Íꞌdóŋá 24

Ĩsákã ꞌbã Rẽbékã ĩgbãjó rĩ

¹ Ịbụrahị́mụ̃ acâ dó ãmbá ru wó Ãdróŋá wi ĩꞌdiní sụ̃sụ́ ãko pírí ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ kí drị̃ gá. ² Ịbụrahị́mụ̃ jọ ị́jọ́ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ ãmbógó ãko ĩꞌdidrị́ rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá pírí rĩní, “Íꞌbã ími drị́ áma pálé gá (ị̃lị́ kí drĩdríŋĩ gá). ³ Álẽ ína ũyõ Ãdróŋá ꞌbụ̃ kí ꞌbãlépi ụ̃nọ́kụ́ be rĩ ꞌbã rụ́ sĩ mí icó fẽlé la mâ ngọ́pịní ũkú ĩgbãlé izonzi Kãnánĩrú áma aga gá ꞌdĩ kí agá ku. ⁴ Ímụ ãngũ ándrá mâ ãfũjó rĩ gá mâ kãká ꞌba rụ́, mí ịsụ́ dó ũkú Ĩsákãní ala gá ꞌdãá.” ⁵ Ãtíꞌbó zị ĩꞌdi, “Wó ĩzóŋâ drĩ dó lẽ lị́cọ́ ĩꞌbadrị̂ aꞌbelé sĩ amụ́jó má be ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdõlé ku rĩ gá? Ma dó mî ngọ́pị agụ vúlé ãngũ mî sĩ angájó rĩ gá yã?”

⁶ Ịbụrahị́mụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Índre múké-múké álẽ mí uja mâ ngọ́pị vúlê lé ku! ⁷ Úpí Ãdróŋá ꞌbụ̃ kí ꞌbãlépi vũ be rĩ anzé ándrá ma angájó mâ átẹ́pị drị́ lị́cọ́ gâlé, angájó mâ kãká kí agâlé rĩ azị ándrá mání ꞌi ãngũ ꞌdĩ fẽ mâ drị̃lẹ́ ꞌbanî. Ĩꞌdi mãlãyíkã tị pẽ mụlé ími drị̃lẹ́ gá, mi dô sĩ ũkú ịsụ́ mâ ngọ́pịní ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá. ⁸ Ĩzóŋâ drĩ lẽ amụ́lé mí be ku, átrũ mi ũyõ mî nalé rĩ agá rá, wó álẽ mí uja mâ ngọ́pị vúlê lé ku-ku.”

⁹ Ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ su dó drị́ úpí ĩꞌdidrị̂ pálé gá, na dô sĩ ũyõ ãꞌị̃ dó ị́jọ́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní ꞌdĩ ngajó rá.

¹⁰ Ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị́ ãmbógó rĩ ũdrõ tẹ́rị́ ãko ãlá-ãlá la kí sĩ ngãmíyã mụdrị́ ãmbogo ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gá mụ dô sĩ Hãránĩ gá táwụ̃nị̃ Nãhọ́rị̃ ꞌbã uꞌájó rĩ gá. ¹¹ Ĩꞌdi dó mụ calé ꞌbo, fẽ dó ngãmíyã ula kíru vụ̃rụ́ kídí tị gá ãmvélé ꞌdĩ sĩ úfi drĩ táwụ̃nị̃ agá ku rú. Ĩndróloŋá sĩ sáwã ũkú ꞌbaní amụ́jó ị̃yị́ kojó rĩ gá.

¹² Jọ ị́jọ́ Ãdróŋá ní ãꞌị̃ ĩꞌdi, “Úpí ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂, ífẽ mání drị̃lẹ́ba ãndrũ ãzíla ímba ị́jọ́ mî azịlé ãmbógó má drị́ rĩní rĩ ꞌbã tã. ¹³ Índre átu pá ị̃yị́ tị gá izonziŋá ãmụrụgọrú táwụ̃nị̃ ꞌdĩ gá rĩ ꞌbã kí ị̃yị́ ko agá ꞌdõ.

