Isár adíkar or baabute súwal
20
Ek din zeñtté Isá ye baitul-mukaddos ot manúc ókkol ore taalim der edde kúchóbor tobolik gorér, ḍoóñr imam ókkole edde alem ókkole murubbi ókkol ore fúañti looi Íbar hañse aiccé, 2 aar Íba re hoór de, “Añára re hoósai, Tuñí ham iín kii adíkare gorór? Tuáñre e adíkar diiyé de íba hon?”3 Íba ye ítara re zuwabe hoór de, “Añí yó tuáñra ttu ekkán súwal fusár goríyum. Añré hoósai, 4 Yaháya ye bápṭisma díbar adíkar faáil de asman ottu né náki insán ottu?”
5 Ítara afós ot biyasana gorér de, “Zodi añára hoói ‘asman ottu,’ Íba ye hoibó de, ‘Tóoile tuáñra íba re biccác kiyá nó goró?’ 6 Montor zodi hoói, ‘insán ottu,’ tóoile manúc beggúne añára re cíl or dola maribó, kiyólla-hoilé ítara toh Yaháya eggwá nobi de biccác goré.”
7 Hétolla ítara zuwab der de, “Añára no zani híyan hontú.”
8 Tói Isá ye ítara re hoór de, “Tóoile Añí yó tuáñra re no hoiyúm Añí iín kii adíkare gorír.”
Anggur-bariza edde cacá ókkol or meésal
9 Tarfore Isá ye manúc ókkol ore e meésal lan howá cúru goijjé, “Ezzon maincé ekkán anggur-bariza lagaiyé, yóggwa ye híyan cacá ókkol ore ṭéka dí lamba ṭaim olla oinno mulluk ot giiyói. 10 Aar anggur or ainda aiccé rár, yóggwa ye eggwá goóur ore cacá gún or hañse difeṛáiye, zeéne ítara yóggwa re barizar gular bák dee; montor cacá gúne taré mara-dóra gorí háli áte duñraidiyé. 11 Yóggwa ye abar ar eggwá goóur difeṛáiye; ítara taré yó mari edde bicí beizzoti gorí háli áte duñraidiyé. 12 Baade yóggwa ye tisára goóur difeṛáiye; ítara taré yó zohóm gorí baáre félaidiye.
13 “Tarfore barizar giróse hoór de, ‘Yala añí kii goittám? Añí añr adorja fua re difeṛáiyum; ítara íba re izzot goittó fare.’
14 “Montor cacá gúne hé fua re dekí afós ot biyasana gorér de, ‘Ite toh mirasdár; aiyó itaré marifélai, zeéne miras añárar óizagoi.’ 15 Tói ítara íba re barizar baáre loizai marifélaiye.
“Hé ísafe, barizar giróse ítara re kii goríbo fáñllar? 16 Yóggwa ye aái hé cacá gún ore marifélaibo, aar bariza gán oinno kiyó re diifélaibo.”
Ítara híyan fúni hoór de, “Alla ye héndilla no goróuk.”
17 Montor Isá ye ítarar híkka saái hoór de, “Tóoile pak-kalam ot asé de e hotár maáni kii,
‘Ze fattór mistíri ye inkar gorífelaiye,
yíba cíl beggún or túaro bicí zoruri wa óigiyoi’a?
18 Ze kiyé hé cíl or uore foribó íte báñgi hán-hán óizayboi, montor zar uore niki hé cíl yíba foribó, íte ficí zayboi.”
19 Hétunot ḍoóñr imam ókkole edde alem ókkole Íba re dórifelai bolla kucíc goijjíl, kiyólla-hoilé ítara buzígiyoi de ki meésal híyan ítarar hélaf hoiyé deh; montor ítara awam ókkol ore ḍooraitó.
Romi baáñcca re házana diiya
20 Ítara Isár uore háas nozor raikké, hétolla gom manúc or bét dórai gurinda ókkol difeṛáiye, zeéne ítara Íba re Nizor hotár fán ot félai fare edde Íba re hákim or hókumot ot edde adíkar ot gosáidi fare. 21 Gurinda gúne Íba re súwal gorér de, “Ustat, añára zani Tuáñr hotá edde taalim sóiyi, aar Tuñí honókiyo re forók goró de nái, bólke sóiyigori Allar rastar taalim doh. 22 Romi baáñccab re házana doon añára lla zayes asé né náki nái?”
