɛ na keɖiyá kɛḿ kɛdɛ́ɛ ɖaazɩ́tɩ.
Ngɛ waalʊ́rʊ Ɩsaáka;
ɩbɛlɩ́ yɩ wɛ́ lutoozo wɩ́rɛ.
Bɩlɛ́ nɔ́ɔ́ gɛ Ɩsaáka ɖʊɖɔ waalá ibiyaalʊ́ Yaakúbu.
Ngɛ Yaakúbu waalá ɖɛ́dɛ́ɛ agó fuú na náálɛ ɩjaájaanáa bɩlɛ́ ɖʊɖɔ.
9 Caájaanáa bɛḿ baala ná Ísifu sʊ́ʊ́zɩ bɔkpɔ́ɔ yɩ bayá bɛɖɛɛná yɩ Mɩ́sɩra.
Amá,
Ɩsɔ́ɔ fʊ́nzɩ́ŋɛ́ɛ ɩwɔ́rɔ́.
10 Ngɛ waalɩzɩ́ yɩ kʊnyɔmɩ́nɩ rɩ́ŋa waana tɩ nɛ́ tɩdaá,
ɩfa yɩ áséńsí bɩka iyéle ɩdɔ́m ɩmɔ́ɔ Farawʊ́na Mɩ́sɩra wúro.
Ngɛ ɩlɛ́ waazɩ́ɩ yɩ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-rɔ bɛɛŋɩrʊ́,
wɛ́nbɛɛŋ́ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ na wúro-dɛ́ɛ ɖɔɔ́ rɩ́ŋa-rɔ.
11 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ nyɔɔ́sɩ kʊ́bɔńzɩ nasɩ́rɩ waazʊ́ʊ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa na Kanáanɩ laadɔ́ɔ,
bɩka ɩráa waabá bánlám wahála.
Ɖájaájaanáa tándanáa nabʊ́rʊ sɩ beɖi.
12 Yaakúbu wɔɔgɔ́nɩ ɩnɩ́ɩ sɩsɩ kíɖíídi kɔwɛ Mɩ́sɩra bángayám nɛ́,
ngɛ waagʊ́sɩ ɖájaájaanáa itíri kaɖaa-dɛ́ɛ.
13 Sɩɩlɛ-dɛ́ɛ boogúti bɔkɔ́nɩ babɩ́sɩ nɛ́,
ngɛ bogoobú Ísifu weeyéle batɩlɩ́ yɩ.
Ngɛ Farawʊ́na wooyuú ɩtɩlɩ́ Ísifu kutoluú kɛgɛ́ɛ lénlé nɛ́.
14 Ngɛ Ísifu weedíri bɔkɔ́gbɔ́ɔ ɩjaa Yaakúbu na koobíre rɩ́ŋa ɖɩkɔ́nɩ.
Barɩ́ŋa bɛgɛgɛ́ɛ ɩráa niídoozo na saaláa na nɔɔ́nʊ́wá (75) gɛ.
15 Mɩ́sɩra ńna gɛ Yaakúbu woobó ɩkɔ́jɔ́ɔ,
ngɛ ńna gɛ waazɩ́.
Ńna ɖʊɖɔ gɛ ɖájaájaanáa baaganáa waazɩ́.
16 Baazɩ́ nɛ́,
Sɩkɛ́ɛm gɛ bɔɔgɔ́gɔ́ná wɛ bebí bɔɔlááwʊ Ibrahím waavʊ́ńmʊ́ʊ kɩ na liidebɔná Amɔ́ɔrɩ bíya-jɔ́ Sɩkɛ́ɛm ńnaamʊ́ nɛ́ kɩdaá.
17 Alɩwáátɩ wenkí kɩdaá Ɩsɔ́ɔ wooɖúu wenbí ɩsɩ́ɩ sɩ ɩlá Ibrahím nɛ́ waajʊ́ʊ nɛ́,
ngɛ Israyɛ́ɛlɩ bíya waabá batásɩ balʊ́rʊ babá bɔɖɔ́ɔ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-daá.
