Nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ sɩ bɩwalɩ́ bɩmʊ́sɛ́ɛ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.26-27 ɖʊɖɔ)
12
1 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ,
ɩráa sɩnsɛ́nɩ́,
wɔɔgɔ́nɩ botúúzi Yeésu-jɔ́,
hálɩ bánnʊŋɛ́ ɖamá.
Ńna gɛ wɔɔdɔ́ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Iguná laakáarɩ na Faríizi ńba-dɛ́ɛ faadɩ́nɩ bónnuudináa kpɔ́nɔ́ nɛ́.
Tɩlɛ́ gɛ munááfíísi.
2 Wenbí bɩrɩ́ŋa bʊwɛ bivóo nɛ́ bínvulúu.
Wenbí bɩrɩ́ŋa bʊwɛ bɩmʊ́sɛ́ɛ nɛ́,
bándɩlɩ́ɩ bɩ.
3 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ wentí tɩrɩ́ŋa sɩ ɩŋmátɩ tɩ súmúú-daá nɛ́,
sɩ tɩlɩ́ɩ bayáána gɛ.
Wentí sɩ ɩsáázɩ tɩ nɩgbamʊʊ́-daá ɖoo ɖamɩ́nɩ-daá nɛ́,
sɩ bɔbɔ́ɔ tɩ ɖamɩ́nɩ kʊjʊ́nɩ-rɔ gɛ.»
Weení bɩmɔɔ́na ɩrʊ́ ise nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.28-31 ɖʊɖɔ)
4 «Ménveerím mɩ́nyɔ́ɔ́ mɔɖɔndɩnáa sɩsɩ íkese wenbá bángʊ́ʊ tɔnʊʊ́,
bɩka bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́ bádándabɩɩzɩ balá nabʊ́rʊ ɖʊɖɔ nɛ́.
5 Mánwɩlɩ́ɩ mɩ́ɩ weení bɩmɔɔ́na ise nɛ́.
Ize weení a waagʊ bɩtɛ́,
ɩwɛná yíko ɩɖʊ ɩrʊ́ azáába nimíni-daá nɛ́.
Ɩɩ́n,
ɩlɛ́ gɛ bɩmɔɔ́na ise.
6 Mányɩ sɩsɩ fárám nɔɔ́lɛ gɛ bánÿám cɩcɩ́sɩ nasʊ́nʊ́wá ya.
Ngʊ́ sɩdaá nɛkɛ́rɛ fɛ́yɩ́ Ɩsɔ́ɔ waasɩ kɔrɔ nɛ́.
7 Nyááná mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́,
bɩrɩ́ŋa na mɩ́nyɔ́ɔ́zɩ rɩ́ŋa,
Ɩsɔ́ɔ nyɩ sɩgʊjʊʊ́.
Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ,
mɩ́wɛná fɔ́ɔ́zɩrɛ bɩcɛzɩ́ cɩcɩ́sɩ birika.»
Weení Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩkádɩlɩ́ yɩ yáá ikégizi yɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.32-33 na 12.32 ɖʊɖɔ)
8 «Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩŋmátɩ zamɔ́ɔ ɩzá-daá sɩsɩ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́ nɛ́,
mɔ́ɔ́ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɖʊɖɔ mánŋmatɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́kawá ɩzá-daá sɩsɩ bʊdʊ́ʊ kɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́.
9 Amá,
a naárʊ weegízi ma zamɔ́ɔ ɩzá-daá,
béngizíi bʊdʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́kawá ɩzá-daá ɖʊɖɔ.
10 Bɩka weení waaŋmátɩ ɩyɩsɩná Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ wɛ́njɛ́m yɩ,
amá,
weení waadʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ tɛ́ndɛnjɛḿ yɩ.
11 A booboná mɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá,
na wúrowá na kʊ́bɔnáa-jɔ́ sɩ bafʊʊná mɩ́ɩ tɔ́m,
ɩ́kayɩ́tɩ mɩ́dɩ nŋɩ́nɩ́ sɩ ɩfʊ́ʊ nɛ́,
na wentí sɩ ɩŋmátɩ nɛ́ tɩrɔ.
12 Káma,
Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wánwɩlɩ́ɩ mɩ́ɩ wentí bɩmɔɔ́na ɩŋmátɩ sáátɩ kɩḿ kɩdɩtɩŋa nɛ́.»
