Nyibílóosi ɔ ɔmɛsɛ́ nyí Yésus Kilís
2
1 Isíʼo,
tɛ́ka nyimónjóló na banɔ́ ne *Kilís ŋáa banɔ́ kíndísi ɔ ɔhɔla e ?
Tɛ́ka oléne awɔ́ u ŋaá banɔ́ léne ŋaá banɔ́ kíndísi tɔ́na e ?
Tɛ́ka nua nɔ́ŋa e nyimónjóló na banɔ́ ne *Efúúménénú yí Elilé anyía nu ŋe nú lénéne banɔ́ na banɔ́,
nu ɔ́ɔ́lɔ́kɔ́nɔ́nɔ́ e ? ª
2 Ɛ ŋa mɛ́ aamba aná anyía nuénú nyíóyísí úúmi ɔtɛ́má ne obíléne hú mbiɔ́kɛ,
ánɔ bámɔ́kɔ́na balatákánɔ́ ɔtɛ́má ɔ́mɔtɛ́,
nu lénékéne bɔkɔ búmɔtɛ́,
banɔ́ nyɛbɛ́táá nyɛ́mɔtɛ́.
3 Nu tɛ ɔ́mɔ nɔ́ nyɛ́mana nú ohiiteke nuúmi nɔ́ ɛkata,
nuti séŋgínyínyi;
ª mbá énu bílóosiki ɔ ɔmɛsɛ́,
nu lɛcaka bɔsɔ́ɔ́kɔ́ anyía bá ŋa bɔ́ banɔ́ hɔ́la buéŋí.
4 Ɔɔcɔ okime náánɔ́ ŋá nyɛmána wú ɔ caŋa aambaka bɔmbányɛ bɔ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ na anyía wá yaámbáka búáyɛ́ bɔ́ bɛ́muátá.
5 Ánɔ kɛláka aáná a banɔ́ na banɔ́ háyɛ eebe a bá bɔ́ŋa e nyimónjóló ne Yésus Kilís.ª
6 Ta yɛ́ cáŋa á bá anyía u ŋaá bá bɔkɔ búmɔtɛ́ ne wuúci na Bandɔ́mɛsɛ́,
u ti ómo bíkétínyi anyía bábɔ́ nyɛmána ne wuúci.ª
7 Mbá,
u ŋaá bɛ́yúata nyíáyɛ́ nyɛbá nyikime anyɛ́ u ŋaá bá ne nyiínyi,
yó lumitine ɔbɛ́cáŋa munyiɔnɔ ekúlú eyí u ŋgeé bíbíéne ɔɔcɔ ɔ ɔmɛsɛ́,
yɔ́ hɔ́áka baacɔ.
8 Aáná u ŋeé bílóósi wuúci bɛ́muátá,
yɔ́ lɔ́kɔ́mákɛ́na buéŋí Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ ɔ ɔkɔɔ́háma eyí u ŋeé lumitine owé,
owé ú mahana ɔ ɔmbásá ɔ ɔmuaná.
9 Yaátɛ́ asana Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci béétísí,
yó wuúci límísínyi a nɔkɔná a nuáŋá a nɔ́ á hɔ́la,
yó wuúci boosiki ne nyiínyi nyí nuúmi a nyɛ́ á hɔ́laka eénye ekime,
10-11 ananyía bú káá kɛla anyía bukime ne e bú ŋé líhe na a bɔ́ ŋá táŋa ta ɔ Ɔmuaná noómi,
ta ɔ ɔmɛsɛ́,
te i injibí cɛ ɔmɛsɛ́ noómi,
ekúlú ekime ayɛ́ bú káá lɔ́kɔ́ma bá cámbaka nyiínyi nyí Yésus,
bú kɔɔ́ cɔ́ŋɛma o o wuúci nyemi,
bú kɔ́ɔnaka ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ anyía Yésus Kilís áŋa Otéŋí a Waáŋá,
bú iínjíékíne tɔ́na ciayɛ́ Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ nuúmi.
