Pɔ́ɔlɩ wɛ́nɖɛɛ́ Yerusalɛ́ɛm
21
1 Ɖána wɛ ɖáádára ɖamá nɛ́,
ɖɔ́ɔ́gbɔ́ɔ mɛ́ɛ́lɛ ɖɩcáŋ ɖɩɖɛ́ɛ Kɔ́ɔsɩ laadɔ́ɔ lɩ́m waalára bɩmɩlɩná kɛ nɛ́ kadaá.
Kiivé nɛ́,
ɖáálɩ́ɩ ɖɩɖɛ́ɛ Rodɛ́ɛsɩ,
ngɛ ɖáálɩ́ɩ ńna ɖibó Pataráa tɛ́ɛ́dɩ-daá.
2 Ɖááná mɛ́ɛ́lɛ nakɩ́rɩ Pataráa ńna kɩ́nɖɛɛ́ Fenisíi laadɔ́ɔ-daá,
ngɛ ɖáázʊ́ʊ kɩ ɖɩɖɛ́ɛ.
3 Ɖóóbó hálɩ ɖɩcʊʊná Kɩpɩrɔ́ɔsɩ laadɔ́ɔ ɖɛ́gɛ́bɛɛ́na tɩ ɖɔ́ gɛ ɖééyéle tɩ na ɖánɩ́bɩɩwʊ́-rɔ ɖɩsɩ́ɩ́zɩ ɖánɩ́bááwʊ na Siríi fáráńdɩ́ ɖibó ɖikédi Tíiri,
káma,
ńna gɛ mɛ́ɛ́lɛ sɩ kitísi kɩdɛ́ɛ kpɩná.
4 Ɖɔ́ɔ́mɔ́ɔ́ná wanbaaráa Tíiri laadɔ́ɔ-daá,
ngɛ ɖána wɛ ɖɔ́ɔ́jɔ́ɔ hálɩ wɛ́ lʊbɛ.
Ńna gɛ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga waaɖʊ koobíya wenbé-daá bɔtɔ́ Pɔ́ɔlɩ sɩsɩ íkobó Yerusalɛ́ɛm.
5 Amá,
wɛ́ lʊbɛ kɩḿ kɩɩdɛ́ nɛ́,
ɖáágʊ́rʊ́;
ngɛ ɖɔ́ɔ́gbɔ́ɔ nʊvɔ́ ɖɛ́nɖɛɛ́.
Barɩ́ŋa baaláázɩ ɖáa,
bána bɛdɛ́ɛ aláa na bíya hálɩ ɖɩcɛzɩ́ tɛ́ɛ́dɩ.
Ngɛ ɖóóbó tenkú kpɔ́mɔ́ɔ́ ɖɩká ɖáɖʊná-rɔ ɖɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ.
6 Ɖɛ́ɛ́dɛ́ nɛ́,
ɖɛ́ɛ́zɛ́ɛ ɖamá biléceré ngɛ ɖɔ́ɔ́ ɖóóbó ɖɩsʊ́ʊ mɛ́ɛ́lɛ,
bɩka koobíya bɛlɛ́ babɩ́sɩ bekpé bɛdɛ́ɛ.
7 Ɖáázʊ́ʊ mɛ́ɛ́lɛ Tíiri ɖɩɖɛ́ɛ Pɩtolemayíisɩ ɖɩkɛ́zɛ́ɛ koobíya bɔwɛ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá nɛ́,
ɖɔ́ɔ́jɔ́ɔ bɔjɔ́ wɩ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ.
8 Kiivé nɛ́,
ngɛ ɖɔ́ɔ́gbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ ɖɩɖɛ́ɛ Sezarée tɛ́ɛ́dɩ-daá ɖibó ɖɩsʊ́ʊ Filíipu weení wénveerím Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi nɛ́-dɛ́ɛ ɖaána ɖíɖóo ɩjɔ́.
Filíipu ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ wanbaaráa lʊbɛ wenbá baada balɩzɩ́ wɛ Yerusalɛ́ɛm nɛ́ badaá naárʊ gɛ.
9 Ɩwɛná aléewá badatɩlɩ́ ta abaaláa nɛ́ bɔrɔ nɔɔ́náázá bánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́.
10 Ɖɔ́wɛ ńna nɛ́,
bɩ́ńláḿ wɛ náálɛ,
ngɛ wɩ́rɛ nɛ́,
ɩrʊ́ naárʊ waagálɩ́ɩ́ná Yudée ɩkɔ́nɩ,
ɩdɛ́ɛ yɩ́ɖɛ gɛ Agabúusi;
ɩrʊ́ ɩmʊ́ wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ gɛ.