18 Hálɩ wúro naárʊ ɩkɔ́nɩ iɖi kowúrɔ́ɔ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-rɔ.
Wúro ɩmʊ́ ɩdatɩlɩ́ Ísifu.
19 Wúro ɩmʊ́ waabá gɛ ɩkpɔɔná ɖájaájaanáa lɔ́nɩ ɩnáázɩ wɛ.
Waalá wɛ ɖóóle bɛbɛ́ɖɩ bebíya bánlʊrʊ́ʊ nɛ́ basɩ́.
20 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ baalʊ́rʊ Múúsá;
ngɛ waabá ɩlá Ɩsɔ́ɔ kazɔ́ɔ.
Irodunáa noódoozo gɛ ɩgɔɔ na ɩjaa bɛɛbɛ́ɛ́ŋ yɩ ɩjaa-dɛ́ɛ.
21 Ngɛ bɛlɛ́ bɔɔgɔ́nɩ bɛbɛ́ɖɩ yɩ,
Farawʊ́na wɛɛlɛ́ɛ ifíi yɩ,
ɩkpɔ́ɔ yɩ ɩɖɔ́kɩ yɩ nyazɩ ɩdɩtɩŋa ibiyaalʊ́ bɩlɛ́.
22 Baawɩ́lɩ Múúsá Mɩ́sɩra ńba-dɛ́ɛ tɩlɩ́ɩ rɩ́ŋa ɩtɩlɩ́,
ɩkɔ́nɩ ɩbɩ́sɩ ɩrʊ́ fɩ́ya ńnɩ́ ɩŋmatɩrɛ na ɩlakásɩ-daá.
23 Sáátɩ wenkí waalá bɩ́ɩ́zɩ nɛɛ́lɛ nɛ́,
ngɛ waagʊrʊ́ sɩ wónboɖé ɩkáná igoobíya Israyɛ́ɛlɩ bíya.
24 Woobó gɛ waana Mɩ́sɩra ńnɩ́ naárʊ wánnaazɩ́ igoobú Israyɛ́ɛlɩ bú nɛ́,
ngɛ wooyóo igoobú-rɔ ɩkʊ Mɩ́sɩra ńnɩ́.
25 Waalá bɩlɛ́ nɛ́,
ilowú-dɛ sɩsɩ a igoobíya waana bɩlɛ́,
bónÿuú batɩlɩ́ sɩsɩ ɩmʊ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ sɩ ɩbaná ɩlɛ́ɛ wɛ.
Amá,
bɛlɛ́ bodoyuú banɩ́ɩ bɩlɛ́.
26 Kiivé woobó bɔjɔ́ nɛ́,
ngɛ waana igoobíya nɛbɛ́rɛ wánmám ɖamá beriké‑beriké.
Ńna gɛ sɩ ɩcɔ́sɩ wɛ ɩnyɔ́ɔ́zɩ bɔlɔwʊtáá nɛ́,
wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
“Mɩ́gɛ́ɛ koobíre kʊ́ɖʊńɖɛ gɛ,
we-rɔ gɛ mɩ́nnaazɩ́ ɖamá.”
27 Ńna gɛ weení wánnaazɩ́ ɩrɔwʊ́ nɛ́,
wɛɛvɛdɩ́ Múúsá ifééri yɩ sɩsɩ:
“Weení waazɩɩ ná nya ɖɛ́dɛ́ɛ wúro na ɖɛ́dɛ́ɛ tɔmvʊʊrʊ́.
28 Yáá nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ ngʊ ma ńŋɩnáa nyáágʊ́ Mɩ́sɩra ńnɩ́ keɖee nɛ́.”
29 Múúsá waanɩ́ɩ tɔ́m tɩna nɛ́,
ngɛ weeze ɩɖɛ́ɛ ɩkɔ́jɔ́ɔ Madiyáanɩ laadɔ́ɔ-daá.
Ńna gɛ ɩwɛ gɛ waalʊ́rʊ bíya abaaláa nɔɔ́lɛ.
