David rɩ́ Abigayɛ wɩ́ɛ́
25
1 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́ Samɩɛl sʋwɛ. Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu hé náŋá mɛ́ a wúú yúó, ká púú húú tɔ́ɔ́ Rama mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ká Davidi sɩɛ́ isi tuwi Paraŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ.2 Báálɔ oro mɩŋ Maɔŋ mɛ́, a ka ɓɩɛ wérí. Ʋ kéŋ baksɛ Karmɛlɛ mɛ́. Ʋ pieŋse dʋŋɔ nɛ́ bʋ́ɩ́ toro, ʋ bʋnnɛ má bʋ́ɩ́. Ʋ sɩɛ́ fa mɩŋ karmɛlɛ ná mɛ́ nɛ́, aá kɛ́ ɛ́ pieŋse lɔ́ŋ. 3 Ɛ́ báálɔ yɩr nɛ́ Nabalɛ, ʋ háálɔ má yɩr nɛ́ Abigayil. Abigayil sɩɛ́ kéŋ wɩ́zɩmɛ, ká a háwérí má; ká́ ʋ bála wɩ́ɛ́ haakɩ́, ʋ sɩɛrʋ má haakɩ́. Ʋ lɛ́ Kalɛbɛ duo sɩɛrʋ nɛ́.
4 Davidi ké gɩr ná mɛ́, ká nɛ rɩ Nabalɛ mʋ́ɔ́ aá kɔ́ʋ́ pieŋse lɔ́ŋ. 5 Ɛ́ nɛ́ ʋ tʋŋ heŋbóli fí ʋ rɩ́, a bʋlɛ́: >> Ɩ́ mʋ́ Nabalɛ rɩ́ Karmɛlɛ mɛ́, a bɔ́llʋ́ páŋ. 6 Ɩ́ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɩ́ŋ sɛ́: >>Rɩ́ Wɩɩsɛ pɛ́ɩ́ bɩŋwero, rʋ́ʋ́ a rɩ́ wɩ́ɛ́ wuu cɛ́rɛ a pɛ́ɩ́, a cɛ́rɛ pɛ́ɩ́ janɩɛ, a pɛ́ɩ́ nɩtɩ́llɛ wuu. 7 Ŋ nɩ́ɔ́ rɩ nɩɛ kúó aá kɛ́ɩ́ pieŋse lɔ́ŋ nɛ́. Ɩ́ penʋɔla sɩɛ́ fa há kúé mɩ́ŋrá laka Karmɛlɛ mɛ́ rɛɛ́, á wʋ́ɔ́ bɛ́ŋsɛ́, á wʋ́ɔ́ óŋ má lɛ́. 8 Bɔ́sɩ́ɩ́ nɩɛ ná ná, ɓa tɩɩ sɩ́ bʋl taŋá pɛ́ɩ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́ ŋŋ́ sʋ́lɩ́, kánɩ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ nɩɛ wérí. Zaa ká cana kal nɛ́ a kóí rí, ɩ há kéŋ óŋ ná, pii pɛ́ɩ́ bio Davidi rɩ́rʋ́ har nɩɛ.› » 9 Davidi nɩtʋmɛ́ ná ɓɩɛ́na mʋ́, a bʋl ɛ́ pá Nabal Davidi yɩr mɛ́, ká ké tɩkɛ. 10 Ɛ́ nɛ́ Nabal lɩɩ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: «Áŋ rɛ́ ká Izayi>> Áŋ rɛ́ kɔ́ʋ́ bio Davidi>> Zaawa yósi káŋ a lɩ́wɔ́ tɩ́náwa rɩ́, a fá aá yɔ́ksɛ. 11 Rɩ́ŋ sɩɛ́ píŋ dɩpɛ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ nyii, arɩ́ namɩɛ ná ŋ há ɓʋ́ɛ́ páŋ tʋtʋnna, a pá nɩɛ ná ŋ há wʋ́ɔ́ dɩlɩ́ má ɛ̃>>» 12 Davidi nɩɛ ná bɩrko a cesi Nabal liŋsi ná wuu pɔ́ʋ́. 13 Ɛ́ nɛ́ Davidi bʋlwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Nɛrɔ wuu púú tókowí.» Ɛ́ nɛ́ ɓa oro wuu púú tókowí vɔ́wʋ́ tɩŋa mɛ́. Davidi tɩɩ púú tókowí vɔ́wʋ́ tɩŋa mɛ́. Nɩɛ zɔwaná lɩɩ tɩ́ŋʋ́ har, ká nɩɛ zɔwɛllɛ má ké pɔ́ cɩksɛ mɛ́.
