Ɛnjaba cɛ muafa bɔnɔ́mɛ mu menjiŋé
16
1 Búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́,
Yésus ŋaá laána bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ɔsɛ :
« Ɛnɔ́mɛ cɛ ɔɔcɔ a cɛmɔtɛ́ ŋaá bá na muafa bɔnɔ́mɛ ;
baacɔ ŋé keé ciíci laána báyɛ muafa bɔnɔ́mɛ eémú ŋa cáŋɛna búáyɛ́ bɔnɔ́mɛ.
2 Ci ŋé muúmu lɔ́ŋɔ́kɔ,
mbá cɛsɛ :
“Ɛ ŋá mɛ lɔ́kɔ́máka bɛɛbɛ́ bɛ́ bɛsana oówo e nyiínyi,
mi tóŋgínyi háyɛ ɔ́ ŋɔɔ́ bɛ́kɛ́lɛ́na na búámɛ bɔnɔ́mɛ,
anyía ɔ tɛ kɔ́ háná ɔbá múámɛ muafa bɔnɔ́mɛ.”
3 Mbá muafa bɔnɔ́mɛ eémú ŋé túme obíkéti e uúye ɔtɛ́má mɔsɛ :
“Anyána míɔ cɔba ɔ ɔkɛlaka,
háyɛ ciamɛ́ síkíne yɔ́ cɔ́ba ɔ ɔ mɛ aáŋíá e buólí e ?
Ɛ tɛ ámɛ bá na makɛ́nda ma ɔnyiɔkɔ bisíéné ;
yaŋɔ́ na aatɔ́ ɔlama o húlé lɛba.
4 Ɛ́hɛ́ɛ !
I ŋe mí menyi anyána míɔ cɔba ɔ ɔkɛlaka,
anyía baacɔ e búle ábɔ́ mɛ káha bɔmbányɛ a maabɔ́ meébe ekúlú ayɛ́ bá káá mɛ aáŋíá e buólí bɔ́ ɔwaafa bɔnɔ́mɛ.”
5 Nyíáyɛ́ nyɛlɔ́ŋɔ́kɔ eényí ɔmɔtɛ́ ɔmɔtɛ́ baacɔ bekime abá cíáyɛ́ síkíne ci buólí ŋaá bá cɛá bátaka mehíne ;
mu ŋá laána u buúse mɔsɛ :
“Aátɛ́ ciamɛ́ síkíne ŋɔ yɔ́ɔ batá e ?”
6 Mbá ɔsɛ :
“Tutókótókó tɔ́ bɛsɔŋɔ etíne atáánɔ.”
Muafa bɔnɔ́mɛ mɔsɛ nááyá :
“Núɔ́wɔ nufule nú buhíné eenu,
tényí límine ɔ ɔmɛsɛ́,
ɔɔ́ŋɔ́kɔ etíne éfendí ne imbuke cíɔ́hátá.”
7 Mbá mɔsɛ ná u ɔláta :
“Kuɔŋɔ́ʼo,
aátɛ́ ú ŋɔ yɔ́ɔ batá e ?”
Mbá ɔsɛ :
“Ikute cí iŋeŋé hɔ́ndɛ́tɛ ɛ́táánɔ.”
Muafa bɔnɔ́mɛ mɔsɛ né oócí :
“Núɔ́wɔ nufule nú buhíné eénú,
ɔɔ́ŋɔ́kɔ hɔ́ndɛ́tɛ ínyíse.”
8 Aáná síkíne cɛ muafa bɔnɔ́mɛ ŋeé lémbíkiª aabɛ́ yɛ́ muafa bɔnɔ́mɛ eéyé,
anyía yɛ́ ŋa kɛ́láka menjiŋé.
Yááŋa anyía,
baacɔ a bá ŋa bɔ́ látɛ́na bɛsana bɛ́ ɔmɛsɛ́ áŋa ne injiŋé beébe ne beébe a bɛsana abɛ́ bá ŋa bɔ́ kɛ́la ɔ ɔhɔla baacɔ a bá ŋa bɔ́ látɛ́na eese e yí ŋé húle ná Bandɔ́mɛsɛ́.
9 Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana isíʼo :
Ánɔ tákáka mekendinyi,
nɔ bɛ́kɛ́lákɛ́na maŋaŋa ma ɔmɛsɛ́ ooci a mááŋa maabɛ́,
anyía ekúlú ayɛ́ ma káá mana,
Bandɔ́mɛsɛ́ káá banɔ́ káha bɔmbányɛ aáyá a bunɔŋɔ e bú kéé líhéke ekúlú ekime.
