9
1 Yeésu waadásɩ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ nɛbɛ́rɛ wɛ cé bádánzɩḿ naanɩ́ bana Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ ɩkɔnɩ ná yíko.»
Yeésu ɩzá-daá na ɩjɔwʊrɛ wɛɛgɛ́ɛ bʊ́ʊ nakɩ́rɩ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.1-13 na Lúk 9.28-36 ɖʊɖɔ)
2 Wɛ́ loɖo wɔ́rɔ́ nɛ́,
Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ Pétro na Yaakúbu na Yʊháánɩ,
ɩ́na wɛ bobó bakpa bʊ́ʊ kʊ́bɔńgɩ nakɩ́rɩ kʊjʊʊ́-rɔ bɔgɔjɔɔ́ɔ beriké.
Ngɛ Yeésu-dɛ́ɛ yáásɩ́ wɛɛgɛ́ɛ baazá-daá ńna.
3 Ɩdɛ́ɛ kpɩná izóóna nɛ́ waavʊ́lʊ párɩ́‑párɩ́.
Ɖúúlínya-daá,
wenbá bánvʊlaazɩ́ kpɩná nɛ́,
badaá báa naárʊ tánbɩɩzɩ ɩfʊ́laazɩ bɩfʊ́lʊ ńŋɩnáa bɩlɛ́.
4 Ńna gɛ Elíya na Múúsá baaɖʊ balɩ́ɩ bɔrɔ bána Yeésu bánŋmatɩ́.
5 Ngɛ Pétro wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
ɖɛ́dɛ́ɛ cénjé cɔwʊ́ʊ wánlám kazɔ́ɔ;
ɖɩ́la kɛ́rɛ́ɛ́zɩ nasúdoozo:
nyɔ́ɔ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ,
Múúsá kʊ́ɖʊmɔ́ɔ,
Elíya kʊ́ɖʊmɔ́ɔ.»
6 Wánŋmatɩ́ bɩlɛ́ nɛ́,
waatanzɩ wentí-daá ɩwɛ nɛ́,
káma,
nɩdáárɛ kʊ́bɔńɖɛ wáńbá ɖɩkpa wɛ.
7 Ŋmɩnʊʊ́ nakɩ́rɩ waaɖʊ kɩlɩ́ɩ kɩbála kifu bɔrɔ.
Ngɛ baanɩ́ɩ lowú nakɩ́rɩ ŋmɩnʊʊ́-daá sɩsɩ:
«Ceení gɛ Mebiyaalʊ́ weení máábá mɔzɔ́ɔ́lɩ yɩ nɛ́,
ɩnɩɩná yɩ.»
8 Baajáŋ bɛbɛ́ɛ́ŋ balára bamɩ́lɩ nɛ́,
badana naárʊ,
Yeésu riké gɛ baana bɔjɔ́.
9 Sáátɩ wenkí béngedím bʊ́ʊ nɛ́,
ngɛ Yeésu waabásɩ wɛ sɩsɩ békefééri naárʊ wenbí baana nɛ́,
hálɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ifé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
10 Boovu balá wentí Yeésu waabásɩ wɛ nɛ́ tɩrɔ kazɔ́ɔ.
Amá,
na bɩrɩ́ŋa,
bɔwɛ bɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ:
«“Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ifé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá” kutoluú gɛ sɩ wé.»
11 Ńna gɛ wanbaaráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ Mará wɩlɩɖáa wánŋmatɩ́ sɩsɩ asée Elíya wɔ́ńgɔ́nɩ́ naanɩ́.»
12 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Toovonúm,
Elíya wɔ́ngɔnɩ́ ɩnyɔ́ɔ́zɩ báa wenbí naanɩ́.
Tɔ́ɔ,
ngʊ́ ngbaalá gɛ baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá ɖʊɖɔ sɩsɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wánbá ɩna wahála bɩka bɛkpɛɛná yɩ.
13 Amá,
ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ Elíya wɔ́ńgɔ́nɩ́,
ngɛ baalaná yɩ wenbí bolowú fáa bɩ nɛ́ ńŋɩnáa wenbí Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá waaŋmátɩ ɩrɔɔzɩ́ nɛ́.»