11 Wɔɔgɔ́nɩ ɩmɔɔná ɖáa nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ Pɔ́ɔlɩ-dɛ́ɛ ɖanbára ɩfɔ́kɩ ɩdɩtɩŋa ɩnʊ́ʊ́zɩ na ɩnʊvɔ́,
ngɛ waaŋmátɩ sɩsɩ:
«Iwélesi ɩnɩ́ɩ wentí Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wánŋmatɩ́ nɛ́:
Ɩrʊ́ weení ɩdɩɩná ɖanbára kɩna nɛ́,
Yahúúɖuwá wɔ́nvɔkɩ́ yɩ ńŋɩnáa bɩlɛ́ nɔ́ɔ́ Yerusalɛ́ɛm,
bɔkpɔ́ɔ yɩ becéle wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́.»
12 Ɖáánɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ nɛ́,
ɖɔ́ɔ́ ɖádɩtɩŋa na Sezarée ńba baava Yeésu toovonúm nɛ́,
ɖáávɩ́nɩ Pɔ́ɔlɩ sɩsɩ ɩ́kakpa Yerusalɛ́ɛm.
13 Ńna gɛ woobúsi ɖáa sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ mínwií mɩ́ngʊsɩ́ málaakáarɩ bɩlɛ́.
A sáráka gɛ sɩ bɔkɔ́dɔ ma,
yáá sɩ́m gɛ sɩ magázɩ Ɖádʊ́ʊ Yeésu-rɔɔzɩ́ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá,
mɔ́ɔ́ máámʊ́.»
14 Ɖɔ́ɔ́jɔ́ɔ́lɩ yɩ ɖɩwɩ́ɩ nɛ́ ɖééyéle yɩ bɩka ɖɩtɔ́ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ iyéle ɩzɔɔlɩ́m ɩlá.»
15 Wɛ́-bíya wenbá sɩ ɖɩlá ńna nɛ́ wɛɛdɛ́ nɛ́,
ɖáágbɩ́ɩ́rɩ ɖɩkpa Yerusalɛ́ɛm.
16 Sezarée tɛ́ɛ́dɩ-daá wanbaaráa nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ waagálaazɩ ɖáa ɖána wɛ ɖɩkágba,
ngɛ booboná ɖáa ɖɩsʊ́ʊ Kɩpɩrɔ́ɔsɩ abaalʊ́ naárʊ-dɛ́ɛ.
Ɩdɛ́ɛ yɩ́ɖɛ gɛ Mɩnazɔ́n.
Biilééri ɩgɛ́ɛ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ wanbaarʊ́ nɛ́.
Pɔ́ɔlɩ woobó Yaakúbu-jɔ́ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá
17 Ɖáádála Yerusalɛ́ɛm nɛ́,
na wenbi‑niíni gɛ koobíya waamʊ ɖáa.
18 Kiivé nɛ́,
ngɛ ɖána Pɔ́ɔlɩ ɖɛ́ɛ́ɖɛ́ɛ Yaakúbu-dɛ́ɛ.
Koduuziya-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa rɩ́ŋa ɖʊɖɔ wɔ́ńgɔ́nɩ́ boduuzée ńna.
19 Wɛɛzɛ́ɛ wɛ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ wɛ wenbí bɩrɩ́ŋa Ɩsɔ́ɔ waabaná yɩ ɩlá wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́ bɛdɛ́ɛ nɛ́ ɩbá ɩyáázɩ.
20 Beewélesi yɩ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ beedée yéńdi basá Ɩsɔ́ɔ.
Ngɛ bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Koobúu,
bɛɛ́ɛ,
Yahúúɖuwá tuutúúma waava ná Yeésu toovonúm,
bɩka barɩ́ŋa babá bɔɖɔ́kɩná wentí Múúsá-dɛ́ɛ Mará waazɩ́ɩ́zɩ nɛ́.
21 Ngʊ́ baanɩ́ɩ ɩráa wánŋmatɩ́ sɩsɩ nyánwɩlɩ́ɩ Yahúúɖuwá wenbá barɩ́ŋa bɔgɔwɛ agbarawa nɛ́ sɩsɩ bátalɩ Múúsá-dɛ́ɛ Mará;
sɩsɩ nyɔ́ndɔ́m wɛ sɩsɩ bɛ́kɛbɛlɩ́ bebíya,
bɩka ɖʊɖɔ nyazɩ bókofu Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ taáɖɛ-dɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩwá.
