Tawasit n Arruḥ Iqeddsen
2
1 Umi kemmřen wussan ař Řɛid n Xemsin n Wussan, tuɣa aten marra jmiɛ munen. ■ 2 X ict n řɣefřet yusa-dd ijj n zzhir zeg ujenna, igga axmi d asemmiḍ ijehden aṭṭas, iccur marra taddart mani tuɣa qqimen. 3 Uca ḍḥaren asen-dd iřsawen n tmessi nni ittemsebḍan, arsin x kuř ijjen zzaysen, 4 u marra nitni dewřen ccuren s Arruḥ Iqeddsen, bdan ad ssiwřen s ijj n yiřes nneɣni am mammec d asen iwca Arruḥ ad zzaysen neṭqen. ■ 5 Tuɣa ittɣiman din di Urcalim iryazen inni ittegʷeden AREBBI, Udayen zi marra řegnus sadu ujenna. 6 Umi ikkar zzhir-a, imun marra řgens dinni uca tbehten, minzi kuř ijj tuɣa ittesřa asen ssawařen s yiřsawen nsen. 7 Dehcen, tbehten marra, nnan jar asen: “Ma war ǧin marra ina inni din issawařen d Ijaliliyyen? 8 Mammec d asen nesřa neccin, kuř ijj zzayneɣ s yiřes i zi dd-netwaxřeq? 9 Ipartiyyen d Imidiyyen d Iɛilamiyyen d imezdaɣ n Misuputamiya d Yahudiyya d Kappadukiya, inni dd-yusin zi jjihet n Punṭus u n Asiya,
10 uřa d inni zi jjwayeh n Frixiya, Pamfiliya d Miṣra u zi jjwayeh n Libiya ɣar Qayrawan uřa d inni dd-yusin zi Ruma, am Udayen am ibarraniyyen,
11 zi Krita, d Waɛraben, aqa neccin nesřa asen ssawařen s yiřes nneɣ x řeɛjayeb imeqqranen n AREBBI!”
12 Marra tbehten uca nnan ijj i wenneɣni: “Min ixs ad yini man aya?”
13 Maca inneɣni sthezzan zzaysen, nnan: “Nitni swin binu n jdid.”
Abarreḥ n Buṭrus i řɣaci
14 Awarni as ikkar Cimɛun Buṭrus, ak-d ḥiṭac n rrusul, uca issgeɛɛed tmijja nnes, inna asen:
“Kenniw, a iryazen d Udayen u marra imezdaɣ n Urcalim, ittxeṣṣa ad snem aya. Sřem ɣar wawařen inu!
15 Iwdan-a war scaren ca am mammec d awem ittɣiř, minzi aqa-tt d tasaɛɛet d třata n wass.
16 Maca aya min ittwannan zeg unabi Yuwil:
17 Ad yiři deg wussan ineggura, iqqar AREBBI,
aqa ad farrɣeɣ Arruḥ inu x marra iwdan,
ad nebban iḥenjiren d tḥenjirin nwem,
ibřiɣen nwem ad twařan timeẓra,
uca imeqqranen nwem ad arjan tirja. ■
18 Uřa x imsexxaren inu u x tiyya inu
ad farrɣeɣ Arruḥ inu deg wussan nni,
uca ad nebban.
19 Ad wceɣ lmuɛjizat deg ujenna
uřa d řeɛřamat x temmurt:
idammen d tmessi d řefwar n ddexxan.
20 Ad tedweř tfuct ɣar taǧest,
d tziri ɣar idammen,
qbeř dd ɣa yas wass imɣaren iɛuǧen n SIDI.
21 Uca ad yiři,
aqa marra wi i ɣa iřaɣan x Yisem n SIDI,
ad iddar!’ ■
22 A iryazen, ayt n Israil, sřem awařen-a: Yeccu Nnaṣiri, aqa-t d Bnadem i d awem dd-ittwascanen zi AREBBI s tmegga timeqqranin d řeɛřamat d lmuɛjizat i yegga AREBBI s ufus nnes di řwest nwem, am mammec tessnem kenniw, 23 aqa Wanita d ijjen, wenni zzayes ittwaḥuzen i man aya ɛlaḥsab tussna n AREBBI qbeř u ɛlaḥsab řxaḍar nnes, aqa tsellmem t deg ifassen n iɛeffanen u tṣellbem t u tenɣim t. ■ 24 Maca issnekkar i-t-i-dd AREBBI uca issarxu iseɣwan n řaxart, maɣar war izemmar ad ittwaṭṭef di řaxart. ■ 25 Minzi Dawud inna xas:
‘Tuɣa ttwařiɣ Sidi zzati di kuř amur,
aqa-t x yeffus inu,
ḥima war ttmeyyiřeɣ. ■
26 S uyenni ifarḥ uř inu uca iřes inu isřiwřiw,
wah, uřa d arrimet inu ad tareyyeḥ s usitem,
27 minzi war tᵉttejjid řeɛmar inu di řaxart,
uřa war tᵉttejjid Amsizdeg nnek ad ikiccu.
