Mi kpayi do yɛmɛnúwiwa go
(Matye 10.26-27)
12
1 Lo ojlɛ̌ énɛ́ mɛ, gbɛtɔ́ fɔtɔ́n donu fɔtɔ́n wunkɔ wa kplí lɛdo Jesu. Yě su káká ye mɔ nɔ ɖóafɔ yeɖé e ji. Jɛnukɔn hwɛ̌, Jesu cɛ xólɔ ná núkplɔ́ntɔ́ étɔn e fáan: «Mi cɔ miɖé do otɔ́n Falizi e tɔn go ɖée bayí yɛmɛnúwiwa. 2 Onú ɖekpékpé ma ló núglɔ̌ mɔ́ nɔ gbawungba ma jɛ, gbɛ̌ onú ɖekpékpé ma gɔ ló bibɛ ye mɔ́ gɔn má nyɔ́. 3 Enɛ́wútu, onú títɛkpóe ɖée mi ná nɔ lɔ lo zinvlu mɛ, ye ná wa sé lo hǐnhɔ́n nugbɛn. Onú ɖée sín kpá mi ná ɖe lo abomɛ, ye ná wa jlǎ lo oxɔtakún.»Mawu i ye ɖo ná ɖibúsi
(Matye 10.28-31)
4 «Un nɔ lɔ́ ná mi, byɛ omɛ ɖée bayí tɔ hɔntɔn e: Mi gɔ ɖibú na omɛ ɖée hǔ agbasa le, gbɛ̌ lo énɛ́godo, ma singǎn gɔ wa onú ɖe hugán ítɔ́. 5 Un ná doxlɛ mi omɛ ɖée mi ɖo ná nɔ ɖibúsi. Mi nɔ ɖibúsi Mawu, éyɔ omɛ ɖée, ényí é hǔ gɔ ɖo acɛ nádo ze dlan myɔ́mací mɛ. Ɛɛn, un nɔ lɔ́ ná mi: omɛ énɛ́, mi ɖo ná ɖibúsi.
6 Bé ye ma sá oblɛnɔ atɔ́n nyí gankwávǔ awe wɛ? Gancó ɖékpo lo oxɛ énɛ́ e mɛ ma nyí winwɔn ló Mawu nukɔn. 7 É gɔ̌ nyɔ́ sɔxa oɖa ɖée ló takún ná mi tɔn. Enɛ́wútu, mi gɔ ɖibú le, byɛ xɔkwá hugán oblɛnɔ susu.»
Kunnuɖiɖe na Jesu lo gbɛtɔ́ e nukɔn
(Matye 10.19-20, 32-33; 12.32)
8 «Un nɔ lɔ́ ná mi: omɛ ɖékpékpé ɖée ná ɖekunnu lo gbɛtɔ́ e nukɔn fáan yelɔ́ nyi nyɔ tɔn, Ovǐ gbɛtɔ́ tɔn tete lɔsú ná ɖekunnu ní i lo wɛnzagun Mawu tɔn e sín nukɔn fáan omɛ yelɔ́ tɔn nɛ. 9 Amɔ̌ omɛ ɖée ná gbɛ o jlǎ lo gbɛtɔ́ e nukɔn, Ovǐ gbɛtɔ́ tɔn lɔsú ná gbɛ ɛ jla lo wɛnzagun Mawu tɔn e nukɔn.
10 Omɛ ɖée ná lɔxó gbǐgblé do Ovǐ Gbɛtɔ́ tɔn go, Mawu ná jo nyladǒ ní i. Amɔ̌ omɛ ɖée ná nylanújan do Gbigbɔ Wíwé go, Mawu ma na jo nyladǒ ní i.
11 Sáa ɖée mɛ ye ná dɔn mi jɛ kpíkplítɛn e nádo dohwɛ mi kayí lo nukɔntɔ́ e kpó ogǎn e kpó nukɔn, mi gɔ ɖo lɛnkpɔ́n do kín mi ná hwlɛn miɖé gbɔn kpó oxó ɖée mi ná lɔ kpó go le. 12 Ná Gbigbɔ Wíwé ná kplɔn mi onú ɖée mi ɖo ná lɔ lo oganxixo lɔ́ mɛ.»
Jesu doló adɔkunnɔ wunvinɔ ɖé tɔn
13 Omɛ ɖékpo ló agun lɔ́ mɛ, mɔ lɔ ná Jesu fáan: «Mɛkplɔ́ntɔ́! Ɖegbe na tɔ nɔyí ní ma ogǔ mítɔn kpó nyɔ kpó.»
14 Jesu gblɔn ní i fáan: «Dǎwe! Amɛ́ ga yi o do ɖo hwɛɖɔtɔ́, kayí gǔmátɔ́ mitɔn?»
15 Enɛ́godo, Jesu lɔ ná ye fáan: «Mi kpayi mɔ cɔ miɖé do nukúnkɛndǐdó go, ná ényí gbɛtɔ́ dɛ ɖo adɔkun gɔflǎ, ogbɛ étɔn ma ló adɔkun étɔn e mɛ.»
