Sarásɩ lanɖáa waanɩ́ɩ ɖamá sɩ bakpa Yeésu
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.1-5; Lúk 22.1-2; Yʊh 11.45-53 ɖʊɖɔ)
14
1 Bɩɩga wɛ́ náálɛ na beɖi Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ na Kpɔ́nɔ́ badaɖʊ kɩ faadɩ́nɩ nɛ́-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nɛ́,
ngɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Mará wɩlɩɖáa waazʊ́ʊ cáádɩ nŋɩ́nɩ́ báta balá na bakpa Yeésu súmúú-daá bɩka bakʊ yɩ nɛ́.
2 Amá,
sɩsɩ:
«Bɩ́kalá jíńgáárɩ́ lɔwʊ́rɛ,
na bɩ́kɔkɔ́nɩ bitulúsi zamɔ́ɔ.»
Alʊ́ naárʊ waabɩ́rɩ tulaarɩ́ Yeésu kʊjʊʊ́-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.6-13 na Yʊh 12.1-8 ɖʊɖɔ)
3 Yeésu wɛ Betáániya tɛɛbiiyá-daá,
Simɔ́ɔnɩ weení cɛnɩ́tɩ waazɩ́ŋ bɩkpa yɩ nɛ́ ɩdɛ́ɛ ɖaána-daá.
Sáátɩ wenkí ɩwɛ wénɖíi kíɖíím nɛ́,
ngɛ alʊ́ naárʊ waagázʊʊ ɩ́gana kpárábá kazɔ́ɔ ńgɩ kɩdaá na liidebɔná tulaarɩ́ baala ná kɩ nyɩ́ɩ́dɩ bánÿaá tɩ sɩsɩ náarɩ nɛ́,
ngɛ waadʊlʊ́ kpárábá ɩbɩ́rɩ tulaarɩ́ Yeésu kʊjʊʊ́-daá.
4 Wenbá ɩ́na wɛ nɛ́,
badaá nɛbɛ́rɛ waana bɩlɛ́ nɛ́,
bɛɛyɛ́ɛ baaná.
Ngɛ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ wɔɔvɔrɔ́sɩ tulaarɩ́ bɩlɛ́.
5 Baraabɩ́ɩ́zɩ bayá kɩ wɛ́ kákpaanɩɩ́nʊwá (300) tɩmɛ́rɛ liideé,
bɔkpɔ́ɔ yɛ bafa kadanbʊrʊ́sɩ.»
Ńna gɛ baabá bɛyɛɛná alʊ́ ɩmʊ́ baaná.
6 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Iyéle yɩ.
We-rɔ gɛ mɩ́nlám yɩ nɔwɛ́ya.
Kazɔ́ɔ ńbɩ gɛ waalá ma.
7 Káma,
báa sáátɩ wenkí mɩ́na kadanbʊrʊ́sɩ gɛ,
bɩka mɩ́nbɩɩzɩ́ ɩlá wɛ kazɔ́ɔ ńbɩ báa sáátɩ wenkí gɛ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ.
Amá,
mɔ́ɔ́ nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ báa sáátɩ wenkí gɛ sɩ iyuú ma mɩ́jɔ́.
8 Wenbí wánbɩɩzɩ́ nɛ́ gɛ waalá.
Waabɩrɩná ma tulaarɩ́ nɛ́,
mɛ́dɛ́ɛ bím gɛ waajáŋ ɩkpɩ́ɩ́rɩ bɩlɛ́.
9 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ báa lé gɛ sɩ befééri Laabáárʊ Kífeńgi ɖúúlínya rɩ́ŋa-daá,
bánŋmatɩ́ wenbí waalá nɛ́ bɔtɔɔzɩná ɩrɔ.»
Yudásɩ sɔɔlɛ́ɛ ɩyá Yeésu
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.14-16 na Lúk 22.3-6 ɖʊɖɔ)
10 Ńna gɛ ɩwanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ-daá kʊ́ɖʊḿ weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Yudásɩ Isikariyóo nɛ́ wɛɛɖɛ́ɛ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa-jɔ́ sɩ ifééri wɛ sɩsɩ wángbáa Yeésu icéle wɛ.
11 Bɛlɛ́ baanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɩɩlá wɛ niíni bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ bɛḿ bánváa yɩ liideé.
Ngɛ Yudásɩ waazʊ́ʊ nɩ́báánɩ na ɩkpa Yeésu icéle wɛ.
