Sarɔ́ɔ lám-dɛ́ɛ tɔ́m
6
1 «Ɩ́kalá mɩ́dɛ́ɛ aɖííni ɩráa-daá sɩsɩ na balaakáarɩ ɩkábɩsɩ mɩ́rɔ́.
Tɩ́fa mɩ́vɛ́yɩ́na kɩvɛrɛwʊ nakɩ́rɩ Mɩ́jaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ ɩjɔ́.
2 A bɩgɛ́ɛ nyɔ́ɔ́ nyánváa kadanbʊrʊ́sɩ nabʊ́rʊ,
nkalá hálɩ ɩráa laakáarɩ ɩbɩ́sɩ nyɔ́rɔ́ ńŋɩnáa munáávikíwá wánlám Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ na nɩ́báánɩ-daá nɛ́;
bɛlɛ́ bánlám bɩlɛ́ gɛ na ɩráa ɩsá wɛ.
Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ bɛlɛ́ báńmʊ́ʊ bɛdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ nbɩlɛ́.
3 Amá,
nyɔ́ɔ́,
a sɩ nva kadanbʊrʊ́sɩ nabʊ́rʊ,
nyánʊ́ʊ́nɩ nɩbɩɩwʊ́ ɩ́katɩlɩ́ wenbí kíɖiiwú waava nɛ́,
4 na bɩlɔ́ɔ nyána weení nyáává yɩ nɛ́ mɩ́lɔ́wʊ́táá,
na Njaa weení wánnáa súmúú-daá nɛ́,
ɩfɛ́rɛ nya bɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.»
Nŋɩ́nɩ́ bɩmɔɔ́na bɛsɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 11.2-4 ɖʊɖɔ)
5 «A sɩ ɩsɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ,
ɩ́kalá nyazɩ munáávikíwá wánlám nɛ́,
bɛlɛ́ bángʊrʊ́ʊ gɛ bazɩ́ŋɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ yáá nɩ́baadará na bʊcɔ ɩráa rɩ́ŋa ɩna wɛ.
Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ baajáŋ bánmʊ́ʊ bɛdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ nbɩlɛ́.
6 Amá,
nyɔ́ɔ́ a bɩgɛ́ɛ sɩ nzɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ,
sʊʊ nyáɖáḿ-daá ndɔ tará na nzɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ńna súmúú-daá,
na Njaa Ɩsɔ́ɔ weení ɩbɛɛ́na súmúú-daá nɛ́,
ɩfɛ́rɛ nya bɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.
7 A sɩ ɩsɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ,
ɩ́kɔkpɔ́ɔ ŋmatɩrɛ tʊmm bɩ́dɛ́ndɛŋ́ bɩka mɩ́láána tɔ́m kʊ́ɖʊńtɩ tɩvɛ́yɩ́na fɔ́ɔ́zɩrɛ nɛ́ busí ńŋɩnáa wenbá baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ wánlám nɛ́.
Bɛlɛ́ bɛdɛ́ɛ lomaazɛ́ gɛ sɩsɩ,
asée ɩrʊ́ waaŋmátɩ bʊɖɔ́ɔ na Ɩsɔ́ɔ ɩmʊ ɩdɛ́ɛ sʊlʊ́ńdɩ.
8 Ɩ́kamáázɩ wɛ,
káma,
Mɩ́jaa Ɩsɔ́ɔ nyɩ wenbí bɩjaarɛ́ɛ mɩ́ɩ nɛ́ naanɩ́ ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ.
9 Ɩnɩ́ɩ nŋɩ́nɩ́ bɩmɔɔ́na ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ nɛ́:
Ɖájaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́,
yele ɩráa ɩtɩlɩ́ sɩsɩ nyɛ́gɛ́ɛ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ-dʊ́ʊ gɛ;
10 nyógowúrátɩ íkedi adɛ laadɔ́ɔ-rɔ,
bála nyɔ́zɔɔlɩ́m adɛ laadɔ́ɔ-rɔ ńŋɩnáa bánlám ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́.
11 Fa ɖáa sinje wɩ́rɛ-dɛ́ɛ kíɖíím.
12 Cɛ ɖáa ɖɛ́dɛ́ɛ yɩsɩ́tɩwá,
ńŋɩnáa ɖɛ́njɛ́m wenbá baayɩsɩná ɖáa nɛ́.
