42
Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka ꞌbã kí mụjó íná ĩgbãjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ
1 Yãkóꞌbõ la mụ ịsụ́lé la íná ándrá cí ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ gá, jọ anzị ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Ĩmi idé ị́jọ́ ãzí ku ãꞌdu sĩ yã? 2 Má are íná Mị̃sị́rị̃ gâlé cí, ĩmụ ĩgbãlé la ꞌbá nî sĩru pajó drã ãbị́rị́ ika ꞌdĩ drị̂ agá benĩ.” 3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka ụ́kụ́pị gá mụdrị́ ꞌdĩ mụ kí Mị̃sị́rị̃ gâlé íná ĩgbãlé, 4 wó Yãkóꞌbõ uga Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pị mgbã andre gá Bénzãmĩnĩ mụlé ĩꞌba abe sĩ, ãꞌdusĩku idé ụ̃rị̃ sĩ, ũrã ãko ãzí ũnzí la icóru idélé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rá.
5 Anzị Yãkóꞌbõ drị́ mụ kí ꞌbá ãzí ꞌdĩ abe mụlé íná ĩgbãlé ãꞌdusĩku rílẽ ꞌde ándrá ãngũ Kãnánĩ drị̂ agá cí. 6 Yụ̃sụ́fụ̃ ãmbógó ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá rĩ drị̂ rĩ ándrá íná ị̃tụ̃ndãlé ꞌbá píríní ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ pírí. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka amụ́ kí ãzíla tị̃ kí ãja mịfị́ suŋâ trũ vụ̃rụ́ ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá. 7 Yụ̃sụ́fụ̃ la mụ ádrị́pịka kí ndrelé ꞌbo, cọtị nị̃ kí cé, wó ꞌbãru ínị̃ kí ku. Zị kí ũmbájírílí, “Ĩmi angá íngõlé?” Umvi kí ĩꞌdi, “Ãma angá ãngũ Kãnánĩ drị̂ gá amụ́lé íná ĩgbãlé.”
8 Yụ̃sụ́fụ̃ drĩtáni ádrị́pịka kí nị̃ rá tí, wó nị̃ kí ĩꞌdi ku. 9 Ũrã dó urobí ándrá ĩꞌdi ũbĩlépi rĩ kí drị̃ gá ị́jọ́, jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ụ̃pị́gọ́ŋá; ĩmi amụ́ lẽlé ãngũ ãmadrị́ ꞌdĩ vú ndrụ̃lé ĩꞌdi ũkpô kóru la úkõ íngõ gá yã rĩ nị̃jó.”
10 Umvi kí, “Yụ, ãmbógó, ãma amụ́ cécé mî ãtiꞌború amụ́lé íná ĩgbãlé. 11 Ãma pírí átẹ́pị ãlu ãni. Ãma adru ụ̃pị́gọ́ŋá ku, ãmbógó, ãma ꞌbá ị́jọ́ mgbã idélépi la kî.”
12 Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Yụ! Ĩmi amụ́ lú lẽlé ãngũ ãmadrị́ ꞌdĩ ị̃ndụ́ ndrụ̃lé ĩꞌdi ũkpô kóru la bụ́lụ́ íngõ gá yã rĩ ịsụ́jó.” 13 Jọ kí, “Ãma pírí rĩ gá ándrá ádrị́pịkarú ꞌbá mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃, ãmbógó, anzị ꞌbá ãlu la ãni ꞌdĩ ãngũ Kãnánĩ drị̂ gá. Ãmã ádrị́pị ãlu rĩ drã rá, ãzí vúléŋá rĩ ace ru ãmã átẹ́pị be.”
14 Yụ̃sụ́fụ̃ umvi kí, “Ĩꞌdi tá mâ jọlé rĩ áni, ĩmi ụ̃pị́gọ́ŋá. 15 Ála ĩmi ụ̃ꞌbị̃ íni: Ána ũyõrú úpî ꞌbã rụ́ sĩ ĩmi icó gõlé ku kpere ĩmi ádrị́pị vúléŋá ꞌdã ꞌbã amụ́ agá ꞌdâ. 16 Ĩmi ãzí ãlu ꞌbã mụ ĩꞌdi ajílé. Ĩmi ãzí rĩ kí ála kí tãmba jó agá kpere ị́jọ́ ĩminî jọlé ꞌdĩ ꞌbã mgbã la ịsụ́ agá. Jõ ábí ị́jọ́ mgbã sĩ, cécé úpí ꞌbã ãngũ rụjó rĩ áni, ĩmi ụ̃pị́gọ́ŋá.” 17 ꞌDĩ ꞌbã vúlé gá ꞌbã kí mãbụ́sụ̃ gá ụ́ꞌdụ́ na ãni.