16 Tíi, Jesu doló ɖe ná ye fáan: «Ayígba dǎwe adɔkunnɔ ɖé tɔn na jinú susu. 17 É mɔ nɔ lɛ́n ló éɖe mɛ fáan: “Amú un ná bayí? Ɖó un ma ɖo otɛn ɖée mɛ un ná bɛ jinú tɔ e kpli do.” 18 É gɔ lɔ fáan: “Onú ɖée un ná bayí we: un na hɔ zǐnxɔ tɔ e kɔn-awán mɔ gɔ ɖo ɖaxó ɖevo e, mɔ́ bɛ tɔ jikún títɛkpóe kpó adɔkun tɔ e kpó do é mɛ. 19 Enɛ́godo, un ná wa lɔ́ na nyɔɖé fáan: un ɖo adɔkun susu gbǎgbá ɖée un bɛkpli ná oxwe susu ɖée wazě e: un ná gbɔjɛ, mɔ́ ɖunú, mɔ́ nu ahan, mɔ́ jayá.” 20 Amɔ̌ Mawu lɔ ní i fáan: “Wunvinɔ! Lo ozǎn éxe mɛ, un ná gɔ gbigbɔ tɛ yi sɔn tɛ sí. Onú ɖée o bɛkpli e, amɛ́ tɔn ye ná wa nyi?”»
21 Jesu wa lɔ́ fáan: «Kín é nyá gbɔ̌n ná omɛ ɖée bɛ́ adɔkun kplí ná éɖe gbɛ̌ é ma ɖo adɔkun ɖé ló Mawu de nɛ.»
Mi nɔ ɖeji do Mawu go
(Matye 6.25-34)
22 Enɛ́godo, Jesu lɔ ná núkplɔ́ntɔ́ étɔn e fáan: «Enɛ́wútu un do nɔ lɔ́ na mi fáan: Mi gɔ ɖibú na onú ɖée mi ná ɖu do nɔ ogbɛ le, kayí na avɔn ɖée mi ná do le. 23 Ná ogbɛ xɔkwá hugán nuɖuɖu, agbasa mɔ xɔkwá hugán avɔndǐdó. 24 Mi kpɔn ahǒxɛ e, ye ma dǒ jikún gbɛ̌ ye ma gɔ̌ gbɛ̌n jinɔkún, ye ma ɖo agbanxɔ kayí zǐnxɔ ɖé, cógancó Mawu mɔ́ ná nuɖuɖu ye. Bé byɛ ma xɔkwá susu hugán oxɛ e wɛ? 25 Amɛ́ gǎ ló mi mɛ jǎn núlɛnkpɔ́n étɔn mɔ́ zɔn é mɔ́ gɔ ojlɛ̌ vǔɖe na ogbɛ éɖe tɔn? 26 Bé ényí byɛ ma kpe onú ɖée nyi kpɛyí kpéte go, amú sín lɛnkpɔ́nmɛ mi lé ná onú ɖée kpo e? 27 Mi kpɔn kín vowunvǒwún glemɛ tɔn e hwɛ̌n ló: ye ma wázɔ̌n, gbɛ̌ ye ma gɔ̌ lɔ́n-avɔn. Cógancó, un nɔ lɔ ná mi fáan: axɔ́lú Salomɔɔ tete lɔsú, lo gigo ɖaxó étɔn mɛ ma ɖoacɔ́ sɔ ɖé lo vowunvǒwún énɛ́ e mɛ. 28 Bé ényí Mawu ɖóacɔ́ sɔ ítɔ́ na núkan ɖée ló glemɛ lo égběxe jǎn yě mɔ́ wá zí i dlǎn myɔ́ mɛ lo ézɛn, nɛmú nɛmú wá byɛ tɔn, gbɛ̌ é ma ná bayí hugán ítɔ́ na mi wɛ́? Yísekpɛyínɔ e mi! 29 Byɛ, mi gɔ lɛnnúkpɔn magbɔjɛ nádo din onú ɖée mi ná ɖu kayí onú ɖée mi ná nu le. 30 Ná onú énɛ́ e kpó, omɛ ayíhɔ̌n éxe mɛ tɔn e yi é ló ye dǐnkpe kɔn magbɔjɛ. Amɔ̌ byɛ, Otɔ́ mitɔn nyɔ́ fáan mi ló hudǒ yetɔn mɛ. 31 Enɛ́wútu, mi din Axɔ́lúɖu Mawu tɔn hwɛ̌tíntán jǎn onú ɖée kpo e Mawu mɔ́ yi ye dogɔ na mi.