Yeésu waawáázɩ kazáladɛ́ɛ́dɩ-dʊ́ʊ yɔ́ɔ nɛkɛ́rɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.14-21 na Lúk 9.37-43a ɖʊɖɔ)
14 Sáátɩ wenkí baagábɩ́sɩ wanbaaráa baaganáa-jɔ́ nɛ́,
baana zamɔ́ɔ tuutúúma wáńlárɩ́ kɩmɩlɩná wɛ,
bɩka Mará wɩlɩɖáa wɛ bána wɛ bánŋmatɩ́.
15 Zamɔ́ɔ waagʊ́sɩ gɛ kɩɩgána Yeésu nɛ́,
bɩɩbá bɩlá kɩ bítí,
ngɛ kɩɩgbɔ́ɔ sewɔ́ɔ nɔɔ́ kʊ́ɖʊḿ kɩ́nɖɛɛ́ sɩ kɩkɛ́zɛɛ yɩ.
16 Ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Wentí gɛ mɩ́na wɛ mɩ́wɛ mɩ́nŋmatɩ́.»
17 Ńna gɛ zamɔ́ɔ-daá,
naárʊ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
mɔ́ɔ́gɔ́ná nya mebiyaalʊ́ gɛ,
káma,
zííni nakɩ́rɩ wánjaarɩ́ yɩ,
kɩɩbɩsɩná yɩ komóomúŋa ɩ́dánŋmatɩ.
18 Báa lé gɛ zííni kɩḿ kɩɩgʊrʊ́na yɩ,
kɩ́nlɔ́ɔ yɩ adɛ gɛ;
na bú nɔɔ́ ɩbáázɩ kʊbʊʊdʊ́ʊ lɩɩ́,
wánzarɩ́ɩ ɩgalá,
bɩka ɩdɔnʊʊ́ ɩkpa ɖóni.
Máávɩ́nɩ nyɛ́dɛ́ɛ wanbaaráa sɩsɩ bɔ́ɖɔɔ zííni kɩḿ,
amá,
badabɩ́ɩ́zɩ.»
19 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Zaamáánɩ ɩráa badafa Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́ bana ɖɔ́!
Wɛ́ nŋɩ́nɩ́ gɛ móguti mɔjɔ́ɔ mɩ́jɔ́.
Wɛ́ nŋɩ́nɩ́ gɛ móguti mɔɖɔ́kɩ mɩ́ɩ.
Ɩgɔná ma bú ɩmʊ́ cé.»
20 Ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ bú ɩmʊ́ bɔkɔ́gɔ́ná Yeésu.
Sáátɩ wenkí zííni waajáŋ gɛ kɩɩna Yeésu nɛ́,
ngɛ kɩɩbá kicuúdi bú na ɖóni,
ngɛ bú waazála adɛ,
ibiláázɩ ɩdɩ bɩka ɩnɔɔ́ ɩbáázɩ kʊbʊʊdʊ́ʊ lɩɩ́.
21 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ bú ɩjaa sɩsɩ:
«Ɖoo ngbeére gɛ bɩɩbáázɩ yɩ.»
Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɖoo ibijáádɩ-daá gɛ.
22 Bɩlɛ́ gɛ kɩɩlɔɔná yɩ lɔ́ɔ nimíni-daá yáá lɩ́m-daá sɩ kɩkʊ yɩ.
Amá,
a nyánbɩɩzɩ́ nlá nabʊ́rʊ,
la suúru nnɩ́ɩ ɖágʊnyɔḿ nlɛ́ɛ ɖáa.»
23 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nyazɩ a mánbɩɩzɩ́ yaá?
Weení waava toovonúm nɛ́,
nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ ɩ́dánbɩɩzɩ nɛ́.»
24 Ngɛ bú ɩjaa waajáŋ ɩcɔ na ɖóni sɩsɩ:
«Máává toovonúm,
amá,
la suúru nzɩná ma,
káma,
mɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa tɔɖɔ́ɔ.»
25 Yeésu waana sɩsɩ zamɔ́ɔ bamáa kɔnɩ́ kɩ́nɖɔɔ́ nɛ́,
ngɛ waagazɩ́ zííni ɩtɔ́ kɩ sɩsɩ:
«Zííni ndaḿ komóomúŋa,
mazɩ lɩɩ bú ceení-rɔɔzɩ́!
Ngɛ nkokúti nzʊ́ʊ yɩ kɛtɛngɛrɛ.»