22 Bɩlɛ́ nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ gɛ ɖánlám ɖɔ́.
Báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́,
ɩráa wɛ́ndɛ́m botúúzi ɖamá,
káma,
bánnɩɩ́ sɩsɩ nyɔ́ɔ́gɔ́nɩ.
23 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
nɩɩ wentí sɩ ɖɩtɔ́ nya nɛ́ bɩka nvu tɩ.
Ɩráa nɔɔ́náázá wɛ cé baagá ntáḿ Ɩsɔ́ɔ ɩzá-daá.
24 Kpɔɔ wɛ ndasɩná nyádɩ nyána wɛ ɩlá mɩ́dɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ lám-dɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ.
Bɩka nvɛ́rɛ wenbí bɩ́nbɔɔzɩ́ wɛ na babɩ́ɩ́zɩ bafʊ́ wɛ nɛ́.
Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩráa rɩ́ŋa wánnáa sɩsɩ wentí tɩrɩ́ŋa baanɩ́ɩ baaŋmátɩ tɩ nyɔ́rɔ́ nɛ́,
kɛ́ɛ bʊbɔ́tɩ gɛ.
Amá,
bánnáa sɩsɩ hálɩ nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyóvóo Múúsá-dɛ́ɛ Mará waazɩ́ɩ́zɩ sɩsɩ bála wenbí nɛ́.
25 Bɩɩga wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá gɛ baava Yeésu toovonúm nɛ́,
bɛlɛ́ nɛ́,
ɖááŋmáa wɛ wasɩ́ɩ́ka gɛ ɖifééri wɛ wentí ɖáázɩ́ɩ́zɩ tɩ nɛ́.
Tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
Fʊ́ńdɩ kpɩná baaláa lɩzásɩ nɛ́-dɛ́ɛ sɔ́m gɛ bɔ́kɔ́tɔɔ,
békízi azimá,
bɔ́kɔ́tɔɔ jifa,
bɩka ɖʊɖɔ bákalá tɩtɛ lakásɩ.»
26 Ńnaamʊ́ gɛ Pɔ́ɔlɩ wɔɔgbɔ́ɔ ɩráa bɛḿ banaazáánɩ́ ɩtasɩná ɩdɩ;
ngɛ kiivé nɛ́,
ɩ́na wɛ babáázɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ lám-dɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ.
Ngɛ waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá sɩ ifééri wɩ́rɛ wenɖé a bɩgɛ́ɛ badɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ lám wɛɛdɛ́,
bánlám sarɔ́ɔ badaá báa weení kʊjʊʊ́-rɔ nɛ́.
Baagba Pɔ́ɔlɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá
27 Wɛ́ lʊbɛ wenkí baaɖʊ sɩ balá badɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ nɛ́ wɛ́nɖɛɛ́ tɛ́m gɛ Azíi laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ Yahúúɖuwá waana Pɔ́ɔlɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ kadɔ́ɔ-daá nɛ́,
boodulúsi zamɔ́ɔ rɩ́ŋa hálɩ bakpa Pɔ́ɔlɩ,
28 bɩka bóngoó bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Israyɛ́ɛlɩ ńba,
ɩlɛ́ɛ ɖáa yoo!
Ɩbɛ́ɛ ɩrʊ́ weení wéngilím báa lé wánwɩlɩ́ɩ ɩráa rɩ́ŋa wenbí bɩ́nÿɔ́m ɖɛ́dɛ́ɛ Israyɛ́ɛlɩ zamɔ́ɔ,
na ɖɛ́dɛ́ɛ Mará,
na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga kana nɛ́.
Hálɩ ɩbɛ́ɛ!
Waagázʊ́ʊ́ná wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá bɔkɔ́ɔ́dɩ ɖɩdáarɛ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńɖɛ ɖɩna.»
29 Wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
baavʊ́ńnáa yɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá ɩ́na Efɛ́ɛzɩ abaalʊ́ Tirofíimi,
ngɛ bɔjɔɔ́ɔ sɩsɩ weeyéle ɩlɛ́ ɩkázʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá.
30 Biidulú tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa-daá,
ɩráa waagálɩ́ɩ́ná báa lé na sewɔ́ɔ bɔkɔ́nɩ bakpa Pɔ́ɔlɩ,
ngɛ baanára yɩ bakálɩzɩ́ yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá bacáŋ bɔtɔ kɛdɛ́ɛ wɔnásɩ.