18 Ụ́ꞌdụ́ na la sĩ Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ma ꞌbá ụ̃rị̃ Ãdróŋâ drị̂ trũ ásị́ gá la, ma ĩmi ídri aꞌbe rá la ị́jọ́ ãlu sĩ. 19 Ĩmi ꞌbá mgbã la yã rĩ nị̃jó, ĩmĩ ãzí ãlu rĩ la ace mãbụ́sụ̃ gá ꞌdâ; ĩmi ãzí acelépi rĩ icó kí gõlé vúlêlé íná ĩꞌbã kí ĩgbãlé rĩ kî trũ ĩꞌbadrị́ ꞌbá rĩ ꞌba rụ̂lé rá. 20 Ĩmi jọ ãgõ ĩmi ají ĩmĩ ádrị́pị vúléŋá rĩ má rụ́ ꞌdõlé ĩndĩ. ꞌDĩ la iꞌda la mání ĩmi ị́jọ́ mgbã rĩ jọ ãzíla má icó dó sĩ ĩmi ụꞌdị́lé ku.” Ãꞌị̃ kí ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó rá.
21 Iꞌdó kí ị́jọ́ jọlé kí drĩdríŋĩ gá, “Ị́jọ́ ꞌdĩ kíru idé ãma ụrụꞌbá gá íni la ãmaní ándrá ãmã ádrị́pị Yụ̃sụ́fụ̃ idéjó ũnzí rĩ sĩ. Ãndre kí ándrá ũcõgõ ĩꞌdi ꞌbã adrujó ala gá rĩ ãzíla drị́ ĩꞌdi ꞌbã ãꞌbãlé ãzãkoma aꞌị́jó ãmadrị́ rĩ rá, wó ãma are kí ándrá ĩꞌdi ku. Ũcõgõ ãmadrị́ úꞌdîꞌda ꞌdĩ acá ãma rụ́ ꞌdõlé ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ.”
22 Rụ́bẹ̃nị̃ jọ, “Ájọ ándrá ĩmi idé mgbâ ũnzí ku rĩ ku yã? Wó ĩmi are ándrá áma tị ku. Ãma kí dó mụ ũdrãlé ãvũ ãrí ũfẽjó ãma kí ándrá ĩꞌdi ꞌdịjó rá rĩ sĩ.” 23 Yụ̃sụ́fụ̃ are ị́jọ́ ĩꞌbã kí jọlé rĩ cé, wó ũrã kí are ku íni ãꞌdusĩku Yụ̃sụ́fụ̃ rĩ ị́jọ́ jọlé ĩꞌba abe ịsụ́ ꞌbá ãzí la tị uja ĩꞌbaní nĩ. 24 Yụ̃sụ́fụ̃ ĩdã ru kí andre gá ꞌdâ mbẽlẽŋáru mụlé awálé bụ́lụ́ gá. Áwáŋâ la mụ ukólé ꞌbo, ãgõ vúlé ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé, arụ́ Sị̃mọ́nị̃ ꞌi ãzíla fẽ úmbé ĩꞌdi mgbemgbe ádrị́pịka kí drị̃ gá sĩ.
25 Yụ̃sụ́fụ̃ azị ị́jọ́ ũkpó ru ãtiꞌbo ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ ꞌbaní íná tõjó ádrị́pịka ꞌba drị́ gụ̃tị́yã kí agá, ꞌbá ãlu-ãlu ꞌbã séndẽ sujó gụ̃tị́yã agá ĩndĩ ãzíla ĩꞌbaní fẽjó gẹ̃rị̃ ãni ĩndĩ. Idé kí ị́jọ́ ꞌdã rá. 26 Ádrị́pịka ũꞌbã kí íná ĩꞌbaní ĩgbãlé rĩ kí kãyĩnõ drị̃ gá ãzíla ko kí drị̃ gõlé vúlé ĩꞌbadrị́ko gâlé. 27 Ãngũ ĩꞌbã kí ụ́ꞌdụ́ kojó rĩ gá ĩꞌbã ãzí ãlu nzị̃ ĩꞌdidrị́ gụ̃tị́yã rĩ tị sĩ íná ãndĩjó kãyĩnõ nî, ịsụ́ ĩꞌdidrị́ séndẽ rĩ gụ̃tị́yã agá ꞌdãá ũgũgõ. 28 Umve ádrị́pịka kí jọ, “Séndẽ má drị̂ ûja ĩꞌdi má drị́ vúlé. Ĩndre ĩꞌdi gápi gụ̃tị́yã agá ꞌdĩ!” Kí ásị́ mvu rụ̃, ãzíla acá kí ụ̃rị̃ sĩ zị kí, “Ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã idélé ãma rụ́ ꞌdĩ ãꞌdu ị́jọ́?”
