Ísifu waaɖʊ ɩdɛ́ɛ kɔ́ɔ́pɩ benewú tɔ́ɔ́rɔɔ́-dɛ́ɛ kpetekú-daá
44
1 Bɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ Ísifu wɔɔdɔ́ ɩdɛ́ɛ ɖɔɔ́ ɖɔkɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Kʊrʊ́ ngbɔ́ɔ ɩráa bana begbetekíni nzúu wɛ kíɖíídi.
A sɩ nzúu wɛ,
suu wenbí báa awéní wánbɩɩzɩ́ ɩsʊ́ʊ bɩ nɛ́.
A nyóózúu wɛ bɩtɛ́,
nbɩsɩná báa awéní-dɛ́ɛ liideé sɩ ɩfɛ́rɛ yɛ nɛ́ ndɩ́nɩ ɩsɔ́ɔ́dáá.»
2 Ngɛ sɩsɩ:
«A nyábámáa wɛ kíɖíídi suú gɛ bɩɩdála bɛdɛ́ɛ tɔ́ɔ́rɔɔ́,
kpɔɔ mɛ́dɛ́ɛ nyɩɩrʊʊ́ kɔ́ɔ́pɩ na iliideé wɔɔgɔ́ɖɔ́kɩ yɛ sɩ ɩmʊná kíɖíídi nɛ́ ndɩ́nɩ kíɖíídi-rɔ igbetekú-daá.»
Ngɛ ɩlɛ́ waalá wenbí Ísifu wɔɔdɔ́ yɩ nɛ́.
3 Kiivé tɛ́ɛrɛ́ nɛ́,
ngɛ bɛɛjɛ́ wɛ bɔkpɔ́ɔ bɛdɛ́ɛ kpangbásɩ,
bɛɖɛ́ɛ.
4 Bɛɛgbɛdɩ́ bakʊrʊ́ bɛfɛ́lɛ tɛ́ɛ́dɩ badalɩɩ tá bolíni gɛ Ísifu waagʊ́sɩ ɩdɛ́ɛ ɖɔɔ́ ɖɔkɩrʊ́ sɩsɩ:
«Ɖasam,
kʊrʊ́ nvu ɩráa bana banʊvɔ́;
a nyáájʊ́ʊ́ná wɛ,
bɔɔzɩ wɛ sɩsɩ we-rɔ gɛ baalá wɛ kazɔ́ɔ gɛ bɛ́nvɛrɩ́ɩ juutá.
5 Ngbaalá baagáŋmɩɩlɩ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ kɔ́ɔ́pɩ wɔ́nnyɔnáa kɩ bɩka wánlanáa bɔɔzɩ́tɩ nɛ́.
Wenbí baalá ɖɔ́ nɛ́ ɩbá bɩvɛ́yɩ́ kazɔ́ɔ kpátáá.»
6 Ngɛ ɩlɛ́ ɖʊɖɔ waagʊrʊ́ ise ɩkɔ́mɔɔná wɛ;
wɔɔmɔɔná wɛ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́kpɔwʊ́ bɩlɛ́ ɩbɔ́ɔ́zɩ wɛ.
7 Ngɛ bɛlɛ́ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nŋɩ́nɩ́ gɛ nyánbɩɩzɩ́ nbuuná ɖáa tɔ́m tɩna,
kʊ́bɔnɩ́.
Ɖɔ́jɔɔ́ɔ ɖɔ́ nɛ́,
ɖádánbɩɩzɩ ɖɩlá tɔ́m tɩna tɩdaká kɛtɛngɛrɛ.
8 Bɛɛ ɖáagálɩɩ Kanáanɩ ɖɩkɔ́nɩ nɛ́,
ɖɛ́ɛgɛ́gbɛ́dɩ́na liideé ɖáávʊ́ńnáa yɛ ɖégbetekíni-daá nɛ́ gɛ ɖɩkɔná.
Ngbetíi wénÿelíi kʊ na ɖɩkɔ́nɩ nyágʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána-daá ɖángaŋmɩɩlɩ́m nyɩɩrɩ‑gbɩ́nɖɛ yáá siká.
9 Amá,
bɛ́bɛɛŋ ɖágbɩ́ná-daá,
weení ɩdɛ́ɛ kpetekú-daá bánnáa kɩ nɛ́,
bánbɩɩzɩ́ bakʊ yɩ;
bɩka ɖádɩtɩŋa ɖɩbɩ́sɩ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ yomáa.»
10 Ngɛ kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
máánɩ́ɩ,
mɩ́dɩtɩŋa mɩ́ɩ́dɔ́ ná;
amá,
weení igbetekú-daá sɩ mana kɩ nɛ́,
ɩlɛ́ iriké wánbɩsɩ kʊ mɛ́dɛ́ɛ yoḿ;
bɩka baaganáa rɩ́ŋa ɩlɩ́ɩ tɔ́m-daá.»