Mi nɔ bɛ adɔkun mitɔn e kpli hlan olɔ́nmɛ
(Matye 6.19-21)
32 Mi gɔ ɖibú le, byɛ ɖée nyi tɔ lɛ́ngbɔ̌gun kpɛyí! Ná Otɔ́ mitɔn jlo fáan mi ní ɖu axɔ́lú xɛ yelɔ́. 33 Mi sa onú ɖée mi ɖo e mɔ na okwá lɔ́ wamamɔnɔ e. Mi bayí sɛ́wungɛ́ ɖée ma ná gble, mi mɔ bɛ adɔkun ɖée ma kɔ́n kpɔngbeɖe e kpli hlan olɔ́nmɛ, xíɖée ajotɔ́ ma singǎn sɛkpɔ gbɛ̌ odɔ̌ ma hɛ̌nnúgblě lé. 34 Ná xíɖée adɔkun mitɔn lé, xílɔ́ yi ayixa mitɔn tete lɔsú ná le.»
Mi nɔ gbesisɔmɛ na kɔlɛ́wá Jesu tɔn
35 «Mi blagbajǎ, ná myɔ́gbǎn mitɔn e ní mɔ lo títá. 36 Mi mɔ jɔ mɛsɛntɔ́ e ɖée ló tenɔkpɔ́n ogǎn yetɔn lo ojlɛ̌ ɖékpékpé ɖée mɛ é ná lɛkɔwa sɔn alɔwléhunxwɛtɛn, ye ní do hun ohɔn ní i tlóló ényí é gɔ̌ mɔ xuxú ohɔn. 37 Nújɔwunnánɔ wá mɛsɛntɔ́ énɛ́ e, ɖée ogǎn yetɔn ná mɔ lo nukle lo sáa ɖée mɛ é ná lɛkɔ le. Núgbǒ, un lɔ na mi: ogǎn lɔ́ ná blagbajǎ, é ná ɖotɛn na ye do nuɖuɖukákɔn mɔ́ gbɔn ɖékpe-ɖékpe yetɔn ji nádo ma nuɖuɖu na ye. 38 Ényí fáan zǎngbodǒ-awe mɛ yi é lɛkɔ lé ya, kayí é dɛn hǔgán ítɔ́ hwɛ̌kpó do gɔ, mɔ wa mɔ́ ye ló nukle, nújɔwunnánɔ yi ye ná nyi! 39 Mi ní mɔnukúnnújɛ é mɛ ganji fáan ényí síntɔ́ nyɔ́ ogan ɖée mɛ ajotɔ́ ná wa le, é ma ná ɖikée ajotɔ́ ní byɔ osín étɔn mɛ. 40 Byɛtete lɔsú kpógba, mi lo gbesisɔmɛ, ná ogan ɖée mɛ mi ma lɛn lé, yi Ovǐ Gbɛtɔ́ tɔn ná wa le.»
Jesu yi mɛsɛntɔ́ awe do doló
(Matye 24.45-51)
41 Pyɛɛ lɔ ná Jesu fáan: «Oklunɔ! Bé byɛ́ có o nɔ dǒló éxe ná, kayí hlǎn gbɛtɔ́ títɛkpóe?» 42 Okunɔ Jesu gblɔn ní i fáan: «Amɛ́ gǎ wá mɛsɛntɔ́ gbejinɔtɔ́ ayixakpénánɔ énɛ́? Mɛsɛntɔ́ énɛ́ wunkɔtɔn yi wá omɛ ɖée ogǎn étɔn ná yi do ɖo ogǎn do mɛsɛntɔ́ hǎgbɛ́ étɔn e ji, nádo nɔ na nuɖuɖu ye lo ogan ɖée mɛ é jɛ lé. 43 Nújɔwunnánɔ wá mɛsɛntɔ́ énɛ́ lo sáa ɖée mɛ ogǎn étɔn ná lɛkɔwa, mɔ́ mɔ fáan é nɔ kpénukún dǒ azɔ̌n énɛ́ lɔ́ go. 44 Núgbǒ un nɔ lɔ́ na mi: é ná yí i do ɖo ogǎn do adɔkun étɔn títɛkpóe ji. 45 Amɔ̌, ényí mɛsɛntɔ́ énɛ́ lɔ́, lɔ́ lo éɖe mɛ fáan: “Ogǎn tɔ nɔ dɛ̌n nádo gɔ”, jǎn é mɔ cɛ mɛsɛntɔ́ xlunhwǎn kpó nyɔsi kpó ɖée kpo e xo, mɔ wá cɛ núɖu, mɔ gɔ cɛ ahan nu káká mɔ cɛ múmú, 46 ogǎn mɛsɛntɔ́ énɛ́ tɔn ná gɔ lo azǎn ɖée gbe é ma lɛn lé kpó oganxixo ɖée é ma nyɔ́ kpó mɛ. É ná dɔntó ní i vǐvɛ́vǐvɛ́, mɔ́ zǐ i do gbejimanɔtɔ́ e sín ogbɛ̌ mɛ.