Énu numísíki eese a baacɔ i iŋetí ci tunjoti
12 Yaátɛ́ asana,
baláamɛ bá ɔtɛ́má,
nu ne meé nú túme ɔ mɛ lɔ́kɔ́mɛ́na ekúlú ayɛ́ ɛ ŋa mɛ́ bámɔ́kɔ́ná aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ;
aáná búáŋa bɔmbányɛ ɔ ɔhɔla anyía nuánɔ́ cɔbáka ne buúse ɔ ɔ mɛ lɔ́kɔ́mɛ́na te ekúlú ayɛ́ ɛ tɛ ámɛ bá aanɔ́ a maabána.
Bandɔ́mɛsɛ́ u ŋaá banɔ́ nóhi ;
yaátɛ́ asana nuanɔ́ nyɛmána nú ɔbɛ́kɛ́ndákɛ́na o wuúci nyiɔnɔ buólí ne nyikéke nyiéŋí.
13 Yááŋa anyía Bandɔ́mɛsɛ́ u ŋaá banɔ́ kéndisi ekúlú ekime ne o oléne na ɔ ɔkɛla bɛsana a nyíáyɛ́ nyiléne.ª
14 E buólí bukime ebú nu ŋe nú wuúci nyiɔnɔ,
nuti bícúcúléke,
nɔtɛ sááka ɛsáká,
15 ananyía mbá núánɔ́ bámɔ́kɔ́na bíáyɛ́ bifúúménénú bɛ́ baáná,
tɛ́ka na hɛkɔma,
ta na hɛkɛ́bɛ́lɛ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ bɛɛbɛ́ bɛ́ baacɔ bá hɛɛya hɛ́ ɔmɛsɛ́ ooci.
Énu numísíki eese aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ i iŋetí ci tunjoti a tɔ́ ŋa nɔ́ma ɛ ɛŋɔ́lɔ́muaná,
16 nu beébe hulikinyi ɛsɔ́ma e cí ŋe líhísi baacɔ.
Mbɔ́kɔ nu ŋa nɔ́ kɛla aáná,
buɔ́sɛ́ ebú Yésus *Kilís ká ka hálɔ́mɔ́na ɛ káá mɛ bá háyɛ nyitíne nyí bilúŋe aanɔ́ a aháŋá,
bú tóŋgínyi baacɔ anyía buólí abɔ́ ɛ ŋa mɛ́ nyiɔ́kɔ na makɛ́nda meéŋí tɛ ɔ́mɔ́ bá bú nubókó.ª
17 Mɔŋɔlɛ́ amá nu ŋa nɔ́ háya né Yésusª áŋa háyɛ abɛ́sámbá eyí nu ŋe nú iínjie ná Bandɔ́mɛsɛ́.
Ta bá ŋá mɛ ɔɔ́nɔ́,
maamɛ manɔ́ŋɔ́ kéé bísólínyi háyɛ nyiínjie a yáánɔ́ abɛ́sámbá.
Ta yɛ́ cáŋa á bá aáná,
i ŋeé mi bíléne buéŋí,
i ŋeé mi bíléne buéŋí ɔlɔŋɔ na banɔ́ bekime.
18 Híáná tɔ́na,
núánɔ́ nyɛ́mana nú obílénéke buéŋí ;
énu bílénéke buéŋí ɔlɔŋɔ na yaŋɔ́.
Ne Timoté na Ɛbafólótit
19 Mbɔ́kɔ Otéŋí a Waáŋá Yésus ŋéé lúmítíne,
i ŋe mí bíkéti anyía hikúlúkúlú ɛ ká mɛ banɔ́ tɔ́mɛ́na Timoté ɔ ɔkɔɔ́ banɔ́ láakɛna háyɛ ya mɛ́ŋa,
anyía cíínú ɛtɛ́má á hálɔ́mɔ́kɔ́na a tɔɔna ;
ɛkákɛ́la yámɛ lɔ́kɔ́máka háyɛ nua nɔ́ŋa,
uúmi ɔtɛ́má wɔ́ hálɔ́mɔ́na tɔ́na a tɔɔna.
