14
Yẹ́zụ̃ ká mãꞌdị́ avũ rĩ ijá Sãbátũ sĩ
1 Sãbátũ zị̃ sĩ, Yẹ́zụ̃ ọmụ tã nyare Fãrị̃zẹ́ị̃gọ́ ãmbá zị̃ drị́ jó gá, láka náꞌa, ꞌbá orĩ kôndrea lîlí. 2 Ãꞌdusĩ andra arụ́ náꞌa mãꞌdị́ zị̃ avũ, anâ pâ tị drị́ trõ ọpị̃ cí. 3 Yẹ́zụ̃ ọzị Fãrị̃zẹ́ị̃ꞌbá ꞌdĩ tị lãpọ̃nyịã cárá drị́ ꞌdĩ trõ, “Cárá aꞌị̃ ꞌbá ijáka Sãbátũ sĩ ni rá yã jõ nósĩ aꞌị̃ kurũ?” 4 Kí olúkî cĩrĩ. Yẹ́zụ̃ ọtị̃ drị́ ágó nã írụ, ijá ani rá, ọzẹ ani pí. 5 Ongo ọzị ãꞌi, “Jõ ãnyi íꞌa mãꞌdị́ zị̃ ã ngwápị, kusâ mọ́nị̃gọ́ tã sõꞌdi rĩ kõꞌde ꞌbụ́ dúwí rĩ íꞌa Sãbátũ sĩ rĩ, mgbesâ ẹ́kụ̃ꞌdia ãngwé ku rĩi ãꞌdi ꞌi?” 6 Kí aꞌị̃kî Yẹ́zụ̃ ã tị ni kurũ.
Yẹ́zụ̃ okwẽ limbá jóꞌdị́pị ní anâ amụ trõ
7 Yẹ́zụ̃ ocẽ ani kõndre amụ zị̃ tị upẽkî kómwí lãrú drị̂ ãꞌiã ngá sĩ ꞌdĩ, ọꞌjọ ãꞌi ní lẹꞌjọ́ ékwí ꞌdĩ ꞌi, 8 “Jõ ụngwẹ ãnyi ãluãlu ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ lãꞌdụ́ drị̂ ígá, ộꞌdụ kómwí lãrú drị́ ndẽꞌdia rĩi áwu ku, ãꞌdusĩ nósĩ mãꞌdị́ lãrú sĩ nyi ndẽꞌdi rá rĩ isâ ụ́ngwẹ rá. 9 Jõ mãꞌdị́ lãrú sĩ nyi ndẽꞌdi rá rĩ ecá nĩ, jóꞌdị́pị ni ãnyi ụngwẹꞌdi ẹ̃rị̃ trúwá nĩ rĩ kệmụ́ nyí drị́, kộꞌjọa, ‘Nyĩkwẽ nyâ kãré rĩjó rĩi mãꞌdị́ ꞌdĩ ní.’ Ongo drị̃nzá rẹ̃tụ́ rĩ trõ nyîya kãré nyaranyara rĩ ígá. 10 Kí jõ ụ́ngwẹ nyi nĩ, nyĩꞌdụ kãré nyaranyara rĩ ꞌi, áwusĩ drú, jõ mãꞌdị́ ãnyi ụngwẹꞌdi rĩ ecá nĩ, kộꞌjọa, ‘Môzí, nyizẹ́ru ọrụ ẽsi, kãré ꞌdĩ zaꞌdi rá rĩ ígá.’ Ongo amụ ꞌbâzí ꞌa, nyí lãrú ẹsị̃ꞌdi cá rĩi ẹsụ́ rá. 11 Ọꞌjọru, ꞌbá ãꞌi ꞌbãka ọrụ rĩi áꞌdi ịsị́a vụ̃rụ́, vúa ꞌbá ãꞌi améka rá rĩi áꞌdi ịtụ́a ọrụ.”
12 Yẹ́zụ̃ ongo ọꞌjọ mãꞌdị́ ani ụngwẹꞌdi rĩ ní, “Jõ nyí ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ idé kusâ nyí lonya nzá ꞌdi irĩ, ụ́ngwẹ nyâ ozí tị adrụ̂nzi, kãká kusâ wãꞌdîzí tị tã ãmgbụ́ trõ rĩ tị áwu ku, ãꞌdusĩ ãꞌi sâ kakî nyi ụngwẹ rá. Jõ ụngwẹkî nyi nĩ rĩ, nyệsụ́ nyâ drị́de ãꞌi ụngwẹjó rĩi rá. 13 Rá rĩi, jõ nyí ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ idé, nyụngwẹ ꞌbá tã ako, azaka rá, ẹꞌbwẹka rá, vúa mị ãkó rĩ ꞌbâtị áwu. 14 Nyîko nyí nyâ tụ̃tụ́ nzá rĩi ẹsụ́ rá. Jõ ãꞌi sâ kụngwẹkî nyi kpé sâ, nyâ drị́de ká rẹsụ́ onzíka ꞌbá anda Rũbãngã andra rĩ drị̂ íngá.”