13 Nkeyéle ɖáa ɖɩsála ɩ́bɛrɛ-dɛ́ɛ kɔdɔ́sɩ-daá,
amá,
laná ɖáa bolíni na Sitáánɩ.
[Káma,
nyánáábɩ́lɛ́ kowúrɔ́ɔ na yíko rɩ́ŋa,
na ásícé-dʊ́ʊ kpɔɔ lɛlɛɛɖɔ́ hálɩ bɩ́dɛ́ndɛŋ́.
Amí.]
14 Bɩlɛ́ nɛ́,
a bɩgɛ́ɛ mɩ́njɛ́m mɩ́ránáa bɛdɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ,
Mɩ́jaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ wɛ́njɛ́m mɩ́ɩ ɖʊɖɔ,
15 amá,
a mɩ́dɛ́njɛḿ mɩ́ránáa bɛdɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ,
Mɩ́jaa ɖʊɖɔ tɛ́njɛḿ mɩ́ɩ mɩ́dɛ́ɛ ńdɩ.»
Nŋɩ́nɩ́ bɩmɔɔ́na bɔfɔ́kɩ nɔɔ́ nɛ́
16 «A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ mɩ́vɔ́kɩná,
ɩ́kɔcɔ́ɔ cʊ́ḿḿ ńŋɩnáa munáávikíwá wánlám nɛ́.
Bɛlɛ́ bɔ́nvɔrɔ́sɩ baazá-daá gɛ bɩka bɔ́dɔnnyɔɔzɩ badɩ na báa weení ɩna sɩsɩ bɔvɔ́kɩná.
Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ bɛlɛ́ báńmʊ́ʊ bɛdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ nbɩlɛ́.
17 Amá,
nyɔ́ɔ́,
a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ nyɔ́vɔ́kɩná,
kɔ nyáázá bɩka nzaárɩ nyágʊjʊʊ́ tulaarɩ́,
18 na baaganáa ɩ́katɩlɩ́ sɩsɩ nyɔ́vɔ́kɩná;
amá,
yele bɩlɔ́ɔ nyána Ɩsɔ́ɔ mɩ́lɔ́wʊ́táá na bɩka ɩmʊ́ weení wánnáa súmúú-daá nɛ́,
ɩfɛ́rɛ nya bɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.»
Ɖɔ́ɔ́lɛ wenɖé bɩmɔɔ́na ɩrʊ́ ɩcáa ɖɛ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 12.33-34 ɖʊɖɔ)
19 «Ɩ́kacáa ɖɔ́ɔ́lɛ ɩmáárɩ adɛ laadɔ́ɔ-rɔɔzɩ́ lénlé siizeeyá na korɔ́ɔa wánbɩɩzɩ́ bɩfɔrɔ́sɩ ɖɛ yáá ŋmɩɩláa wánbɩɩzɩ́ bɔyɔ́ baŋmɩ́ɩ́lɩ ɖɛ nɛ́.
20 Ɩjáa ɖɔ́ɔ́lɛ ɩmáárɩ ɩsɔ́ɔ́dáá,
káma,
ńna siizeeyá na korɔ́ɔ tánbɩɩzɩ bɩfɔrɔ́sɩ ɖɛ,
cáńfáná ŋmɩɩláa ɩyɔ́ basʊ́ʊ baŋmɩ́ɩ́lɩ.
21 Káma,
lénlé nyɛ́dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ wɛ nɛ́,
ńna ɖʊɖɔ gɛ nyálaakáarɩ wɛ.»
Fɩtɩ́la kʊwɛ ɩrʊ́-dɛ́ɛ tɔnʊʊ́-rɔ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 11.34-36 ɖʊɖɔ)
22 «Ɩzɩ́rɛ gɛ tɔnʊʊ́-dɛ́ɛ fɩtɩ́la.
A nyáázɩ́rɛ na ɖɩdɩ,
nyɔ́dɔ́nʊʊ́ rɩ́ŋa wɛ ɖɛnyɛm-daá gɛ.
23 Amá,
a nyáázɩ́rɛ fɛ́yɩ́ ɖéyí‑ɖéyí,
nyárɩ́ŋa nyɔ́wɛ temenuú-daá gɛ.
A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ ɖɛnyɛm kʊwɛ nyɔ́rɔ́ nɛ́ kɛ́ɛ temenuú,
yaatá bɩ́nbá bɩnyɔ́ɔ́zɩ bɩlá temenuú gɛ.»
