Pául edde Sílas or fúañti Timóti giiyé
16
Zaite-zaite Pául Darbi cóor ot foóñicce, baade Lusítara cóor ot. Héṛe Timóti nam or ezzon ummot accíl. Yóggwar maa óilde ezzon Yohúdi zibá imandár boinné, montor yóggwar baf accíl de Girík koum. 2 Lusítarat edde Ikóniyat asé de imandár báiyain de yóggwar nam goittó. 3 Pául ottu yóggwa re fúañti loizaitó monehoiyé, hétolla yóggwa re héṛiyar Yohúdi ókkol or zoriya ázomi goráil, kiyólla-hoilé yóggwar baf Girík koum de híyan ítara beggúne zainto. 4 Tará cóore-cóore zai hookkán niyom uúin mani bolla zanaidíl ziín Jerúsalem or sáhabi gúne edde buzurgó gúne zari goijjíl. 5 Héndilla góri zomát or manúc ókkol iman ot mozbut ówat accíl, aar ítarar dol dinbodin barát accíl.Toras ot Pául or dorcón
6 Pául edde íbar sáañti ókkol Fergiya edde Galatíyar elaka báy zaat doijje, kiyólla-hoilé Pak-Ruh ye tará re Ecíyat tobolik no goittó maná goijjíl. 7 Tará Misíya elakar címat foóñsi baade Bitúniya zilár bútore zai bolla kucíc goijjíl, montor Isár Ruh ye tará re zaito nó deh. 8 Hétolla tará Misíya báy zai nise Toras cóor ot giiyégoi. 9 Héṛe Páule raitta ekkán dorcón ot dekér de, Makedóniyar ézzon manúce tíyai yore íba re bicí aros gorí hoór de, “Makedóniyat aái yore añára re modot gorógai.” 10 Páule dorcón nán dekí baade, añára Makedóniyat zai bolla éhon toiyar óigiyigoi, kiyólla-hoilé añára buzí faijjí de, ítarar hañse kúchóbor tobolik gorí bolla Alla ye añára re ḍaikké.
Filíppit máze Liídiya ye iman ainné
11 Hétolla añára Toras ottu zaáñs ot góri ruúru Samotarak ḍiyat giílam, aar tarfor din Niyapúlis cóor ot. 12 Baade héntu Filíppi cóor ot giiyí, ziyán Makedóniyar meén cóor aar Romi ókkol táke de zaga. Añára héṛe hooddin táikkilam.
13 Ebaadot-or-din añára cóor or geiṭ or baáre hál or hañsat giiyí, ṭáaijjilam de héṛe dua goittó ekkán zaga faiyum. Añára boói yore hodún beṛiyáin lói hotá hoóilam zetará héṛe zoma óiye. 14 Fúner de ítarar bútore Tuatíra cóor or Liídiya nam or eggwá mayafua accíl, zibá ye bayoinna rong or hoor besitó. Híba Allar ebaadotgár accíl. Pául or boiyan díyan dí fúni bolla Malike híbar dil kúlidil. 15 Zeñtté híba ye edde híbar gór ṭíya ye bápṭisma loiyé, híba ye añára re eén hoói nizor gór ot dawot dyíl, “Zodi tuáñra añré Malik or imandár bóuli ṭáaro, tóoile aái añr gór ot tákogai.” Héndilla hoói híba ye añára re mojbur goijjé.
Filíppir ziyól ot Pául edde Sílas
16 Ek din añára duar zagat zair de októt eén óiye, añára re ek bañdi ye loot faiyé zibá re eggwá gonot bonar jine faiyé. Híba ye agun hotá hoói-hoói nizor girós ókkol olla bicí ṭiañ-foicá hamaitó. 17 Híba ye Pául or edde añárar fisé-fisé aái guzori hoór de, “Manúc itará óilde Alla Tálar gulam, zetará tuáñrar hañse nejat or rastar hotá boiyan gorér.” 18 Híba ye héndilla boóut din fán gorát accíl. Ahérit Pául ottu bezar laiggíl, aar fíri hé jin nwá re hoór de, “Añí toré Isá Mosihr name hókum dír, tui ibáhr bútottu neelizagói.” Hétunot jin nwá híbar bútottu neeligiyói.
