Tawasit n Arruḥ Iqeddsen
2
1 Umi kemmřen wussan ař Řɛid n Xemsin n Wussan, tuɣa aten marra jmiɛ munen.    2 X ict n řɣefřet yusa-dd ijj n zzhir zeg ujenna, igga axmi d asemmiḍ ijehden aṭṭas, iccur marra taddart mani tuɣa qqimen. 3 Uca ḍḥaren asen-dd iřsawen n tmessi nni ittemsebḍan, arsin x kuř ijjen zzaysen, 4 u marra nitni dewřen ccuren s Arruḥ Iqeddsen, bdan ad ssiwřen s ijj n yiřes nneɣni am mammec d asen iwca Arruḥ ad zzaysen neṭqen.   
5 Tuɣa ittɣiman din di Urcalim iryazen inni ittegʷeden AREBBI, Udayen zi marra řegnus sadu ujenna. 6 Umi ikkar zzhir-a, imun marra řgens dinni uca tbehten, minzi kuř ijj tuɣa ittesřa asen ssawařen s yiřsawen nsen. 7 Dehcen, tbehten marra, nnan jar asen: “Ma war ǧin marra ina inni din issawařen d Ijaliliyyen? 8 Mammec d asen nesřa neccin, kuř ijj zzayneɣ s yiřes i zi dd-netwaxřeq? 9 Ipartiyyen d Imidiyyen d Iɛilamiyyen d imezdaɣ n Misuputamiya d Yahudiyya d Kappadukiya, inni dd-yusin zi jjihet n Punṭus u n Asiya,
10 uřa d inni zi jjwayeh n Frixiya, Pamfiliya d Miṣra u zi jjwayeh n Libiya ɣar Qayrawan uřa d inni dd-yusin zi Ruma, am Udayen am ibarraniyyen,
11 zi Krita, d Waɛraben, aqa neccin nesřa asen ssawařen s yiřes nneɣ x řeɛjayeb imeqqranen n AREBBI!”
12 Marra tbehten uca nnan ijj i wenneɣni: “Min ixs ad yini man aya?”
13 Maca inneɣni sthezzan zzaysen, nnan: “Nitni swin binu n jdid.”
 
Abarreḥ n Buṭrus i řɣaci
14 Awarni as ikkar Cimɛun Buṭrus, ak-d ḥiṭac n rrusul, uca issgeɛɛed tmijja nnes, inna asen:
 
Kenniw, a iryazen d Udayen u marra imezdaɣ n Urcalim, ittxeṣṣa ad snem aya. Sřem ɣar wawařen inu!
15 Iwdan-a war scaren ca am mammec d awem ittɣiř, minzi aqa-tt d tasaɛɛet d třata n wass.
16 Maca aya min ittwannan zeg unabi Yuwil:
 
17 Ad yiři deg wussan ineggura, iqqar AREBBI,
aqa ad farrɣeɣ Arruḥ inu x marra iwdan,
ad nebban iḥenjiren d tḥenjirin nwem,
ibřiɣen nwem ad twařan timeẓra,
uca imeqqranen nwem ad arjan tirja.   
18 Uřa x imsexxaren inu u x tiyya inu
ad farrɣeɣ Arruḥ inu deg wussan nni,
uca ad nebban.
 
19 Ad wceɣ lmuɛjizat deg ujenna
uřa d řeɛřamat x temmurt:
idammen d tmessi d řefwar n ddexxan.
20 Ad tedweř tfuct ɣar taǧest,
d tziri ɣar idammen,
qbeř dd ɣa yas wass imɣaren iɛuǧen n SIDI.
21 Uca ad yiři,
aqa marra wi i ɣa iřaɣan x Yisem n SIDI,
ad iddar!’   
 
22 A iryazen, ayt n Israil, sřem awařen-a: Yeccu Nnaṣiri, aqa-t d Bnadem i d awem dd-ittwascanen zi AREBBI s tmegga timeqqranin d řeɛřamat d lmuɛjizat i yegga AREBBI s ufus nnes di řwest nwem, am mammec tessnem kenniw, 23 aqa Wanita d ijjen, wenni zzayes ittwaḥuzen i man aya ɛlaḥsab tussna n AREBBI qbeř u ɛlaḥsab řxaḍar nnes, aqa tsellmem t deg ifassen n iɛeffanen u tṣellbem t u tenɣim t.    24 Maca issnekkar i-t-i-dd AREBBI uca issarxu iseɣwan n řaxart, maɣar war izemmar ad ittwaṭṭef di řaxart.    25 Minzi Dawud inna xas:
 
