9
1 Yẹ́sụ̃ ọꞌjọ anâ mãju ní, “Mãꞌjọ ãnyiní tã ándá rĩi, ꞌbá mbaka ãnyã lélé gá ꞌdía rĩ zị̃tị ká opĩ Rũbãngã dî nde ocakî dãre kurũ.”
Yẹ́sụ̃ ’ã õvi ẹcọru mgbị
2 Ọꞌdụ́ ázíá ã vúgá, Yẹ́sụ̃ oji Péturũ ꞌi, Yãkọ́ꞌbọ̃ ꞌi oko Yõánã ꞌi, ꞌbá ꞌdĩ ovũ ọtụkî ọrụ ꞌbẹ́ dị oko olúkî ãꞌi-ãꞌi. Anâ ovi iꞌdó recóka náa sĩ. 3 Anâ bõngú ẹcọru ingwe kộsụ mị̃rị̃ mị̃rị̃, ingwe lụ̃rụ̃ mãꞌdị́ zị̃ vũ dị gá ꞌdía rujẹ̃re ãꞌdusĩ kôngwe náni wã na ị̃yọ. 4 Nã ã vúgá, Ẹ̃lị́jã tị Mũzê trõ ịtẹꞌdẹ̃ru ãꞌiã andagá kákî rọꞌjọ Yẹ́sụ̃ trõ. 5 Péturũ ọꞌjọ Yẹ́sụ̃ ní, “Lãpọ́nyị́, ꞌbá ní olúka ꞌdía ni losó. Nyĩ ꞌbã ộsị mọ́rọ́gọ́ ina, ãlu nyíní, ãlu Mũzê ní oko zị̃na Ẹ̃lị́jã ní.” 6 Péturũ ọnị̃ ku ani kọ̃ꞌjọ ãꞌdu, ãꞌdusĩku ọrị̃ oko ãꞌi cí. 7 Nã ã vúgá, lõfú aꞌbu ãꞌi ndị̃ oko ụ́ꞌdụ́kụ́ efũ rụ́ꞌbụ̃ ꞌa sĩ ọꞌjọ, “ꞌDĩi mâ Ngwâ ni mâ lẽlé ndõ rĩi. Ãnyeri ani!” 8 Mgbesâ ã vúgá, undekî la mgbwí ꞌdĩ, ẹsụ́kî mãꞌdị́ zị̃ ãꞌiã lãgagá kurũ tẽ Yẹ́sụ̃ ꞌi. 9 Ãꞌiã ẹsị́re vụ̃rụ́ rĩi, Yẹ́sụ̃ icarã kólẽ kọ̃ꞌjọkî tã ridére ꞌbẹ́ dị gá rĩ mãꞌdị́ zị̃ ní ku ndị Ọ́rị Mãꞌdị́ konzí dã gá sĩ kpá. 10 ꞌDĩsĩdú ofũkî tã ꞌdĩ zụ sĩ ãꞌiã ásị́ gá, kí orĩkî tã ꞌjọre ãꞌiã lélé gá ‘onzika dã gá sĩ’ ã ékwí ãꞌdu ni ã dị̃ gá. 11 Ọzịkî Yẹ́sụ̃ ni, “Lãpõnyiã cárá dí ọꞌjọ Ẹ̃lị́jã kẹ́ẹmụ́ kpá ãriꞌdị́pị kõca ẹmụ́re ku ꞌi ãꞌdusĩ yã?” 12-13 Yẹ́sụ̃ a’ị̃, “Gbádu Ẹ̃lị́jã ni ãtị oko ká tã kwící idũ rá. Ãdĩ sâ ãnyĩrã, osĩrũ bụ́kụ̃ Rũbãngã dí rĩ nĩ ꞌa Ọ́rị Mãꞌdị́ ká icandĩ ẹsụ́ rá vúa áꞌdi ani gã mgbe ni ꞌdĩi ãꞌdusĩ yã? Kí mã ꞌjọ ãnyiní, Ẹ̃lị́jã ẹmụ́ rá idékî aníní tã kwící ãꞌiã lẽlé rĩ rá, õndo sĩjó õfú ọ̃kụ rĩ nía rĩ áni.”