Ɩsɔ́ɔ gɛ bɩmɔɔ́na ɖɩlá bɔwʊtá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 16.13 ɖʊɖɔ)
24 «Naárʊ fɛ́yɩ́ wánbɩɩzɩ́ ɩlá kʊ́bɔnáa nɔɔ́lɛ bɔwʊtá:
wéngizíi kʊ́ɖʊḿ,
ɩsɔ́ɔ́lɩ lí ńnɩ́;
yáá wánmalanáa ɩdɩ kʊ́ɖʊḿ bɩka ɩkpɛɛná lí ńnɩ́.
Mɩ́dánbɩɩzɩ ɩlá Ɩsɔ́ɔ na liideé bɔwʊtá.»
Ɩsɔ́ɔ riké-rɔ gɛ ɩrʊ́ mɔɔ́na ɩɖʊ tamɔ́ɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 12.22-31 ɖʊɖɔ)
25 «Bʊrɔɔzɩ́ gɛ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ ɩ́kayɩ́tɩ mɩ́dɩ kíɖíím sɩ iɖi na ɩcɔ́ɔ weezuú-daá nɛ́,
na kúsúúdi-rɔ.
Weezuú waagɩ́lɩ kíɖíím bɩka tɔnʊʊ́ ɩkɩ́lɩ kúsúúdi,
yáá bɩdɛkɛ́ɛ bɩlɛ́.
26 Ɩbɛɛŋná siḿsi:
sídónɖuu,
sɩ́dángʊḿ;
ngʊ́ sɩ́dánjaa kíɖíím sɩmáárɩ kpééni-daá,
amá,
Mɩ́jaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ wɛ́njɛlɩ́ɩ sɩ.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́vɛ́yɩ́na fɔ́ɔ́zɩrɛ bɩkɩ́lɩ siḿsi?
27 Mɩ́dáá weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩdɛ́ɛ ɩdɩ yɩtɩ́-daá ɩtándúuzi iweezuú báa cʊ́kɔ.
28 Tɔ́ɔ ngbaalá gɛ mɩ́nÿɩtɩ́ mɩ́dɩ kúsúúdi-rɔɔzɩ́?
Ɩbɛɛŋná nyɩ́ɩ́dɩ na tɩdɛ́ɛ fɛ́ɛ́dɩ́tɩ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ,
tɩ́dánlaḿ tɩmɛ́rɛ,
tɩ́dánlʊʊ,
29 amá,
wúro Sulemáana tɩtɩŋa na ɩdɛ́ɛ ásícé,
ɩdɛ́ɛ kúsúúdi tacʊʊná tɩ.
30 A Ɩsɔ́ɔ wɔ́nzɔ́ɔ nyɩ́ɩ́dɩ tɩwɛ sinje bɩka ceré sɩ bɔsɔ́ tɩ nimíni nɛ́ lɩ́m ńŋɩnáa ɖɔ́,
ɩdɔ́nzɔ́ɔ mɩ́ɩ bɩkɩ́lɩ bɩlɛ́?
Toovonúm fáa tɔɖɔ́ɔ-dɩnáa mɩ́ɩ.
31 Bɩlɛ́ nɛ́ ɩ́kayɩ́tɩ mɩ́dɩ sɩsɩ:
We gɛ ɖénɖíi.
We gɛ ɖɔ́nnyɔɔ́ yáá we gɛ ɖónzuú.
32 Wenbá baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ mɔɔ́na kʊ balá bɩlɛ́.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ Mɩ́jaa Ɩsɔ́ɔ nyɩ wenbí bɩjɔɔ́ɔ mɩ́ɩ takáásɩ́ nɛ́.
33 Kaɖaa-dɛ́ɛ,
ɩjáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ na wenbí bɩzɩɩzɛ́ɛ yɩ nɛ́.
Wenbí bɩrɩ́ŋa bɩɩga bɩ nɛ́,
wánváa mɩ́ɩ bɩ.
34 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩ́kayɩ́tɩ mɩ́dɩ ceré-rɔɔzɩ́ sinje.
A ceré-dɛ́ɛ ńbɩ wɔɔgɔ́nɩ,
ɩrʊ́ wánnáa nŋɩ́nɩ́ sɩ ɩkpɔɔná nɛ́.
Báa wɩ́rɛ wenɖé na ɖɩdɛ́ɛ ɖɩwɩɩrɛ gɛ.»