23 Montor Íba ye tarár sail ore zani fari tará re hoór de, 24 “Añré ekkán dinár dahó. Yián har sóbi edde har nam?”
Tará zuwab der de, “Romi baáñccar.”
25 Tói Íba ye tará re hoór de, “Tóoile ziín baáñccar híin baáñcca re diiyo, aar ziín Allar híin Alla re diiyo.”
26 Tará manúc or muúntu Íba re Nizor hotár fán ot félai nó fare, bólke Íbar zuwabe ammúk ói nizám óigiyoi.
Háñcor or baabute súwal
27 Baade hodún Sadukái Isár hañse aiccé, Sadukái ókkole háñcor nái hoi biccác goré, ítara aái Íba re ekkán súwal goijjé, 28 ki hoilé, “Ustat, Muúsa ye añára lla leikké de, zodi honókiyor biyáta bái fuain sára morizagói, tóoile ítar hé bái ottu bou híba re biyá gorífelai nizor bái olla nosól foida gorá foribó. 29 Dóro, háñt zon bái accíl. Foóila wa ye bou looi, fuain sára morigiyói. 30 Baade híba re dusára wa ye biyá goijjé, aar íte yó fuain sára morigiyói; 31 tarfore híba re tisára wa ye biyá goijjé. Héndilla, ítara háñto bái ye híba re biyá gorí fuain sára morigiyói. 32 Ahérit, mayafua wa yó morigiyói. 33 Hé ísafe, háñcor or hale híba har bou óibo? Kiyólla-hoilé híba re toh háñto zone nizor bou banaáil.”
34 Isá ye ítara re zuwab diyé de, “E zobanat maincé biyá-cádi goré edde biyá-cádi deh. 35 Montor zetará re aibó de zobanar bági óibar edde háñcor-or-din mora ttu zinda óibar laayek bouli gona zah, ítara no biyá goríbo aar no ítara re biyá díya zaybo; 36 ítara ar mori yó no faribó, kiyólla-hoilé ítara fíristar ḍóilla óizayboi; aar ítara háñcor or bági ói Allar fuain óizayboi. 37 Mora ókkol zinda ó de híyan toh Muúsa ye úddwa zoler de záḍḍwar zikír gorá gíyeh de héṛe zahér goijjé, héṛe íba ye Mabud ore Ibrahím or Alla, Isahák or Alla, edde Yakub or Alla ḍaikké.c 38 Kiyólla-hoilé Alla toh mora ókkol or Alla no, bólke zinda ókkol or éna, kiyólla-hoilé Íbar hañse beggún zinda.”
39 Hétunot hodún aleme Íba re zuwabe hoór de, “Ustat, Tuñí gom hoiyó.” 40 Yárbaade ítara ttu Íba re ar honó súwal goittó hímmote nó deh.
Mosihr baabute súwal
41 Isá ye ítara re hoór de, “ Mosih re Dawud or fua keéngori hoó? 42 Kiyólla-hoilé Dawud nize toh Zobur Córif ot endilla hoiyé,
‘Mabude añr Malik ore hoór de,
“Añr den ḍák ottu boiyó,
43 zetókkal foijjonto Añí Tuáñr duccon ókkol ore
Tuáñr foor tole gorí nó felai.” ’d
44 Dawude toh Íba re ‘Malik’ ḍaikké, tóoile keéngori Íba Dawud or fua dé?”
Alem ókkol ottu úñciyar tákibar nosíyot
45 Manúc beggúne Isár boiyan fúnat asé de októt Íba ye Nizor ummot ókkol ore hoór de, 46 “Alem ókkol ottu úñciyar táikko, zetará lamba-lamba kuruta fiñdí gúrafíra goittó saá, aar bazare-bazare sólam faito, mujilíc-hána ókkol ot uñsol tokkar hadírat boitó edde mela-cóbat barík zagat boitó fosón goré. 47 Ek mikká ttu ítara rari ókkol or gór ókkol luṭ gorífele, arek mikká ttu maincóre dahái bolla lamba-lamba dua goré. Manúc híine sáñza bicí ḍoóñr faibo.”