Yẹ́sụ̃ ijá ꞌbarágó orí ũnzí trõ rĩi
14 Yẹ́sụ̃ pi anâ mãju na ꞌdĩꞌbâ trõ Péturũ ꞌi Yãkọ́ꞌbọ̃ ꞌi vúa Yõánã pi trõ ẹsị́ ꞌbẹ́ dị̃ gá sĩ ecákî, ꞌbẹ́ pá gá ꞌdĩ, ẹsụ́kî ꞌbá ãmgbụ́ lãpõnyiã cárá dí trõ oce mãju zị̃ ꞌbâtị mgbí kákî tã irõ ãꞌi trõ. 15 Laki onde Yẹ́sụ̃ ni ꞌdĩ, a’ụ̃kî cí oko olũkî ani zịre. 16 Yẹ́sụ̃ ọzị ãꞌi, “Ãnyíirõ ãꞌdu dị?” 17 Ágó zị̃ laki lọ̃fọ́ a’ị̃, “Lãpọ́nyị́, méejí mâ ꞌbará nyídí. Ani orí trõ, oko orí ꞌdĩ obĩ tị na cí. 18 Jõ orí ꞌdĩ iꞌdó ani ꞌjaka nĩ, kómvãa vụ̃rụ́, kẹ̃fụ́tọ̃ ká rũli tị arụ́, ká sị́ nya, oko kídẽa õkpó. Mázị mâ mãju tị kõdokî du orí ꞌdĩ rụ arụ́ sĩ pí sâ, omãkî kpé.” 19 Yẹ́sụ̃ ọꞌjọ, “Ãnyi ꞌbá vũ dí ãnyi a’ị̃ ako. Ãnyĩlẽ mọlụ ãnyi trõ ndị̃ ãꞌdungání? Ãnyejí ꞌbarágó ꞌdĩ mádí.” 20 Ejíkî ꞌbarágó ꞌdĩ anídí . Orí ꞌdĩ onde Yẹ́sụ̃ ni ꞌdĩ, mgbesâ iꞌdó ꞌbarágó ꞌdĩ jị̃lé. Oꞌde vụ̃rụ́ oko ká rulĩ kẹ̃fụ́tọ̃ trõ tị gá. 21 Yẹ́sụ̃ ọzị ꞌbarágó ꞌdĩ ã átâ ni, “Lãzá ꞌdĩ olú ꞌbará ꞌdĩ trõ kĩnyã sị́? A’ị̃, “Iꞌdó fụ́rụ́ anâ ꞌboronzĩ ngá.” 22 Orí ꞌdĩ ká ani umvã ãcí ꞌa ndõ, zị̃tị sĩ kôꞌbea ẹ̃yị́ ꞌa ani ꞌdịlé. Kí jõ ẹsụ́ nyí konyĩa wã, nyí konyĩ ãma oko kizã kõko nyĩ ãma sĩ.” 23 Yẹ́sụ̃ ọꞌjọ, “Jõ nyi a’ị̃ trõ tã kwící ká ridé nyíní wã.” 24 Mgbesâ ꞌbará ꞌdĩ ã átâ oza, “Mígenĩ rá, kí nyikonyĩ ma, mâ a’ị̃ olẽ nyâ kónyí rá!”
25 Yẹ́sụ̃ onde laki kévũ tã ridére rĩ ndere ꞌdĩ, iꞌdó orí ꞌdĩ doka, “Nyi orí bá ni bị́ pi tị trõ abure rĩi, má nyi icarã, nyekwí rụ arụ́ sĩ pí oko ôngwi rụ arụ́ ị̃dị́ ku.” 26 Orí ꞌdĩ omvã ꞌbarágó ꞌdĩ vụ̃rụ́ mọ́rị́ sĩ, kí eꞌbe ani rá. ꞌBará ꞌdĩ endéka mãꞌdị́ kpó rĩ áni sĩ, ꞌbá ũꞌbí ọꞌjọ, “Ani kpó.” 27 Kí Yẹ́sụ̃ oko ani dí gá, inga ani ọrụ pá dị.
28 ꞌDĩ ã vúgá Yẹ́sụ̃ okwi jó gá, anâ mãju ọzị ani, “Ãmãmã orí nã dolé kpé ãꞌdusĩ yã?” 29 Yẹ́sụ̃ a’ị̃, “Orí õvi ꞌdíni rĩ ká rũdo wã rĩ tẽ ilegĩ sĩ.”
Yẹ́sụ̃ onze tã anâ dã dị gá vú ẹ̃rị̃jóa sĩ.
30 Eꞌbekî kãré nã ꞌdĩ, alịkî lọgọ mgbị̂mgbị Gãlĩléã ꞌa rĩ ní gá sĩ. Yẹ́sụ̃ olẽ ãlusâ ꞌbá kọ̃nị̃ ãꞌi íngo yã ni ku, 31 ãꞌdusĩku orĩ anâ mãju ịnị̃re. Ọꞌjọ ãꞌiní, “ Mãꞌdị́ zị̃ ká dí jẹ̃ ọ̃gụ ọ̃gụ ni Ọ́rị Mãꞌdị́ sĩ rá. Kákî ani ꞌdị kpó, kí ọꞌdụ́ ina ꞌa kónzi rá.” 32 Kí erikî lẹꞌjọ́ ꞌdĩ ã ékwí ni kurũ oko ọrị̃kî ani zịka sĩ rá.