11 Ngɛ barɩ́ŋa boobóɖi bagbɩná betísi adɛ ɖasam.
Ngɛ boobóɖi begbetekíni;
12 ngɛ ɩlɛ́ waabáázɩ bɛɛŋ́.
Sɩ ɩɖáa nɛ́,
ɖawaalʊ́ʊ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ gɛ waaɖaaná hálɩ bibó bikégbííríná tɔ́ɔ́rɔɔ́.
Bɩɩgɔ́nɩ sɩ bikégbííríná Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu nɛ́,
ɩlɛ́ igbetekú-daá gɛ baana kɔ́ɔ́pɩ.
13 Ɖawaalɩnáa waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɩɩgʊ́sɩ balaakáarɩ bɛlɛrɩ́ bagbɩná bozóóna yɛ nɛ́;
ngɛ báa awéní waabɩsɩná ɩgbɩná bɔfɔ́kɩ,
barɩ́ŋa bosúu babɩ́sɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
Yudáa wánvɩnɩ́ Ísifu Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu-rɔ
14 Yudáa na igoobíya boobó batála bɔmɔɔná Ísifu ɩdɛɛzɩ ɩwɛ ɖaána.
Ngɛ barɩ́ŋa beedí babála bofu waazá-daá.
15 Ngɛ ɩlɛ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ngbaalá mɩ́ɩ́lá bɩlɛ́.
Mɩ́dátɩ́lɩ́ sɩsɩ ɩrʊ́ ńŋɩnáa mádáká ɖɔ́ wɛná yíko ɩbɔ́ɔ́zɩ ɩna wenbí bɩrɩ́ŋa bɩgɛ́ɛ nɛ́?»
16 Ńna gɛ Yudáa sɩsɩ:
«Wentí gɛ sɩ ɖɩŋmátɩ,
mágʊ́bɔnɩ́.
Wentí gɛ ɖɔ́wɛná sɩ ɖɩŋmátɩ na bɩwɩ́lɩ sɩsɩ ɖɛ́dɛ́kɛ́ɛ tɔ́m-dɩnáa;
Ɩsɔ́ɔ wóńvúlú ɖɔ́wɔ́rɔ́.
Bɩlɛ́ nɛ́,
ɖárɩ́ŋa ɖɔ́,
ɖána weení igbetekú-daá baana kɔ́ɔ́pɩ nɛ́,
ɖánbɩsɩ́ nyɛ́dɛ́ɛ yomáa.»
17 Ngɛ Ísifu sɩsɩ:
«Aayɩ́,
bɩ́dánlaḿ bɩlɛ́.
Bɩdɔmɔɔná malá bɩlɛ́.
A sɩ magba yoḿti,
weení igbetekú-daá baana kɔ́ɔ́pɩ nɛ́,
ɩlɛ́ iriké gɛ mángbáa yoḿti;
a bɩɩga mɩ́nyɔ́ɔ́,
mɩ́nyɔ́ɔ́ ibó ikpé ɖɛfɛɛ ɩkɔ́mɔ́ɔ́ná mɩ́jaa.»
18 Ngɛ Yudáa woogóduu Ísifu ɩzá-daá ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́;
nyɔ́jɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ wúro Farawʊ́na.
Máálá nya gááfára sɩsɩ bafa ma nɔɔ́ maŋmátɩ tɔ́m bíya cʊ́kɔyɔ́ɔ ɖɔ́;
amá mákákʊsɩ nyálaakáarɩ.
19 Ɖoo kaɖaa-dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́gɔ́nɩ nɛ́,
nyɔ́ɔ́bɔ́ɔ́zɩ ɖáa sɩsɩ ɖájaa wɛ,
yáá ɖógóóbú naárʊ wɛ.
20 Ngɛ ɖóóbúsi nya sɩsɩ ɩɩ́n,
ɖájaa wɛ;
amá,
wáńbɩ́ɩ ábɔ́nɩ́ gɛ,
ɖénéwú ɖájaa-dɛ́ɛ ábɔɔ-bú ɖʊɖɔ wɛ.
Ngɛ ɖénéwú ɩmʊ́,
ɖájaa ɩbá ɩzɔɔlɛ́ɛ ɩdɔ́m gɛ;
iriké waaga ná ɩgɔɔ-dɛ́ɛ bíya-daá.
Bú ɩmʊ́ ɩɖawaalʊ waazɩ́.
21 Ɖááŋmátɩ nya bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ nyazɩ ɖíbo ɖɩkɔ́gɔ́ná ɖénéwú ɩmʊ́ nna yɩ na nyáázá.
22 Ngɛ ɖéévééri nya tɔ́m kutoluú sɩsɩ bú ɩmʊ́ ɩ́dánbɩɩzɩ ɩbá ɩɖɛ́ɛ ɖeelí ɖɔ́ iyéle ɩjaa.
A wɛɛɖɛ́ɛ bɩlɛ́,
ɩjaa wɛ́nbɛlɩ́ɩ ɩsɩ́.