Oꞌdã ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ rẹ̃tụ́gọ́ rị̃ drị́ rĩi
15 ꞌBá Yẹ́zụ̃ ní erika rĩ ã ãlu ọꞌjọ aní ní, “Tụ̃tụ́ losó rĩi kôlú mãꞌdị́ ụngwẹlé tã nyare opĩ Rũbãngã drị̂ íꞌa rĩ ní.” 16 Yẹ́zụ̃ ongo ọꞌjọ, “Mãꞌdị́ zị̃ idé ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ rẹ̃tụ́gọ́ dru rĩ ꞌi, ụngwẹ lâka ꞌbá ãmgbụ́. 17 Sáã lonya drị́ rĩ atẽ ꞌdĩ, ọzẹ anâ ẹꞌbụ̃ꞌbâgọ́ ní, ꞌbá ụngwẹlé rá rĩ ní ꞌjọa kevũkî, ãꞌdusĩ tã kpộ bábá. 18 Kí kpộdrú iꞌdókî kizã aꞌị́lé. Ãtị rĩ ọꞌjọ, ‘Ájẹ mâ ámvụ́, kólẽ mãya endréa. ꞌDĩsĩdrú nyidé má ní kizã.’ 19 Zị̃jó rĩ ọꞌjọ, ‘Ájẹ mọ̃nị tã sõka rĩi ãꞌi mụdrị́, mãya ãꞌi ụꞌbị̃re. ꞌDĩsĩdrú nyidé má ní kizã.’ 20 Dị́tọ́, zị̃ rĩ ọꞌjọ, ‘Áꞌdụ mâ ị́zị́ úꞌdí, ꞌdĩ sĩ mêyá kpé.’ 21 Anâ ẹꞌbụ̃ꞌbágọ́ ꞌdĩ ẹmụ́ okwẽ õfú ꞌdĩi ãmbá ꞌdĩ ní rá. Angalã oko jóꞌdị́pị ni cí, ọꞌjọ anâ ẹꞌbụ̃ꞌbágộ ní, ‘Nyĩmụ ẽmíẽmí gụ̃ꞌdụ̃ ꞌa sĩ, lẹ́tị ꞌa sĩ, ganyi ꞌa sĩ, nyetrá ꞌbá tã ako rĩ tị azakará rĩ trõ, mị ako vúa ẹꞌbwẹka rá rĩ tị trõ kevũkî ị̃tụ́ ọ́gbọ́rọ́ ní gá.’ 22 Anâ ẹꞌbụ̃ꞌbágọ́ ꞌdĩ aꞌị̃, ‘Tã nyâ ꞌjọlé láꞌdĩi idéru rá, kí kãré asẽ drĩsó aꞌã.’ 23 Jóꞌdị́pị ọꞌjọ anâ ẹꞌbụ̃ꞌbágộ ní, ‘Nyĩmụ lẹ́tị ꞌa sĩ, ganyi lọ̃fọ́ sĩ, kólẽ kevũkî, álẽ mâ jó kõga amụ sĩ ndrû. 24 Mãꞌjọ ãnyí ní lọ́kụlọ́kụ, ꞌbá mâ lụngwẹ ni gãka mgbẹ́ rĩ tị ọꞌbị̃kî mâ lonya ã ãꞌị̂ ni ku.’ ”
Tã rulẽka Yẹ́zụ̃ ã vû ni okore gá rĩi nzá
25 ꞌBá ãmgbụ́ ã vũre Yẹ́zụ̃ tị trõ rĩi, ẹcọru ãꞌi drị́, ọꞌjọ, 26 “Jõ mãꞌdị́ kêyá má drị́, kí ogã anâ átâ tị endrẽ trõ, ị́zị̂ tị ꞌbácírí trõ, adrụ̂nzi tị amvônzi trõ, õo, jõ vúa ogã anâ lidrĩ gbá isâ mgbẹ́ ku ꞌi rĩ, kôlú mãꞌdị́ mâ vû ni okoꞌdi rĩ ꞌi drú kpé. 27 Jõ mãꞌdị́ ọꞌdụ anâ kwealalaa ni, ekó mâ vû ni ku, kôlú mãꞌdị́ mâ vû ni okoꞌdi rĩ ꞌi ni kpé. 28 Jõ ãnyi íꞌa mãꞌdị́ zị̃ olẽ jó rọngọlọ rĩ sịka, ãtịjóa rĩi ká sítĩ rulẽꞌdi rĩ ã wélí kátẽ rá yã ni ndre kpá ku yã? 29 Jõ kiꞌdó sịka na, kí kõmã ịkọ́léa kpé irĩ, ꞌbá ká ani inyaꞌdĩ ẹꞌbũ anâ iꞌdólé rĩi ịkọ́ka kurũ sĩ rá! 30 kakî ꞌjọa, ‘Mãꞌdị́ ꞌdĩi iꞌdó jó sịka, kí omã ịkọ́léa kpé.’ 31 Kusâ, jõ ópí zị̃ olẽ óꞌjá ꞌdịlé ópí zị̃ írụ, kí anâ mũndãrã ni élifũ mụdrị́, vúa ópí zị̃jó nã drị́ rĩi élifũ mụ̃dịrị̃ lê, ká ãꞌdu idé? 32 Jõ itirĩ ani kpé, ká ꞌbá zẹ ópí zị̃jó nã drị́ tọ́lụ́ kojó, lẹꞌjọ́ sị́ usújó anétrõ ẹꞌbwẹ̃ sĩ kệsụ́a drĩsó olú lọ́lụ́. 33 Ãluá rĩ áni, jõ mãꞌdị́ kazĩ tã anídrị́ kpộdrú má sĩ rá ku, kôlú mãꞌdị́ mâ vû ni okoꞌdi rĩ ꞌi drú kpé.”
Lẹꞌjọ́ ãꞌị́ drị rĩ ꞌi
34 “Ãꞌị̂ ni losó ni anâ olúre ũká rĩ ꞌi, kí jõ anâ ukã oꞌe ị̃yọ rĩ, áꞌdi ingwia kôꞌe ũká dị́ ni wã yã? 35 Ikonyĩ tã ụ̃ꞌdụ́ õri ámvụ́ ꞌa rĩi sajó rĩ ígá sâ ku, rá rĩi áꞌdi tụa pí. Jõ nyi bị́ trõ tã erijó irĩ, kólẽ nyeri!”