47 Mɛsɛntɔ́ ɖée nyɔ́ ojlǒ ogǎn étɔn tɔn, gbɛ̌ é ma ga wleawú onú ɖekpékpé tɔn kayí é ma wa ojlǒ ogǎn étɔn tɔn, ná ɖu obá susu. 48 Amɔ̌ mɛsɛntɔ́ ɖée ma nyɔ́ ojlǒ lɔ́, mɔ wa onú ɖée jɛxɛ́ otódɔnnamɛ, obá vǔɖe ogǎn étɔn nádo xú i. Omɛ ɖée ye na susu, susu étɔn hugán ítɔ́ ye ná byɔ sɔn éyɔ sí; jǎn omɛ ɖée ye ze susu dǒ alɔmɛ ná, ye ná byɔ ɛ hugán ítɔ́.
Ná Jesu tɔn wútu, kínklán ná byɔ gbɛtɔ́ e cincín
(Matye 10.34-36)
49 Un wa nádo flɔ myɔ́ ɖe do ayígba ji, é ga jlo o tlala fáan é ní ko nyi fíflɔ́. 50 Ye ɖo ná lɛmawusin awúfyɛsa tɔn ɖé na o, adɔ tɔ títɛkpóe yi é ló aga kákájɛ ojlɛ̌ ɖée mɛ awúfyɛsa énɛ́ ná wa tɔ ji le. 51 Bé mi lɛn fáan un wa nádo hɛn huhwɛ̌ wa ayígba ji nɛ? Un nɔ lɔ́ ná mi fáan, lálá! Amɔ̌ kínklán nɛ. 52 Ná bɛsɔn tíi, ényí gbɛtɔ́ atɔ́n ló osín ɖékpolɔ́ mɛ, ye ná klan: omɛ atɔn ná sɔtakún omɛ awe, jǎn omɛ awe mɔ́ sɔtakún omɛ atɔn. 53 Otɔ́ ná sɔtakún ovǐ xlunhwǎn, jǎn ovǐ xlunhwǎn mɔ́ sɔtakún otɔ́. Onɔ ná sɔtakún ovǐ nyɔsi, jǎn ovǐ nyɔsi mɔ́ sɔtakún onɔ. Osúnɔ ná sɔtakún ovǐsi, jǎn ovǐsi mɔ́ sɔtakún osúnɔ.»
Mi ɖoayixa oxlɛ̌ ohweéxenu tɔn go
(Matye 16.2-3)
54 Jesu gɔ lɔ ná agun lɔ́ fáan: «Ojlɛ̌ ɖée mɛ mi mɔ́ fáan aslɔ dozǐn ló hwenyaxɔ dawé, mi lɔ́ ló afɔɖékpolɔ́ ji fáan: “Jǒkún ná ja” jǎn é mɔ́ gɔ̌ jɔ̌. 55 Ényí mi gɔ̌ mɔ fáan jɛhɔn nɔ nyí ló xuwaji, mi lɔ́ fáan: “Myɔ́jidǒ ná ɖe”, jǎn é mɔ́ gɔ̌ jɔ̌. 56 Yɛmɛnúwatɔ́ e mi! Mi mɔ́nukúnnú jɛ̌ ninɔmɛ ayígba kpó agaxomɛ tɔn kpó go, namú é gbɔn gbɛ̌ mi ma gǎ mɔnukúnnú jɛ̌ onú ojlɛ̌ tíi tɔn go wɛ́?
Gbɔhwɛ xɛ tɛ kɛntɔ́
(Matye 5.25-26)
57 Amúwútu mi ma kánxósé miɖé dǒ kín ye ɖo ná nɔ wa onú ɖée sɔgbe gbɔn? 58 Ényí fáan o fɛ́wungɔ ohwɛ nukɔn kpó omɛ ɖée nɔ ylɔ́ hwɛ ɛ ɖé kpó, tɛnkpɔn nádo gbɔhwɛ xɛ́ ɛ lo alixoji, ní gbǎ wa jo é na hwɛɖɔtɔ́, jǎn hwɛɖɔtɔ́ mɔ ze é jo na kponɔ, kponɔ mɔ ze é do gankpámɛ. 59 Un nɔ lɔ́ nɛ fáan: o ma na tɔnsɔn xínɛ́ káká o ní do su-axɔ́ ɖée o ɖu títɛkpóe.»