29 Kí mụ acálé átẹ́pị̃ Yãkóꞌbõ rụ́ Kãnánĩ gá ꞌbo, ũlũ kí ĩꞌdiní ị́jọ́ru idélépi ĩꞌba abe rĩ kî: 30 “Ãmbógó Mị̃sị́rị̃ drị̂ rĩ ị́jọ́ jọlé ãma abe ũkpómgborotorú ãzíla alị́ ĩnzõ ãma ụrụꞌbá gá jọ, ãma ãmụ íni la ãngũ ĩꞌdidrị̂ ị̃ndụ́ ndrụ̃ trũ. 31 Ãma umvi, ‘Ãma adru ụ̃pị́gọ́ŋá ãngũ vú ndrụ̃lépi la ku, ãma ꞌbá mgbã la kî. 32 Ãma pírí rĩ gá ádrị́pịkarú ꞌbá mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃, anzị ꞌbá ãlu ãni. Ãmã ádrị́pị ãlu rĩ drã rá, ãzí vúléŋá rĩ ace ru ãma átẹ́pị be ãngũ Kãnánĩ gâlé ꞌdã.’ 33 Ágọ́bị̂ jọ ãmaní, ‘Ma mụ nị̃lé la ĩmi ꞌbá mgbã yã rĩ ꞌdĩ áni: Ĩmi ãzí ãlu rĩ la ace má be ꞌdâ; wó ãzí rĩ ꞌbã ꞌdụ kí íná kî trũ mụjó ꞌbá ĩꞌbadrị̂ ꞌba rụ́ lị́cọ́ gâlé. 34 Ĩmi ají ĩmi ádrị́pị vúléŋá rĩ má rụ́ ꞌdõlé ĩndĩ ma dó sĩ nị̃ la lọ́lọ́ ĩmi adru ụ̃pị́gọ́ŋá la ku, wó ĩmi ꞌbá mgbã la; ma amụ́ dó sĩ ĩmi ádrị́pị fẽlé vúlé ĩmidrị́, ĩmi dó sĩ uꞌá ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ ãzíla ĩmi dó vâ sĩ ãko kí ĩgbã ãzíla ị̃tụ̃ndã ꞌdâ.’”
35 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá ĩꞌbaní ĩꞌbã gụ̃tị́yã kí tị ayụ agá, ꞌbá ãlu-ãlu ndre ĩꞌdi ꞌbã gụ̃tị́yã séndẽ drị̂ séndẽ kî trũ, ụ̃rị̃ rụ kí ĩꞌbã átẹ́pị Yãkóꞌbõ trũ cí. 36 Ĩꞌbã átẹ́pị jọ ĩꞌbaní, “Ĩlẽ má ãvĩ mâ anzị kí pírí rá yã? Yụ̃sụ́fụ̃ dó ꞌdáyụ; Sị̃mọ́nị̃ dó vâ ꞌdáyụ; ãzíla ĩlẽ vâ Bénzãmĩnĩ ꞌdụlé rá. ꞌBá ũcõgõ lã nalépi rĩ ĩꞌdi ma ꞌi.”
37 Rụ́bẹ̃nị̃ jọ átẹ́pị̃ní, “Ãdrĩ Bénzãmĩnĩ ají vúlé mí rụ́ ꞌdõlé ku, mi anzị má drị́ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ụꞌdị́ tị la gá. Ífẽ ãmụ ĩꞌdi tãmba trũ ãzíla marú ĩꞌdi ají vúlé ꞌdõlé.”
38 Wó Yãkóꞌbõ jọ, “Mâ ngọ́pị icó mụlé mí be ku; ãꞌdusĩku ádrị́pị̃ Yụ̃sụ́fụ̃ drã rá, ĩꞌdi dó lú ngọ́tị́ŋá acelépi ãndrẽ agá rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ãzí drĩ dó mụru idélé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá gẹ̃rị̃ agâ lé, mi dó fẽ mání drãlé ũcõgõ mî ajílé áma drị̃ gá rĩ sĩ.”