Yẹ́sụ̃ izú tã anâ mãju trõ
33 Yẹ́sụ̃ tị anâ mãju trõ evũkî kãré Kãpẹ̃rẹ̃nẹ́ọ̃ dí gá, oko otarukî jó ꞌa. Yẹ́sụ̃ ọzị ãꞌi, “Ãnyĩrĩ ãꞌdu tã irõre lẹ́tị ꞌa sĩ?” 34 Kí olúkî ecĩ dị̃nzá sĩ ãꞌdusĩku orĩkî rirõre lẹ́tị ꞌa sĩ mãꞌdị́ undẽre ãꞌiã lélé gá rĩ ã dị̃ gá. 35 Yẹ́sụ̃ orĩ vụ̃rụ́ ụngwẹ mãju mụdị́lị́mbị́ ẹ̃rị̃ rĩ oko ọꞌjọ, “Mãꞌdị́ lẽre ani kolú ãtị rĩ kólẽ kolú vúlé oko kolú ọ̃pị́gọ́ ꞌbá kwící dî ꞌi.” 36 Ẹꞌdụ́ ꞌbarángwá zị̃ oꞌbã omba ágá gá. Oko dí gá ongo ọꞌjọ ãꞌiní, 37 “Mãꞌdị́ ꞌbará ꞌdĩ a’ị́re mâ rụ́ sĩ rĩ a’ị́ ma áwu. Vúa mãꞌdị́ ma a’ị́re rĩ a’ị́ tẽ ma áwu ku, a’ị́ mãꞌdị́ má ẹzẹ́re rĩ ꞌi sâ trõ.”
38 Yõánã ọꞌjọ láka, “Lãpọ́nyị́! Ãmãnde mãꞌdị́ zị̃ ká orí do nyâ rụ́ sĩ, oko ãmimbá ani cí ãꞌdusĩku ani ãmã ãlu ꞌi ku.” 39 Yẹ́sụ̃ a’ị̃, “Ãnyi mbá ani ku. Mãꞌdị́ nyúmá idére mâ rụ́ sĩ rĩ ọꞌjọ tã ũnzí mâ rụ gá ku. 40 ꞌDĩsĩdú mãꞌdị́ tã ũnzí idére ãmaní ku rĩ ani ãma trõ. 41 Mãꞌjọ ãnyiní tã ándá rĩi, mãꞌdị́ ãnyiní ẹ̃yị́ kẽre mâ rụ́ sĩ ãnyã olúka Krị́stọ̃ ꞌbá sĩ rĩ ꞌi ka dîde esú rá ịgwẹ̃ anâ dị̂de ãlusâ ku.”
Lụꞌbị̃ enzĩ ejíre rĩi
42 Yẹ́sụ̃ oya lizú trõ andagá ọꞌjọ, “Jõ mãꞌdị́ zị̃ oꞌbã ꞌbácírí lẽ trõ mâ rụ gá rĩ ꞌa lẽ o’e ị̃yọ anâ icandĩ kolú õkpó sĩ oz ani ’ĩka ọ́nị́ rụ vua ꞌbeka ẹ̃yị́ álí ꞌa rĩ rá. 43-44 Jõ nyâ dí ká nyĩji enzĩ ꞌa nĩ, kólẽ nyĩlị pí. Nyâ kwika lidĩ olúre tádu rĩ ní gá dí ãkó ni oza nyâ kwika ãcí olúre tádu rĩ ní gá dí ẹ̃rị̃ trõ ni rá. 45-46 Jõ nyâ pá ká nyĩji enzĩ ꞌa nĩ, kólẽ nyĩlị pí. Nyâ kwika pá ãkó lidĩ olúre tádu rĩ ní gá ni cuwí oza pá ẹ̃rị̃ ã nyĩjika ãcí olúre tádu rĩ ní gá ni rá. 47 Jõ nyâ mị ká nyĩji enzĩ ꞌa nĩ, kólẽ nyevá pí. Cuwí rĩ olẽ nyĩ kwi opĩ Rũbãngã dî ní gá mị ãlu trõ oza mị ẹ̃rị̃ ã nyĩjika ãcí olúre tádu rĩ ní gá ni rá. 48 Kãré ãcí olúre tádu nã ní gá kéendé Ĩsãíã ã ꞌjọka rĩ áni, ‘Ọ̃ꞌbụ láka rĩ udã ku vúa ãcí láka rĩ ká ri zị́ kpé.’a 49 Mãꞌdị́ mụre kãré nãní gá rĩ ꞌi kôgwe cá. 50 Kólẽa ãnyalú ãꞌi anâ ꞌjọ́ꞌjọ̃ igwere rári áni ku, jõ aní áni ku, nyî ’e ékwí ãkó kólẽa ãnyolú eꞌbwẽ sĩ.”