Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ yɔ́m na nbusúwá sɩ tɩkɔ́nɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 13.1-13 na Lúk 21.5-19 ɖʊɖɔ)
24
1 Yeésu waalɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ ɩdɛ́ɛ wanbaaráa woogóduu ɩjɔ́ bánwɩlɩ́ɩ yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ máa-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ.
2 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mányɩ sɩsɩ mɩ́bɛɛ́na bɩrɩ́ŋa ɖɔ́ ya.
Tɔ́ɔ,
ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ bɩ́dángáa bʊ́ʊ́rɛ ɖɩdɩ́nɛ́ɛ ɖɩrɔwʊ́-rɔ.
Bɩrɩ́ŋa bínnuudí.»
3 Ɩjɔɔ́ɔ Olivíyée tɩ́ɩ́nɩ bʊ́ʊ-daá nɛ́,
ngɛ ɩwanbaaráa woogóduu ɩjɔ́ fɔɔlʊʊ́-rɔ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Feeri ɖáa sáátɩ wenkí sɩ bɩlá bɩlɛ́ nɛ́,
na nyɛ́dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ na ɖúúlínya kʊrʊ́ʊ-dɛ́ɛ seríya.»
4 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Iguná laakáarɩ,
naárʊ ɩ́kɛtɛlɛ́sɩ mɩ́ɩ.
5 Káma,
ɩráa ɖabata wɔ́ngɔnɩ́ na máyɩ́ɖɛ-daá,
bɔtɔ́ sɩsɩ:
“Mɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́,”
na bɛtɛlɛ́sɩ ɩráa ɖabata.
6 Mɩ́nnɩɩ́ baŋmátɩ yóóni tɩjʊ́ʊ́na nɛ́,
na bolíni ńdɩ tɔ́m.
Ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ!
Bɩmɔɔ́na bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa bɩtála.
Amá,
bɩdɛkɛ́ɛ sɩsɩ ɖúúlínya kʊrʊ́ʊ waadala ná.
7 Káma,
yíri wónÿoó yíri,
wúro iyóo wúro;
Fáráńdɩ́wá ndɩ‑ndɩ-daá nyɔɔ́sɩ wánlám,
adɛ iséle.
8 Bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́ nɛ́,
bɩjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ alʊ́ fuwá-dʊ́ʊ-dɛ́ɛ nʊŋásɩ kabaazɩya.
9 Na bayá mɩ́ɩ,
banáázɩ mɩ́ɩ bɩka bakʊ mɩ́ɩ.
Wenbá barɩ́ŋa baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́,
bánlɩzɩ́ɩ mɩ́ɩ báɖáárɛ máyɩ́ɖɛ-rɔɔzɩ́.
10 Na ɩráa ɖabata ɩbɛ́ɖɩ toovonúm fáa.
Bánlɩɩ́ ɖamá wɔ́rɔ́ bɩka balɩzɩ́ ɖamá báɖáárɛ.
11 Anɖébiwá bʊbɔtɩnáa ɖabata wánɖʊ́ʊ balɩ́ɩ,
na bɛtɛlɛ́sɩ ɩráa ɖabata.
12 Kɩdaavééníti lám wɔ́nɖɔɔ́ hálɩ biyéle ɩráa tuutúúma-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m ɩfʊ́ʊ.
13 Amá,
weení wɔ́nɖɔkɩ́ ɩdɩ hálɩ bɩkádʊ́lʊ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ wɛ́nlɛɛ́ yɩ.
14 Bénveerím ɖúúlínya rɩ́ŋa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi kɩna,
na yíri báa wenkí ɩnɩ́ɩ kɩsɩ́ɩ seríya.
Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ ɖúúlínya wángʊrʊ́ʊ.»
Fúkúḿsi kɛtɛngɛrɛ naárʊ tanáá ta sɩdaká nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 13.14-23 na Lúk 21.20-24 ɖʊɖɔ)
15 «A mɩ́ɩ́gɔ́nɩ ɩna Fɔrɔ́sɩ́rʊ láálɩ́-dʊ́ʊ,
anɖébi Danɩyɛ́ɛlɩ waaŋmátɩ ɩdɔ́m nɛ́,
ɩkɔ́nɩ isúu ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ɖɩdáarɛ,
(weení wángalɩ́ɩ nɛ́,
ɩ́nɩɩ bugutoluú kazɔ́ɔ).
16 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ nɛ́,
wenbá bɔwɛ Yudée laadɔ́ɔ-daá nɛ́,
bésé bɛɖɛ́ɛ bʊ́ʊ́nɩ-daá.
17 Weení ɩwɛ ɖaḿ kʊjʊʊ́-daá atáárɩa-rɔ nɛ́,
íketí sɩsɩ sɩ ɩkpɔ́ɔ ɩgbɩná awɛ ɖaḿ-daá nɛ́.
18 Weení ɩwɛ fɔɔ́ nɛ́,
ɩ́kakábɩsɩ ɩwɔ́rɔ́ sɩsɩ ɩkɔ́gbɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ kpáyɩ.
