19
Sõdómũ kí ivéjó Gõmórã be rĩ
1 Mãlãyíkã ị̃rị̃ ꞌdã acá kí Sõdómũ gá ĩndró sĩ ịsụ́ kí Lọ́tị̃ rĩ mére táwụ̃nị̃ celépi rĩ ꞌbã tị gá. Gbõgbõ ĩꞌdi mụ kí ndrelé ꞌbo, angá ụrụ gá cẹ̃ mụlé kí aꞌị́lé ãvụ̃ ị̃nzị̃táŋá sĩ vũ gá, jọ, 2 “Ũpi má drị̂ ꞌdĩ, má aꞌị́ ĩmi amụ́jó má drị́ jó agá ꞌdõlé, ĩmi ũjĩ ĩmi pá kî ãzíla ĩko ị́nị́ ꞌdĩ ꞌdâ, ĩmi dô sĩ fũ údukanana mụlé ĩmi lẽ agá mụ agâlé.” Umvi kí, “Yụ, ãma mụ ụ́ꞌdụ́ kolé táwụ̃nị̃ gâlé.” 3 Fu kí kpere ĩꞌbã kí ãꞌị̃ agá mụ agá ĩꞌdidrị́ko gâlé. Lọ́tị̃ idé ĩꞌbaní ãkónã, na kí ĩꞌdi. 4 Ãmụ́ ꞌdĩ mụ kí drĩru lalé vụ̃rụ́ ku rú, ꞌbá ĩdranigo ãzíla kãrị́lẹ̃ táwụ̃nị̃ ꞌdã gá rĩ ce kí jó Lọ́tị̃ drị̂ ꞌdã andre rị́. 5 Umve kí Lọ́tị̃ ꞌi, zị kí ĩꞌdi, “ꞌBá tá amụ́lépi ụ́ꞌdụ́ gá mí drị́ ꞌdõlé rĩ kí íngõlé, mí ají kí ꞌdõlé ãmaní ũkúru.” 6 Lọ́tị̃ ãfũ ãmvé ꞌbáru tralépi ꞌdĩ ꞌba rụ́lé ꞌdõlé ụ̃pị̃ kẹ̃jị́tị cí. 7 Jọ, “Íni ku, mâ wọ̃rị́kâ má ãꞌị̃ ĩmi ị́jọ́ ũnzí la idéjó ku. 8 Ĩndre mâ izonzi kí ị̃rị̃ drĩ ágó ãjị́ ꞌbị̃lépi ku rĩ kî ma kí ají ĩminî, ĩmi icó ị́jọ́ cí ĩmĩ lẽlé rĩ idélé kí ụrụꞌbá gá rá, ꞌbo álẽ ĩmi idé ị́jọ́ ãzí ꞌbá má ãni ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá ku. Kí ãmụ́ má ãni la lẽ ámba kí tã rá.” 9 Jọ kí, “Mí ĩdã mi ꞌdâ rá, mi ãmị́yọ́ŋá. Mi ãꞌdi ꞌi ãmaní ị́jọ́ ũlũlépi rĩ, mí ĩdã mi ãma andre gá ꞌdâ jọ íni ku ãma ími idé ũnzíríkãnãrú ĩꞌbaní ãndânĩ.” Ze kí Lọ́tị̃ tẽndẽrẽ vúlé vúléru sĩ kẹ̃jị́tị nũjó. 10 Wó ꞌbá ị̃rị̃ jó agá ꞌdã ãfũ kí ãmvé. Asé kí Lọ́tị̃ jó agá ụ̃pị̃ kí kẹ̃jị́tị cí. 11 Ãdróŋá ãzụ̃ ꞌbá ꞌdã kí mịfị́ cí ꞌbã ndre kí sĩ kẹ̃jị́tị ku.
Lọ́tị̃ ꞌbã Sõdómũ aꞌbejó rĩ
12 ꞌBá ị̃rị̃ ꞌdã jọ kí, “Mî kãká ãzí drĩ ꞌdâ cí: ĩzóŋá yã, kãrị́lẹ̃ yã, ágọ́bị́ yã jõku ũkú yã áni, mí iyá kí pírí mí aꞌbe kí vúlé ku mí ají kí ꞌdõlé. 13 Ãꞌdusĩku ãma mụ ãngũ ꞌdĩ izalé rá. Ãdróŋá ndre ị́jọ́ ũnzĩ Gõmórã ụrụꞌbá gá rĩ ãma dô sĩ mụ ĩꞌdi ivélé rá.” 14 Lọ́tị̃ mụ ꞌbá ị̃zẹ́pịka kí lẽlépi ĩgbãlépi rĩ ꞌba rụ́ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi idé gbõrú ĩmi aꞌbe ãngũ ꞌdĩ ꞌi Ãdróŋá la mụ ãngũ ꞌdĩ ivélé rá.” Wó ũrã kí Lọ́tị̃ la ꞌbãngá avá-avâ. 15 Ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ mãlãyíkã ụ̃ꞌbị̃ Lọ́tị̃ ĩrũgbũlé, “Gbõrú, gbõrú! Mí aꞌdụ́ ũkú mídrị̂ ãzíla izonzi ị̃rị̃ mí drị́ ꞌdĩ kí ĩmi ũdrã sĩ ku, ãngũ ꞌdĩ iza agá ꞌdĩ gá ꞌdâ.” 16 Lọ́tị̃ ụrụꞌbá fifĩ wó Ãdróŋá ásị́ ĩꞌdiní ị̃gbẹ́ru, ꞌbá ị̃rị̃ ꞌdĩ agụ kí kí vú álị́ angájó ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá. 17 Mãlãyíkã ãlu rĩ jọ, “Ĩcẹ̃cẹ̃, ĩmi andre ãngũ vúlé ku. Ĩtu pá áꞌbụ agá ꞌdãá ku. Ĩcẹ̃ ꞌbé sị́ gâlé ru, ĩmi ũdrãrú sĩ ku fô.” 18 Wó Lọ́tị̃ jọ, “Yụ! Yụ! Ĩfẽ ãma idé ꞌdĩ áni ku. 19 Mí idé ị́jọ́ ãmbógó la áma ídri paŋá sĩ. Bela ꞌbé ꞌdã ĩꞌdi álị́-álị́ ãngũ izaŋá ꞌdĩ la ãma ịsụ́ gẹ̃rị̃ gá ãma ũdrã rá ịsụ́ ãca drĩ lé ku rú. 20 Índre ꞌbé ãzí ꞌdã rá, ĩꞌdi ãni rú mí ají ácẹ̃ ala gâlé.” Ãdróŋá jọ, “Ĩcẹ̃, ĩmi calé îza drĩ ãngũ ku rú.” 21 Ãꞌị̃, “Wõyí, ma idé la rá.” 22 Ãdróŋá jọ, “Ĩcẹ̃, má iza drĩ ãngũ ꞌdĩ ku kpere ĩmi ca agá.”