26 Ngɛ zííni waamá kebísi,
kɩcɔlɩ́ bú kɩlɔ adɛ kɩbá kɩ́nnarɩ́ɩ yɩ wɔ́ndɔ́ɔ nʊ́ʊ́zɩ na nʊvɔ́,
kɩcáŋ kɩlɩ́ɩ ɩrɔ.
Ngɛ bɩɩlá nyazɩ bú waazɩ́ bɩlɛ́,
hálɩ ɩráa ɖabata wɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Waazɩ́.»
27 Amá,
Yeésu wɔɔɖɔ́kɩ ɩnʊ́ʊ́nɩ-daá ɩkʊ́sɩ yɩ,
ngɛ bú waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ ɩnʊvɔ́-rɔ.
28 Sáátɩ wenkí Yeésu waazʊ́ʊ ɖaána nɛ́,
ngɛ ɩwanbaaráa woodúu ɩjɔ́ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ bána yɩ beriké nɛ́ sɩsɩ:
«Ngbaalá gɛ ɖɔ́ɔ́ ɖádabɩ́ɩ́zɩ ɖɩɖɔ́ɔ zííni kɩḿ.»
29 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Na sʊlʊ́ńdɩ riké gɛ bánbɩɩzɩ́ bɔɖɔɔná zííni ńŋɩnáa kɩna.»
Yeésu waadásɩ wánŋmatɩ́ ɩdɛ́ɛ sɩ́m na ɩdɛ́ɛ fém-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.22-23 na Lúk 9.43b-45 ɖʊɖɔ)
30 Yeésu na ɩwanbaaráa baalɩ́ɩ ńna bɔkpɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bɔkpɔɔná Galilée laadɔ́ɔ-rɔ bɛ́nɖɛɛ́.
Yeésu tacáa sɩsɩ naárʊ ɩ́tɩ́lɩ́ lé ɩwɛ nɛ́.
31 Káma,
ɩwɛ wánwɩlɩ́ɩ ɩwanbaaráa wénveerím wɛ sɩsɩ:
«Bángbáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ becéle ɩráa;
bɛlɛ́ bángʊ́ʊ yɩ,
amá,
toozo wɩ́rɛ,
wénvém ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.»
32 Amá,
wanbaaráa bɛlɛ́ badanɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ tugutoluú,
ngʊ́ bénzée nɩdáárɛ sɩsɩ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ nɛ́.
Yeésu wánŋmatɩ́ kʊ́bɔńdɩ-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 18.1-5 na Lúk 9.46-48 ɖʊɖɔ)
33 Bɛɛɖɛ́ɛ bɩlɛ́ hálɩ batála Kapɛrɩnawʊ́m.
Sáátɩ wenkí baazʊ́ʊ ɖaána-daá nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Wentí gɛ mɩ́ngaŋmatɩ́ nɩ́bááwʊ-daá ye.»
34 Amá,
bɛlɛ́ bozumáa,
káma,
nɩ́bááwʊ-daá nɛ́,
baagáŋmátɩ́ná ɖamá na batɩlɩ́ weení ɩgɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ bɔlɔwʊtáá nɛ́.
35 Ńna gɛ Yeésu weedí ɩcɔ́ɔ,
ngɛ waayáa wanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ bɛḿ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«A naárʊ sɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ ɩbɩ́sɩ kaɖaa ńnɩ́,
bʊdʊ́ʊ ɩ́bɩ́sɩ́ná ɩdɩ mɩ́rɩ́ŋa mɩ́dɛ́ɛ kegbiirinɔ́ɔ ńnɩ́ na mɩ́dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ.»
36 Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ bú naárʊ ɩkɔná ɩsɩ́ɩ bɔlɔwʊtáá,
ikpíriki yɩ,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
37 «Weení waamʊ bú ńŋɩnáa ceení ɩgɔ́ńdɩ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́,
mádɩtɩŋa gɛ waamʊ,
ngɛ weení waamʊ ma nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ mɔ́ɔ́ mériké gɛ waamʊ,
amá,
bɩkpɛdɩ́na weení weegédíri ma nɛ́ gɛ.»
Weení ídónÿoo Yeésu nɛ́ fóo yɩ gɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 9.49-50 ɖʊɖɔ)
38 Bɩnáábɩ́lɛ́ Yʊháánɩ wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
ɖááná naárʊ wɔ́nɖɔwʊ́ʊ zííniwá na nyáyɩ́ɖɛ-daá,
ɖɔ́ɔ́ ɖɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ sɩ ɖikiziná yɩ,
káma,
ɩraavóo ɖáa.»