‘Tuɣa ttwařiɣ Sidi zzati di kuř amur,
aqa-t x yeffus inu,
ḥima war ttmeyyiřeɣ.   
26 S uyenni ifarḥ uř inu uca iřes inu isřiwřiw,
wah, uřa d arrimet inu ad tareyyeḥ s usitem,
27 minzi war tᵉttejjid řeɛmar inu di řaxart,
uřa war tᵉttejjid Amsizdeg nnek ad ikiccu.
28 Cek tessecned ayi abrid n Tudart,
Cek ad ayi teccured, a Řefraḥet, s lḥaḍar nnek.’   
 
29 A iryazen tawmat, aqa teɛdeř ayi ad awem ssiwřeɣ s bṭayṭay x jedditneɣ Dawud, wenni aqa immut, ittwanḍeř, uca anḍeř nnes aqa-t ɣarneɣ ař ass-a.    30 Maɣar netta tuɣa d anabi, issen belli AREBBI ijjuǧ as s ict n tjaǧit:
 
‘Ad ssɣimeɣ ijjen zi řɣiǧet n tɛeddist nnek
x řkursi n řɛarc nnes.’   
 
31 Ammu tuɣa netta izwar iẓra uca issiweř x tnukra n Lmasiḥ belli war ittwajji ca di řaxart u war tᵉttkicciw arrimet nnes.    32 Yeccu wanita aqa issnekkar i-t-i-dd AREBBI u neccin marra d řechud nnes.    33 Netta ittwassgeɛɛed ař afus afusi n AREBBI uca iṭṭef lwaɛd n Arruḥ Iqeddsen zi Tbabat. Aqa ifarreɣ tawhibt-a řexxu am mammec tᵉttwařam u tᵉttesřam.    34 Dawud maca war igeɛɛed ca ɣar ijenwan, maɣar inna:
 
‘SIDI inna i Sidi inu:
Qqim x yeffus inu,   
35 ař d ɣa ggeɣ řɛedyan nnek
d tanebdat sadu iḍaren nnek.’   
 
36 Ad tessen marra taddart n Israil nican, belli AREBBI igga Yeccu wanita, wenni tṣellbem kenniw, d SIDI d Lmasiḥ.”
 
37 Řami sřin man aya, tudef asen deg wuř nsen daxeř, nnan i Cimɛun u i rrusul nneɣni: “Min i ɣa negg, a tawmat?”      38 Inna asen Cimɛun: “Tubem, ejj kuř ijjen zzaywem ad ittwaseɣḍeṣ s Yisem n SIDI Yeccu i weɣfar n ddnub, uca ad tqebřem tawhibt n Arruḥ Iqeddsen. 39 Minzi lwaɛd i kenniw u i tarwa nwem u i marra inni iǧan ɣar řaggʷaj, inni x i d ɣa iřaɣa AREBBI nneɣ.”    40 Uca s wawařen nneɣni aṭṭas tuɣa isseqneɛ u iɛřem asen, inna: “Nejmem zi taṣiřet-a ifarɣen.” 41 Tuɣa jar asen inni iwejden ad qebřen awař nnes uca ttwassɣeḍṣen nitni. Mmarnin-dd deg wass nni ɛřaḥař teřt-ařaf n řeɛmur.
 
Tamesmunt n yenni yumnen di Lmasiḥ
42 Nitni qqimen ṣbaren di tɣuri n rrusul u carrcen di tẓaǧit u di tareẓẓit n weɣrum.
43 Kuř ijjen tudef i-t tiggʷudi uca msarent lmuɛjizat d řeɛřamat aṭṭas s ifassen n rrusul di Urcalim.    44 Marra inni yumnen tuɣa aten munen jmiɛ, tuɣa ɣarsen kuřci icarc.    45 Inni ɣar iǧa wagřa tuɣa zznuzan man aya, uca beṭṭan ɛlaḥsab min iḥdaj kuř ijj.    46 Tuɣa ttmunen kuř ass di Zzawect Tameqqrant s dmam d ijjen, ttareẓẓan aɣrum di tudrin, ttᵉtten jmiɛ s řefraḥet u s wuř iṣfa,    47 am ssemɣaran di AREBBI u tuɣa ttwassɛizzen ɣar marra iwdan. Kuř ass tuɣa Siditneɣ yarenni ɣar Tmesmunt inni iwḍen ɣar Tudart.