Iga bo tpélóy po kyat ta rdéréré Jou né, mare tfamya wloré né
18
Po waktu ta néi, Yesusé ni motemote nesté rfano I bóngo rutné, “Guru, iga Jou Lahatala nkawasa dolo Kolano po ni kyat ta rdéréré I né, pai ta lébé npélóy po farimé ta tdéréré I né?”2 Tabóngo Yesusé nkakém yomya myaku isó lima se nfawoslé i po riri fapéluné né. 3 Bóngo nécegé si faje, “Ffatélolmo mew fafié ta Ya bo kécegé nte. Iga fngali mewé bo ffamya wlomi né dolo yomya nje, bisa fdadi Jou Lahatala ni kyat ta bo nkawasa dolo Kolano po nimi hidupé wlólo, mayta bo tisé, nase bisa fdadi Jou Lahatala ni kyaté mew pa. 4 Mayta kyat pai ta nfamya wlo dolo yomya nje, i ta njéi ta nase lebe npélóy po farimé kyat ta Jou Lahatala nkawasa dolo Kolano po riri hidupé wlólo né. 5 Re iga kyat pai ta ntarima kyat isó ta wlo mya ta dolo yomya myaku njé, sababta kyat ta njéi ndéréré Ya, necé tadolo re ntarima Ya nóté.”
Tpe it fafié bo ma tpe sélsól na!
6 Yesusé nécegé nóté, “Iga reni kyat ta npe sogado kyat ta wlori mya dolo yomya myaku nesté rpe sélsól sogado rdéréré Ya pa na, ta fié né résókto i lóy ta pélóy fapusó po koko lo né bo rfadiré keé i po wolét fapéluno. 7 Sené mewé kyaté-kyat ta po dunia wlólo nte, sababta reni yéfén félé ta nuté kyat po ta sólé lo sogado rdéréré Jou Lahatala pana. Kyat iglé né nase rdéréré be ta sólé né le, mayta sen ci kyat ta nuté keé kyat iglé po ta sólé lo né, sababta nase rduk hukuman tadélé météwé.
8 Se iga faomi pari sóomi né npe sélsól sogado fdéréré Jou Lahatala pa na, ta fié né fawetésé bo fwóté keé óro bo bisa fduk ta fié sogado fajé néli le, sababta reni ngale gélesó pa iga faomi re sóomi né ntótém i mayta rwóté keé mew némin po naraka ta ni luténé njé nbablobé se nénmót pa njé ni wlólo né. 9 Fajé nóté re mtómi né. Iga féspalé né npe sélsól sogado fdélé Jou Lahatala pana, ffablóléyé bo fwóté keé óro. Sababta re ni ngale gélesó pa mtómi abén luwé né ntotém i ga rwóté keé mew po naraka njé ni wlólo né.”
Adeade domba ta némyangésé
10 Yesusé nécegé nóté, “Fatélolmo mew fafié: kyat ta wlori mya dolo yomya né, ndél pa fécegé cogo reriri ngale gélesó pa. Sababta, kyat ta nesté si Jou Lahatala ni nénan ta po soroga wlólo né ta rfaménawé si, bóngo nénan ta nesté ma si po Jou Lahatala ni usno lo nóté. 11 [Ta mulo ga ktebé yama nte, bo kéyówé kyat ta reróri sélsól félé né bo kfasalamaté keé si.]
12 Coba ffatélolmo mewé fafié, adeade nje ni glio né faje: Reni kyat isó ni domba né witéncó, nópé ga isó némyangés i. Pocé kyaté njé nase bo npe fanfawa? Nejé nase nfatoléné keé domba yófépopét re sépopété nesté po métété mdi lo su, ga nfané néyówé isó ta némyangésé njé to? 13 Pocé iga re nduk i, nase ta délé séngséngé bóto i. Ni séngséngé po ni domba ta njé i né nliwé keé ni séngséngé po ni domba yófépopét re sépopét ta rémyangés pa nesté. 14 Fajé nóté re nimi Moke Jou Lahatala ta I po soroga wlólo njé, I ta délé wlo pa bo kyat ta wlori mya ta rdéréré I né ga faisó némyangésé.”
Kyaté-kyat ta rfakotale né mare rfayfio si nmulé
15 Se Yesusé nécegé nóté, “Iga nimi dél faisó ta re ndélé Ya, ga npe sélsól po mew ni, mew fadórén luwé fano i ga fécego i fafié le bo nuné. Pocé iga re nmangaku nó sélsólé né, necé mewé re ffatut fié nmulé. 16 Mayta iga wlo pa bo nmangaku nó sélsólé né, futé nimi dél faisó pari séluwé bo mew re si ffanó i nóté. Mewé fpe fajé né sababta re rlefo po Jou ni Buké wlólo né ni glio faje, ‘Iga reni kyat ta rpéténé mewé fpe sélsólé, mare reni kyat faséluw pari sételé ta rémnaw re runé ta fatuwé kyat ta njé i ncólé.’a 17 Mayta iga nlongé mew pa nóté, ffawómo keé nó sélsólé né po nimi jemaaté lo. Iga po jemaaté lo ma nlongé pa nóté, wóré i, sababta ta i npe né tadolo kyat ta rfayal Jou Lahatala pa né, pari dolo kyat ta rénfalutno pajaké se rfalélólé be kyaté né.
