Yeésu waalá kíɖíím ifizí abaaláa mííli nɔɔ́náázá iɖi
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 15.32-39 ɖʊɖɔ)
8
1 Wɛ́-bíya bɛḿ badaá nɛ́,
zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ wɔɔdɔ́kɔnɩ́ kɩlára kɩmɩlɩná Yeésu;
ngɛ ńŋɩnáa nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ sɩ kiɖi nɛ́,
waayáa ɩwanbaaráa ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
2 «Zamɔ́ɔ kɩna kɩjɔɔ́ɔ ma kʊnyɔḿ,
káma,
wɛ́ náádoozo nbɩlɛ́ kʊwɛ mɔ́jɔ́ nɛ́,
ngʊ́ kɩvɛ́yɩ́na nabʊ́rʊ sɩ kiɖi.
3 A mééyéle kikpé kɩdɛ́ɛ kideɖi nabʊ́rʊ,
kɩ́ngɔnɩ́ kɩwɩ́ɩ nɩ́bááwʊ-daá,
káma,
nɛbɛ́rɛ waagálɩ́ɩ́ná bolíni.»
4 Ngɛ wanbaaráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Lé gɛ ɖónÿuú na kpɔ́nɔ́wá faɖáma kɩna kɩdaá bɩtála zamɔ́ɔ ńŋɩnáa kɩna kɩtɔ́ɔ kɩfɔ́ɔ.»
5 Ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Kpɔ́nɔ́wá nŋɩ́nɩ́ gɛ mɩ́wɛná.»
Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Tɩrɔ lʊbɛ.»
6 Ngɛ weeyéle zamɔ́ɔ ɩcɔ́ɔ adɛ.
Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá lʊbɛ tɩḿ,
waazá Ɩsɔ́ɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛbɛlɩ́ tɩ ɩkpɔ́ɔ icéle ɩwanbaaráa sɩsɩ bátára zamɔ́ɔ.
Ngɛ bɛlɛ́ baadára wɛ tɩ.
7 Tiiná yáawá cʊ́kɔ ɖʊɖɔ fʊnwɛ bɔjɔ́.
Yeésu waazá Ɩsɔ́ɔ bʊrɔ ngɛ weejéle wɛ sɩsɩ bátára yɛ ɖʊɖɔ.
8 Ngɛ bɔɔdɔ́ɔ bɔfɔ́ɔ.
Fɔɔlásɩ sɩɩga wanbaaráa wɔɔdɔ́ɔ́zɩ nɛ́ woozu ɖɔkɩ́nɩ lʊbɛ.
9 Ngʊ́ bavʊngɛ́ɛ gɛ nyazɩ abaaláa mííli nɔɔ́náázá bɩlɛ́.
Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ bekpé bɛdɛ́ɛ.
10 Nɔɔ́ kʊ́ɖʊḿ nɛ́,
woobó ɩkpa kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá ɩ́na ɩwanbaaráa bɛɖɛ́ɛ Dalɩmanúúta laadɔ́ɔ fáráńdɩ́.
Bɔ́nbɔɔzɩ́ Yeésu sɩsɩ ɩ́la maamááci nakɩ́rɩ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.1-4 ɖʊɖɔ)
11 Ńna gɛ Faríizi ńba nɛbɛ́rɛ wɔɔgɔ́nɩ bána Yeésu babáázɩ ŋmatɩrɛ.
Sɩ bayɩ́ yɩ kɔdɔká nɛ́,
bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ ɩ́la wɛ maamááci nakɩ́rɩ na bɩwɩ́lɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ gɛ waagálɩ́ɩ́ná.
12 Yeésu waabá itísi weezuú bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa wɔ́nbɔɔzɩ́ maamááci.
Aayɩ́,
ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa tánnáa maamááci nakɩ́rɩ.»
13 Waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ weeyéle wɛ ibó ɩkpa kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá ɩɖɛ́ɛ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ.
Wentí Faríizi ńba na Eróodi-dɛ́ɛ ńba wánwɩlɩ́ɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.5-12 ɖʊɖɔ)
14 Wanbaaráa wɔɔzɔɔná bɔdɔkpɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá.
Kʊ́ɖʊmʊ́ʊ kóŋ́ wɛná bɔjɔ́ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá.
