11
1 Ɩmáázɩ ma ńŋɩnáa mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mánmaazɩ́ Krísto nɛ́.
Nŋɩ́nɩ́ alʊ́ na abaalʊ́ mɔɔ́na bɔcɔ́ɔ a bɛ́nzɛɛ́ Ɩsɔ́ɔ nɛ́
2 Máázá mɩ́ɩ mɩ́ndɔɔzɩ́ mɔ́rɔ́ báa wenbí-daá bɩka mɩ́ɖɔ́kɩná wentí beevééri ma ngɛ mááwɩ́lɩ mɩ́ɩ nɛ́ bʊrɔ.
3 Amá,
wentí mɔ́zɔɔlɛ́ɛ ɩtɩlɩ́ nɛ́ gɛ sɩsɩ:
Abaalʊ́ báa weení-dɛ́ɛ kʊjʊ-dʊ́ʊ gɛ Krísto,
bɩka alʊ́-dɛ́ɛ kʊjʊ-dʊ́ʊ gɛ abaalʊ́,
bɩka Krísto ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ kʊjʊ-dʊ́ʊ gɛ Ɩsɔ́ɔ.
4 Abaalʊ́ báa weení gɛ ɩwɛ wánzʊlʊ́ʊ,
yáá wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́,
bɩka ɩgʊjʊʊ́-rɔ fóo,
Krísto weení ɩgɛ́ɛ ɩgʊjʊ-dʊ́ʊ nɛ́ gɛ wɛ́ngbɛɛnáa bɩlɛ́.
5 Amá,
alʊ́ báa weení gɛ ɩwɛ wánzʊlʊ́ʊ,
yáá wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́,
bɩka ɩgʊjʊʊ́ léélééwu,
ɩwaalʊ́ weení ɩgɛ́ɛ ɩgʊjʊ-dʊ́ʊ nɛ́ gɛ wɛ́ngbɛɛnáa bɩlɛ́.
Bɩjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ waavʊ́ ɩgʊjʊʊ́ bɩlɛ́.
6 A alʊ́ tónvúu ɩgʊjʊʊ́-rɔ,
bɩlɛ́ nɛ́ ɩ́báná fʊ́m.
A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ bɩjɔɔ́ɔ fɛɛrɛ́ sɩsɩ alʊ́ ɩ́fʊ ɩgʊjʊʊ́,
yáá ɩlá kʊjʊʊ́ kpɛ́kpɛ́lɛ,
bɩmɔɔ́na ifu kɛkɛntɛ́.
7 Abaalʊ́ tɔmɔɔná ifu ɩgʊjʊʊ́-rɔ,
káma,
ɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɩlɛɛzʊ́ʊ na ɩdɛ́ɛ ásícé gɛ.
Amá,
alʊ́ ɩlɛ́ ɩgɛ́ɛ abaalʊ́-dɛ́ɛ ásícé gɛ.
8 Káma,
bɩdɛkɛ́ɛ alʊ́-dɛ́ɛ nabʊ́rʊ gɛ Ɩsɔ́ɔ wɔɔgbɔ́ɔ ɩlaná abaalʊ́,
amá,
abaalʊ́-dɛ́ɛ nabʊ́rʊ gɛ wɔɔgbɔ́ɔ ɩlaná alʊ́.
9 Bɩka bɩdɛkɛ́ɛ alʊ́-rɔ gɛ Ɩsɔ́ɔ waalá abaalʊ́,
amá,
abaalʊ́-rɔ gɛ waalá alʊ́.
10 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ malááyɩ́kawá-rɔɔzɩ́ nɛ́,
bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ alʊ́ ífú ɩwaalʊ́-dɛ́ɛ yíko-dɛ́ɛ-ɖaazɩ́tɩ ɩgʊjʊʊ́-rɔ.
11 Amá,
na bɩrɩ́ŋa,
Ɖádʊ́ʊ ɩzá-daá nɛ́,
a abaalʊ́ fɛ́yɩ́,
alʊ́ fɛ́yɩ́.
Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ a alʊ́ fɛ́yɩ́,
abaalʊ́ fɛ́yɩ́.