Yeésu wénɖíi Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ ɩ́na ɩwanbaaráa
12 Kpɔ́nɔ́ badaɖʊ kɩ faadɩ́nɩ nɛ́-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ wɩ́rɛ kaɖaa ńɖɛ wenɖé bángʊ́ʊ Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ feevaláa nɛ́ gɛ wanbaaráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«Lé gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ ɖɩkpɩ́ɩ́rɩ nya Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ kíɖíím.»
13 Ngɛ Yeésu weedíri ɩwanbaaráa nɔɔ́lɛ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ibó tɛ́ɛ́dɩ-daá,
mɩ́ngɛtɩ́ ɩrʊ́ naárʊ ɩzʊwáána báyɔ́ɔ na lɩ́m nɛ́.
Ivu yɩ.
14 Ɩdɔ́ ɖaána wenká kadaá sɩ ɩsʊ́ʊ nɛ́ kadʊ́ʊ sɩsɩ:
“Kʊ́bɔnɩ́ sɩsɩ mɔbɔ́ɔ́zɩ nya sɩsɩ ɩɖaḿ wenkí kɩdaá ɩ́na ɩdɛ́ɛ wanbaaráa sɩ beɖi Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ kíɖíím nɛ́ kɩ wɛ lé.”
15 Ɩlɛ́ wánwɩlɩ́ɩ mɩ́ɩ ɖaḿ bú ɩsɔ́ɔ́dáá kɩɩwála bɩka bɔ́ńnyɔɔzɩ kɩdaá nɛ́.
Ńna gɛ mɩ́nlám ɖáa kíɖíím.»
16 Ngɛ wanbaaráa wɛɛɖɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
Wenbí nɔ́ɔ́ Yeésu waaŋmátɩ wɛ nɛ́ bɩɩla ná.
Ngɛ baagbɩ́ɩ́rɩ Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́.
17 Kɩɩɖáánɩ nɛ́,
ngɛ Yeésu na ɩwanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ baadála.
18 Bɔjɔɔ́ɔ bénɖíi kíɖíím nɛ́,
ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ mɩ́dáá kʊ́ɖʊḿ weení mána yɩ ɖénɖíi nɛ́ wánÿám ma.»
19 Wanbaaráa waazʊ́ʊ kaanɩŋá,
ngɛ bɔ́nbɔɔzɩ́ yɩ kʊ́ɖʊḿ‑kʊ́ɖʊḿ bángáa ɖamá sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ yáá wé.»
20 Ngɛ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ wanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ mɩ́dáá kʊ́ɖʊḿ mána yɩ ɖénɖíi nyɩnɔɔ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ-daá nɛ́.
21 Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɛ́nɖɛɛ́ ńŋɩnáa baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá ɩrɔ nɛ́.
Amá,
nbusú ɖamáa na weení sɩ ɩyá yɩ nɛ́.
A bátalʊ́rʊ bʊdʊ́ʊ,
bɩraalá yɩ sóńcí.»
Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ kíɖíím kɛdɛɛzɩya ńbɩ ɖíi-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.26-30; Lúk 22.14-20; 1Ko 11.23-25 ɖʊɖɔ)
22 Bɔwɛ bénɖíi kíɖíím nɛ́,
Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́.
Waazá Ɩsɔ́ɔ kɩrɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛbɛlɩ́ kɩ icéle ɩwanbaaráa ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩmʊ ɩtɔ́ɔ,
mɔ́dɔ́nʊʊ́ nbɩlɛ́.»
23 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ sʊlʊ́m na kagbɔ́ɔ,
waazá Ɩsɔ́ɔ bʊrɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ weejéle wɛ bɩ.
Ngɛ barɩ́ŋa bɔɔnyɔ́ɔ.
24 Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ azimá nbɩlɛ́,
bɩnáábɩ́lɛ́ keɖiyá azimá bɩɩbɩ́rɩ ɩráa tuutúúma-rɔ nɛ́.
25 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ mɔ́dɔ́ndɔnyɔɔ sʊlʊ́m bɩḿ hálɩ wɩ́rɛ wenɖé sɩ mɔgɔ́nyɔ́ɔ sʊlʊ́m kɩ́fabɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá nɛ́.»
26 Beedée jíńgáárɩ́ yéńdiwá basá Ɩsɔ́ɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ baalɩ́ɩ bɛɖɛ́ɛ Olivíyée tɩ́ɩ́nɩ bʊ́ʊ-daá.
Yeésu wénveerím Pétro sɩsɩ wɔ́ngɔnɩ́ ikízi yɩ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.31-35; Lúk 22.31-34; Yʊh 13.36-38 ɖʊɖɔ)
27 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́rɩ́ŋa mínzée iyéle ma,
káma,
baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ:
“Mángʊ́ʊ ketirú na fééni ɩya ɖamá.”