15 Yeésu wɛ wánbasɩ́ wɛ wɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Ɩlá laakáarɩ na Faríizi ńba na wúro Eróodi bɛdɛ́ɛ faadɩ́nɩ bónnuudináa kpɔ́nɔ́ nɛ́.»
16 Wanbaaráa waamáázɩ sɩsɩ bɛḿ bɔdɔkɔ́gbɔɔ kpɔ́nɔ́wá-rɔ nɛ́ gɛ wɔɔdɔ́ bɩlɛ́.
17 Amá,
Yeésu waadɩlɩ́ bɛdɛ́ɛ lomaazɛ́,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ngbaalá gɛ mɩ́ɩ́máázɩ sɩsɩ mɩ́dɔkɔ́gbɔɔ kpɔ́nɔ́wá nɛ́-rɔ gɛ.
A bɩlɛ́,
mɩ́danɩɩ tá kazɔ́ɔ?
Mɩ́vɛ́yɩ́na tɩlɩ́ɩ?
Míwenbé cɔɔ́ɔ ɖóni gɛ?
18 Mɩ́wɛná ɩzá,
bɩka mɩ́dánnáa;
mɩ́wɛná nɩgbamɩ́nɩ,
bɩka mɩ́dánnɩɩ.
19 Mɩ́raadɔɔzɛ́ɛ kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá máádára ɩráa mííli nɔɔ́nʊ́wá ɩtɔ́ɔ nɛ́,
na ɖɔkɩ́nɩ tɩrɔ nŋɩ́nɩ́ mɩ́ɩ́ɖʊ́ fɔɔlásɩ sɩɩga nɛ́?»
Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«fuú na natɩ́lɛ».
20 «Ngɛ kpɔ́nɔ́wá tɩrɔ lʊbɛ máádára ɩráa mííli nɔɔ́náázá ɩtɔ́ɔ nɛ́,
ɖɔkɩ́nɩ tɩrɔ nŋɩ́nɩ́ gɛ mɩ́ɩ́ɖʊ́ fɔɔlásɩ sɩɩga nɛ́.»
Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«lʊbɛ».
21 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ nɛ́,
mɩ́dánɩɩ tá?»
Yeésu waawáázɩ njɛm naárʊ Bɛtɩsayɩdáa
22 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ baalɩ́ɩ bobó Bɛtɩsayɩdáa tɛɛbiiyá-daá.
Bɔwɛ ńna gɛ bɔɔgɔná njɛm naárʊ Yeésu-jɔ́ bánvɩnɩ́ yɩ sɩsɩ ítékíná yɩ.
23 Yeésu wɔɔɖɔ́kɩ njɛm nʊ́ʊ́nɩ-daá ɩ́na yɩ balɩ́ɩ kpɔ́mɔ́ɔ́ balaná tɛɛbiiyá bolíni.
Ngɛ waadáa ndɔɔlɩmá njɛm ɩzá-rɔ,
ɩtɩ́nɩ yɩ nʊ́ʊ́zɩ,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyánnáa nabʊ́rʊ?»
24 Njɛm woovulú waazá nɛ́,
ngɛ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mánnáa ɩráa,
amá,
bɔjɔɔ́ɔ nyazɩ tɩ́ɩ́nɩ,
bɩka bánnʊŋ́.»
25 Ngɛ Yeésu waadátɩnɩ nʊ́ʊ́zɩ njɛm ɩzá-rɔ.
Ɩlɛ́ wɛɛbɛ́ɛ́ŋ tíḿḿ nɛ́,
waawáa ngɛ waabáázɩ náa kazɔ́ɔ.
26 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ ikpé ɩdɛ́ɛ,
bɩka ɩbásɩ yɩ sɩsɩ ɩ́katánzʊʊ tɛɛbiiyá-daá ɖʊɖɔ.