12 Káma,
wenbí ńŋɩnáa abaalʊ́-dɛ́ɛ nabʊ́rʊ gɛ Ɩsɔ́ɔ wɔɔgbɔ́ɔ ɩlaná alʊ́ nɛ́,
bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ alʊ́ wánlʊrʊ́ʊ kʊ abaalʊ́,
bɩka bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́ nɛ́ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ gɛ bɩɩlɩɩná.
13 Mɩ́dɩtɩŋa ɩbɛ́ɛ́ŋ bɩka iɖéézi.
A bɩgɛ́ɛ alʊ́ wɛ́nzɛɛ́ Ɩsɔ́ɔ bɩka ɩgʊjʊʊ́ léélééwu,
bɩjɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ?
14 Ɖúúlínya tɩtɩŋa wánwɩlɩ́ɩ mɩ́ɩ sɩsɩ abaalʊ́ iyéle nyɔ́ɔ́zɩ kɩ́bɩɩzɩ́sɩ ɩgʊjʊʊ́-daá kɛ́ɛ wenbí bɩ́ngbɛɛnáa yɩ nɛ́ gɛ.
15 Ngʊ́ nyɔ́ɔ́zɩ kɩ́bɩɩzɩ́sɩ alʊ́ kʊjʊʊ́-daá wɔ́nɖɔɔzɩ́ ɩlɛ́ gɛ.
Káma,
Ɩsɔ́ɔ waava alʊ́ nyɔ́ɔ́zɩ kɩ́bɩɩzɩ́sɩ gɛ sɩsɩ bɩbɩ́sɩ yɩ nyazɩ kɛkɛntɛ́.
16 Amá,
a naárʊ ɩlɛ́ wɛ wɔ́njɔɔlɩ́,
bʊdʊ́ʊ ɩ́tɩ́lɩ́ sɩsɩ ɖɛ́vɛ́yɩ́na bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́ná,
cáńfáná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Koduuzísi.
Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ kíɖíím-dɛ́ɛ tɔ́m
17 Wenbí máábá mɔ́nbɔɔzɩ́ mɩ́ɩ cé nɛ́ bɩdaá,
mádánzaḿ mɩ́ɩ,
káma,
mɩ́dɛ́ɛ koduuzísi-daá mídóndúúzi sɩsɩ na bɩnyɔ́ɔ́zɩ mɩ́ɩ,
amá,
na bɩtásɩ bɩfɔrɔ́sɩ mɩ́ɩ gɛ.
18 Kaɖaa-dɛ́ɛ,
máánɩ́ɩ sɩsɩ míndórózúlúkí Koduuziya-daá nɛ́,
tarɩ́ɩwá wɛ mɩ́lɔ́wʊ́táá,
ngɛ mɛ́ndɛ́m mava tɩ toovonúm cʊ́kɔ.
19 Hálɩ bɩɩdánbɔ́ɔzɩ sɩsɩ tarɩ́ɩ ɩsʊ́ʊ mɩ́lɔ́wʊ́táá;
bɩlɛ́ bínÿelíi kʊ na batɩlɩ́ mɩ́dáá wenbá bánbɩɩzɩ́ bɔ́nɖɔkɩ́ badɩ bɩjaarɛ́ɛ nɛ́.
20 Bɩlɛ́ nɛ́,
mínduuzí nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ mínduuzí sɩsɩ na iɖi Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ kíɖíím.
21 Káma,
sáátɩ wenkí mɩ́ɩ́jɔ́ɔ sɩ iɖi kíɖíím nɛ́,
báa weení wóndoózi na ɩdɩtɩŋa igíɖíím kpɔwʊ́ʊ gɛ;
na nyánnáa sɩsɩ nɛbɛ́rɛ cɔɔ́ɔ nyɔɔ́sɩ wángʊ́ʊ wɛ,
bɩka baaganáa bɛlɛ́ bɔfɔ́ɔ hálɩ bɛ́nɖɛɛzɩ́.
22 Bɩlɛ́ nɛ́,
mɩ́vɛ́yɩ́na mɩ́dɛ́ɛ ɖɛ́ɛ́zɩ sɩ ikéɖí ɩkɔ́nyɔɔ?
Yáá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Koduuziya gɛ mɩ́ngbɛɛnáa gɛ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ ɩmʊ́ŋ wenbá bɛvɛ́yɩ́na nabʊ́rʊ nɛ́.