18 Fatélolmo mew fafié é, sói ta fpo fié pa po dunia nte, Jou Lahatala ma nase npo fié pa po soroga lo. Fajé nóté re sói ta fpo fié po dunia nte, Jou Lahatala ma nase npo fié nóté po soroga né.
19 Ya kécego mewé nóté, iga po dunia nte reni kyat séluw ta si re mewé ga wlori be esó, sói le ta réroré né, Ya nik Moke Jou Lahatala ta I po soroga njé nase npo si. 20 Sababta iga reni kyat faséluw pari sétel ta rdélé Ya ga rfajólo si, Ya ma Ya I pocé po riri fapéluné né.”
Masike kyaté rcól po it ni fanuén fis néli, mare rir fié si le
21 Rewóré ta néi, Petrusé nfano Yesusé se nutné I, “Guru, iga nik dél faisó npe sélsól po ya ni, bo kfayfio kdé i né sogado fanuén fisé? Sogado nuén fit ó?”
22 Bóngo Yesusé ncónglo i, “Tisé! Ya kécego awé, awé mare mfayfio mdé i né fanuén fité le pa, mayta fanuén yóféfit re nuén fitéb.
23 Awé mare mpe fajé, sababta Jou Lahatala nkawasa dolo Kolano I po ni kyaté-kyat ta rdéréré I né, tadolo adeade isó nje: reni kolano isó ta bo nfalutno utén po ni kyaté-kyat yabé ta rpe utén po i ni né. 24 Se po waktu ta kolano njé nfaluténé né, reni kyat yabé isó njé rut i se rfatabono i re kolano njé. Kyat ta njé i nó utén pipis guraci tas calén yófésóc. 25 Mayta néfené npólés pa. Se kolano njé nané rwagé keé kyat yabé njé i re ni pégelé re ntu né, bóngo nó sói le ta pocé né bo ni mulo né rpólso nó uténé né.
26 Kyaté njé nlongé ta néi, tabóngo nétig nópé se ncuba kolano njé, bóngo néceg faje, ‘Jou kolano, bo mmasié ya né, kéroré bo lawlów su. Nak uténé né nase kpólésé ndimé.’ 27 Pocé bóngo kolano njé nlongé ta néceg fajé né, nmasié i se nécegé i faje, ‘Wóré, pana fajé ma mpólésé le na nam uténé né.’
28 Mayta po waktu ta kyaté njé ncópén nétó né, ndipéné ni dél isó ta si dórén luwé rpe yabé né. Ni délé njé re nó utén po i ni pipis guraci witéncó, necé maduga cuci le, iga bo tfatailo dolo nó utén po kolano njé ni né. Mayta négbi keé ni délé njé ga négotél i bóngo nécegé i faje, ‘Ee, famlale mpólés óro nam utén ta po ya ni né!’
29 Ni délé njé nlongé ta néceg fajé né, tabóngo nétig nópé se ncuba i bóngo néceg faje, ‘É, téno, bo mmasié ya né kéroré bo lawlów su. Nak uténé né nase kpólésé le!’
30 Mayta kyaté njé tadélé wlo pa, se nkélaké keé ni délé njé se nfasungé keé i po bui wlólo, sogado nó uténé né re npólésé ndimé, ga ncópné i. 31 Pocé ni dél ta iglé né rémnaw ta néi, wlori né tadélé kangelangé, bóngo rfané se rfabingo kolano njé farimé ta riri délé njé npe né.
32 Pocé kolano njé nlongé ta néi, tabóngo nané rkakém i se nécegé i faje, ‘Kyat léo ta awé! Awé re méror po ya ni, se nam utén ta palóo i né ma kpo aw fié se mpólés pana. 33 Se awé ma mare mmasié nim délé njé nóté, tadolo Ya re kmasié awé né.’ 34 Pocé ga kolano njé ni sawsawané nawto i se npo keé kyat ta wlo lé njé po kyaté-kyat ta rénpuné kyat po bui lo né, bo rénpun i sogado nó uténé né re npólésé ndimé.
35 Fajé nóté mare ffatut fafié isó re isó, bo tisé Ya nik Moke ta I po soroga wlólo njé ma nase nhukumé mew tadolo kolano njé npe po ni kyat ta nuté ni délé njé lé né.”