34
Dị́nã ụrụjó rĩ
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị Dị́nã Léyã ꞌbã tịlé rĩ be mụ kí ãmụ́ru ũkú Kãnánĩ gá la ꞌba rụ́. 2 Hãmọ́rị̃ Hị́vị̃rú úpí ãngũ ꞌdã gá rĩ ꞌbã ngọ́pị Sẹ̃kẹ́mụ̃ la mụ Dị́nã ndrelé ꞌbo, uja ĩꞌdi ụrụlé rá. 3 Wó ịsụ́ ĩzóŋâ ãlápítí ru uja dó ĩꞌdi lẽlé, ụ̃ꞌbị̃ vâ ásị́ pírí sĩ ĩꞌdi ulélé ꞌbã lẽrú ꞌi íni. 4 Jọ átẹ́pị̃ní, “Álẽ mí ĩgbã ĩzóŋá ꞌdĩ ꞌi mání ũkúru.”
5 Yãkóꞌbõ la mụ arelé la ꞌî ị̃zẹ́pịní úfẽ drị̃nzá rá, wó ngọ́pịka kí drĩ adrujó ãnãkpá abe ásé agâlé rĩ sĩ, idé ị́jọ́ ãzí ku kpere anzị ꞌbaní ãgõ agá. 6 Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã átẹ́pị Hãmọ́rị̃ mụ ị́jọ́ jọlé Yãkóꞌbõ be, 7 anzị Yãkóꞌbõ drị̂ ꞌbaní ãgõ agá ãnãkpá kí abe ásé agâlé rĩ sĩ. Kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, acá kí ũmbájírílí ị́jọ́ Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdĩ kí uꞌdájó ĩꞌdi ꞌbã Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị ụrụjó rĩ sĩ. 8 Hãmọ́rị̃ jọ Yãkóꞌbõní, “Mâ ngọ́pị Sẹ̃kẹ́mụ̃ lẽ ĩzóŋá mí drị́ gá ꞌdĩ ꞌi; ífẽ má ĩgbã ĩꞌdiní ĩꞌdi ũkúru. 9 Lẽ ãma itú ị́jọ́ mí be ãma sĩ icójó ãma ĩgbãjó ãma drĩdríŋĩ gá ꞌbá mídrị̂ abe. 10 Mi dô sĩ uꞌá ãma abe ụ̃nọ́kụ́ ãmadrị̂ drị̃ gá ꞌdâ; mí icó uꞌálé ãngũ ími ásị́ ꞌbã lẽlé rĩ agá, mi ãko kí ĩgbã ãzíla ị̃tụ̃ndã míní lẽlé rĩ áni, mi vâ adru ãko ꞌdị́pịrú.”
11 Sẹ̃kẹ́mụ̃ jọ Dị́nã átẹ́pị ꞌbaní ádrị́pịka kî trũ, “Ĩwi mání sụ̃sụ́ áyụ; ãko ĩminí lẽlé rĩ kí ma kí fẽ rá. 12 Ĩlũ mání ãko ĩminí lẽlé rĩ kí ãꞌdu, ĩꞌbã ãjẹ̃ ũkú ĩgbãjó rĩ ãmbógóru cécé ĩmĩ ũrãlé rĩ áni; ĩdrĩ mání ãꞌị̃ ũkú ꞌdĩ ĩgbãlé rá, ma ãko ĩminí lịlé rĩ kí ũfẽ pírí.”
13 Anzị Yãkóꞌbõ drị̂ umvi kí Sẹ̃kẹ́mụ̃ kí átẹ́pị̃ Hãmọ́rị̃ be úkõ úlétáŋá gâ sĩ, ãꞌdusĩku Sẹ̃kẹ́mụ̃ la ĩꞌbã ámvọ́pị Dị́nãní drị̃nzá fẽjó rá rĩ sĩ. 14 Jọ kí ĩꞌdiní, “Ãma icó ãmã ámvọ́pị fẽlé ĩgbãlé ꞌbáru ĩtãrãlépi ku ꞌdĩní ku; ꞌdã la adru ãmaní drị̃nzá ru. 15 Ãma ãꞌị̃ la rá la lú ĩdrĩ acá ãmã áni ĩmĩ ãgọbị ĩmidrị̂ kí ĩtãrãjó pírí rá rĩ sĩ. 16 ꞌDĩ ꞌbã vúlé gá ãma dó ãꞌị̃ ãmaníru ĩgbãjó ĩmi abe ĩndõ. Ãma dó uri ĩmi drĩdríŋĩ gá ãzíla acá ꞌbá ãlurú ĩndõ, 17 Wó ĩdrĩ ị́jọ́ ãmã jọlé rĩ ãꞌị̃ ku ãzíla ĩmi ĩtãrã ĩmi ku, ãma ĩꞌdi aꞌdụ́ rá ãzíla ãma ãngũ ĩmidrị́ ꞌdĩ aꞌbe rá.” 18 Ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ indré kí múké Hãmọ́rị̃ ꞌbaní ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be, 19 kãrị́lẹ̃ ꞌdĩ iza sáwã ị́jọ́ ꞌbání jọlé ꞌdĩ ꞌbã idéŋá gá ku ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã lẽtáŋá Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị be rĩ ambamba. Ĩꞌdi bũsíká átẹ́pị̃ drị́ko gá rĩ ꞌi.