31 Bɔwɛ bánjáádɩ sɩ bakʊ yɩ gɛ Róóma sɔ́ɔ́jawá-dɛ́ɛ bɔwʊ́ɖɛ kʊ́bɔńɖɛ ɖɩwɛ Yerusalɛ́ɛm nɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ waanɩ́ɩ sɩsɩ bɩlɛ́ gɛ tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa woodulú.
32 Ńna‑ńna gɛ waajáŋ ɩkpɔ́ɔ sɔ́ɔ́jawá na bagʊ́bɔnáa,
ɩ́na wɛ bese bɛɖɛ́ɛ zamɔ́ɔ-jɔ́.
Zamɔ́ɔ waana sɔ́ɔ́jawá rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ ɩ́na sɔ́ɔ́jawá nɛ́,
beeyéle Pɔ́ɔlɩ mám.
33 Ńna gɛ sɔ́ɔ́jawá rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ woodúu ɩjɔ́ ɩfa nɔɔ́ sɩsɩ bɔ́fɔ́kɩ yɩ na agbarangbárawá natɩ́lɛ.
Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
wɔɔbɔ́ɔ́zɩ sɩ ɩtɩlɩ́ weení ɩgɛ́ɛ nɛ́,
na wenbí waalá nɛ́.
34 Amá,
zamɔ́ɔ-daá,
báa weení wɛ wóngoó na ɖóni.
Bana bóngoó sɩsɩ tɩna,
baaganáa wóngogoó natɩ́rɩ.
Ńŋɩnáa ɩ́dánbɩɩzɩ ɩnɩ́ɩ tɔ́m kutoluú ɖéyí‑ɖéyí jooluu‑jooluu kɩḿ kɩdaá nɛ́,
waava nɔɔ́ sɩsɩ bɛ́ɖɛ́ɛ́ná Pɔ́ɔlɩ sɔ́ɔ́jawá-dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ ɖaána-daá.
35 Sáátɩ wenkí baadála gɛ Pɔ́ɔlɩ sɩ ɩbáázɩ wɔnɔɔ́-dɛ́ɛ karɩ́‑karɩ́ kpáa nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ zamɔ́ɔ waamʊ bɔ́tɩ ɩráa wánnyʊʊ́ ɖamá nɛ́-rɔɔzɩ́,
sɔ́ɔ́jawá waawɩ́ɩ gɛ bɛsɛlɩ́ Pɔ́ɔlɩ.
36 Káma,
barɩ́ŋa bagadɩ́nɛ́ɛ ɩwɔ́rɔ́ gɛ bóngoó na ɖóni sɩsɩ bákʊ́ yɩ.
Pɔ́ɔlɩ wánvʊʊ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m
37 Sáátɩ wenkí sɩ basʊʊná Pɔ́ɔlɩ sɔ́ɔ́jawá-dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ ɖaána-daá nɛ́,
ngɛ waazʊ́lʊ sɔ́ɔ́jawá rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ sɩsɩ:
«Mánbɩɩzɩ́ maŋmátɩ cʊ́kɔ?»
Ngɛ ɩlɛ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ:
«Nyánnɩɩ́ Gɩrɛ́ɛkɩ kʊnʊm gɛ?
38 A bɩlɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ nyɔ́ɔ́ gɛ Mɩ́sɩra ńnɩ́ weení waagʊrʊ́na Róóma wúro kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ mará keɖee-keɖee kɩna bɩka ɩcáa anɩdɔmáa kʊ́bɔnáa gbásɩ nasɩ́lɛ (4.000) ɩɖɛɛná wɛ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá nɛ́?»
39 Ngɛ Pɔ́ɔlɩ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Aayɩ́!
Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ Yahúúɖu gɛ.
Táarɩsɩ tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Silisíi laadɔ́ɔ-daá nɛ́ ńnɩ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ.
Tɛɛbɔńdɩ tɩwɛná yɩ́ɖɛ nɛ́-dɛ́ɛ ɩrʊ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ.
Máávɩ́nɩ nya,
la suúru nva ma nɩ́bááwʊ maŋmatɩná zamɔ́ɔ.»
40 Sɔ́ɔ́jawá rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ weedísi.
Ńna gɛ Pɔ́ɔlɩ waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ wɔnɔɔ́-dɛ́ɛ karɩ́‑karɩ́ nakɩ́rɩ-rɔ,
ɩkpáázɩ zamɔ́ɔ nʊ́ʊ́nɩ sɩsɩ ɩŋmátɩ.
Ngɛ barɩ́ŋa boozú síwú.
Ńna gɛ Pɔ́ɔlɩ waabáázɩ wɛ ŋmatɩnáa na Éburu kʊnʊm-daá.