19 Montor hé bañdir girós ókkole dekér de, ítara ṭiañ hamai faribár acá ar nái, hétunot ítara Pául edde Sílas ore dóri somónit adikari ókkol or hañse ṭani-ṭani loigiyé. 20 Ítara tará re Romi bisarhar ókkol or hañse aní hoór de, “Manúc iíne añárar cóor ot úrussul foida gorér; itará óilde Yohúdi; 21 itará eén rosóm ókkol cíkar ziín añára Romi ókkol olla gosón yáh manon zayes no.”
22 Awam ókkol óu Pául edde Sílas or hélaf ítarar bóng ot góille. Tói bisarhar gúne hókum díye de, tarár gair or hoor fáṛifelai tará re bet mari bolla. 23 Ítara tará re bicígori mari baade ziyól ot díyl, aar tará re mozbut gori faáradi bolla ziyól or zimmadar ore hókum díyl. 24 Tói zimmadar gwá ye hé hókum fai yore tará re ziyól or ebbere bútor or kamárat raikké, aar tarár ṭéng gun berít gólaidiye.
25 Baade tokoriban adá raitta Pául edde Sílas dua gorér edde Allar taarif or seér gaár, aar baki hodi ókkole híin fúnat accíl. 26 Atíkka héṛe eggwá ettór ḍoóñr búsal aiccé, zeén níki ziyól-hánar guijja úddwa tóttoraiye. Hétukkun ot ziyól or doroza beggún edde hodir síyol lun kúligiyoi. 27 Zeñtté ziyól or zimmadar gwá gúm ottu tám faiyé, yóggwa ye ziyól or doroza gún kúla deikké rár súri neelai nizoré nize marifélaito saiyé, kiyólla-hoilé yóggwa ye ṭáaijjil de, hodi ókkol dáigiyegoi. 28 Montor Páule eggwá ḍoóñr abase ḍák mari hoór de, “Nizoré hóti no goijjó; añára beggún eṛé así.”
29 Hétunot yóggwa ye batti magai duñri bútore giiyé, aar hafi-hafi Pául edde Sílas or ṭéng or gurat foijjé. 30 Baade yóggwa ye tará re baáre aní fusár gorér de, “Jii, nejat faite añr ttu kii gorá foribó?”
31 Tará zuwab der de, “Malik Isár uore iman anó, tói tuñí edde tuáñr gór ṭíya ye nejat faiba.” 32 Tarfore tará yóggwa re edde yóggwar gór or beggún ore Malik or kalam fúnaiye. 33 Hé rait or hé októt ziyól or zimmadar gwá ye tará re loizai tarár zohóm ókkol dúifelaiye, baade yóggwa ye edde yóggwar gór ṭíya ye éhon bápṭisma loiyé. 34 Tarfore yóggwa ye tará re nizor gór ot aní hána diiyé. Allar uore iman aní yóggwa edde yóggwar gór ṭíya bicí kúci óiye.
35 Tarfor din biínna óiye rár, bisarhar gúne ziyól or zimmadar or hañse fulic ókkol difeṛái hoór de, “Manúc cún ore hálas gorí doh.” 36 Hétunot ziyól or zimmadar gwá ye Pául ore hoór de, “Tuáñra duní zon ore hálas gorídi bolla bisarhar ókkole hókum díye. Tuáñra yala zaigói faribá; cántir sáañte zoogói.”
37 Montor Páule fulic cún ore hoór de, “Añára hódun Romi manúc ói baade yo ítara añára re bisar ot no tulí beggún or muúntu bet mari ziyól ot díye, aar ehón ítara añára re nizám or sáañte hálas gorí dér de níki? Héndilla bilkúl ói no faribó; ítara nizebaze aái añára re hálas goróukgai.”
38 Baade fulic cúne hotá híin bisarhar gún ore zanaiyé, aar Pául edde Sílas Romi manúc de fúni ítara ḍooraigiyói. 39 Ítara aái tará ttu maf saiyé, aar tará re ziyól or baáre aní aros gorér de, “Meérbani góri cóor gán ottu zoogói.” 40 Tará ziyól ottu hálas ói baade Liídiyar gór ot giiyé; héṛe tará imandár báiboináin ókkol lói dola óiye, aar ítara re hímmot díye. Tarfore tará héntu giiyégoi.