Yaakúbu weedísi sɩsɩ bɛ́ɖɛ́ɛ́ná Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu
43
1 Nyɔɔ́sɩ ɩbá sɩwɛ sɩbamáa ɩráa caarɩ́ Kanáanɩ laadɔ́ɔ-daá.
2 Sáátɩ wenkí Yaakúbu na ɩdɛ́ɛ ńba begíɖíídi baagámʊ́ tɩ Mɩ́sɩra nɛ́ tɩɩdɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ ibiyaalɩnáa sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩbɩ́sɩ Mɩ́sɩra ɩkámʊ́ ɖáa kíɖíídi.»
3 Ńna gɛ ibiyaalʊ́ Yudáa woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɩ́sɩra kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ waabá gɛ ifééri ɖáa ɩyáázɩ sɩsɩ naanɩ́ ɖɩkɔ́nɩ ɖɩna ɩmʊ́ nɛ́,
asée ɩmʊ́ wáńnáa ɖána ɖénéwú ɖázɩ́ŋɛ́ɛ ɖɔ́.
4 Bɩlɛ́ nɛ́,
a nyéndisí ɖána Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu ɖɩɖɛ́ɛ,
ɖɔ́ɔ́ ɖónboɖé ɖɩkámʊ́ nya kíɖíídi.
5 Amá,
a nyéégízi,
ɖɔ́ɔ́ ɖódónbolí.
Káma,
kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ waabá ɩtɔ́ gɛ sɩsɩ a ɩmʊ́ ɩdana ɖána ɖénéwú ɖɔ́,
ɩmʊ́ ɩ́dánmʊ́ʊ ɖáa.»
6 Ngɛ bajaa Israyɛ́ɛlɩ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ mɩ́ɩ́bá ifééri ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ bɩɩgágá mínewú naárʊ ɖaána.
Mɩ́dálá ma kazɔ́ɔ kpátáá.»
7 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɩlɛ́ ɩdɩtɩŋa waabaná ɩbɔ́ɔ́zɩ ɖáa tɔ́m ɖabata;
ɩbɔ́ɔ́zɩ ɖána ɖɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ-rɔɔzɩ́ sɩsɩ:
“Mɩ́jaa ní,
ɩwɛ?
Míígúti mɩ́wɛná newúu naárʊ?”
Wenbí bɩrɩ́ŋa sɩ ɖubúsi yɩ nɛ́,
tisí gɛ ɖéédísi.
Ɖádánbɩɩzɩ ɖɩfʊ́ńdɩlɩ́ sɩsɩ wɔ́ndɔ́m ɖáa sɩsɩ ɖɩ́kɔ́gɔná ɖénéwú.»
8 Ngɛ ibiyaalʊ́ Yudáa wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Baabá,
a nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ nyána ɖáa na ɖɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ ɖiyuú weezuú nyɔɔ́sɩ ɩ́kakʊ ɖáa,
talɩná mɔ́ɔ́ bú ɖána yɩ ɖɩɖɛ́ɛ.
9 Máázɩ́ŋ sɩsɩ mɛ́nbɛɛŋ́ yɩ.
A nabʊ́rʊ waalá yɩ,
nyánbɩɩzɩ́ nbɔ́ɔ́zɩ ma ɩrɔɔzɩ́.
A bɩgɛ́ɛ mádákábɩsɩná yɩ,
mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ na tɔ́m-dʊ́ʊ nyɔ́jɔ́ sinje hálɩ ceré.
10 Na nbɛ́ɛ nɛ́,
a bɩdɛkɛ́ɛ ɖááwálɩ́ ɖoo bɩrɩ́ŋa,
ńŋɩnáa ɖɔ́,
ɖááfʊ́ńbólí hálɩ nabʊ́lɛ ɖɩkábɩsɩ.»
11 Ńna gɛ bajaa Israyɛ́ɛlɩ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
wenbí bɩgɛ́ɛ bɩ nɛ́ nbɩlɛ́,
mánlám nŋɩ́nɩ́.