¹⁴ “Ádrĩ jọ la ãlu laní, mí ilú mání kére ị̃yị́ drị́ gá ꞌdĩ ꞌi, ꞌbárĩ ífẽ mání ị̃yị́ ala gá ꞌdĩ mvụlé. Drĩ jọ la ímvụ, ãzíla ma ị̃yị́ ãbĩ mî ngãmíyã ꞌbaní ĩndĩ, lẽ dó ꞌbã adru mî ãpẽlé ãtíꞌbó mí drị́ Ĩsákã nî rĩ ꞌi. Drĩ dóru idé ꞌdĩ ꞌbã áni, ma dó nị̃ la ímba ị́jọ́ mî azịlé ãmbógó mí drị́ rĩní rĩ ꞌbã tã rá.” ¹⁵ De drĩ ị́jọ́ jọ agá Ãdróŋá be ku rú, Rẽbékã acá kére ị̃yị́ drị̂ trũ gbũrúkã gá. Ĩꞌdi Bẹ̃tụ́ẹ́lị̃ ị̃zẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ ádrị́pị Nãhọ́rị̃ ngọ́pị Mílĩkã ꞌbã tịlé rĩ ꞌi. ¹⁶ Ĩꞌdi ĩzóŋá ãráŋá ũnĩ-ambamba la, drĩ ꞌbá ãzí ꞌbã drị́ rụlé ku la. Fi dó kídí gâlé, tõ dó kére tré, ãfũ dô trũ vúlé ãmvé ꞌdõlé.

¹⁷ Ãtíꞌbó afụ ru ĩꞌdi rụ̂lé jọ, “ꞌBárĩ mí ãfẽ mání mî ị̃yị́ kére agá ꞌdĩ mvụlé fô.”

¹⁸ Ĩzóŋâ jọ, “Ãmbógó ímvụ.” Gbõgbõ ĩzóŋâ ilú dó kére tị ĩꞌdi kọ́trọ́ gá ꞌdã fẽ dó ĩꞌdiní ị̃yị̂ mvụlé. ¹⁹ Ĩꞌdi dó mụ ĩꞌdiní ị̃yị́ fẽlé mvụlé ꞌbo jọ, “Ma vâ mụ ị̃yị́ ãbĩlé ngãmíyã mí drị́ ꞌdĩ ꞌbaní mvụlé kpere ĩꞌbaní aga gá.” ²⁰ Ũsũ ị̃yị̂ ị́mbị́ ãkójó ngãmíyã ꞌbaní ị̃yị́ mvụjó rĩ agá mbẽlẽŋáru, cẹ̃ dó kídí gâlé ị̃yị́ ukolé kpere ngãmíyã ꞌbã kí ị̃yị́ mvụ agá pírí. ²¹ Ãtíꞌbó rĩ dó ĩzóŋá ꞌdĩ nị̃lé kíríkíríru, ndrejó la Ãdróŋá fẽ dó íni drị̃lẹ́ba ꞌdĩ yã rĩ.

²² Ngãmíyã kí mụ ị̃yị́ delé mvụ agá ꞌbo, ágọ́bị̂ aꞌdụ́ fõrĩfõrĩŋá su ĩꞌdi ũmvu la gá, aꞌdụ́ vâ drọ̃nọ́ gólũdĩrú pãrã-pãrã la kí ị̃rị̃ sulé drị́ ũte la gá. ²³ Uja dó ĩꞌdi zịlé, “Mi ãꞌdi ị̃zẹ́pị ꞌi yã? ꞌBárĩ ílũ mánî; ãngũ mání kojó mâ ꞌbá ꞌdĩ kí abe ãzíla ãko má ãni ꞌdĩ kí abe ĩmi drị́ko gâlé cí yã?” ²⁴ Ĩzóŋâ umvi ĩꞌdiní, “Ma Bẹ̃tụ́ẹ́lị̃ ị̃zẹ́pị ngọ́tị́ŋá Mílĩkã ꞌbã tịlé Nãhọ́rị̃ní rĩ drị̂ ꞌi.” Jọ vâ ²⁵ “Ãma drị́ko gá ꞌdãá ãná céke ãnãkpá ꞌbaníru ulajó drị̃ la gá rĩ ãzíla ị̃rẹ́bị́ ꞌi ꞌílé ꞌi ꞌî rĩ ngá wẽwẽ rú, ãngũ vâ ĩminí uꞌájó ụ́ꞌdụ́ kojó rĩ vâ cí.”