Davidi rɩ́ Abigayil wɩ́ɛ́
14 Nabal tʋtʋnnɔ nɔ́ŋɔ bʋ́lʋ́ nyúútɩ́na háálɔ Abigayɛ rɩ́ bʋlɛ́: >>Davidi tʋ́ŋ nɩɛ ɓa lɩ gɩrbétéke ko a bɔ́llɩ́rá nyúútɩ́na, amá ʋ wɩ cákɛ́ lɔ́wɔ́ wérí. 15 Ká ɛ́ nɩɛ sɩɛrʋ wér a rɩ́rá. Á fa há kúé mɩ́ŋwɔ́ laka gɩ́r né sɩɛrʋ rɛɛ́, ɓa wɩ́rá wɩ́bɔ́ŋ ɛ́, ɓa wɩ́rá óŋ má lɛ́. 16 Á fa há mɩ́ŋwɔ́ sɩɛrʋ aá nʋ́ɔ́lɩ́rá pieŋse, ɓa dé nɛ zeŋ ní a kɛ́rɩ́rá mɛ́, wɔhɔ rɩ́ tɩ́taŋ wuu. 17 Ɛ́ wɩ́ɛ́, bɩɩnɛ wérí ká a wɩ́ɩ́. Rɩ ɛ́ rá, á nyúútɩ́na jaa zɔ́kɔ́ tenni. Kɔ́ʋ́ tɩɩ a nɩkɔsʋ́ a wɩ wɩ́ɛ́ zesi.>> 18 Ɛ́ nɛ́ Abigayil isi kɩ́kɛ́lɛ́, a a ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ pieŋse bɔmmʋ́ɔ́ ʋ laa bɩrmɛ, a pi dɩpɛ́ŋ zɔwɛllɛ, a a dɩvɛ́ŋ sú nyii pure bɛllɛ, a a mɩ́halɛ́ gbaŋsɛ bɔmmʋ́ɔ́, a hé vínyi nɔŋcike há hɩlɛ́, zɔlɔ, arɩ́ pirnɔŋhɩlɛ́ má zɔwɛllɛ. A pɔ́wɔ́ wuu sakɛ kokúsi daha. 19 Ká bʋ́lʋ́ tʋtʋnna rɩ́ bʋlɛ́: «Ɩ́ pa, a kaa láŋ sɩ́ɛ́ mʋ́mʋ́ rɩ́ŋ kúko.» Ká wɩ wɩ́ɩ́ wuu bʋ́lɛ́ pɔ́ʋ́ bála Nabal.
