Ɩsɔ́ɔ weevééri Ibrahím sɩsɩ ɩɖɛɛlʊ́ Saráa wánlʊrʊ́ʊ bú abaalʊ́
18
1 Tɔ́ɔ,
wɩ́rɛ bɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ waadáɖʊʊ ɩlɩ́ɩ Ibrahím-rɔɔzɩ́ Mamɩrée tɩ́ɩ́nɩ kʊ́bɔńdɩ-jɔ́.
Bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ ɖɩḿ,
ɩdaawʊ́ fifíni sáátɩ,
Ibrahím wáńlɩ́ɩ́ ɩjɔɔ́ɔ ijókúre wɔnɔɔ́.
2 Sɩ ɩkʊ́sɩ na ɩbɛ́ɛ ɖɔ́ nɛ́,
waana abaaláa noódoozo sɩ́ŋɛ́ɛ bajʊ́ʊ́na yɩ.
Waana wɛ nɛ́,
ngɛ waanyʊʊ́ ɩkʊrʊ́ itoózi ibó ití isóm ɩsɛ́ɛ wɛ.
3-4 Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnáa,
ɩlá suúru ɩyɛlɩ́ mɛ́dɛ́ɛ cé na bɔkɔná mɩ́ɩ lɩ́m cʊ́kɔ ɩsáŋ mɩ́nʊvɔ́,
bɩka ibó ɩcɔ́ɔ tɩɩwʊ́-dɛ ɩfɛ́ɛ́zɩ.
Ɩ́kabá ɩɖɛ́ɛ bɩlɛ́ yéḿ.
5 Mɔ́ngɔnáa mɩ́ɩ kíɖíím iɖi mɩ́dɔnɩ́nɩ ɩkpa ɖóni na bʊcɔ ɩɖɛ́ɛ.»
Ngɛ ɩdɛ́ɛ ɩgɔma woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
bɩɩlá kazɔ́ɔ;
la wenbí nyááŋmátɩ bɩ ɖɔ́ nɛ́.»
6 Ńna gɛ Ibrahím wɛɛgbɛdɩ́ ise ɩbɩ́sɩ kɛ́rɛ́ŋɛ-dɛ ifééri ɩɖɛɛlʊ́ Saráa sɩsɩ:
«Ɖasam,
kpɛdɩ́ njɩrɩ́ mʊlʊ́m kazɔ́ɔ ńbɩ nnúúdi nlá kɩ́kandáárɩ́nɩa natúdoozo.»
7 Ngɛ weeze ibó fʊ́ńdɩ kpɩná-daá ɩkálɩ́zɩ́ naavalʊ́ ɩjɔɔ́ɔ núm nɛ́ ɩkɔná yɩ icéle ɩdɛ́ɛ ketíriyɔ́ɔ ɩlɛ́ ɩkʊ iyíízi ituú.
8 Sɔ́m waabɩ́ɩ nɛ́,
ngɛ Ibrahím woogózólí bɩ bɩ́na naalɩ́m sitá na naalɩ́m sinje ńbɩ ɩkɔná ɩsɩ́ɩ ɩdɛ́ɛ ɩgɔma.
Bɛlɛ́ bɔwɛ bénɖíi nɛ́,
ɩmʊ́ ɩwɛ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ bɔjɔ́ tɩɩwʊ́-dɛ ńna.
9 Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nɖɛɛlʊ́ Saráa wɛ lé.»
Ngɛ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ɩwɛ bɩsaagɛ́rɛ́ŋɛ-dɛ cé.»
10 Ngɛ ɩgɔma-daá naárʊ nɔɔ́ nbɩlɛ́ sɩsɩ:
«Sɩ bitósulú bɩ́nɩ ɖɛkɛrɛ-kɛrɛ nɛ́,
mángabɩsɩ́;
sɩ mɔgɔ́nɩ nɛ́,
báa bɩɩlá wé,
Saráa wáńlʊ́rʊ́ bú abaalʊ́.»
Ɩgɔm ceení wánŋmatɩ́ bɩlɛ́ nɛ́,
Saráa sɩ́ŋɛ́ɛ ɩwaalʊ́ wɔ́rɔ́ bɩsaagɛ́rɛ́ŋɛ wɔnɔɔ́ wénwelesí.