19 Nbusú ɖamáa na aláa bɛyɛ́ɛna fúúzi nɛ́,
na wenbá bebíya wánmʊzʊ́ʊ wɛ wɛ́ amʊ́ nɛ́.
20 Ɩzʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ sɩ ise nɛ́,
bɩ́kásaaná kaanɩŋá sáátɩ yáá Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ.
21 Sáátɩ kɩḿ,
ɩráa wánnáa fúkúḿsi kɛtɛngɛrɛ badanáa ta sɩ ɖoo ɖúúlínya kabaazɩya hálɩ ngɔ́nɩ lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́.
Ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ naárʊ tándanáa sɩdaká.
22 A Ɩsɔ́ɔ ɩ́tatʊʊ́ wɛ́-bíya bɛḿ,
naárʊ ɩ́tabɩ́ɩ́zɩ ɩcɔ́ɔ weezuú-daá.
Amá,
wenbá waada ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́ bɔrɔɔzɩ́,
waadʊʊ́ wɛ́-bíya bɛḿ.
23 Bɩlɛ́ nɛ́,
a naárʊ wɔɔdɔ́ mɩ́ɩ sɩsɩ Lɛɛrʊ́ wɛ cé yáá ɩwɛ lí,
ɩ́kafa yɩ toovonúm.
24 Káma,
lɛɛráa bʊbɔtɩnáa na anɖébiwá bʊbɔtɩnáa wángʊrʊ́ʊ balá maamááciwá kʊ́bɔńdɩ na mááɖéwá na a bɩ́njɔ́ɔ,
bɛtɛlɛ́sɩ bɩkpɛdɩ́na wenbá Ɩsɔ́ɔ waada ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́.
25 Bɩlɛ́ nɛ́ máábásɩ mɩ́ɩ nbɩlɛ́ naanɩ́ bɩtála.
26 Bɩlɛ́ nɛ́,
a beevééri mɩ́ɩ sɩsɩ:
“Ɩbɛ́ɛ yɩ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá,”
íkobó.
Yáá a bɔɔdɔ́ mɩ́ɩ sɩsɩ:
“Ɩbɛ́ɛ yɩ,
ɩmʊ́sɛ́ɛ cé,”
ɩ́kafa wɛ toovonúm.
27 Káma,
ńŋɩnáa bɩ́nnyaláázɩ wɩ́sɩ ɖaagalɩɩɖɛ́ fáráńdɩ́ na bikólósi sɩ ɖaagazalaɖɛ́ fáráńdɩ́ nɛ́,
bɩlɛ́ gɛ sɩ bɩlá Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ wɩ́rɛ.
28 Lénlé wenbí bɩ́ńzɩ́ḿ nɛ́ bʊwɛ nɛ́,
ńna gɛ abɛ́ntɛ́wá wónduuzí.»
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ kɔnɩ́-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 13.24-27 na Lúk 21.25-28 ɖʊɖɔ)
29 «Wɛ́-bíya bɛḿ bajáŋ bɛdɛ́ɛ fúkúḿsi wɔ́rɔ́ nɛ́,
wɩ́sɩ-daá,
bɩ́nlám temenuú;
fenɔɔ́-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm tóńdolosi,
wɩlásɩ wánlɩɩ́ ɩsɔ́ɔ́dáá sɩ́nzalɩ́ɩ,
bɩka ɩsɔ́ɔ́dáá yíkowá iséle.
30 Na Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ ɖaazɩ́tɩ ɩɖʊ tɩlɩ́ɩ ɩsɔ́ɔ́dáá,
na adɛ laadɔ́ɔ-rɔɔzɩ́ yíriwá rɩ́ŋa ɩbáázɩ mɛɛdɩ́ bénwií.
Bánnáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɩkálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá ŋmɩ́ńdɩ-rɔɔzɩ́ ɩ́na ɩdɛ́ɛ yíko rɩ́ŋa na ásícé.
31 Wéngediríi ɩdɛ́ɛ malááyɩ́kawá na ɖɩgandɩ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ botúúzi wenbá waada ɩlɩzɩ́ wɛ ɖúúlínya gootá natɩ́náázá-daá fúu cé na fúu lí nɛ́.»
Wenbí figíyée tɩɩwʊ́-dɛ́ɛ cɔwʊrɛ wánwɩlɩ́ɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 13.28-31 na Lúk 21.29-33 ɖʊɖɔ)
32 «Ɩgbɛlɛm ná figíyée tɩɩwʊ́.
A bɩgɛ́ɛ kɩdɛ́ɛ wʊláázɩ waalá siíni bɩka fáádɩ wánzʊʊ́,
mɩ́nyɩ sɩsɩ lʊngʊrɛ́ waajʊ́ʊ nbɩlɛ́.
33 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ,
a mɩ́ɩ́ná wentí tɩrɩ́ŋa mááŋmátɩ mɩ́ɩ nɛ́,
ɩdɩlɩ́ sɩsɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ waajʊ́ʊ nbɩlɛ́,
wáńdálɩ́ mɩ́ɖaḿ wɔnásɩ.