20 Hãmọ́rị̃ kí ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be mụ kí ãngũ ꞌbá ꞌbaníru trajó ãngũ ãlu gá rĩ gá ị́jọ́ ãgọbị ĩꞌbadrị́ gá rĩ kí abe: 21 “Ãgọbị ꞌdĩ kí ãmã wọ̃rị́ka kî, ꞌbã uꞌá kí ãma abe ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ gá ꞌdâ acị́jó ụ́trị́ŋâ kóru. Ụ̃nọ́kụ́ꞌdĩ vâ ãmbógóru ĩꞌbanî, ãma ĩgbã kí ĩꞌbã izonzi kî ãzíla ãfẽ kí ãmadrị̂ kí ĩꞌbaní ĩgbãlé. 22 Wó ãgọbị ꞌdĩ kí ãꞌị̃ uꞌálé ãma abe ãzíla adrujó ãma abe ꞌbá ãlurú rá la ãdrĩ kí ãgọbị ãmadrị̂ kí ĩtãrã pírí cécé kíru ĩtãrãjó rá rĩ áni. 23 Tị́ ĩꞌbadrị̂ kí ãzíla ãko pírí ĩꞌbã kí ịsụ́lé rĩ kí icó kí adrulé ãma ãni rú ku yã? Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, lẽ ãmã ãꞌị̃ kí ĩꞌbaní uꞌájó ãma abe.” 24 ꞌBá pírí tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã gá ꞌdãá rĩ pírí ãꞌị̃ kí ị́jọ́ Hãmọ́rị̃ kí ũrãlé Sẹ̃kẹ́mụ̃ be rĩ rá, gbõgbõ ꞌbá ãgọbị rú ꞌdĩ ĩtãrã kíru pírí rá.
25 Ụ́ꞌdụ́ na ĩꞌbã ãkõzá ꞌbã kí drĩ jajó ku rĩ gá, anzị Yãkóꞌbõ drị́ ị̃rị̃, Sị̃mọ́nị̃ kí Lẹ́vị̃ be Dị́nã ꞌbã ádrị́pịka kí, ꞌdụ kí ménéŋá séfũrú rĩ kí mụ kî trũ tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã agá ꞌdãá ꞌbá ꞌdã ꞌbaní nị̃ŋâ kóru, ụꞌdị́ kí ꞌbá ãgọbị rú rĩ kí pírí. 26 ꞌBâ ꞌdịlé ꞌda kí agá Hãmọ́rị̃ kí ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be ĩndĩ aꞌdụ́ kí dó ámvọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ drị́ jó agá rĩ sĩ akó kî dó drị̃ amụ́lé. 27 Anzị Yãkóꞌbõ drị́ ꞌdĩ ra kí ãko ꞌbá ũdrãlépi rá ꞌdã ꞌba drị̂ kí ãngũ ámvọ́pị̃ ụrụjó ꞌdã gá ꞌdãá.
28 Tra kí ãnãkpá kí, kãyĩnõ kî trũ, ãko pírí tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã gá ꞌdãá rĩ kí ãzíla ãko ásé agá ꞌda kî trũ. 29 ꞌDụ kí ãko pírí málĩrú ꞌdĩ kí ãzíla ãꞌbã ũkú kí anzịŋá abe, ꞌdụ kí bãdã-tị́ru ãko jó agá rĩ kí pírí.
30 Yãkóꞌbõ jọ Sị̃mọ́nị̃ ꞌbaní Lẹ́vị̃ be, “Ĩmi ajî dó ị́jọ́ áma drị̃ gá, ĩfẽ dó áma ngụ̃lé ꞌbá Kãnánĩ gá ãzíla Pẹ̃rẹ́zị̃ gá ꞌbá uꞌálépi ãngũ ꞌdĩ drị̃ gá ꞌdâ ꞌdĩ kî trũ. Ãma kãlãfe were, ꞌbá ꞌdĩ drĩ kî dóru icí ãꞌdị́ ꞌdịlé ãma abe, ꞌbá má drị́ jó agá ꞌdĩ kí mâ trũ ála kí drị̃ ja rá.”
31 Wó umvi kî dó, “Îza dó gá ãmã ámvọ́pị drị̃ ãwụ́ꞌbáru yã?”