23 Ɖááŋmátɩ nya bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ nyɔ́ɔ́dɔ́ ɖáa sɩsɩ a ɖé ɖódóbó ɖɩkɔná ɖénéwú ɩmʊ́ nna yɩ ɖádándanáa nya.
24 Tɔ́ɔ,
nyááŋmátɩ ɖáa bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ ɖóózúu ɖɩbɩ́sɩ ɖɛ́dɛ́ɛ.
Ɖáádála nɛ́,
ɖʊkpɔ́ɔ bɩlɛ́ ɖɩtɩ́ ɖifééri ɖájaa.
25 Woogúti ɩkɔ́nɩ ɩtɔ́ ɖáa sɩsɩ ɖɩ́kábɩsɩ cé ɖɩmʊ kíɖíídi nɛ́,
26 ngɛ ɖɔ́ɔ́dɔ́ yɩ sɩsɩ naanɩ́ ɖɩbɩ́sɩ ɖɩkámʊ́ kíɖíídi nɛ́,
asée wéńÿélí ɖána ɖénéwú ɖibó;
a bɩdɛkɛ́ɛ bɩlɛ́,
ɖɔ́ɔ́ ɖódónbolí.
Káma,
Mɩ́sɩra kʊ́bɔnɩ́ wɔɔdɔ́ ɖáa gɛ sɩsɩ a bɩdɛkɛ́ɛ ɖána yɩ ɖɔ́,
ɖádándanáa yɩ.
27 Ngɛ ɖájaa woobúsi ɖáa sɩsɩ ɖányɩ bɩlɛ́ sɩsɩ bíya abaaláa nɔɔ́lɛ riké gɛ ɩmʊ́ ɩɖɛɛlʊ́ waalʊrʊná ɩmʊ́.
28 Ngɛ kʊ́ɖʊḿ ɩlɛ́ waazʊ́ʊ nyɩ́ɩ́dɩ;
ɩsɩ báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́ fɔɔ́-daá fʊ́ńdɩ kpɩ́nɖɛ neɖére wɔɔdɔɔ ná yɩ;
ɖoo bɩrɩ́ŋa,
ɩmʊ́ idokúti ɩna yɩ.
29 Ngɛ sinje nɛ́,
ɖazɩ ɖɛ́ndɛɛzɩ́ ceení kpɔwʊ́ʊ.
A ɖɔ́ gɛ nabʊ́rʊ waalá yɩ nɩ́bááwʊ-daá,
ɖénÿelíi na ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ ábɔńdɩ tɩna,
ɩbɛlɩ́ ɩsɩná sísíbí.
30 Bɩlɛ́ nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ gɛ mánbá mabɩ́ɩ́zɩ mabɩ́sɩ ɖájaa-jɔ́ bɩka bú ceení fɛ́yɩ́ ɖɔ́jɔ́;
káma,
ɩgɛ́ɛ na ɖájaa-dɛ́ɛ weezuú.
31 A ɖé ɩdana ɖána bú ɩmʊ́ ɖɩkábɩsɩ,
sɩ́m wɛ́nbɛlɩ́ɩ bɩkpɔ́ɔ yɩ.
Ngɛ ɩdɛ́ɛ sɩ́m bɩḿ nɛ́,
ɖɔ́ɔ́ ɖééyélé ná gɛ waazɩ ná sísíbí ɩdɛ́ɛ ábɔńdɩ-daá.
32 Na ngúti nbɛ́ɛ nɛ́,
mɔ́ɔ́ mɔ́ɔgɔ́dɔ́ ná ɖájaa sɩsɩ bú ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m rɩ́ŋa kpátáá,
bɔ́kpɔɔ baɖʊ mɛ́ńdɛ́.
Méévééri yɩ sɩsɩ a mádákábɩsɩná yɩ,
ɩdɔ́m ɩ́bɩsɩ mágʊjʊʊ́-rɔ sinje hálɩ ceré.
33 Bɩlɛ́ nɛ́,
kʊ́bɔnɩ́,
máávɩ́nɩ nya,
la suúru;
mɔ́ɔ́ mɔ́njɔwʊ́ʊ bú ɩmʊ́ ɩɖɩdáarɛ nyɔ́jɔ́ cé,
mabɩ́sɩ nyɛ́dɛ́ɛ yoḿ;
bɩka bɛcɛ́ yɩ ɩ́na ɩɖawaalɩnáa baaganáa bekpé.
34 Mádánbɩɩzɩ megbé meyéle bú ceení cé mobó mɔgɔ́mɔ́ɔ́ná majaa.
Mádánbɩɩzɩ mana kʊnyɔḿ wenkí majaa sɩ ɩna kɩ nɛ́,
mɛ́vɛ́yɩ́na bɩdɛ́ɛ wenbiré.»