10 Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋa bɛ́kɛ́lɛ́na bɔmbányɛ a tɔsanasáná,
wáŋa wu ɔbɛ́kɛ́lákɛ́na tɔ́na bɔmbányɛ a bɛandándá bɛ́ bɛsana ;
mbá mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋa bɛ́kɛ́lɛ́na bɔɔbɛ́ a tɔsanasáná,
wáŋa wu ɔbɛ́kɛ́lákɛ́na tɔ́na bɔɔbɛ́ a bɛandándá bɛ́ bɛsana.
11 Mbɔ́kɔ nu tɛ ɔ́mɔ́ nɔ́ bɛ́kɛ́lɛ́na bɔmbányɛ aná na buŋaŋa bɔ́ ɔmɛsɛ́ a búáŋa bɔɔbɛ́,
ta ɔɔcɔ tɛ káá banɔ́ iínjíe taaká cɛ buŋaŋa.
12 Mbɔ́kɔ nu tɛ ɔ́mɔ́ nɔ́ bɛ́kɛ́lɛ́na bɔmbányɛ bɛnyɛ́ma bɛ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́,
báányɛ́ bá káá banɔ́ iínjíékíne bíánɔ́ bɛnyɛ́ma e ?
13 Ta munyiɔnɔ mumɔtɛ́ tɛ á bá mu ɔnyiɔkɛna síkíne cí moólí mefendí ;
anyía mu ké búle é léne a cɛmɔtɛ́,
mu lénéke eécí a cɛmɔtɛ́ ɔ ɔhɔla ;
ta anyía mu ké búle á bábɛ́na síkíne a cɛmɔtɛ́,
mu lɔ́kɔ́mákɛ́na eécí a cɛmɔtɛ́.
Nu tɛ anɔ́ bá nu ɔhákɛ́nɛ́na bɔkɔ búmɔtɛ́ na Bandɔ́mɛsɛ́ na bɔnɔ́mɛ bɔ́ ɔmɛsɛ́ ooci. »
Baacɔ ŋá nyɛmána bá ɔlátákɛ́na bikotí bí Moyís
14 *Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ lɔ́kɔ́máka bɛsana eébí bikime,
bé wuúci ɔɔ́mbɔ́náka anyía bá ŋa bɔ́ bá bébú lénéke mɔɔnyɛ́.
15 Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ :
« Nu ŋa nɔ́ áamba anyía baacɔ á banɔ́ hiíteke háyɛ bɛtálɛ́mánánɔ́ bɛ́ baacɔ ;
mbá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋe ményi cíínú ɛtɛ́má.
Yááŋa anyía bɔkɔ abɔ́ baacɔ ŋa bɔ́ lɛ́ca háyɛ bɔmbányɛ ɔ ɔhɔla,
Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé buúbu lɛca háyɛ bɔɔbɛ́ ɔ ɔhɔla.
16 Bé ŋe yeékúnyíki ne *bikotí bí *Moyís ne eékúnyi cé *behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ ɔ ɔkɔɔ́háma a nyɛfaaya nyɛ́ Sáaŋ Batis.
O otúme a nyíáyɛ́ nyɛfaaya,
bé ŋe húlínyi baacɔ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma anyía Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa Otéŋí a Waáŋá ;
buátɛ́ bɔkɔ ɔɔcɔ okime ŋá bɛ́kɛ́ndɛ́na owoofine haála ahá Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa.
17 Na ɔmɛsɛ́ na ɛŋɔ́lɔ́muaná káá mánaka tɛ́ka ne muuyé na anyía ciɔɔ́ŋɛ́ ɛ́mɔtɛ́ cí bikotí é bínyimisi.
18 Ɔnɔ́mɛ okime ewú é kíne oónyí,
yɔ́ bátɛ́na oónjú u etémbí,
ú má kándaka hɛsɔmɔ ;
híáná tɔ́na,
ɔnɔ́mɔcɔ́ á bátɛ́na oónjú awɔ́ ɔnɔ́mɛ é kíne,
wuúci tɔ́na má kándaka hɛsɔmɔ. »
Ɛnjaba cɛ na ɛnɔ́mɛ cɛ ɔɔcɔ na Lasáal
19 Mbá Yésus tɔ́na ɔsɛ :
« Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ŋaá bá a bunɔŋɔ a bɔ́mɔtɛ́,
wuúci na bɔnɔ́mɛ buéŋí ;
u ŋaá bá waá láŋabaka bɔmbányɛ bɛlaŋa bɛ́ mɔɔnyɛ́ meéŋí,
u bándáka manáka mɔɔ́sɛ́ mekime.
20 Ɔsɔ́kásɔ́ka u ɔɔcɔ ŋaá bá tɔ́na hɔ́á ne bibéli cɛɛ́tɔ ikime ;
nyíáyɛ́ nyiínyi ŋaá bá ɛ́cɛ Lasáal,
u fianakɛna eé buúse bú ehenyi bú ciíbe cɛ ɛnɔ́mɛ cɛ ɔɔcɔ oócí.