30 Bɩɩgɔ́nɩ bɩlá bɩ́ɩ́zɩ nɛɛ́lɛ nɛ́,
ngɛ malááyɩ́ka naárʊ waaɖʊ ɩlɩ́ɩ ɩrɔɔzɩ́ Sinayíi bʊ́ʊ-jɔ́ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá nimidʊlʊʊ́ lɔwʊtáá sɔɔzɔ́ɔ́zɩ-daá.
31 Waana bɩlɛ́ nɛ́,
bɩɩlá yɩ bítí.
Ngɛ woodúu sɩ ɩbá ɩnyɔ́ɔ́zɩ ɩbɛ́ɛ́ŋ kazɔ́ɔ.
Ńna gɛ waanɩ́ɩ Ɖádʊ́ʊ lowú sɩsɩ:
32 “Mɔ́ɔ́ gɛ njaájaanáa-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ;
Ibrahím na Ɩsaáka na Yaakúbu bɛdɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ.”
Ngɛ Múúsá waazʊ́ʊ selíi ɩ́dándanbɩɩzɩ ɩkpáázɩ waazá ɩbɛ́ɛ́ŋ.
33 Ńna gɛ Ɖádʊ́ʊ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
“Lɩzɩ́ nyádákaḿwá!
Káma,
ɖɩdáarɛ nyázɩ́ŋɛ́ɛ ɖɩrɔ ɖɔ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ wɛ ɖɩrɔ.
34 Mááná kʊnyɔḿ wenkí mɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ wɛ kɩdaá Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
máánɩ́ɩ kɩdɛ́ɛ muúzi,
ngɛ méegédi sɩ mɛlɛ́ɛ kɩ.
Tɔ́ɔ lɛlɛɛɖɔ́ bo,
méndiríi nya Mɩ́sɩra.”
35 Múúsá ɩmʊ́ weení igoobíya weegízi yɩ befééri yɩ sɩsɩ:
“Weení waazɩɩ ná nya wúro na tɔmvʊʊrʊ́” nɛ́ nbɩlɛ́.
Ɩlɛ́ ɩmʊ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ waazɩ́ɩ bɛdɛ́ɛ wúro na bɛlɛɛrʊ́ ɖʊɖɔ ɩbaná malááyɩ́ka waaɖʊ ɩlɩ́ɩ ɩrɔ sɔɔzɔ́ɔ́zɩ-daá nɛ́ ikédiri yɩ wɛ.
36 Múúsá ɩmʊ́ waalɩzɩ́ na wɛ Mɩ́sɩra ńnaamʊ́.
Naanɩ́ na ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́,
waalá mááɖéwá na maamááciwá laadɔ́ɔ kɛḿ kadaá,
na bɛ́ndɛsɩ́ tenkú kɩ́sɛɛmʊ́ʊ nɛ́,
na tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá baalá bɩ́ɩ́zɩ nɛɛ́lɛ nɛ́.
37 Múúsá ɩmʊ́ weedéféeri ná Israyɛ́ɛlɩ bíya sɩsɩ:
“Ɩsɔ́ɔ wéngediríi mɩ́ɩ anɖébi naárʊ ńŋɩnáa mádáká,
mígóóbú gɛ.”
38 Sáátɩ wenkí Israyɛ́ɛlɩ bíya woodúúzi tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá nɛ́,
Múúsá ɩmʊ́ ɩvʊnzɩ́ŋɛ́ɛ ná ɖájaájaanáa na malááyɩ́ka weení wánŋmatɩnáa yɩ Sinayíi bʊ́ʊ-rɔ nɛ́ bɔlɔwʊtáá;
Ɩsɔ́ɔ weevééri yɩ tɔ́m tɩ́nváa weezuú nɛ́,
ɩmʊ tɩ ifééri ɖáa.
39 Ɖájaájaanáa talá wentí wénveerím wɛ nɛ́,
beegízi yɩ,
bɔɔlɔ́ɔ babɩ́sɩ Mɩ́sɩra bewenbé-daá,
40 befééri Árʊ́ʊ́na sɩsɩ:
“La ɖáa lɩzásɩ sɩtɛ ɖáa nɩ́bááwʊ;
ɖɔ́ɔ́ ɖáásɩ wenbí Múúsá ɩmʊ́ weení wɛɛgɛ́dɛ́ ɖáa nɩ́bááwʊ ɖɩkálɩɩ Mɩ́sɩra nɛ́ waabɩ́sɩ nɛ́.”