Bɩlɛ́ nɛ́,
a sɩ ɩɖɛ́ɛ,
ɩgbɛdɩ́na ɖɛ́dɛ́ɛ cé kpɩná kífená naárɛ ɩɖʊ mɩ́gbɩná-daá;
a mɩ́ɩ́dála,
ɩlɩzɩ́ ɩfa Mɩ́sɩra kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́.
Bɩɩlá ɖɛ́dɛ́ɛ cé faadɩ́nɩ núm ńbɩ,
tʊ́ʊ́nɩ,
yáázɩwá,
cɩrɩ́m kéti ńbɩ,
pisitáasɩ,
kpákpa,
na kpákpa-bíya,
12 ɩkpɛdɩ́na liideé nabʊ́lɛ:
kaɖaa ńná weená baabɩsɩná yɛ bakáɖʊ́ mɩ́ɩ kpetekíni-daá nɛ́;
báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́,
naárʊ waayɩsɩ ná ɩkáɖʊ́.
Na ikúti ɩɖɔ́kɩ kɩ́falá sɩ ɩkámʊ́ ná yɛ kíɖíídi nɛ́;
13 bɩka ɩkpɛdɩ́na mínewú ɩɖɛ́ɛ.
14 Mánzʊlʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ yíko-dʊ́ʊ sɩsɩ sɩ ibó ɩmɔɔná kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ nɛ́,
ɩ́bɩɩzɩ ɩkánɩɩ mɩ́gʊnyɔḿ bɩka ɩkɛ́jɛ lí ńnɩ́ na Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu mɩ́rɩ́ŋa ikégbe.
A bɩɩga mɔ́ɔ́,
a bɩ́ndarɩ́ɩ mána mébíya nbɩlɛ́,
bɩ́tara ɖʊɖɔ;
móbú kʊ́ɖʊḿ wɛ́ńdɛ́lɛ́ŋ,
nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ sɩ ɩtasɩná tɛlɛ́ŋ ɖɔ́.»
Ísifu waalá ɩɖawaalɩnáa kíɖíím ɩdɛ́ɛ
15 Ngɛ ibiyaalɩnáa waadákpɩɩrɩ wenbí ńŋɩnáa bajaa wɔɔdɔ́ wɛ nɛ́,
bɩɩlá kʊjɔ́ɔ́nɩ sɩ bakává tɩ kʊ́bɔnɩ́ nɛ́ na liideé lɛ́ɛ́nɩ́.
Sɩ babɩ́sɩ Mɩ́sɩra bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɛɛgbɛdɩ́na Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu bána yɩ bɛɖɛ́ɛ.
Boobó batála nɛ́,
ngɛ boobó bɔmɔɔná Mɩ́sɩra kʊ́bɔnɩ́ Ísifu.
16 Sáátɩ wenkí Ísifu waagʊ́sɩ ɩna sɩsɩ bána Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu bɔɔgɔnɩ ná nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ ɩdɛ́ɛ ɖɔɔ́ ɖɔkɩrʊ́ sɩsɩ:
«Kpɔɔ ɩráa bana nzʊʊná mɛ́dɛ́ɛ.
A nyáázʊ́ʊ́ná wɛ,
nlɩzɩ́ fʊ́ńdɩ kpɩ́nɖɛ neɖére ngʊ balá kíɖíím;
mána wɛ sɩ ɖiɖi ná ɩdaawʊ́.»
17 Ngɛ ɩlɛ́ ɖʊɖɔ waanɩ́ɩ ɩgʊ́bɔnɩ́ nɔɔ́,
ɩkpɔ́ɔ wɛ bɛɖɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ.
18 Sáátɩ wenkí baadála sɩ basʊ́ʊ Ísifu-dɛ́ɛ ńŋɩnáa ɖɔ́ nɛ́,
ngɛ nɩdáárɛ waazʊ́ʊ wɛ.