20 Abigayil isi zɩ́nʋ́ kokúme, a pɛ́llɛ paalɔ mɛ́ aá tuwi. Davidi má rɩ́rʋ́ nɩɛ púú caasɛ́ ná aá ko. Ʋ de ko lɩɩcéŋ wó. 21 Ká Davidi bɩ́ɩ́nʋ́ tɩɩ mɛ́ bʋlɛ́: >>Ŋ há pɔ́ báálɔ́ né ɓɩɛ mɛ́ gɩr sɩɛrʋ, ʋ óŋ wuu wɩ yʋ́ksɛ́, ɛ́ ká tʋtʋ́ŋ yɔ́ɔ́ nɛ́ ŋ tʋŋ . Wérí ní ŋ aa pɔ́ʋ́, kɔ́ʋ́ pi bɔ́ŋbɔ́ŋ túmíŋ. 22 Rɛɛ́ rɩ́ cíé cʋ́cʋɔ, rɩ bál balá má tɩɩ káánɛ Nabal né jaa mɛ́, rɩ́ Wɩɩsɛ bɛ́ŋsɩ́ŋ, a baa bɩr bɛ́ŋsɩ́ŋ.>> 23 Abigayil há yó sɩ́ɩ́ ná Davidi, ʋ túwú kokúme mí kɩ́kɛ́lɛ́, a mʋ́ ɓírmú laka, a ka sɩ́ɛ́ cú tíé. 24 A ɓírmi Davidi naasɛ rɩ́ ká bʋlɛ́: >>Ŋ nɛ́ zɔ́kɛ́ nyúútɩ́na, ŋ nɛ́ zɔ́kɛ́. Taŋa lo rɩ́ŋ bʋl wɩ́ɩ́ pɛ́ɩ́; zesi wɩ́ɩ́ ná ŋ há kené rɩ́ŋ bʋl pɛ́ɩ́. 25 Sɩ́ Nabaalɛ nɛ́ bélú. Ʋ yɩr nɛ́ Nabaalɛ: nɩkɔsɔ; ʋ ɓɩɛna de a nɩkɔsɔ a nʋ́ʋ́ yir. Nɩɛ ná ɩ há tʋ́mɛ́ ɓa kó rá rɩ́, ŋ fa wʋ́ɔ́ né ní nyúútɩ́na. 26 Wɩɩsɛ há wómmó yɩr mɛ́, a rɩ́rɩ́ má há wómmó yɩr mɛ́, rɩ́ɩ́ dɩŋdɔmɔ, arɩ́ nɩɛ ná wuu há kéŋ bɔ́nbɔ́ŋ aá jɛ́ɩ́, rɩ́wɔ́ nɛ Nabal háá a rʋ́ʋ́ ko nɛ ɛ́. Wɩɩsɛ nɛ́ kɛ́rɩ́ mɛ́ ɩ wɩ nɩɓʋ́ ɓʋ́ɛ́, káá la táŋa rɩ́ pɛ́ɩ́ tɩɩ. 27 Saŋ la zilé ɓɩɛ nyáŋ ŋ há kené ko rɩ́ŋ pɛ́ɩ́, a pii ɓaa pɛ́ɩ́ har nɩɛ. 28 Ká héŋ wɩ́zɔkɛ́ suúri. Ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ sɩ́ sɔ́ɛ́ jaa pɛ́ɩ́, rɩ́ kuorí sɩ́ɩ́ jaa mɛ́ lɛ́. Beewɩ́ɛ́ ɩ yó lal aá pá Wɩɩsɛ nɛ́. Ɩ hiẽsó wuu mí, rɩ nɛ́ŋ sɩ́ wɩ́bɔmɔ píí cɩ́ɩ́nɩ́. 29 Nɩ́ɛ́ rɩ́ kírí aá ja rɩ́wɔ́ lɩ́sɩ́ɩ́ mɩɩsɛ, ŋ nyuutɩna; amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɩ Wɩɩsɛ sɩ́ kɛ́rɩ́ mɩɩsɛ mɛ́, ká lɛ́ɩ́ dɩŋdɔmɔ hiẽsó yoo tá sɩ́ɛ́rɩ́, a nɛ́ ɓa há pí omo hé dɔ́wɩ́yooló mí yoo tá. 30 Rɩ Wɩɩsɛ ló rʋ́ʋ́ nʋtállɛ ná wuu sú, ká rʋ́ʋ́ píí bil kuóro, Ɩzɩrayɛl nɩɛ nyúú, 31 Sɩ́ ló rɩ́ɩ́ sɩɛrʋ zɔkɛ; sɩ́ ló rɩ́ɩ́ baŋcɩla yo, ɩ há bɩ́sɛ cɛ́l ná, rɩ́ɩ́ lɛ́ɩ́ tɩɩ tá wɩ́ɛ́. Ká rɩɩ Wɩɩsɛ kúó a wérí pɛ́ɩ́, ɩ bɩ́ɩ́nɩ́ŋ wɩ́ɛ́ ŋ nyúútɩna.»