28 Amá,
a méévé malɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá,
mɛ́ndɛ́ɛ mɩ́ɩ nɩ́bááwʊ mobó Galilée laadɔ́ɔ-daá.»
29 Ngɛ Pétro sɩsɩ:
«Báa barɩ́ŋa bénzée beyéle nya,
mɔ́ɔ́ médénzée kɛtɛngɛrɛ meyéle nya.»
30 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ménveerím nya toovonúm sɩsɩ sinje nuvoowú kɩna kɩdɩtɩŋa,
naanɩ́ na kalɩńbaawʊ́ ɩbɔ́ɔ nabʊ́lɛ nɛ́,
nyɔ́njɔɔlɩ́ bʊrɔ nabúdoozo sɩsɩ nyáásɩ ma.»
31 Ńna gɛ Pétro waazɩ́ŋ bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Báa bɩ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ mána nya ɖɩsɩ́,
mɔ́dɔ́ndɔḿ sɩsɩ máásɩ nya.»
Ngɛ wanbaaráa baaganáa rɩ́ŋa ɖʊɖɔ wɔɔdɔ́ bɩlɛ́.
Yeésu wɛ wánzʊlʊ́ʊ Gɛtɩsemanée kárɔɔ́-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.36-46 na Lúk 22.39-46 ɖʊɖɔ)
32 Yeésu na ɩwanbaaráa boobó bɩlɛ́ hálɩ batála ɖɩdáarɛ bánÿaá ɖɛ sɩsɩ Gɛtɩsemanée nɛ́ ɖɩdaá.
Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩjɔ́ɔ cé,
na mobó magázʊlʊ Ɩsɔ́ɔ.»
33 Ngɛ wɛɛgbɛdɩ́na Pétro na Yaakúbu na Yʊháánɩ.
Bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ waabá ɩsʊ́ʊ kaanɩŋá bɩka ɩlaakáarɩ ɩbá bɩkʊrʊ́.
34 Ńna gɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Málaakáarɩ waazʊ́ʊ kaanɩŋá páá hálɩ bínÿelíi mazɩ́.
Ɩjɔ́ɔ cé ɩcɔɔná mɩ́ɩ́zá.»
35 Ngɛ woodorí ɩdɩ ɩlɩ́ɩ bolíni cʊ́kɔ,
ɩcɛ́ ɩsála adɛ ɩsʊ́lʊ sɩsɩ a bɩ́nlám Ɩsɔ́ɔ ɩlaná yɩ alɩwáátɩ kɩḿ bolíni.
36 Ngɛ sɩsɩ:
«Áába!»
Bugutoluú sɩsɩ Baabá.
«Nyánbɩɩzɩ́ báa wé,
laná ma bolíni na wahála kagbɔ́ɔ kana.
Amá,
bɩdɛkɛ́ɛ wenbí mɔ́zɔɔlɛ́ɛ nɛ́ ɩ́la ná,
wenbí nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ nɛ́ ɩ́la ná.»
37 Yeésu wɔɔlɔ́ɔ ɩkábɩsɩ ɩwanbaaráa toozóóní-jɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔmɔɔná wɛ bónɖóm.
Ngɛ wɔɔdɔ́ Pétro sɩsɩ:
«Simɔ́ɔnɩ,
nyɔ́wɛ nyónɖóm!
A bɩlɛ́ ńdábɩ́ɩ́zɩ njɔɔná nyáázá báa áwa kʊ́ɖʊmʊ́ʊ?
38 Ɩjɔɔná mɩ́ɩ́zá bɩka ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ na ɩ́kasála Sitáánɩ-dɛ́ɛ kɔdɔ́sɩ-daá.
Ɩrʊ́ wɛná sɔɔlɩ́m sɩ ɩlá,
amá,
tɔnʊʊ́ tafɩ́ya.»
39 Ngɛ woodótorí ɩdɩ ɩlɩ́ɩ bolíni cʊ́kɔ ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ na tɔ́m bíya kʊ́ɖʊmáa bɛḿ.
40 Waadákabɩsɩ ɩwanbaaráa-jɔ́ nɛ́,
wɔɔdɔ́mɔɔná wɛ bónɖóm,
káma,
ɖóm caarɛ́ɛ wɛ,
ngɛ bodoyuú kʊ́tɔḿtɩ.
41 Toozo-dɛ́ɛ waagábɩsɩ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́bamáa ɖóm mɩ́nvɛɛzɩ́!
Tɔ́ɔ bɩɩdála!
Alɩwáátɩ wenkí sɩ bakpa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ bayaná alaháácɩ́-dɩnáa nɛ́ waadála.