Ńna gɛ baazála ɖamá ŋmatɩnáa sɩsɩ:
«Ɖɛ́dɛ́ɛ ńba,
báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́,
liideé weená ɖɔ́ɔ́gɔ́nɩ ɖɩmʊ kíɖíídi na ɖɩbɩ́sɩ na ɖɩna yɛ ɖágbɩ́ná-daá bɩlɛ́ nɛ́,
arɔɔzɩ́ gɛ bánzʊʊnáa ɖáa cé bɩlɛ́.
Tɩrɔɔzɩ́,
bánzʊʊnáa ɖáa cé ɖɔ́ nɛ́,
sɩ banáázɩ ɖáa gɛ.
Bɛ́nlɛɛ́ ɖɛ́dɛ́ɛ kpangbásɩ,
bɩka babɩsɩná ɖáa yomáa.»
19 Baabá bacʊʊná ɖaḿ-wɔnɔɔ́ sɩ basʊ́ʊ nɛ́,
ngɛ boogóduu wúro-dɛ́ɛ ɖɔɔ́ ɖɔkɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩjɔ́ bɔ́ndɔ́m yɩ sɩsɩ:
20 «Kʊ́bɔnɩ́,
la suúru,
bɛɛ́ɛ,
ɖáńzɩm ɖɩkɔ́nɩ cé kááɖɛ-dɛ́ɛ ɖɩmʊ kíɖíídi.
Ɖáámʊ́ bɩtɛ́ ɖɩbɩ́sɩ ɖéngbém nɛ́,
21 ɖáádála ɖeelí kiiyu gɛ sɩ ɖuɖóo nɛ́,
ɖóóbóɖi ɖɛ́dɛ́ɛ kpetekíni sɩ ɖɩbɛ́ɛ nɛ́,
ɖɛ́dɛ́ɛ liideé ɖɔ́ɔgɔ́ɖɔkɩ yɛ ɖɩkɔ́nɩ sɩ ɖɩmʊ ná kíɖíídi nɛ́,
anáábɩ́lɛ́ nɔ́ɔ́ ɖáábɩ́sɩ ɖɩna ɖégbetekíni-daá.
Amá,
ɖáagábɩ́sɩ́ná yɛ,
awɛ ɖɔ́jɔ́ cé.
22 Ngɛ ɖɔ́ɔ́gɔ́ná liideé kɩ́falá sɩ ɖɩmʊ ná kíɖíídi nɛ́ ɖʊɖɔ.
Amá,
liideé amʊ́ adɛ́ɛ tɔ́m waalá ɖáa bítí ɖɔ́nbɔɔzɩ́ ɖádɩ sɩsɩ weení bʊdʊ́ʊ waabɩsɩná na yɛ ɩɖʊ ɖégbetekíni-daá.»
23 Baaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́ gɛ ɩlɛ́ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ɩzɩ́ɩ míwenbé ɖɛfɛɛ,
ɩ́kalá síka,
ɩdɩlɩ́ sɩsɩ mɩ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ,
mɩ́jaa-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ waaɖʊ ná mɩ́ɩ ɖɔ́ɔ́lɛ mígbetekíni-daá.
A bɩɩga míliideé míívʊ́ńjelí yɛ bɩlɛ́ nɛ́,
máńmʊ́ʊ yɛ.»
Ngɛ waagálɩ́zɩ́ Simeyɔ́ɔnɩ ɩkɔná wɛ
24 ɩsʊʊná barɩ́ŋa Ísifu-dɛ́ɛ.
Waazʊʊná wɛ nɛ́,
ngɛ baagájɩ́rɩ́ wɛ lɩ́m basáŋ banʊvɔ́;
baɖʊ bɛdɛ́ɛ kpangbásɩ kíɖíím.
25 Bɛɛdɛ́ nɛ́,
ngɛ baagbɩ́ɩ́rɩ bɛdɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ bɔɔgɔ́gɔ́ná tɩ sɩ bafa Ísifu nɛ́ baɖamáa ɩdɛ́ɛ kɔnɖɛ́ ɩdaawʊ́.