²⁶ Ágọ́bị̂ tị̃ ãja vụ̃rụ́ ilú drị̃ vụ̃rụ́ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó ãrútáŋáru. ²⁷ Jọ, “Má ịcụ́ Úpí Ãdróŋá ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌbã rụ́. Ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ ĩꞌdiní azịlé rĩ tãmbajó ãꞌị̃táŋá sĩ ãmbógó má drị̂ní rĩ sĩ. Ãdróŋá anzé áma drị̃ pírí kãká ãmbógó má drị́ rĩ drị́ rĩ ꞌba rụ́.” ²⁸ Ĩzóŋâ cẹ̃ dó ụ́ngụ́ sĩ mụlé ị́jọ́ ru idélépi rĩ kí vú nzelé ꞌbá ĩꞌbadrị́ko gá rĩ ꞌbanî.

²⁹ Rẽbékã ádrị́pị rụ́ la Lãbánĩ ꞌi, ĩꞌdi mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí arelé ꞌbo, ndre vâ fõrĩfõrĩŋá ámvọ́pị̃ ũmvu gá ꞌdĩ kí ãzíla drọ̃nọ́ pãrã-pãrã drị́ ũte la gá ꞌdĩ kí abe, ³⁰ mvu cẹ̃lé ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ rụ́ kídí tị gâlé, ịsụ́ tu drĩ pá ngãmíyã kí andre gá ꞌdãá ũgũgõ, ³¹ jọ ĩꞌdiní, “Mí amụ́ lị́cọ́ gá, mi ꞌbá Ãdróŋá ꞌbã sụ̃sụ́ wijó drị̃ la gá ꞌbo la. Mi pâ tu ãmvélé ꞌdõlé íni la ãꞌdu sĩ yã? Má idé míní jó sĩ ụ́ꞌdụ́ kojó ãzíla ãngũ ngãmíyã kí sĩ ụ́ꞌdụ́ kojó rĩ kí bábá rá.” ³² Ágọ́bị̂ fi dó lị́cọ́ agâlé rá, Lãbánĩ ayụ dó tẹ́rị́ ngãmíyã kí dó ị̃yị́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ãtíꞌbôní ꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe sĩru pá ũjĩjó.

³³ Ála mụ íná ajílé ĩꞌbaní ꞌbo, ágọ́bị̂ jọ, “Ána drĩ íná ku kpere mâ ị́jọ́ tá mâ amụ́jó rĩ jọ agá ráká.” Lãbánĩ jọ, “Múké, ínze dó ãmaní ị́jọ́ vú.” ³⁴ Jọ, “Ma ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị́ gá rĩ ꞌi. ³⁵ Ãdróŋá wi sụ̃sụ́ ãmbógó má drị̂ní ãlápítí ru ĩꞌdi dô sĩ málĩ trũ. Fẽ ĩꞌdiní kãbĩlõ, ị̃ndrị́, tị́ ãzíla málĩ gólũdĩrú, sílĩvãrú, ãtíꞌbó ãgọbị rú ãzíla ũkúru rĩ kî, ngãmíyã ãzíla kãyĩnõ kî trũ.