41 Ngɛ boolú badɩ naabiiyá balá lɩzɔ́ɔ;
baláa lɩzɔ́ɔ kɛḿ bɩka beɖi jíńgáárɩ́ babá bafaarɩná wenbí badɩtɩŋa baalá na banʊ́ʊ́zɩ nɛ́.
42 Ńna gɛ Ɩsɔ́ɔ waava wɛ ndoloŋá,
iyéle bónguú wɩlásɩ tɛ́ɛ́dɩ ńŋɩnáa baaŋmáa anɖébiwá-dɛ́ɛ tákaraɖá-daá nɛ́.
Baaŋmáa gɛ sɩsɩ:
“Israyɛ́ɛlɩ bíya,
mɔ́ɔ́ gɛ
mɩ́ɩ́gʊ́ fʊ́ńdɩ kpɩná na sarásɩ mɩ́ɩ́lá
tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá mɩ́ɩ́jɔ́ɔ bɩ́ɩ́zɩ nɛɛ́lɛ nɛ́?
43 Aayɩ́,
amá,
lɩzɔ́ɔ Molɔ́ɔkɩ-dɛ́ɛ bɩsaagɛ́rɛ́ŋɛ gɛ mɩ́ɩ́zʊ́ʊ;
ɩsʊ́ʊ mɩ́dɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ Rɩfáanɩ mɩ́ɩ́lá kɛ kɔjɔɔ́ɔ nyazɩ wɩlɔɔ́ nɛ́.
Lɩzásɩ sɩḿ nɛ́,
mɩ́ɩ́záa sɩ gɛ mínguú sɩ tɛ́ɛ́dɩ!
Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
mánlɩzɩ́ɩ mɩ́ɩ mɛɖɛɛná hálɩ Babilɔ́ɔnɩ laadɔ́ɔ wɔ́rɔ́.”
44 Sáátɩ wenkí ɖájaájaanáa bɛḿ bɔwɛ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá nɛ́,
bɩsaagɛ́rɛ́ŋɛ,
keɖiyá-dɛ́ɛ tákaraɖá wɛ kadaá nɛ́ fʊnwɛ bɔjɔ́.
Kɛ́rɛ́ŋɛ kɛḿ nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ Ɩsɔ́ɔ weevééri Múúsá sɩsɩ bála kɛ nɛ́ gɛ baalá kɛ.
Káma,
weevééri Múúsá sɩsɩ ɩlá kɛ ńŋɩnáa wenbí ɩmʊ́ waawɩ́lɩ yɩ ɩna nɛ́.
45 Ngɛ ɖájaájaanáa waamʊ kɛ bɛlɛ́ bajaanáa-jɔ́ bofu Yohósuwa basʊʊná kɛ laadɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ wɔɔɖɔ́ɔ ɩráa kadaá nɛ́-daá.
Ngɛ kɔɔjɔ́ɔ ńna hálɩ bɩkɔ́nɩ bɩtála wúro Ɖáwʊɖa-dɛ́ɛ sáátɩ.
46 Wúro Ɖáwʊɖa ɩmʊ́ ɩdɔ́m wɔɔmɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ íyéle ɩmʊ́ ɩma yɩ,
ɩmʊ́ weení ɩgɛ́ɛ Yaakúbu-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ nɛ́,
ɖaána.
47 Amá,
wúro Sulemáana wɔɔgɔnɩná ɩma Ɩsɔ́ɔ ɖaána kɛḿ.
48 Ngʊ́ nbɛ́ɛ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá bílí‑bílí nɛ́,
ɩlɛ́ ɩdɔ́njɔwʊ́ ɖɛ́ɛ́zɩ ɩráa waama sɩ nɛ́ sɩdaá ńŋɩnáa wenbí anɖébi waaŋmátɩ nɛ́.