28 Cek tessecned ayi abrid n Tudart,
Cek ad ayi teccured, a Řefraḥet, s lḥaḍar nnek.’ ■
29 A iryazen tawmat, aqa teɛdeř ayi ad awem ssiwřeɣ s bṭayṭay x jedditneɣ Dawud, wenni aqa immut, ittwanḍeř, uca anḍeř nnes aqa-t ɣarneɣ ař ass-a. ■ 30 Maɣar netta tuɣa d anabi, issen belli AREBBI ijjuǧ as s ict n tjaǧit:
‘Ad ssɣimeɣ ijjen zi řɣiǧet n tɛeddist nnek
x řkursi n řɛarc nnes.’ ■
31 Ammu tuɣa netta izwar iẓra uca issiweř x tnukra n Lmasiḥ belli war ittwajji ca di řaxart u war tᵉttkicciw arrimet nnes. ■ 32 Yeccu wanita aqa issnekkar i-t-i-dd AREBBI u neccin marra d řechud nnes. ■ 33 Netta ittwassgeɛɛed ař afus afusi n AREBBI uca iṭṭef lwaɛd n Arruḥ Iqeddsen zi Tbabat. Aqa ifarreɣ tawhibt-a řexxu am mammec tᵉttwařam u tᵉttesřam. ■ 34 Dawud maca war igeɛɛed ca ɣar ijenwan, maɣar inna:
‘SIDI inna i Sidi inu:
Qqim x yeffus inu, ■
35 ař d ɣa ggeɣ řɛedyan nnek
d tanebdat sadu iḍaren nnek.’ ■
36 Ad tessen marra taddart n Israil nican, belli AREBBI igga Yeccu wanita, wenni tṣellbem kenniw, d SIDI d Lmasiḥ.”
37 Řami sřin man aya, tudef asen deg wuř nsen daxeř, nnan i Cimɛun u i rrusul nneɣni: “Min i ɣa negg, a tawmat?” □ ■ 38 Inna asen Cimɛun: “Tubem, ejj kuř ijjen zzaywem ad ittwaseɣḍeṣ s Yisem n SIDI Yeccu i weɣfar n ddnub, uca ad tqebřem tawhibt n Arruḥ Iqeddsen. 39 Minzi lwaɛd i kenniw u i tarwa nwem u i marra inni iǧan ɣar řaggʷaj, inni x i d ɣa iřaɣa AREBBI nneɣ.” ■ 40 Uca s wawařen nneɣni aṭṭas tuɣa isseqneɛ u iɛřem asen, inna: “Nejmem zi taṣiřet-a ifarɣen.” 41 Tuɣa jar asen inni iwejden ad qebřen awař nnes uca ttwassɣeḍṣen nitni. Mmarnin-dd deg wass nni ɛřaḥař teřt-ařaf n řeɛmur.
Tamesmunt n yenni yumnen di Lmasiḥ
42 Nitni qqimen ṣbaren di tɣuri n rrusul u carrcen di tẓaǧit u di tareẓẓit n weɣrum.
43 Kuř ijjen tudef i-t tiggʷudi uca msarent lmuɛjizat d řeɛřamat aṭṭas s ifassen n rrusul di Urcalim. ■ 44 Marra inni yumnen tuɣa aten munen jmiɛ, tuɣa ɣarsen kuřci icarc. ■ 45 Inni ɣar iǧa wagřa tuɣa zznuzan man aya, uca beṭṭan ɛlaḥsab min iḥdaj kuř ijj. ■ 46 Tuɣa ttmunen kuř ass di Zzawect Tameqqrant s dmam d ijjen, ttareẓẓan aɣrum di tudrin, ttᵉtten jmiɛ s řefraḥet u s wuř iṣfa, ■ 47 am ssemɣaran di AREBBI u tuɣa ttwassɛizzen ɣar marra iwdan. Kuř ass tuɣa Siditneɣ yarenni ɣar Tmesmunt inni iwḍen ɣar Tudart. ■