Sawúuli-dɛ́ɛ túúbá lám-dɛ́ɛ tɔ́m
9
1 Sawúuli ɩbá wɛ́nzɛɛzɩ́ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ wanbaaráa ɩzɩ́rɛ bɩka wánjáádɩ bɛdɛ́ɛ sɩ́m.
Woobó ɩmɔɔná Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́
2 ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ ícéle ɩmʊ́ tákaraɖáwá tɩ́nváa yɩ nɩ́bááwʊ ibó Damáasɩ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá nɛ́,
na a bɩgɛ́ɛ sɩ aláa yáá abaaláa bovóo Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ nɛ́ bɔwɛ ńnaamʊ́,
ɩkágbá wɛ ɩkɔ́gɔ́ná Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá.
3 Ɩwɛ Damáasɩ nɩ́bááwʊ-rɔ wáńjʊ́ʊ́ná tɛ́ɛ́dɩ gɛ sɩ ɩtɔ́ na isú nɛ́,
ɖɛnyɛm kʊ́bɔńgɩ waagálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá kɩkɔ́nɩ kɩlára kɩmɩlɩná yɩ
4 ɩ́cɛ ɩsála adɛ.
Ngɛ waanɩ́ɩ lowú nakɩ́rɩ wánŋmatɩnáa yɩ sɩsɩ:
«Sawúuli,
Sawúuli,
we-rɔ gɛ nyánváa ma fúkúḿsi bɩlɛ́.»
5 Ngɛ Sawúuli wɔɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ,
nyɔ́ɔ́ weení gɛ.»
Ngɛ lowú kɩḿ kiibúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ Yeésu gɛ,
weení nyɔ́ɔ́ nyánváa yɩ fúkúḿsi nɛ́.
6 Amá,
kʊrʊ́,
bo tɛ́ɛ́dɩ-daá bénveerím nya wenbí bɩmɔɔ́na nlá nɛ́.»
7 Wenbá ɩ́na wɛ bɛ́nɖɛɛ́ nɛ́ baagba badɩ bazɩ́ŋɛ́ɛ ɖɩdáarɛ-daá,
bádánnáa kʊ́tɔḿtɩ;
bánnɩɩ́ lowú wánŋmatɩ́ nɛ́,
amá,
bádánnáa ɩrʊ́.
8 Sawúuli waanyʊʊ́ ɩkʊrʊ́,
waazá fuláa amá,
ɩ́dánnáa.
Bɔɔɖɔ́kɩ yɩ gɛ boboná Damáasɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
9 Waalá wɛ́ náádoozo ɩ́dánnáa,
bɩka ídénɖíi ngʊ́ ɩ́dɔ́nnyɔɔ.
10 Abaalʊ́ naárʊ wɛ ná Damáasɩ ńnaamʊ́,
bánÿaá yɩ sɩsɩ Ananíyáasɩ bɩka ɩgɛ́ɛ Yeésu-dɛ́ɛ wanbaarʊ́ gɛ.
Ɖádʊ́ʊ waalɩzɩ́ ɩdɩ ɩwɩ́lɩ yɩ ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ananíyáasɩ!»
Ngɛ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mánááɖɔ́ Mádʊ́ʊ!»
11 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ sɩsɩ:
«Kʊrʊ́ ngbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bánÿaá kɩ sɩsɩ nɩ́bááwʊ Kɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́,
nbó nzʊ́ʊ weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Yudáa nɛ́ ɩdɛ́ɛ.
A nyáázʊ́ʊ,
bɔɔzɩ Táarɩsɩ abaalʊ́ bánÿaá yɩ Sawúuli nɛ́ ɩrɔɔzɩ́;
ɩwɛ sʊlʊ́ńdɩ-daá.
12 Bɩɩlɩzɩ́ abaalʊ́ naárʊ bánÿaá yɩ sɩsɩ Ananíyáasɩ nɛ́ bɩwɩ́lɩ yɩ.
Bɩɩwɩ́lɩ yɩ sɩsɩ Ananíyáasɩ ɩmʊ́ waagázʊʊ ɩjɔ́ ɩtɩ́nɩ yɩ nʊ́ʊ́zɩ na ɩbáázɩ náa ɖʊɖɔ.»