32 Ɛ́ nɛ́ Davidi bʋl Abigayil rɩ́ bʋlɛ́: >>Ŋŋ́ bɔ́llɛ Nyuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná zaa há tʋ́mɩ́ ɩ ko cémíŋ rɛɛ́. 33 Ŋ sɩɛ́ bɔ́llɩ́ má, ɩ há pí wɩ́zɩmɛ né ko kɛ́rɩ́ŋ mɛ́, rɩ́ŋ sɛ́ nɛrɔ ɓʋ́ rɩ́ɩ́ dí ballɩ́. 34 Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ wómmó. Ʋ nɛ́ kɛ́rɛ́ ŋ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́. Rɩ́ɩ́ fa wɩ rɛɛ́ kúé fól nyɛ nɛ́, nɛ́ŋ bala má fa wɩ Nabaalɛ jaa mɩ́ káánɛ, rɛ́ɛ́ rɩ́ tɔ́ɔ́ pʋlɛ́.>>
35 Davidi saŋ la onni ná Abigayil há kené ko rʋ́ʋ́ pɔ́ʋ́, ká bʋlɛ́: >>Bɩrɛ aá mʋ́ jáá arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l. Ná, ŋ nɩ́ɩ́ sʋlɛ́, ŋ sáŋɔ́ arɩ́ sawér.>>
Nabaalɛ sʋ́wɔ́, ká Davidi la Abigayil ja
36 Abigayil bɩ́rɔ́ mʋ́ jáá, rɩ Nabal mɩŋ cana mɛ́ aá dí; caŋ zeno anɛ kuóre cana. Nabaalɛ tɛŋ wuu pɔ́rɛ, ʋ nyɔ sɩ́ŋ a buki. Abigayil wɩ wɩ́ɩ́ wuu bʋlɛ́ ʋ rɩ́, ká tɔ́ɔ́ pʋl. 37 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, sɩ́ŋ lɛ Nabal sɩ́ɛ́ mɛ́, ʋ háálɔ césí wɩ́ɛ́ wuu pɔ́ʋ́. Ʋ dé nɛ hɛŋ ɓa há píé cɔ́kʋ́, ʋ tɛŋ dee sʋwɛ. 38 Ʋ há kúé cɛ́rɛ tápʋlɛ fí wa, Nyuutɩna Wɩɩsɛ fɩ́rɛ Nabaalɛ, ʋ sʋwɛ.
39 Davidi nɩ́ɔ̃́ rɩ Nabal sʋ́wɔ́, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: >>Ŋŋ́ bárkɛ Wɩɩsɛ, ʋ há kɛ́rɩ́ŋ mɛ́ ŋ wɩ báálɔ́ né mí tɩ́kɛ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ fa há tʋ́ksɩ́ŋ. Ʋ ɔ́ʋ́ Nabaalɛ sahaksɩ́ nyɔ́ʋ́ tɩɩ nyúú mí.>>
Ká Davidi sɩ́wɔ́ mʋ́ lɩ́sɛ Abigayil ko pɔ́ʋ́. 40 Davidi tʋtʋnna mʋ́ Abigayil rɩ́ Karmɛl mɛ́, a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: >> Davidi sɩ́ rá ko lɩ́sɩ́ ko pɔ́ʋ́, rɩ́ɩ́ ɔ́ʋ́ háálɔ.>> 41 Ɛ́ nɛ́ Abigayil ɓírmi, a ka sɩ́ɛ́ cú tíé ká bʋlɛ́: «Ŋ káŋ nyúútɩ́na yómo ní; ŋ séŋó, ŋ sɩ́ ko aá sɛ́sʋ́ tʋtʋnna naasɛ.» 42 Kɩ́kɛ́lɛ́ rɩ Abigayil ísó, a ka kokúme zɛ́, toltʋtʋna bɔmmʋ́ɔ́ lɛ́lʋ́ ɓa tɩŋ Davidi nɩtʋmɛ́ ná mɛ́, ɓa col. Ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́, a a Davidi háálɔ́.