Liideé-dʊ́ʊ kʊjʊʊ́ fɛ́yɩ́-dʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔ́m
13 Zamɔ́ɔ-daá ńna gɛ naárʊ wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
feeri maɖawaalʊ sɩsɩ ɩtára mána yɩ ɖɛ́dɛ́ɛ tííbí.»
14 Ńna gɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́,
weení waazɩɩ ná ma sɩsɩ mávʊʊ mɩ́dɔ́m,
yáá mádara mɩ́gbɩná.»
15 Ngɛ weevééri wɛ sɩsɩ:
«Iguná laakáarɩ na kpɩná-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m ɖabata;
káma,
báa ɩrʊ́ wɛná amáána,
bɩdɛkɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ tɩɩná iweezuú.»
16 Ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ wɛ tɔmgɛɛzɩrɛ neɖére sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ liideé-dʊ́ʊ naárʊ-dɛ́ɛ fɔɔ́ waaba ná kalá kíɖíím bɩɖɔ́ɔ.
17 Ngɛ ɩwɛ wánmaazɩ́ wɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
“Nŋɩ́nɩ́ gɛ sɩ malá ɖɔ́.
Káma,
mɛ́vɛ́yɩ́na ɖɩdáarɛ ɖɩ́ndalɩ́ɩ mazɩ́ɩ kíɖíím nɛ́.”
18 Ngɛ wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
“Bɛɛ wenbí sɩ malá nɛ́ nɖɔ́:
mɔ́nÿɔ́m mégbééni gɛ mama kʊ́bɔńdɩ,
maɖʊ mégíɖíím rɩ́ŋa na mɛ́dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ bɩdaá.
19 Na ńna nɛ́ mɔdɔ́ mádɩ sɩsɩ:
‘Mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́,
nyáábá nyɔ́wɛná ɖɔ́ɔ́lɛ azíya,
bɩ́ɩ́zɩ‑bɩ́ɩ́zɩ gɛ sɩ ɖɩbá ɖɩlá nya;
fɛɛzɩ,
ɖi nnyɔ́ɔ bɩka nɖi ɖúúlínya.’ ”
20 Amá,
Ɩsɔ́ɔ wɔɔdɔ́ yɩ gɛ sɩsɩ:
“Nyɛ́vɛ́yɩ́na kʊjʊʊ́ nɛ́!
Nuvoowú kɩna nyánzɩ́m!
Bɩɩga wenbí nyáágbɩ́ɩ́rɩ nzɩ́ɩ nɛ́,
weení sɩ ɩkpɔɔná bɩlɛ́.”
21 Bɩlɛ́ gɛ weení wánmaarɩ́ ɩdɩ ɖɔ́ɔ́lɛ adɛ cé bɩka ɩvɛ́yɩ́na ɖɔ́ɔ́lɛ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́,
wɛ́ndɛnáa.»
Ɩrʊ́ ɩ́kayɩ́tɩ ɩdɩ kíɖíídi yáá kúsúúdi-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 6.25-34 ɖʊɖɔ)
22 Ngɛ weevééri ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Bʊrɔɔzɩ́ gɛ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ ɩ́kayɩ́tɩ mɩ́dɩ kíɖíím sɩ iɖi na ɩcɔ́ɔ weezuú-daá nɛ́,
na kúsúúdi sɩ isúu mɩ́dɔnɩ́nɩ-rɔ nɛ́ bʊrɔ.
23 Káma,
weezuú waagɩ́lɩ kíɖíím bɩka tɔnʊʊ́ ɩkɩ́lɩ kúsúúdi.
24 Ɩbɛɛŋná ŋɔ́ɔŋɔ́ɔ́nɩ:
tídónɖuu,
tɩ́dángʊḿ;
tɩvɛ́yɩ́na kacáálawá yáá kpééni,
amá,
Ɩsɔ́ɔ wɛ́njɛlɩ́ɩ tɩ.
Ngʊ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́bá mɩ́wɛná fɔ́ɔ́zɩrɛ bɩkɩ́lɩ siḿsi.
25 Mɩ́dáá weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩdɛ́ɛ ɩdɩ yɩtɩ́-daá,
itándúuzi iweezuú báa cʊ́kɔ.