42 Ɩgʊrʊ́ ɖɩɖɛ́ɛ!
Ɩbɛ́ɛ,
weení wánÿám ma nɛ́ waadála.»
Baagba Yeésu nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 26.47-56; Lúk 22.47-53; Yʊh 18.3-12 ɖʊɖɔ)
43 Ɩbamáa ŋmatɩrɛ gɛ wanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ-daá kʊ́ɖʊḿ bánÿaá yɩ sɩsɩ Yudásɩ nɛ́ waadála,
ɩ́gana ɩráa fuúre bágána tókobíwá na ɖáázɩ.
Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Mará wɩlɩɖáa na Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa weegédíri ná wɛ.
44 Yudásɩ,
weení wánÿám yɩ nɛ́,
waavʊ́ńgéveeri wɛ sɩsɩ:
«Weení sɩ megbíríki yɩ mɛzɛ́ɛ yɩ nɛ́,
Yeésu nbɩlɛ́.
Ɩgba yɩ ɩɖɛɛná bɩka ifére ɩrɔ kazɔ́ɔ.»
45 Ńna‑ńna gɛ waanʊ́ŋ ɩkɛ́ɖɛɛ Yeésu-jɔ́ ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́».
Ngɛ weegbíríki Yeésu.
46 Ńna gɛ baaganáa woogóduu bakpa Yeésu.
47 Bɩnáábɩ́lɛ́ Yeésu na wenbá nɛ́ badaá kʊ́ɖʊḿ wɛɛgbɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ tókobí ɩcɛ́sɩ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ,
ngɛ bɩɩjɛ́ ɩlɛ́ ɩnɩgbamʊʊ́.
48 Alɩwáátɩ kɩḿ gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ zamɔ́ɔ sɩsɩ:
«Mɩ́ɩgálɩ́ɩ ɩkɔ́nɩ sɩ ɩkpa ma na tókobíwá na ɖáázɩ nyazɩ mɛ́gɛ́ɛ ɩrángʊ́ʊ́rʊ?
49 Báa wɩ́rɛ wenɖé,
mɔ́jɔɔ́ɔ mɩ́lɔ́wʊ́táá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá gɛ mánwɩlɩ́ɩ ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m,
mɩ́dákpá ma.
Amá,
bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa bɩɩlá gɛ na wentí anɖébiwá waaŋmáa nɛ́ ikóódi.»
50 Yeésu wanbaaráa waaya ɖamá bese beyéle yɩ.
51 Ngɛ bú afobú naárʊ ivóóna bɩsaawʊ́ nɛ́ woovu yɩ.
Ngɛ baagba yɩ.
52 Amá,
ɩlɛ́ weeyéle bɩsaawʊ́ ise ɩɖɛ́ɛ tunbóóló.
Booboná Yeésu Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ tɔmvʊʊráa kʊ́bɔnáa-jɔ́
53 Wenbá baagba Yeésu nɛ́,
bɛɛɖɛɛná yɩ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ weení Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa rɩ́ŋa,
na Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa na Mará wɩlɩɖáa tuuzée ɩdɛ́ɛ nɛ́-jɔ́.
54 Pétro ɩlɛ́ woovu Yeésu ɩjɔɔ́na yɩ bolíni hálɩ sarásɩ lanɖʊ́ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána-daá,
ɩsʊ́ʊ ɩcɔ́ɔ ɩ́na ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa wénweríi nimíni.
55 Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ tɔmvʊʊráa kʊ́bɔnáa baaganáa wánjáádɩ seríya sɩ bakʊná Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́m na bakʊ yɩ nɛ́,
ngʊ́ bodoyuú kúbuunátɩ.
56 Káma,
ɩráa ɖabata waalɩzɩ́ seríyawá bʊbɔ́tɩ ńdɩ,
amá,
tɩdasáa.
57 Ngɛ ɩráa nɛbɛ́rɛ waagʊrʊ́ balɩzɩ́ seríya bʊbɔ́tɩ ńgɩ sɩsɩ:
58 «Ɖáánɩ́ɩ ɩrʊ́ ceení wɔɔdɔ́ sɩsɩ wánbɩɩzɩ́ ɩyɔ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga kana ɩráa waama kɛ nɛ́,
na wɛ́ náádoozo,
ɩbɩ́sɩ ɩma nɛkɛ́rɛ wenká ɩráa tama kɛ nɛ́.»
59 Amá,
na bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́,
bɔnɔ́ɔ́zɩ tasáa bɛdɛ́ɛ seríya lɩzɩ́ɩ-daá.