13 Ngɛ Ananíyáasɩ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
mánnɩɩ́ ɩráa ɖabata wánŋmatɩ́ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m.
Beevééri ma nŋɩ́nɩ́ waabá ɩnáázɩ nyɛ́dɛ́ɛ ɩráa Yerusalɛ́ɛm nɛ́.
14 Wɔɔgɔ́nɩ cé ɖɔ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa waagává yɩ yíko sɩ ɩkpa wenbá barɩ́ŋa bónguú nya tɛ́ɛ́dɩ nɛ́.»
15 Amá,
Ɖádʊ́ʊ weevééri yɩ sɩsɩ:
«Bo,
káma,
mɔ́ɔ́ máálɩ́zɩ́ ɩrʊ́ ɩmʊ́ gɛ sɩsɩ ɩfɔ́ɔ́zɩ ma,
iyéle yíriwá tɩɩganáa na bowúrowá,
bɩkpɛdɩ́na Israyɛ́ɛlɩ bíya batɩlɩ́ ma.
16 Mɔ́ɔ́ mádɩtɩŋa mánwɩlɩ́ɩ yɩ wahálawá wentí tɩrɩ́ŋa sɩ ɩna tɩ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́.»
17 Ngɛ Ananíyáasɩ waagʊrʊ́ ɩɖɛ́ɛ.
Waadála ɩsʊ́ʊ ɖaána nɛ́,
ngɛ waadɩ́nɩ ɩnʊ́ʊ́zɩ Sawúuli ɩmʊ́ ɩrɔ ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Mogoobú Sawúuli,
Ɖádʊ́ʊ Yeésu weení nyɛ́ngɛɖɛɛ́ nɩ́bááwʊ-daá na ɩɖʊ ɩlɩ́ɩ nyɔ́rɔ́ nɛ́ weegédíri ná ma sɩsɩ mɔ́gɔnɩ na nyáázá ifulú,
bɩka Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga isuná nya.»
18 Sɩ ɩtɔ́ na isú nɛ́,
nabʊ́rʊ waalɩ́ɩ waazá-daá bɩjɔɔ́ɔ nyazɩ tiiná bɔɔrɩ́nɩ bɩlɛ́ bɩsála adɛ,
waazá ɩcáŋ atábáazɩ náa.
Ngɛ waagʊrʊ́ belíri yɩ lɩ́m-daá bɔsɔ yɩ túúbá lɩ́m.
19 Ngɛ weeɖi kíɖíím ɩdɔnʊʊ́ ɩbɩ́sɩ kɩkpa ɖóni.
Sawúuli wénveerím Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi Damáasɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá
Sawúuli wɔɔjɔ́ɔ wanbaaráa bɔwɛ Damáasɩ nɛ́ bɔjɔ́ ńna ɩlá wɛ́-bíya cʊ́kɔ.
20 Ɩwɛ ńna bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ waajáŋ ɩbáázɩ waázu lám Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá sɩsɩ Yeésu kɛ́ɛ na Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́.
21 Ngɛ bɩjɔɔ́ɔ wenbá barɩ́ŋa bánnɩɩ́ wánŋmatɩ́ bɩlɛ́ nɛ́ bítí bɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ:
«Bɩdɛkɛ́ɛ ɩmʊ́ waabaná wángaváa wenbá bónguú Yeésu tɛ́ɛ́dɩ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́ fúkúḿsi?
Bɩdɛkɛ́ɛ bɩgɔnɖɛ́ gɛ wɔɔgɔ́nɩ cé sɩ ɩkpa wɛ ɩfɔ́kɩ iboná Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa?»
22 Amá,
Sawúuli ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ waázu lám ɩbá bʊwɛ bɩbamáa bʊ́ʊ kpáa,
Yahúúɖuwá bɔwɛ Damáasɩ nɛ́ waatasɩ wentí sɩ bɔtɔ́ nɛ́,
káma,
wánwɩlɩ́ɩ sɩsɩ Yeésu kɛ́ɛ na Lɛɛrʊ́.