³⁶ “Ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ũkû Sárã tị ĩꞌdiní ngọ́tị́ ꞌdĩ sĩ ĩꞌdi dó ãmbá ru, (ĩdránígó) ãmbógó má drị̂ fẽ dó ãko ĩꞌdidrị̂ kí pírí ĩꞌdinî. ³⁷ Ãmbógó má drị̂ azị ị́jọ́ fẽ dô sĩ mání ũyõ nalé jọ, ‘Lẽ ífẽ mâ ngọ́pịní ũkú ĩgbãlé ãngũ Kãnánĩ ãni mâ uꞌájó ala gá ꞌdĩ gá ꞌdâ ku. ³⁸ Ímụ rá la ꞌbá mâ átẹ́pị drị̂ ꞌba rụ́, mí ịsụ́ mâ ngọ́pịní ũkú angájó kãká má drị̂ kí agá.’ ³⁹ Má uja dó ãmbógó má drị̂ zịlé, ‘Wó ĩzóŋâ drĩ dó gã amụ́lé má be úmgbé rĩ gá?’ ⁴⁰ Umvi mání, ‘Ãdróŋá mâ tị arelé ụ́ꞌdụ́ pírí rĩ la Mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ tị pẽ mí be, mi adru drị̃lẹ́barú. Mi ũkú ĩgbã mâ ngọ́pịní kãká má drị̂ kí agá, angájó jó mâ átẹ́pị drị̂ agá. ⁴¹ Ídrĩ dó mụ ꞌbá mâ kãkáru rĩ ꞌba rụ́, drĩ kí ĩzóŋâ fẽ amụ́lé ku la nĩ yã áni, átrũ mi ũyõ mî nalé rĩ agá rá.’ ⁴² Mâ acájó kídí tị gá ꞌdãá ãndrũ ꞌbo rĩ sĩ ájó ị́jọ́ Ãdróŋá ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ nî, ‘Ífẽ mání drị̃lẹ́ba ị́jọ́ mâ amụ́jó ꞌdĩ gá. ⁴³ Índre átu pá kídí ꞌdĩ tị gá ꞌdĩ, ĩzóŋá ãzí drĩ amụ́ ị̃yị́ kolé, ádrĩ jọ la ꞌbã ãfẽ mání ị̃yị́ mvụlé kére ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ agá, ⁴⁴ drĩ jọ la wõyí ámvụ, ꞌi vâ fẽ la ngãmíyã má drị̂ ꞌbaní ĩndĩ, lẽ ꞌbã adru dó ĩzóŋá Úpí Ãdróŋá ꞌbã amálé ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ngọ́pịní rĩ ꞌi.’ ⁴⁵ Áde drĩ ị́jọ́ jọ agá Ãdróŋá ní ku rú, gbõgbõ Rẽbékã acá kére trũ ĩꞌdi kọ́trọ́ gá, fi dó kídí agâlé ị̃yị́ ãbĩlé, ájọ ĩꞌdiní, ‘ꞌBárĩ mí ãfẽ mání ị̃yị́ mvụlé fô.’ ⁴⁶ Gbõgbõ ĩzóŋâ ilú dó kére ĩꞌdi kọ́trọ́ gâlé jọ, ‘Ímvụ, ma vâ uko la ngãmíyã mídrị̂ ꞌbaní ĩndĩ,’ ámvụ dó ị̃yị̂ rá ãzíla ĩzóŋâ fẽ dó vâ ị̃yị́ mvụlé ngãmíyã ꞌbaní ĩndĩ. ⁴⁷ Ázị dó ĩꞌdi, ‘Mi ãꞌdi ị̃zẹ́pị ꞌi yã?’ Umvi, ‘Má átẹ́pị ĩꞌdi Bẹ̃tụ́ẹ́lị̃ ꞌi ngọ́tị́ Nãhọ́rị̃ ꞌbã kí tịlé Mílĩkã be rĩ ꞌi.’ Má uja dó fõrĩfõrĩŋá sulé ũmvu la gá ãzíla drọ̃nọ́ kí drị́ ũte la gá.

⁴⁸ “Má uja dó ãja tị̃lé vụ̃rụ́ ásu tị vụ̃rụ́ sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó. Má ịcụ́ Úpí Ãdróŋá ãmbógó má drị́ Ịbụrahị́mụ̃ drị́ áma drị̃ nzelépi pịrị ꞌbá ãmbógó má drị̂ ꞌba rụ́ ádrị́pị̃ ꞌbã ĩzóŋá ĩgbãjó ngọ́pị̃ nî rĩ sĩ. ⁴⁹ Úꞌdîꞌda ídrĩ mání ãꞌị̃táŋá sĩ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ lũ la ị́jọ́ ãmbógó má drị̂ ꞌbã áma tị ãpẽjó ꞌdĩ icó rá jõku yụ, ma dó nị̃ la ma ãꞌdu idé yã rĩ gá ĩndõ.” ⁵⁰ Lãbánĩ kí Bẹ̃tụ́ẹ́lị̃ be umvi kí ĩꞌdiní, “ꞌDĩ ị́jọ́ angálépi Ãdróŋá drị́ rĩ ãma icó ị́jọ́ pẽlé ala gá la ujalé ãluŋá la ku. ⁵¹ Rẽbékã ĩꞌdi ꞌdĩ, íꞌdụ ĩꞌdi, mí agụ ĩꞌdi, ꞌba acá ãmbógó mídrị̂ ꞌbã ngọ́pị ꞌbã ũkúru cécé Ãdróŋá ꞌbã jọlé rĩ áni.” ⁵² Ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, tị̃ ãja vụ̃rụ́ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó. ⁵³ Ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ fẽ dó gólũdĩ, ŋálí ãzíla bõngó ãjẹ̃ rú ꞌdĩ kí Rẽbékã nî. Fẽ vâ fẽtáŋá ãjẹ̃ rú la kí ádrị́pị̃ ꞌbaní ãndrẽ be ĩndĩ.