20 Wuúci wáŋa hɛ́mɔtɛ́ hɛ́ ɔɔcɔ awɔ́ tu ŋa sɔ́ lɔ́kɔ́mána bɔmbányɛ aaha,
u bɛ́ákákɛ́na taaká e úúnú olíhe.
21 Yááŋa anyía baacɔ bekime bé etémbí ŋa bɔ́ áamba hú búábɔ́ bɔmbányɛ bɔ́ bɛ́muátá,
tɛ́ cáŋa bɔmbányɛ bú Yésus *Kilís.
22 Banɔ́ bɛ́muátá nu ŋe nú menyi na anyána Timoté ŋoó tóŋgínyí baacɔ yááyɛ́ ambányɛ yɛ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na,
na anyána u ŋɔɔ́ nyiɔ́kɔ buólí na yaŋɔ́ háyɛ ambányɛ yɛ́ ɔɔ́nɔ́ ŋɔ yɔ́ɔlɔ ciayɛ́ síkíne a asana ne buólí bú nyihulinyi baacɔ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma.
23 Aáná i ŋeé mi bíkéti anyía ɛ ká mɛ banɔ́ wuúci tɔ́mɛ́na hí ekúlú ayɛ́ bá káá sɔ́mbɔ́tɔ́na yáámɛ asana.
24 Mbɔ́kɔ Otéŋí a Waáŋá ŋéé lúmítíne,
yaŋɔ́ bɛ́muátá ɛ ká mɛ faaya náánɔ́,
i ŋe mí menyi aáná.
25 Ɛ ŋa mɛ́ lɛca bɔmbányɛ buéŋí anyía yámɛ banɔ́ hélúmúnyínyi ɔtɔ́ma Ɛbafólótitª,
wáŋa uumi onyíinyí,
wuúci tɔ́na yáámɛ ekendinyi ne yí buólí na yɛ́ ɔnua ɛcálɛ ;
nááyá nu ŋa nɔ́ mɛ tɔ́mɛ́ná bɛnyɛ́ma a bɛ́ ŋaá bá bɛ́ á mɛ bɛ́ámbákɛ́na.
26 Wáŋa na ɛcaná ciéŋí cɛ ɔkɔɔ́ banɔ́ lɛcaka banɔ́ bekime,
anyía bú ŋeé wuúci yébíki buéŋí anyía nu ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́máka bé bíkétíki asana ne uuyé ɔkɔnɔ.
27 Aá taaká u ŋɔɔ kɔ́nɔ́kɔ buéŋí ;
butíkítíki keyé u ŋeé wé mbá,
Bandɔ́mɛsɛ́ u ŋeé wuúci bɛ́cámá mahana,
yɔ́ háná mɛ bɛ́cáma mahana tɔ́na.
Aáná u ŋeé wuúci eéŋúnyísí anyía ɔtɛ́má ɔnua a wɔ́mɔtɛ́ ti bísólínyi náámɛ.
28 Buátɛ́ bɔkɔ i ŋe tényí emi wuúci banɔ́ tɔ́mɛ́na anyía nuénú bílénéke buéŋí ekúlú ayɛ́ nu ká háná ánɔ́ lɛ́cana ;
yaŋɔ́ tɔ́na uúmí ɔtɛ́má yɔ́ kua a tɔɔna.
29 Aáná,
nu ŋá nɔ́ nyɛmána nú o wuúci káha ne obíléne anyía nua nɔ́ŋa balatákánɔ́ e nyimónjóló ne Otéŋí a Waáŋá;
énu kékéke anamá cá baacɔ eécé aáná.
30 Yááŋa anyía u ŋa sɛ́ wáá mámá uúyé olíhe a asana ne buólí bú Kilís,
u ŋa sɛ́ wéé wé anyía wéé mi héléníne nyíánɔ́ nyiɔ́lɔ anyɛ́ nu tɛ ɔ́mɔ nɔ́ bɔ́ŋɔ ohónyí wú o mi nyiínyi héléníne banɔ́ bɛ́muátá.