39 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Íkekiziná yɩ,
káma,
naárʊ fɛ́yɩ́ wánlám maamááci nakɩ́rɩ na máyɩ́ɖɛ-daá,
na bʊwɔ́rɔ́ nɛ́ ɩcáŋ ɩkʊrʊ́ ɩŋmátɩ tɩdaavé nɛ́ mɔ́rɔ́.
40 Káma,
weení ídónÿoo ɖáa nɛ́,
fóo ɖáa gɛ.
41 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa waava mɩ́ɩ lɩ́m kagbɔ́ɔ sɩ ɩnyɔ́ɔ káma,
sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ Krísto-dɛ́ɛ ńba-rɔ nɛ́,
wóngoyuú ɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.»
Yeésu ɩbá wánbasɩ́ wenbá bénÿelíi ɩwanbaaráa wánÿɩsɩ́ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 18.6-9 na Lúk 17.1-2 ɖʊɖɔ)
42 «Weení ɩrɩ́ŋa sɩ iyéle bíya bana baava ma toovonúm nɛ́ badaá naárʊ ɩlá alaháácɩ́ nɛ́,
a baadaná bʊdʊ́ʊ lowú namɩ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ bɔlɔ tenkú-daá,
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí.
43 A bɩgɛ́ɛ nyánʊ́ʊ́nɩ wénÿelíi kʊ gɛ nyánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ,
cɛ yɩ.
Káma,
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí nzʊ́ʊ arɩjáńna-daá na nʊ́ʊ́nɩ kʊ́ɖʊḿ,
bɩkɩlɩná nyánʊ́ʊ́zɩ lɛ́ɛ́nɩ́ wɛ bɩka nzʊ́ʊ azáába nimíni ɩ́dánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́ ɩdaá.
44 [Lénlé siizeeyá ándɔwʊ́ʊ ɩráa tɔnɩ́nɩ nɛ́ tánzɩḿ bɩka nimíni tánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́.]
45 A nyɔ́nʊvɔ́rɛ wénÿelíi kʊ gɛ nyánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ,
cɛ ɖɛ.
Káma,
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí nzʊ́ʊ arɩjáńna-daá nʊvɔ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ fɛ́yɩ́ bɩkɩlɩná nyɔ́nʊvɔ́ lɛ́ɛ́nɩ́ wɛ bɩka nzʊ́ʊ azáába nimíni ɩ́dánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́ ɩdaá.
46 [Lénlé siizeeyá ándɔwʊ́ʊ ɩráa tɔnɩ́nɩ nɛ́ tánzɩḿ bɩka nimíni tánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́.]
47 A ngʊ́ nyáázɩ́rɛ wénÿelíi kʊ gɛ nyánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ,
lɩzɩ́ ɖɛ.
Bɩjɔɔ́ɔ sóńcí nzʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá na ɩzɩ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ,
bɩkɩlɩná nyáázá lɛ́ɛ́nɩ́ wɛ bɩka nzʊ́ʊ azáába nimíni ɩ́dánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́ ɩdaá.
48 Lénlé siizeeyá ándɔwʊ́ʊ ɩráa tɔnɩ́nɩ nɛ́ tánzɩḿ bɩka nimíni tánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́.
49 Ńŋɩnáa bánɖʊ́ʊ ɖɔ́m kíɖíím-daá na bɩlá niíni nɛ́,
bɩlɛ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ sɩ ɩbaná wahála na ɩnyɔ́ɔ́zɩ báa weení.
50 Ɖɔ́m kɛ́ɛ kpɩ́nɖɛ kífeńɖe gɛ.
Amá,
a ɖɔ́m waazɩ́ niíni,
nŋɩ́nɩ́ gɛ bánlám bɩ na bɩtálaḿ niíni ɖʊɖɔ.
Bɩlɛ́ nɛ́ mɩ́ɩ ɖʊɖɔ,
bɩmɔɔ́na mɩ́jɔɔ́na ɖamá niíni ńŋɩnáa ɖɔ́m cɔɔ́ɔ niíni nɛ́.
Bɩka mɩ́rɩ́ŋa ɩcɔ́ɔ fɛɛzɩrɛ-daá.»