23 Bɩɩbá bɩkɔ́nɩ bɩlá wɛ́ náálɛ nɛ́,
ngɛ Yahúúɖuwá waaɖʊ sɩ bángʊ́ʊ yɩ.
24 Amá,
Sawúuli wooyuú ɩnɩ́ɩ wentí baaɖʊ sɩ balá nɛ́.
Nuvoowú na ɩdaawʊ́,
bɩlɛ́ gɛ beveráa tɛ́ɛ́dɩ wɔnásɩ rɩ́ŋa-jɔ́ bánjáádɩ yɩ sɩ bakʊ.
25 Wɩ́rɛ nuvoowú nakɩ́rɩ-daá gɛ ɩwanbaaráaa wɔɔgbɔ́ɔ yɩ baɖʊ ɖɔkʊ́-daá batá nibiiré betisi ná yɩ koloŋá ɩɖɛ́ɛ.
Sawúuli woobó Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá
26 Woobó ɩtála Yerusalɛ́ɛm nɛ́,
ngɛ waajáa sɩ ɩkpɔ́ɔ ɩdɩ ɩtasɩná Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa baaganáa.
Amá,
ɩdɛ́ɛ tɔ́m cɔɔ́ɔ baaganáa rɩ́ŋa nɩdáárɛ,
káma,
bɛlɛ́ badafa toovonúm sɩsɩ ɩgɛ́ɛ Yeésu-dɛ́ɛ wanbaarʊ́ toovonúm.
27 Ńna gɛ Barɩnabáasɩ wɔɔgbɔ́ɔ Sawúuli iboná tɩndɩnáa-jɔ́ ɩtɩ́ wɛ nŋɩ́nɩ́ Sawúuli waana Ɖádʊ́ʊ Damáasɩ nɩ́bááwʊ-rɔ nɛ́;
na nŋɩ́nɩ́ Ɖádʊ́ʊ waaŋmatɩná yɩ na nŋɩ́nɩ́ Sawúuli ɩmʊ́ wooyuú zinbirí ɩlá ɩráa waázu na Yeésu-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá nɩdáárɛ fɛ́yɩ́na yɩ nɛ́.
28 Kpɔɔná bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ Sawúuli na wɛ bánzʊʊ́ bánlɩɩ́ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá;
bɩka ɩbá wánlám waázu na Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá nɩdáárɛ fɛ́yɩ́na yɩ.
29 Wánŋmatɩ́ Yahúúɖuwá bánŋmatɩ́ Gɩrɛ́ɛkɩ kʊnʊm nɛ́ Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́m bɩka ɩ́na wɛ bánnarɩ́ɩ tɔ́m ɖʊɖɔ.
Amá,
bɛlɛ́ ɖʊɖɔ bánjáádɩ sɩ bakʊ yɩ.
30 Koobíya waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɛlɛ́ bɔɔgbɔ́ɔ yɩ bɛɖɛɛná Sezarée tɛ́ɛ́dɩ-daá,
beyéle yɩ ɩlɩɩná ńna ɩɖɛ́ɛ Táarɩsɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
31 Yudée na Galilée na Samarɩ́ya laadásɩ rɩ́ŋa-daá,
Yeésu-dɛ́ɛ Koduuziya wɛ fɛɛzɩrɛ-daá gɛ.
Bɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbá bɩbamáa caarɩ́,
bánnɩɩ́ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ nɩdáárɛ,
bɩka Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wánzɩnáa wɛ babamáa ɖɔɔmɩ́nɩ.
Pétro waawáázɩ Enée
32 Pétro ɩlɛ́ ɩwɛ wéngilím laadásɩ sɩḿ sɩrɩ́ŋa sɩdaá,
ngɛ weedí Krísto ńba bɔwɛ Líída tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́ bɔjɔ́.
33 Ɩrʊ́ naárʊ wɛ ńna bánÿaá yɩ sɩsɩ Enée.
Bɩ́ɩ́zɩ lutoozo nbɩlɛ́ biilí yɩ ɩwɛ ilewáa adɛ kɩgbáláwʊ-rɔ nɛ́.