Gõmórã kí izajó Sõdómũ be rĩ
23 Lọ́tị̃ ca Zóã gá ị̃tụ̂ ꞌbã agâ gá. 24 Ị́jọ́ tị gá ꞌdĩ ambamba Ãdróŋá su Gõmórã kí ãcí Sõdómũ be rá. 25 Ivé ãko ala gá rĩ kí pírí angájó áꞌbụ aga, ꞌbâ trũ, ãko vụ̃rụ́ rĩ kî trũ. 26 Wó ũkú Lọ́tị̃ drị̂ uja tị ãngũ ndrelé vúlé, cọtị ũkû uja dóru úfóróru. 27 Ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ Ịbụrahị́mụ̃ mụ ãngũ ĩꞌdi sĩ pá tujó Ãdróŋá be rĩ gâlé. 28 Ndre ãngũ Gõmórã ãzíla Sõdómũ gâlé ru, ndre ãcíkã ịnịbịrịcịcị angá agâlé ru. 29 Wó Ãdróŋá iza ãngũ ándrá Lọ́tị̃ ꞌbã uꞌájó rĩ kí pírí Lọ́tị̃ apá rá.
Íꞌdóŋá Ãmọ́rị̃ kíru iꞌdójó Mụ̃wábụ̃ abe rĩ
30 Lọ́tị̃ kí ị̃zẹ́pịka abe idé kí uꞌáŋá Zóã gá rĩ sĩ ụ̃rị̃ sĩ, tụ kí uꞌálé ꞌbé sị́ gâlé ụ̃jị́gọ́ agá. 31 Ĩzóŋá kãyú rĩ jọ ámvọ́pị̃ní, “Ãmã átẹ́pị la úgólé adrulé ĩdránígó ru, wó ꞌbá ãzí ãgọbị rú ãma ĩgbãlépi la kí ꞌdáyụ sĩ ãmaní ngọ́tị́ŋá ịsụ́jó. 32 Mí amụ́ ãfẽ ãmã átẹ́pịní íwâ mvụlé ãko dô sĩ ụ́ꞌdụ́ ĩꞌdi be ãma ịsụ́rú dô sĩ ngọ́tị́ benĩ.” 33 Ị́nị́ ꞌdã sĩ fẽ kí ĩꞌdiní wáyĩnĩ mvụlé, ĩzóŋá kãyú rĩ la kíru ĩꞌdi be. Wó átẹ́pị̃ mvụ wáyĩnĩ ambamba nị̃ dô sĩ ãꞌdu ị́jọ́ idéru nĩ yã rĩ ku. 34 Ĩzóŋá kãyú rĩ jọ ámvọ́pị̃ní, “Ị́nị́ ájệ rĩ sĩ ãko ụ́ꞌdụ́ ĩꞌdi be rá, úꞌdîꞌda ãma ị̃jọ̃tọ̃rú ĩꞌdi wáyĩnĩ sĩ, mi sĩ ími la ĩꞌdi be, ꞌdĩ gá ꞌdâ mi dô sĩ ngọ́tị́ ịsụ́ ĩꞌdi be.” 35 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị́nị́ ꞌdã sĩ ị̃jọ̃tọ̃ kí ĩꞌdi wáyĩnĩ sĩ, átẹ́pị̃ ĩmẽrã rá la kí dóru ĩzóŋá vúlé rĩ be. Ĩmẽrã rá nị̃ vâ ãꞌdu idéru nĩ yã rĩ ku. 36 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, izonzi ị̃rị̃ ịsụ́ kí ꞌa átẹ́pị̃ Lọ́tị̃ drị́. 37 Ĩzóŋá drị̃drị̃ rĩ ịsụ́ ngọ́tị́ ágọ́bị́ ꞌda rụ́ la Mụ̃wábụ̃ ꞌi. Ĩꞌdi áyị́pị úꞌdîꞌda umvelé Mụ̃wábụ̃ rĩ ꞌba drị̂ ꞌi. 38 Ĩzóŋá vúlé rĩ ịsụ́ vâ ngọ́tị́ ágọ́bị́ ꞌda rụ́ la Bénzãmĩnĩ ꞌi, ꞌdĩ úꞌdîꞌda áyị́pị ꞌbá umvelé Ãmọ́rị̃ rĩ ꞌba drị̂ ꞌi.