Béńveeri wɛ sɩsɩ bána yɩ sɩ beɖi ná kíɖíím ɩdaawʊ́.
26 Sáátɩ wenkí Ísifu waagázʊʊ nɛ́,
ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ becéle yɩ,
bacáŋ baká bɛnyɛ́ adɛ waazá-daá,
bɛsɛ́ɛ yɩ.
27 Ngɛ Ísifu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ bɛdɛ́ɛ alaafɩ́ya-rɔɔzɩ́;
ɩbɔ́ɔ́zɩ wɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«Mɩ́jaa ábɔ́nɩ́ mɩ́ɩ́vʊ́ńŋmatɩ ma ɩdɔ́m bɩlɛ́ nɛ́,
ɩ́na ɩdɩ?
Ɩdɛɛzɩwɛ weezuú-daá?»
28 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɖájaa nyɛ́dɛ́ɛ yoḿ na ɩdɩ.»
Ngɛ boodóluuzi badɩ adɛ waazá-daá betí bosóm bɛsɛ́ɛ yɩ.
29 Ísifu waagʊ́sɩ ɩna inewú Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu ɩ́na yɩ bɔgɔɔ kʊ́ɖʊḿ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«A bɩlɛ́,
mínewú mɩ́ɩ́vʊ́ńveeri ma ɩdɔ́m nɛ́ nɖɔ́?»
Ngɛ sɩsɩ:
«Ɩɩ́n».
Ngɛ waajáŋ ɩtɔ́ ɩlɛ́ sɩsɩ:
«Móbú fɔɔ́,
Ɩsɔ́ɔ ɩ́sɩ́ná nya.»
30 Ísifu wɛɛbɛ́ɛ́ŋ inewú nɛ́,
ɩlaakáarɩ waagʊrʊ́ hálɩ waazá ɩkɛ́gɛ́ɛ́ná lɩ́m.
Ngɛ waajáŋ ɩkʊrʊ́ ɩɖɛ́ɛ ɩsʊ́ʊ ɩɖaḿ-daá ɩsála wíídi.
31 Weewíi bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ woojozí lɩ́m ɩkɔ waazá;
ngɛ waabɩ́sɩ ɩkálɩɩ.
Waagálɩɩ nɛ́,
ngɛ weeɖi suúru ɩɖɔ́kɩ ɩdɩ,
ɩtɔ́ sɩsɩ báɖʊ́ kíɖíím barɩ́ŋa beɖi.
32 Sɩ baɖʊ nɛ́,
ngɛ baaɖʊ ɩmʊ́ Ísifu na wandɩ;
bɩka baɖʊ igoobíya na bandɩ;
Mɩ́sɩra ńba ɩ́na wɛ bénɖíi nɛ́,
bɛlɛ́ bána bandɩ ɖʊɖɔ.
Káma,
bɛlɛ́ bána Éburu ńba bódóndóróyóózi bénɖíi kíɖíím.
33 Ísifu igoobíya sɩ beɖi kíɖíím nɛ́,
sɩ basɩ́ɩ wɛ nɛ́,
kʊ́bɔńdɩ-rɔɔzɩ́ gɛ baazɩ́ɩ wɛ waazá-jɔ́;
ngɛ bɩɩlá wɛ bítí bɛ́ngɛɛzɩ́ bɛ́nbɛɛŋ́ ɖamá ŋmalam‑ŋmalam.
34 Bɔɔjɔ́ɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ Ísifu wɔɔdɔ́ bɔkpɔ́ɔ kíɖíím waazá-daá batára baɖʊ wɛ.
Bánɖʊ́ʊ wɛ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ baɖʊ Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu-dɛ́ɛ bɩɖɔ́ɔ bɩkɩ́lɩ ɩɖawaalɩnáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ nabʊ́nʊ́wá.
Ngɛ barɩ́ŋa beeɖi bɔfɔ́ɔ,
bɔnyɔ́ɔ.