26 A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ mɩ́dándanbɩɩzɩ ɩlá wenbí bɩdanvɛ́yɩ́ káálɛ nɛ́,
ngbaalá gɛ mɩ́nÿɩtɩ́ mɩ́dɩ na tɩɩganáa.
27 Ɩbɛɛŋná nyɩ́ɩ́dɩ na tɩdɛ́ɛ fɛ́ɛ́dɩ́tɩ:
tɩ́dánlaḿ tɩmɛ́rɛ,
tɩ́dánlʊʊ.
Amá,
ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ wúro Sulemáana tɩtɩŋa na ɩdɛ́ɛ ásícé,
ɩdɛ́ɛ kúsúúdi tacʊʊná tɩ.
28 A Ɩsɔ́ɔ wɔ́nzɔ́ɔ nyɩ́ɩ́dɩ tɩwɛ sinje,
bɩka ceré sɩ bɔsɔ́ tɩ nimíni nɛ́ lɩ́m ńŋɩnáa ɖɔ́,
ɩdɔ́nzɔ́ɔ mɩ́ɩ bɩkɩ́lɩ bɩlɛ́?
Toovonúm fáa tɔɖɔ́ɔ-dɩnáa mɩ́ɩ.
29 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɩ́kakʊ́sɩ mɩ́laakáarɩ sɩsɩ mɩ́njáádɩ wenbí sɩ iɖi nɛ́,
yáá wenbí sɩ ɩnyɔ́ɔ nɛ́.
30 Káma,
bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa gɛ ɖúúlínya-daá ɩráa baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ wánjáádɩ báa sáátɩ wenkí;
Mɩ́jaa nyɩ sɩsɩ bɩlɛ́ bɩjɔɔ́ɔ mɩ́ɩ takáásɩ́.
31 Ɩbaná ɩdɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ cáádɩ na bafa mɩ́ɩ bɩlɛ́ ɩmʊ́ bɩrɩ́ŋa batásɩ.»
Ɩjáa ɖɔ́ɔ́lɛ ɩmáárɩ ɩsɔ́ɔ́dáá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 6.19-21 ɖʊɖɔ)
32 «Ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ,
mázamɔ́ɔyɔ́ɔ;
káma,
Mɩ́jaa waaɖʊ sɩsɩ wénÿelíi mɩ́ɩ ɩsʊ́ʊ ɩdɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
33 Ɩyá mɩ́gbɩná bɩka ɩkpɔ́ɔ biliideé ɩlá kadanbʊrʊ́sɩ sarɔ́ɔ.
Ɩnyára mɩ́dɩ fátakásɩ sɩ́dánzɩḿ nɛ́,
ɩjáa ɖɔ́ɔ́lɛ ɩmáárɩ ɩsɔ́ɔ́dáá lénlé ŋmɩɩlʊ́ tónduu bɩka tííre tánmʊʊ nɛ́.
34 Káma,
lénlé mɩ́dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ wɛ nɛ́,
ńna ɖʊɖɔ gɛ mɩ́laakáarɩ wɛ.»
Bɔwʊtá-dɩnáa bɔjɔɔ́ɔ beveráa nɛ́
35 «Ɩnyáárɩ ɖanbárawá mɩ́ɖamáa bɩka mɩ́vɩtɩ́lawá sɔmáa.
36 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ɩjɔ́ɔ nyazɩ ɩráa bagʊ́bɔnɩ́ wɛɛɖɛ́ɛ hiije,
ngɛ bɔjɔɔ́ɔ baɖamáa ɩdɛ́ɛ kabɩsɩ́ sɩsɩ a waajáŋ ɩtála ɩkɔ́tɩ,
batʊlʊ́ yɩ nɛ́.
37 Bɔwʊtá-dɩnáa wenbá bagʊ́bɔnɩ́ sɩ ɩkábɩsɩ ɩmɔɔná wɛ bɔjɔɔ́ɔ bána baazá nɛ́ gɛ wenbi-niíni-dɩnáa.
Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ wɔ́ngbɔwʊ́ʊ ɩdɩmɛ́rɛ kpɩná isúu,
ɩtɔ́ wɛ bɔcɔ́ɔ bɩka ɩɖʊ wɛ kíɖíím beɖi.
38 A nuvoolɔwʊ́rɛ gɛ wɔɔgɔ́nɩ yáá asʊbáa,
ngɛ bɔwɛ bɔjɔɔ́ɔ bɩlɛ́ bana baazá,
wenbi-niíni-dɩnáa gɛ bɛgɛ́ɛ.