Pétro waaŋmátɩ ɩyáázɩ sɩsɩ Yeésu gɛ Lɛɛrʊ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.13-20 na Lúk 9.18-21 ɖʊɖɔ)
27 Yeésu na ɩwanbaaráa baalɩ́ɩ bɛ́nɖɛɛ́ tɛɛbíízi sɩjʊ́ʊ́na Sezarée,
tɛ́ɛ́dɩ wentí wúro Filíipu waama tɩ nɛ́ sɩdaá.
Babamáa ɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ɩráa-dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ-daá nɛ́,
weení gɛ mɛ́gɛ́ɛ.»
28 Ngɛ bɛlɛ́ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ nyɔ́ɔ́ gɛ Yaayá,
nɛbɛ́rɛ sɩsɩ Elíya,
yáá anɖébiwá-daá naárʊ.»
29 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́jɔ́ ní,
weení gɛ mɛ́gɛ́ɛ.»
Ngɛ Pétro woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́.»
30 Ngɛ Yeésu waabá ɩbásɩ wɛ sɩsɩ békefééri tɩ báa naárʊ.
Yeésu wánŋmatɩ́ ɩdɛ́ɛ sɩ́m na ɩdɛ́ɛ fém-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.21-28 na Lúk 9.22-27 ɖʊɖɔ)
31 Sáátɩ kɩḿ gɛ waabáázɩ wɛ wɩlɩ́ɩ sɩsɩ:
«Bɩ́nbɔɔzɩ́ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɩna wahála ɖabata,
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa na sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa,
na Mará wɩlɩɖáa ikízi yɩ,
bakʊ yɩ,
amá,
wɛ́ náádoozo wɩ́rɛ nɛ́,
ifé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.»
32 Waaŋmatɩná wɛ bɩlɛ́ gɛ ɩyáázɩ.
Ńna gɛ Pétro waanára yɩ ɩlɩɩná kpɔ́mɔ́ɔ́ wéngizináa yɩ.
33 Ngɛ Yeésu wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩwɔ́rɔ́,
ɩbɛ́ɛ́ŋ ɩwanbaaráa,
ngɛ wooyooná Pétro ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Laná ma bolíni,
Sitáánɩ!
Káma,
nyólomaazɛ́ tɛkɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ lomaazɛ́,
amá,
ɩráa-dɛ́ɛ ńná gɛ agɛ́ɛ.»
34 Ngɛ Yeésu waayáa zamɔ́ɔ na ɩwanbaaráa,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«A naárʊ sɔɔlɛ́ɛ sɩ ifu ma,
íkizi ɩdɩ bɩka ɩkpɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ ɖɛ́nɩ abɛlɩ́ akɔ́ɔ ikóvú ma.
35 Káma,
weení wánjáádɩ sɩ ɩlɛ́ɛ iweezuú nɛ́,
wɛ́ngɛbɛɖɩ́ kɩ.
Amá,
weení wɛ́nbɛɖɩ́ iweezuú mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ na Laabáárʊ Kífeńgi-rɔ nɛ́,
wóngoyuú kɩ.
36 Ɩrʊ́ iɖi ɖúúlínya rɩ́ŋa,
amá,
ɩbɛ́ɖɩ iweezuú nɛ́,
we gɛ bɩvɔ́ɔ́zɩrɛ.
37 Yáá we gɛ ɩrʊ́ wánbɩɩzɩ́ ɩfɛ́rɛ na ɩmʊ iweezuú.
38 Káma,
weení ɩrɩ́ŋa mɔ́dɔ́m sɩ ɩlá yɩ fɛɛrɛ́,
yáá mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ sɩ ɩlaná yɩ fɛɛrɛ́ zaamáánɩ ɩráa bana bádánzɩŋná Ɩsɔ́ɔ riké bɩka bánlám alaháácɩ́wá nɛ́ bɔlɔwʊtáá nɛ́,
ɩdɔ́m wánlám Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɖʊɖɔ fɛɛrɛ́ sáátɩ wenkí sɩ ɩkɔ́nɩ na ɩjaa-dɛ́ɛ ásícé-daá ɩ́na ɩdɛ́ɛ malááyɩ́kawá nɛ́.»