34 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa tɛ́ndɛŋ́ na bɩrɩ́ŋa máádɩ́ ɖɔ́ nɛ́ bɩtála.
35 Adɛ na ɩsɔ́ɔ́dáá wɛ́ndɛlɛ́ŋ,
amá,
mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ tɛ́ndɛlɛ́ŋ kɛtɛngɛrɛ.»
Ɩsɔ́ɔ riké nyɩ ná sáátɩ wenkí Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 13.32-37 na Lúk 17.26-30, 34-36 ɖʊɖɔ)
36 «Amá,
naárʊ waasɩ bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ yáá alɩwáátɩ.
Malááyɩ́kawá bɔwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ baasɩ,
cáńfáná Biyaalʊ́ʊ,
asée Caáwʊ riké.
37 Wenbí bɩɩlá Núhum-dɛ́ɛ sáátɩ nɛ́ nɔ́ɔ́ sɩ bɩla ná Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ sáátɩ.
38 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ,
naanɩ́ na tɛ́ɛ́wʊ kʊ́bɔńgɩ ɩbáázɩ nɩɩ́ lɩ́m iɖi ɩráa nɛ́,
ɩráa wénɖíi bɔ́nnyɔɔ́,
bɔ́ngbɔwʊ́ʊ aláa,
bɩka bánváa bebíya hálɩ wɩ́rɛ wenɖé Núhum waazʊ́ʊ mɛ́ɛ́lɛ nɛ́ ɩtála.
39 Bidefééri wɛ natɩ́rɩ hálɩ lɩ́m kʊ́bɔńbɩ ɩkɔ́nɩ biɖi barɩ́ŋa.
Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ sɩ bɩlá Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ wɩ́rɛ.
40 Ɩráa nɔɔ́lɛ wɛ fɔɔ́-daá gɛ na bɩsɛlɩ́ kʊ́ɖʊḿ biyéle sɩɩlɛ ńnɩ́.
41 Aláa nɔɔ́lɛ wɛ bánnaḿ namɩ́rɛ-rɔ gɛ na bɩsɛlɩ́ kʊ́ɖʊḿ biyéle lí ńnɩ́.
42 Bɩlɛ́ nɛ́ ivére,
káma,
mɩ́ɩ́sɩ wɩ́rɛ wenɖé Mɩ́dʊ́ʊ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́.
43 Mɩ́nyɩ bɩlɛ́ sɩsɩ a ɖɔɔ́-dʊ́ʊ ɩ́fʊnnyɩ nuvoowú-dɛ́ɛ alɩwáátɩ wenkí ŋmɩɩlʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́,
wénveríi gɛ ɩcɔɔná waazá na ŋmɩɩlʊ́ ɩ́kɔkɔ́nɩ ɩsʊ́ʊ ɖaána-daá.
44 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ɩgbɩ́ɩ́rɩ mɩ́ɖamáa,
káma,
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ alɩwáátɩ wenkí mɩ́raaɖamáa nɛ́ gɛ.»
Bɔwʊtá-dʊ́ʊ weení wánnɩɩnáa ɩgʊ́bɔnɩ́ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 12.41-48 ɖʊɖɔ)
45 «Weení gɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩzɩɩzɛ́ɛ bɩka ɩgɛ́ɛ tɩlɩ́ɖʊ ɩgʊ́bɔnɩ́ waazɩ́ɩ yɩ wɛ́nbɛɛŋ́ ɩɖaána-daá bɔwʊtá-dɩnáa-rɔ,
bɩka wánváa wɛ kíɖíím sáátɩ wenkí bɩɩbɔ́ɔ́zɩ nɛ́.
46 A bɩgɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩgʊ́bɔnɩ́ waagábɩsɩ,
ngɛ wɔɔmɔɔná yɩ wánlám tɩmɛ́rɛ wenɖé waaɖʊ yɩ nɛ́,
ɩnáábɩ́lɛ́ wenbi‑niíni-dʊ́ʊ.
47 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ wánzɩɩ́ yɩ kʊ́bɔńdɩ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ rɩ́ŋa-rɔ.
48 Amá,
a ɩgɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ tɩtɛ ńnɩ́,
wɔ́ndɔ́m iwenbiré-daá sɩsɩ:
“Mágʊ́bɔnɩ́ tángabɩsɩ ɖasam,”
49 na ɩsʊ́ʊ ɩ́na wenbá tɩmɛ́rɛ-daá nɛ́ mám,
wénɖíi bɩka ɩ́na nyɔɔráa bɔ́nnyɔɔ́.
50 Bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wándalɩ́ɩ wɩ́rɛ na alɩwáátɩ wenkí ɩraaɖʊ́ʊ́na nɛ́.
51 Ɩgʊ́bɔnɩ́ wɔ́nɖɔwʊ́ʊ yɩ bɩka ɩfɛ́rɛ yɩ munáávikíwá-dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.
Ńna gɛ wénwií bɩka wánlám mányɩ lé.»