39 Iyuú ɩtɩlɩ́ kazɔ́ɔ sɩsɩ a ɖoo ɖɔɔ́-dʊ́ʊ fʊnnyɩ sáátɩ wenkí ɖéyí‑ɖéyí ŋmɩɩlʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ ɩŋmɩ́ɩ́lɩ nɛ́,
ídénÿelí yɩ ɩsʊ́ʊ ɩɖaána-daá ɩŋmɩ́ɩ́lɩ.
40 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ivére,
káma,
sáátɩ wenkí mɩ́raaɖʊ́ʊ́na nɛ́ gɛ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ.»
Bɔwʊtá-dʊ́ʊ baalá yɩ yaraɖá na weení badalá yɩ yaraɖá nɛ́
41 Ngɛ Pétro sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
ɖɔ́ɔ́ ɖériké gɛ nyɛ́ngɛɛzɩ́ tɔ́m tɩna yáá ɩráa rɩ́ŋa.»
42 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ sɩsɩ:
«Bɔwʊtá-dʊ́ʊ weení kɛ́ɛ na áséńsí-dʊ́ʊ bánbɩɩzɩ́ balá yɩ yaraɖá.
Weení ɩgʊ́bɔnɩ́ wánbɩɩzɩ́ ɩsɩ́ɩ yɩ kʊ́bɔńdɩ bɔwʊtá-dɩnáa baaganáa-rɔ sɩsɩ ɩ́fa wɛ kíɖíím beɖi sáátɩ wenkí bɩ́nbɔɔzɩ́ nɛ́ gɛ.
43 Bɔwʊtá-dʊ́ʊ weení ɩgʊ́bɔnɩ́ wɔ́ngɔnɩ́ ɩmɔɔná yɩ ɩwɛ wánváa baaganáa kíɖíím nɛ́,
ɩgɛ́ɛ wenbi‑niíni-dʊ́ʊ.
44 Toovonúm gɛ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ,
ɩgʊ́bɔnɩ́ wánzɩɩ́ yɩ kʊ́bɔńdɩ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ rɩ́ŋa-rɔ.
45 Amá,
a bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ wɔɔdɔ́ iwenbiré-daá sɩsɩ:
“Mágʊ́bɔnɩ́ tɔ́ngɔnɩ́ lɛlɛɛɖɔ́,”
ngɛ waazʊ́ʊ bɔwʊtá-dɩnáa aláa na abaaláa baaganáa mám,
ɩmʊ́ iɖi,
ɩnyɔ́ɔ bɩɖɛ́ɛ́zɩ yɩ;
46 bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩgʊ́bɔnɩ́ sɩ ɩkɔ́nɩ wɩ́rɛ wenɖé ɩraaɖʊ́ʊ́na nɛ́ gɛ,
na alɩwáátɩ wenkí waasɩ kɩ nɛ́.
Ɩgʊ́bɔnɩ́ wánbá ɩnáázɩ yɩ bɩka ɩfɛ́rɛ yɩ toovonúm fɛ́yɩ́-dɩnáa-dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.
47 Bɔwʊtá-dʊ́ʊ weení ɩnyɩ ɩgʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m,
ngɛ ɩdakpɩ́ɩ́rɩ nabʊ́rʊ,
bɩka ɩdalá wenbí ɩlɛ́ ɩzɔɔlɛ́ɛ nɛ́,
bánbá bosúti yɩ agbáázá.
48 Bɩɩga weení waafʊnzɩ ɩgʊ́bɔnɩ́ sɔɔlɛ́ɛ wenbí nɛ́,
ngɛ waalá lakásɩ wensí sɩrɔ bɩmɔɔ́na bamá yɩ nɛ́,
ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ masɩ́tɩ tángɩlɩ́ yɩ.
Weení beejéle yɩ bɩɖɔ́ɔ nɛ́,
bɔ́ndɔbɔɔzɩ́ yɩ ɖʊɖɔ gɛ bɩɖɔ́ɔ;
weení baazɩɩná yɩ bɩɖɔ́ɔ nɛ́,
bɔ́nbɔɔzɩ́ yɩ ɖʊɖɔ gɛ bɩɖɔ́ɔ.»