34 Ngɛ Pétro wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Enée,
Yeésu Krísto waawáázɩ nya,
kʊrʊ́ ngóódi nyágɩgbáláwʊ!»
Ngɛ waajáŋ ɩnyʊʊ́ ɩkʊrʊ́.
35 Líída tɛ́ɛ́dɩ-daá ńba rɩ́ŋa na wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ Sarɔ́ɔnɩ kɩdɛrɛwʊ-daá nɛ́ baana ɩrʊ́ ceení nɛ́,
ngɛ baalá túúbá bofu Ɖádʊ́ʊ Yeésu.
Pétro weevéézi Tabííta ɩlɩ́ɩ sɩ́m-daá
36 Yopée tɛ́ɛ́dɩ-daá gɛ alʊ́ naárʊ wɛ bánÿaá yɩ sɩsɩ Tabííta;
Gɩrɛ́ɛkɩ kʊnʊm-daá nɛ́,
«Dɔrɩkáasɩ» nbɩlɛ́,
bugutoluú sɩsɩ kpeléwúre.
Alʊ́ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ wanbaarʊ́ ɖʊɖɔ gɛ;
kazɔ́ɔ ńbɩ gɛ waabá wánlám bɩka wánzɩnáa kʊnyɔndɩnáa ɖʊɖɔ.
37 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ kʊdɔḿ waagba yɩ ɩnyáádɩ ɩsɩ́.
Bɔɔzɔ yɩ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ baazʊʊná yɩ bafɩ́ɩ́zɩ ɖaḿ bísa-daá.
38 Líída tɛ́ɛ́dɩ tɩláána Yopée tɛ́ɛ́dɩ gɛ;
wanbaaráa waanɩ́ɩ sɩsɩ Pétro wɛ Líída tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́,
baalɩzɩ́ ɩráa nɔɔ́lɛ betíri ɩjɔ́ bekéveeri yɩ sɩsɩ:
«Ɖáávɩ́nɩ nya kpɛdɩ́ ngɔ́nɩ ɖɛ́dɛ́ɛ.»
39 Ngɛ Pétro wɛɛgbɛdɩ́ ikóvú wɛ bɔkɔ́nɩ.
Waadála nɛ́,
baagba ná yɩ bísa-daá;
ngɛ leeláa rɩ́ŋa woogóduu ɩjɔ́ na wíídi bánwɩlɩ́ɩ yɩ tókowá kʊ́bɔńdɩ na kúmuúti alʊ́ ceení fʊ́nna waazá gɛ waanyára wɛ nɛ́.
40 Ngɛ wɔɔdɔ́ ɩráa rɩ́ŋa ɩlɩ́ɩ,
ití ɩká ɩɖʊná-rɔ ɩsʊ́lʊ.
Ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩdɩ ɩtɔ́ ɩsɩɖʊ́ sɩsɩ:
«Tabííta,
kʊrʊ́!»
Ńna gɛ ɩlɛ́ woovulú waazá.
Waana Pétro nɛ́,
ngɛ waagʊrʊ́ ɩcɔ́ɔ.
41 Ngɛ Pétro wɔɔlɔ nʊ́ʊ́zɩ ɩsɩná yɩ ɩkʊrʊ́ ɩsɔ́ɔ́dáá.
Ngɛ waabɩ́sɩ ɩkáyaa Krísto ńba na leeláa bɔkɔ́nɩ ɩwɩ́lɩ wɛ yɩ ɩ́na waazá.
42 Ɩráa waanɩ́ɩ tɔ́m tɩna Yopée tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa-daá.
Ngɛ ɩráa ɖabata waava Ɖádʊ́ʊ Yeésu toovonúm.
43 Pétro wɔɔjɔ́ɔ Yopée tɛ́ɛ́dɩ-daá ńnaamʊ́ ilééri.
Ɩwɛ ńna nɛ́,
Simɔ́ɔnɩ tɔná-dʊ́ʊ-dɛ́ɛ gɛ wɔɔjɔ́ɔ.