Waaŋmátɩ gɛ sɩsɩ:
49 “Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
‘Ɩsɔ́ɔ́dáá kɛ́ɛ na mɛ́dɛ́ɛ kowuro-gbelé;
bɩka adɛ laadɔ́ɔ kɛ́ɛ na mɔ́nʊvɔ́ ɖaadɩnɩɖɛ́.
Bɩlɛ́ nɛ́,
ɖaána wenká gɛ sɩ ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩma ma.
Ɖɩdáarɛ wenɖé sɩ ɖɩbɩsɩ ná maɖaavɛɛzɩɖɛ́.
50 Bɩdɛkɛ́ɛ mɔ́ɔ́ máálá ná bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa?’ ”»
51 Ngɛ Sɩtefáanɩ waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Mɩ́gɛ́ɛ kʊjʊʊɖóni-dɩnáa gɛ,
míwenbé cɔɔ́ɔ ɖóni mɩ́dánnɩɩ tɔ́m.
Báa sáátɩ wenkí mɩ́dánjaa ɩbá ɩnɩ́ɩ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wánŋmatɩ́ wentí nɛ́.
Bɩlɛ́ gɛ mɩ́jaájaanáa ɖʊɖɔ waalá.
52 Anɖébiwá-daá,
weení gɛ mɩ́jaájaanáa tanáázɩ.
Baagʊ wenbá barɩ́ŋa bánvʊnŋmatɩ́ weení iriké ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́-dɛ́ɛ kɔnɩ́ nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m.
Ngɛ lɛlɛɛɖɔ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́lɩ́ɩ ɩlɛ́ ɩwɔ́rɔ́ ɩkʊ yɩ.
53 Mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá malááyɩ́kawá weejéle mɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Mará ɩmʊ́ yɛ bɩka mídófú yɛ nɛ́.»
Yahúúɖuwá waagʊ Sɩtefáanɩ
54 Tɔmvʊʊráa kʊ́bɔnáa wánnɩɩ́ Sɩtefáanɩ wánŋmatɩ́ wentí nɛ́,
ngɛ baabá bɛyɛ́ɛ baaná,
bɩjɔɔ́ɔ wɛ nyazɩ bacáŋ bɔtɔ́ɔ yɩ bɩlɛ́.
55 Amá,
Sɩtefáanɩ nɛ́,
Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga waabá kosuná yɩ,
ngɛ ɩwɛ wɛ́nbɛɛŋ́ ɩsɔ́ɔ́dáá tíḿḿ nɛ́,
waana Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ásícé na Yeésu ɩzɩ́ŋɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ nʊ́ʊ́nɩ kíɖiiwú-rɔɔzɩ́.
56 Ngɛ sɩsɩ:
«Ɩbɛ́ɛ,
mɛ́bɛɛ́na ɩsɔ́ɔ́dáá tʊláa bɩka Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ́ŋɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ nʊ́ʊ́nɩ kíɖiiwú-rɔɔzɩ́.»
57 Waaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ baabá basʊ́ʊ agogo kʊ́bɔná,
bɔtɔ banɩgbamɩ́nɩ.
Ngɛ barɩ́ŋa baajáŋ boyóózi bafɩ́ɩ́rɩ ɩrɔɔzɩ́ bekpí yɩ.
58 Baanára yɩ balɩɩná tɛ́ɛ́dɩ wɔ́rɔ́ bɔyɔ́ɔ yɩ bɔ́ ɩsɩ́.
Seríya-dɩnáa waazɩ́ɩ bodókowá bú afobú naárʊ-jɔ́,
bánÿaá afobú ɩmʊ́ sɩsɩ Sawúuli.
59 Bɔwɛ babamáa yɩ bɔ́ yɔwʊ́ʊ nɛ́,
ɩwɛ ɩbamáa sʊlʊ́ńdɩ sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ Yeésu,
mááɖʊ́ méweezuú nyɛ́ńdɛ́.»
60 Ngɛ weedí ɩká ɩɖʊná-rɔ,
ikóo bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ,
cɛ wɛ bɛdɛ́ɛ alaháácɩ́ kɩna baalá nɛ́!»
Waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ weedísi weezuú.