Yeésu-rɔ ɩráa wándarɩ́ɩ ɖamá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.34-36 ɖʊɖɔ)
49 «Mɔ́ɔ́gɔ́nɩ sɩ maɖʊ nimíni adɛ laadɔ́ɔ-rɔ;
ngɛ máábá mɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ ńŋɩnáa ɖɔ́ nɛ́,
ɩ́fʊ́ńmʊʊ.
50 Sɩ belíri ma wahála lɩ́m nabɩ́rɩ-daá,
bedeliri tá ma bɩdaá nɛ́,
málaakáarɩ fɛ́yɩ́ adɛ.
51 Ɩ́kamáázɩ sɩsɩ fɛɛzɩrɛ gɛ mɔ́ɔ́gɔ́ná adɛ laadɔ́ɔ-rɔ.
Aayɩ́,
ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ mɔ́ɔ́gɔ́nɩ gɛ sɩsɩ na ɩráa ɩ́kanɩɩná ɖamá.
52 Káma,
kpɔɔná lɛlɛɛɖɔ́,
koobíre-daá lé ɩráa nɔɔ́nʊ́wá wɛ nɛ́,
bándarɩ́ɩ ɖamá:
noódoozo wángʊrʊ́ʊna nɔɔ́lɛ,
nɔɔ́lɛ ɩkʊrʊ́na noódoozo.
53 Caáwʊ wángʊrʊ́ʊna biyaalʊ́ʊ,
biyaalʊ́ʊ ɩkʊrʊ́na caáwʊ;
kɔɔ́wʊ wángʊrʊ́ʊna wɛɛlʊ́ʊ,
wɛɛlʊ́ʊ ɩkʊrʊ́ na kɔɔ́wʊ,
wɔ́nʊ́ʊ wángʊrʊ́ʊna awónboolú,
awónboolú ɩkʊrʊ́na wɔ́nʊ́ʊ.»
Ɩrʊ́ ɩtɩlɩ́ yáásɩ́wá tɩ́nlám nɛ́ tugutoluú
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.2-3 ɖʊɖɔ)
54 Ngɛ weedéféeri zamɔ́ɔ sɩsɩ:
«A mɩ́ɩ́ná ŋmɩnʊʊ́ wɔɔgɔ́jɔ́ɔ ná wɩ́sɩ ɖaagazalaɖɛ́ fáráńdɩ́a,
mɩ́ndɔ́m ńna‑ńna sɩsɩ:
“Tɛ́ɛ́wʊ wánnɩɩ́,”
bɩka bifu bɩlá bɩlɛ́.
55 A fefelimá wɛ́nvɛtɩnáa kpáa-daá,
mɩ́ndɔ́m sɩsɩ:
“Iyolúu wánlám.”
Bɩka bifu bɩlá bɩlɛ́.
56 Munáávikíwá,
mɩ́nyɩ adɛ laadɔ́ɔ na ɩsɔ́ɔ́dáá-dɛ́ɛ yáásɩ́wá kutoluú,
bɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ gɛ mɩ́dándɩlɩ́ wenbí bɩ́nlám sáátɩ kɩna nɛ́ bugutoluú.»
Ɩrʊ́ ɩ́nyɔɔzɩ ɩ́na ɩbáɖaa bɔlɔwʊtáá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 5.25-26 ɖʊɖɔ)
57 «Ngbaalá gɛ mɩ́dɩtɩŋa mɩ́dánjaa ɩtɩlɩ́ wenbí bɩzɩɩzɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́.
58 A nyána nbáɖaa mɩ́nɖɛɛ́ tɔ́m fʊ́ʊ́dɩ wúro-jɔ́,
nyɔɔzɩ nyána yɩ mɩ́lɔ́wʊ́táá mɩ́wɛ nɩ́bááwʊ-daá nɛ́,
na íkoboná nya tɔmvʊʊrʊ́-jɔ́,
ɩlɛ́ ɩkpɔ́ɔ nya icéle sɔ́ɔ́jawá bɔtɔ nya sáráka.
59 Ménveerím nya sɩsɩ a ńdɛfɛrɛ tá hálɩ bɩkpɛdɩ́na fárám kegbiirinɔ́ɔ ńgɩ,
nyɛ́vɛ́yɩ́ nyánlɩɩ́ ńna.»