11-12 Waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ waamʊ́ŋ ɩdaá;
káma,
ɩ́na ɩwaalʊ́ báńláḿ ábɔ́náa,
bɩka ɩmʊ́ wáńlɩ́ɩ́ sáa-daá.
Ngɛ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ nɖɔ́ máńláḿ ábɔ́nɩ́,
mawaalʊ́ ɖʊɖɔ bɩlɛ́,
kɔɖɛyɩ́ wenkí gɛ mándacáádɩ ɖʊɖɔ.»
13 Ńna gɛ Ɖádʊ́ʊ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Ibrahím sɩsɩ:
«Ngbetíi-rɔɔzɩ́ gɛ Saráa wánmʊŋɛ́.
Ngbetíi-rɔɔzɩ́ gɛ wánŋmatɩ́ sɩsɩ ɩmʊ́ waalá ábɔ́nɩ́,
ɩmʊ́ waalɩ́ɩ sáa-daá.
14 Nabʊ́rʊ wɛ bɩɩgɩ́lɩ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ nɛ́?
Sɩ magábɩsɩ bɩ́nɩ naárʊ ńŋɩnáa ɖɔ́ nɛ́,
Saráa wáńlʊ́rʊ́ bú abaalʊ́.»
15 Bɩɩlá Saráa nɩdáárɛ nɛ́,
ngɛ wɔɔjɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ ɩmʊ́ ɩdamʊ́ŋ.
Ngɛ ɩlɛ́ sɩsɩ:
«Nyándanjɔɔlɩ́ yéḿ gɛ,
nyáámʊ́ŋ.»
16 Bɩɩdɛ́ nɛ́,
ngɛ ɩráa bɛḿ baagʊrʊ́ sɩ bɛ́nɖɛɛ́.
Sɩ bɛɖɛ́ɛ nɛ́,
Sodɔ́ɔmɩ fáráńdɩ́ gɛ baavaná ɩzá.
Ngɛ Ibrahím waagʊrʊ́ ɩlɩzɩ́ wɛ nɩ́bááwʊ.
17 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ sɩsɩ:
«Bɩdɔmɔɔná mamʊ́sɩ Ibrahím wenbí sɩ malá bɩ nɛ́.
18 Sɩ ɩkɔ́nɩ gɛ ɩbɩ́sɩ yíriwá fɩ́ya ńdɩ ɩjaájaa.
Ɩnaa sɩ mabaná maɖʊ ɖúúlínya-dɛ́ɛ yíriwá rɩ́ŋa alɩbáráka.
19 Máálɩ́zɩ́ yɩ gɛ sɩsɩ ɩ́fá ibiyaalɩnáa wɛ́ɖɛ na bofu mɛ́dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ ɖéyí-ɖéyí na toovonúm,
hálɩ bebíya-bíya-jɔ́,
na bʊcɔ malá yɩ wenbí bɩrɩ́ŋa móóɖúu mazɩ́ɩ sɩ malá yɩ nɛ́.»
20 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«Lakásɩ Sodɔ́ɔmɩ na Gomɔ́ɔrɩ ńba waalá gɛ bíngoó nɛ́ kɛ́ɛ tɩtɛ ńzɩ;
bɛdɛ́ɛ kidaavééníti waagɩ́lɩ ɖɔɔmɩ́nɩ.
21 Méndím mɛbɛ́ɛ́ŋ sɩsɩ wentí bánŋmatɩ́ bɔrɔɔzɩ́ nɛ́ kɛ́ɛ toovonúm yáá wé;
a bɩdɛkɛ́ɛ bɩlɛ́,
mánnáa.»
22 Ngɛ Ibrahím-dɛ́ɛ ɩgɔma noódoozo bana badaá nɔɔ́lɛ wɔɔgbɔ́ɔ Sodɔ́ɔmɩ nɩ́bááwʊ;
Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɩlɛ́ ɩwalɩ́,
bɩka Ibrahím sɩ́ŋɛ́ɛ ɩjɔ́.
23 Ńnaamʊ́ gɛ Ibrahím waabá ikóduu ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ,
toovonúm nyánba nÿéle sɩ́m ɩkpɔ́ɔ ɩrʊ́ ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́ na kidaavéénúu bɛlɛ́ɛ́nɩ́?