⁵⁴ Ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe na kí dó íná, mvụ kí dóru ife sụ́ sĩ, ko kí dó ị́nị́ ꞌdã ꞌdãá. Kí mụ angálé ụ̃ꞌbụ́tị sĩ jọ, “Álẽ dó mụlé ãmbógó má drị̂ drị̂lé.” ⁵⁵ Rẽbékã ádrị́pị kí ãndrẽ be jọ kí, “Lẽ ĩzóŋâ ꞌbã uꞌá drĩ ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ jõku mụdrị́ ꞌdĩpí ráká ĩꞌdi dô sĩ mụ ĩndõ.” ⁵⁶ Jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ịrị́ ma ꞌdâ ku, ãꞌdusĩku úꞌdîꞌda Ãdróŋá fẽ mání drị̃lẹ́ba ácị̃ má drị̂ gá, ĩfẽ ámụ ãmbógó má drị̂ní ị́jọ́ la vú nzelé.”

⁵⁷ Jọ kí, “Ãma drĩ ĩzóŋâ umve ꞌba amụ́ drĩ ị́jọ́ ĩꞌdi tị gá drĩ jọlé,” ⁵⁸ Umve kí Rẽbékã ꞌi zị kí ĩꞌdi, “Ílẽ mụlé ágọ́bị́ ꞌdĩ be rá yã?” Umvi, “Wõyí ma ma ngá mụ rá.” ⁵⁹ ꞌBá ꞌdĩ pẽ kí dó Rẽbékã kí ũkú ándrá ĩꞌdi tãmbalépi ngọ̃tị̃ŋã sĩ rĩ be, mụ kí dó ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ trũ ꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe ⁶⁰ wi kí sụ̃sụ́ Rẽbékãní jọ kí, “Ãmã ámvọ́pị ími drị̃lẹ́ ꞌbã kpẹ̃ wẽwẽ rú (ũꞌbíru) drị̃lẹ́ mídrị̂ ꞌbã ndẽ kí mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí rá.”

⁶¹ Rẽbékã kí izonziŋá ĩꞌdidrị́ ãtíꞌbóru rĩ abe tụ kí ngãmíyã sị́ gá ꞌde kí ãtíꞌbó Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ vú gâ sĩ mụjó. ⁶² Ĩsákã amụ́ kídí Bẹ̃rị̃láị̃-rọ́ị̃ gâ sĩ Kãnánĩ ꞌbã wókõ ándrálé Nẹ̃gẹ́vụ̃ ãngũ ĩꞌdi ꞌbã uꞌájó rĩ gá. ⁶³ Ụ́ꞌdụ́ ãlu ĩndróloŋá sĩ mụ ámvụ́ agâlé ị́jọ́ ũrã trũ Ãdróŋá drị̃ gá, inga mịfị́ ụrụ gá ndre ngãmíyã kí amụ́ agá.

⁶⁴ Rẽbékã ndre vâ ãngũ ụrụ gá, ndre Ĩsákã ꞌi, asị́ gbõrú ngãmíyã sị́ gâlé vụ̃rụ́. ⁶⁵ Zị ãtíꞌbó ꞌi, “Ágọ́bị́ amụ́lépi ámvụ́ agâ sĩ ãma drị̃ alịlépi ꞌdã ãꞌdi ꞌi?” Umvi ĩꞌdiní, “ꞌDã ãmbógó má drị̂ ꞌi.” Rẽbékã aku dóru drị̃ bõngó sĩ cí. ⁶⁶ Ãtíꞌbó nze dó Ĩsákãní ị́jọ́ ꞌda kí vú pírí. ⁶⁷ Ĩsákã ajî dó Rẽbékã ꞌi ãndrẽ drị́ jó agá acâ dó ĩꞌdi ꞌbã ũkúru. Lẽ ĩꞌdi ambamba, ãzíla acâ dó Ĩsákã ásị́ ũmĩlé ãndrẽ drãlépi rá rĩ ꞌbã kẹ̃jị́ gá.