60 Ńna gɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ waagʊrʊ́ zamɔ́ɔ lɔwʊtáá ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyɛ́vɛ́yɩ́na natɩ́rɩ sɩ nbúsi wentí ɩráa bana bónbuunáa nya nɛ́?»
61 Amá,
Yeésu sumáa gɛ.
Bɩnáábɩ́lɛ́ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́,
Ɩsɔ́ɔ weení ɖónguú yɩ tɛ́ɛ́dɩ nɛ́ Ibiyaalʊ́?»
62 Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ,
ngɛ mɩ́nnáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɩjɔɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ Wúro Kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ nʊ́ʊ́nɩ kíɖiiwú-rɔ.
Mɩ́ndanáa yɩ wángalɩɩnáa ɩsɔ́ɔ́dáá wéngedím ŋmɩ́ńdɩ-rɔ.»
63 Ńna gɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wɛɛlɛrɩ́ igúsúúdia ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Wɛɛgbɛɛná Ɩsɔ́ɔ.
Bidokúti bɩbɔ́ɔ́zɩ seríya-dʊ́ʊ ɖʊɖɔ.
64 Mɩ́ɩ́nɩ́ɩ waaŋmátɩ ɩkpɛɛná Ɩsɔ́ɔ nɛ́.
Mɩ́nmaazɩ́ sɩsɩ wé.»
Ngɛ barɩ́ŋa baagʊ ɩdɔ́m bɔtɔ́ sɩsɩ ɩmɔɔ́na bakʊ yɩ gɛ.
65 Ngɛ badaá nɛbɛ́rɛ wɔɔdɔ ndɔɔlɩmá waazá-daá,
bamá yɩ cɔɖɩ́wá,
bɩka bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Lɛɛrʊ́ tɩrɩkɩ,
weení waama ná nya.»
Ngɛ sɔ́ɔ́jawá fereɖáa wɔɔgbɔ́ɔ Yeésu bɛcɛ́ yɩ kadáázɩ.
Pétro wɔɔjɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ waasɩ Yeésu
66 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ,
Pétro cɔɔ́ɔ bɩdɛ tɔ́ɔ-rɔɔzɩ́.
Ngɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ aláa bɔwʊtá-dɩnáa-daá naárʊ waadála.
67 Waana Pétro wénweríi nimíni nɛ́,
ngɛ waabá ɩbɛ́ɛ́ŋ yɩ tíḿḿ;
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyágána Yeésu Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́ gɛ.»
68 Amá,
wɔɔjɔ́ɔ́lɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Máásɩ wentí nyɔ́ndɔ́m nɛ́,
ngʊ́ mádánnɩɩ wentí nyánŋmatɩ́ nɛ́ tugutoluú.»
Ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ ɩlɩ́ɩ asʊ ɖugoré-daá.
[Ńna gɛ kalɩńbaawʊ́ wɔɔbɔ́ɔ.]
69 Amá,
alʊ́ bɔwʊtá-dʊ́ʊ waadánáa yɩ ngɛ wɔɔdɔ́tɔḿ ɩ́na wenbá nɛ́ ɩzá-daá sɩsɩ:
«Ceení ɖʊɖɔ na wɛ gɛ.»
70 Ngɛ Pétro wɔɔdɔ́cɔɔlɩ.
Bɩɩdásɩ nɛ́,
wenbá bɔwɛ ńna nɛ́,
bɔɔdɔ́tɔḿ Pétro sɩsɩ:
«Toovonúm gɛ,
nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyɛ́gɛ́ɛ bɛdɛ́ɛ ɩrʊ́ gɛ,
Galilée ńnɩ́ gɛ nyɛ́gɛ́ɛ.»
71 Ńna gɛ waaŋmátɩ sɩsɩ:
«A ɖé bʊbɔ́tɩ gɛ mɛ́nbɛlɩ́ɩ,
Ɩsɔ́ɔ ɩ́fɔ mánɩgbamʊʊ́.
Máámʊ́ná sɩsɩ máásɩ ɩrʊ́ weení mɩ́nŋmatɩ́ ɩdɔ́m nɛ́.»
72 Ngɛ kalɩńbaawʊ́ waajáŋ kɩbɔ́ɔ sɩɩlɛ-dɛ́ɛ.
Ńna gɛ Pétro wɔɔdɔ́ɔ́zɩ tɔ́m wentí Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ nɛ́;
tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
«Naanɩ́ na kalɩńbaawʊ́ ɩbɔ́ɔ nabʊ́lɛ nɛ́,
nyɔ́njɔɔlɩ́ bʊrɔ nabúdoozo sɩsɩ nyáásɩ ma.»
Ngɛ waalɩ́ɩ ɩbá iwíi.