24 Nabʊ́rʊ,
Sodɔ́ɔmɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá ńnaamʊ́,
bánbɩɩzɩ́ bana ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ nyazɩ ɩráa nɛɛ́saaláa (50) bɩlɛ́.
A bɩlɛ́ gɛ bʊwɛ,
nyénÿelíi sɩ́m iyóózi barɩ́ŋa bɩkpɔ́ɔ?
Ɩráa nɛɛ́saaláa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ bɔrɔɔzɩ́,
ńdɛ́njɛḿ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ?
25 Aayɩ́,
bɩ́dánbɩɩzɩ bɩlá bɩlɛ́ nÿéle sɩ́m iyóózi bɩkpɔ́ɔ ɩrʊ́ kidaavéénúu na ɩrʊ́ ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́.
Bɩdɔmɔɔná wenbí sɩ bɩlá kidaavéénúu nɛ́ ɩmɔɔná weení ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́ ɖʊɖɔ.
Nyɔ́ɔ́ weení nyánvʊʊnáa ɩráa rɩ́ŋa adɛ laadɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
nyánbɩɩzɩ́ ńdónvúu wenbí bɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́?»
26 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
a máábɩ́ɩ́zɩ mana Sodɔ́ɔmɩ ńnaamʊ́ ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ batála ɩráa nɛɛ́saaláa (50),
mɛ́njɛ́m tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩrɩ́ŋa ɩráa bɛḿ bɔrɔɔzɩ́.»
27 Ngɛ Ibrahím sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ,
la ma gááfára,
mɔ́ɔ́ weení mɛ́gɛ́ɛ buuruú na tɔɔlɩmá nɛ́,
nkɔtɔ́ sɩsɩ mɔ́wɛ mángalɩɩnáa nya tɔ́m.
28 A badatála nɛɛ́saaláa ngɛ bɛgɛ́ɛ ɩráa nɛɛ́lɛ na nɔɔ́nʊ́wá ní;
nɔɔ́nʊ́wá kɩna bɩɩga kɩ na bɩtála nɛ́ kɩrɔɔzɩ́,
nyɔ́nÿɔ́m tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa?»
Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«A ɖé ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ nɛɛ́lɛ na nɔɔ́nʊ́wá wɛ ná,
mɔ́dɔ́nÿɔḿ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ.»
29 Ibrahím tosú,
ɩbamáa;
ngɛ sɩsɩ:
«Nabʊ́rʊ,
ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ nɛɛ́lɛ gɛ sɩ nna.»
Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«A ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ nɛɛ́lɛ wɛ ná,
mádánlaḿ tɩ nabʊ́rʊ.»
30 Ngɛ Ibrahím sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ,
máávɩ́nɩ nya;
nkɔkɔ́ nÿɛ́ɛ baaná sɩsɩ mábamáa nya ŋmatɩnáa.
Nabʊ́rʊ,
a bɩdalá,
ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ ákoosaaláa wɛ ná.»
Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«Báa bɩlɛ́,
mádánlaḿ tɩ nabʊ́rʊ.»
31 Ngɛ Ibrahím sɩsɩ:
«Nyááwɩ́ɩ mɔ́dɔ́m;
nabʊ́rʊ,
ɩráa bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ ákoowú wɛ ná.»
Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«A ɩráa ákoowú bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́ wɛ ná,
mɔ́dɔ́nÿɔḿ tɩ.»
32 Ngɛ Ibrahím sɩsɩ:
«Mádʊ́ʊ,
bɩ́kawɩ́ɩ́zɩ nya,
mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ kegbiirinɔ́ɔ nɖɔ́.
Nabʊ́rʊ,
ɖánŋmatɩ́ ɖɔ́ nɛ́,
ɩráa fuú gɛ bɛgɛ́ɛ.»
Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«Báa bɛgɛ́ɛ fuú,
beriké bɔrɔɔzɩ́,
mɔ́dɔ́nÿɔḿ tɩ.»
33 Ɖádʊ́ʊ na Ibrahím baaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ ɩlɛ́ waajáŋ ɩɖɛ́ɛ,
bɩka Ibrahím ɩlɔ́ɔ ɩbɩ́sɩ ɩdɛ́ɛ.