21 U ŋaá bá wá yáambaka o búle nyíá imbuumbú cɛ́ bɛnyɛ́ma a cɛ́ ŋaá bá cɛ́á kuákɔna ekúlú ayɛ́ ɛnɔ́mɛ eécí ŋaá bá cɛá nyíáka,
mbá u tɛ ɔ́mɔ́ bɔ́ŋɔ ohónyí.
Aáná tɔ́na ɛɛbɔ́ ŋaá bá cɛ́á fáakɔna ɔ ɔsɔ́sɔ bíáyɛ́ bibéli.
22 U ŋeé wé,
*bililé bɛ́ masɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋé bu wuúci cɔbana ɔ Ɔmuaná hoóhi na Taatá *Abɛ́laham ;
ɛnɔ́mɛ ŋeé wé tɔ́na,
bé ŋé ciíci nyie ;
23 cɛ ŋá cɔbá haála ehé biwéewé áŋa,
cɛ lɔ́kɔ́máka muuyé buéŋí hɔ́á ;
ci ŋé bééti eése,
cɛ ŋá lɛcá Abɛ́laham haaca,
Lasáal ɔfiánɛ́nánɔ́ a mááyɛ́ mɔɔyɔ́.
24 Aáná ci ŋoó bókíté cɛsɛ :
“Ééʼ,
Taatá Abɛ́laham,
mɛ bɛ́cáma mahana ;
tɔ́ma Lasáal wé yubé hííyé hɛnɔɔ́nɔ́ e menyífé noómi,
mbá wé mi sióŋónyísi okelú ;
anyía ɛ ŋá mɛ lɔ́kɔ́ma ɔkála buéŋí aáhá o oocó ooci.”
25 Mbá Abɛ́laham ɔsɛ :
“Ɔɔ́nɔ́,
bɛ́tááka anyía ɔ ŋɔɔ́ lɛcáka bɔmbányɛ ekúlú ayɛ́ ɔ ŋɔɔ́ bá o olíhéke ;
ekúlú eéyé,
Lasáal ŋaá bá na mahana buéŋí.
Aámbáya wa yáaŋa ɔmbányɛ aaha,
ekúlú ayɛ́ kuɔŋɔ́ ɔ ŋɔɔ́ lɔ́kɔ́ma ɔkála.
26 Aáná tɔ́na,
yaandándá yɛ́ nɔɔfia áŋa aá cíásɔ́ ɛkatɛ́katɛ́,
ɛ́ɛhɛ́ baacɔ a bá ŋa bɔ́ áamba ɔhatɔna aaha náásɔ́ ɔ ɔcɔba náánɔ́ tɛ á bá bá ɔkɔɔ́háma,
híáná baacɔ tɛ á bá bá ɔhatɔna náánɔ́ bɔ́ faáya aaha náásɔ́.”
27 Ɛnɔ́mɛ cɛ ɔɔcɔ cɛsɛ :
“Mbɔ́kɔ aáná yááŋa,
Taatá,
cɔ́kɔ́lɛ tɔ́ma Lasáal eé ciíbe cɛ baacɔ ci ciamɛ síkíne,
28 anyía ya mɛ́ŋa ne benyíinyí a banɔ́mɔcɔ́ bátáánɔ,
wé keé beébe laakɛna anyía bá tɛ kɛ́la háyɛ ɛ́ ŋa mɛ́ kɛláka ;
ananyía keyé bá ká ka bɔ́ faáya tɔ́na aaha aá haála hé muuyé eehe.”
29 Mbá Abɛ́laham ɔsɛ :
“Bɔnɔ́ɔnyia a bɔ́ŋa ne tufule e tú ŋo tóŋínyi ne *bikotí bí *Moyís ne eékúnyi cé *behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́,
bé tuútu látákɛ́na.”
30 Mbá cɛsɛ :
“Eéʼeé,
Taatá Abɛ́laham,
mbɔ́kɔ ɔɔcɔ tɛ ŋá háányúá e biwéewé yó koó beébe kúana,
bá tɛ ká bɔ́ bɛ́kákálɛ́na maabɔ́ maabɛ́.”
31 Mbá Abɛ́laham ɔsɛ :
“Mbɔ́kɔ bá tɛ ŋá bɔ látɛ́na ne bikotí bí Moyís ne eékúnyi cé behémúnyi bɛsana,
híáná bá tɛ ká bɔ́ bɛ́kákálɛ́na maabɔ́ maabɛ́,
ta ɔɔcɔ á háányua e biwéewé.” »