Wentí gɛ mɩ́ɖamáa sɩ méveeri mɩ́ɩ.
Máza mɩ́ɩ yáá wé.
Aayɩ́,
a tɩlɛ́ tɩjɔ́,
mádánbɩɩzɩ mazá mɩ́ɩ.
23 Káma,
wentí mɔ́ɔ́ máánɩ́ɩ Ɖádʊ́ʊ-jɔ́,
ngɛ mááwɩ́lɩ mɩ́ɩ nɛ́ gɛ sɩsɩ:
Nuvoowú wenkí sɩ bakpa Ɖádʊ́ʊ Yeésu nɛ́,
wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́,
24 waazá Ɩsɔ́ɔ kɩrɔ bɩtɛ́ nɛ́,
wɛɛbɛlɩ́ kɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ tɔnʊʊ́ sɩ mava kɩ mɩ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́ nbɩlɛ́.
Ɩlá bɩlɛ́ na ɩtɔ́ɔ́zɩ mɔ́rɔ́.»
25 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ beeɖi kíɖíím bɛtɛ́ nɛ́,
wɔɔdɔ́kpɔwʊ́ sʊlʊ́m na kagbɔ́ɔ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Sʊlʊ́m bɩna bɩgɛ́ɛ na mɛ́dɛ́ɛ azimá-dɛ́ɛ keɖiyá kɩ́falɔɔ́ Ɩsɔ́ɔ sɩ iɖi ɩ́na ɩráa nɛ́.
Báa sáátɩ wenkí gɛ mɩ́nnyɔɔ́ bɩ nɛ́,
ɩlá bɩlɛ́ na ɩtɔ́ɔ́zɩ mɔ́rɔ́.»
26 Káma,
báa sáátɩ wenkí gɛ mínɖíi kíɖíím bɩna bɩka mɩ́nnyɔɔ́ sʊlʊ́m bɩna nɛ́,
Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ sɩ́m gɛ mínveerím ɩráa bɩlɛ́.
Mínveerím wɛ bɩlɛ́ hálɩ bɩtála ɩdɛ́ɛ kɔnɩ́.
27 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ a weení weeɖi Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ kíɖíím,
ɩnyɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ sʊlʊ́m bɩka idofu ńŋɩnáa bɩɩbɔ́ɔ́zɩ nɛ́,
bʊdʊ́ʊ waayɩsɩ ná Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔnʊʊ́ na ɩdɛ́ɛ azimá.
28 Bɩlɛ́ nɛ́,
báa weení ɩ́ba ɩmáázɩ ɩdɛ́ɛ cɔwʊrɛ-rɔ kazɔ́ɔ,
naanɩ́ iɖi kíɖíím bɩḿ bɩka ɩnyɔ́ɔ sʊlʊ́m bɩḿ.
29 Káma,
weení weeɖi Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ kíɖíím,
ɩnyɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ sʊlʊ́m bɩka ɩdamáázɩ ɩsɩ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔnʊʊ́ gɛ bɩgɛ́ɛ nɛ́,
bʊdʊ́ʊ tɩtɩŋa wángʊ́ʊ kʊ ɩdɔ́m bɩlɛ́.
30 Bɩlɛ́ bʊrɔ gɛ kʊdɔndɩnáa na mádafɩ́yawá waabá bɔɖɔ́ɔ mɩ́lɔ́wʊ́táá,
bɩka mɩ́dáá ɖabata ɖʊɖɔ ɩsɩ́ bɩlɛ́.
31 A ɖádɩtɩŋa ɖáfʊnmaazɩ́ ɖɔ́jɔwʊrɛ-rɔ kazɔ́ɔ,
Ɩsɔ́ɔ tángʊ́ʊ ɖɔ́dɔ́m.
32 A Ɖádʊ́ʊ wánvʊʊnáa ɖáa wánnarɩ́ɩ ɖánɩgbamʊʊ́,
na ɩ́kɔkɔ́nɩ iyóózi ɖána ɖúúlínya ɩkʊ ɖɔ́dɔ́m nɛ́-rɔɔzɩ́ gɛ wánlám ɖáa bɩlɛ́.